čtvrtek 16. listopadu 2017

Der Lebensborn - Pramen života, Poslední vrchol, Planetárium, Jeden z nesmrtelných, Roura




Český snímek "Der Lebensborn - Pramen života" mě zaujal už na škole, kdy jsme si ho promítali v rámci nějaké výuky. Pravděpodobně to byla čeština, ale jistý si nejsem. Zaujal mě hlavně tématem, které jsem v té době ještě neznal. Silný námět s dobrými postavami ve filmu, který by si zasloužil více se dostat k divákům.

Poslední vrchol (La última cima, 2010) - 60 %
Zajímavý pohled na člověka a na víru. Hned v úvodu je zmíněna poměrně smutná skutečnost, která utváří celý pohled filmu, a i když víte, kam směřuje, je vám to líto. Víra není špatná věc, fanatismus ano. Přemýšlet o víře je záslužné, i když si pořád myslím, že lidem se dá pomáhat i bez bible a křesťanství či jiného náboženství.

Planetárium (Planetarium, 2016) - 30 %
Krásná výprava, pěkná kamera, do toho skvělá Natalie Portman a zajímavá Lily-Rose Depp, ale to všechno je obaleno takovým balastem, že se tam všechno dobré v podstatě ztrácí. Film s potenciálem, hlavně tvůrčím, který vás ale dovede celkem snadno otrávit tím, jak je to dlouhé a roztahané nic, které vám nic nedá.

Jeden z nesmrtelných (The Story of Louis Pasteur, 1936) - 70 %
Hvězdou tohoto snímku není Louis Pasteur samotný, ale je to především Paul Muni, který opět dokázal, jak je velkým hercem a jak celkem bez patosu dokáže zvládnout role různých kontroverzních nebo velikých postav. Jasně, něco tomu chybí do "Zjizvené tváře" a Muni je silnější jako Zola, ale i tak je skvělý.

Roura (Truba, 2013) - 70 %
Nemůžu si pomoct, ale celá myšlenka tohoto filmu se mi velmi líbí. Je to prostě cesta s kamerou kolem ropovodu z Ruska až do Evropy a s tím, že kamera zachytává lidi a jejich život. Můžeme si myslet, jak jsme jiní, jak jsme bohatší, jak jsme lepší, ale já si nemůžu pomoct, vidím pořád stejné lidi, jen každý žije podle toho, jaké má podmínky.