pátek 8. července 2016

Nadaný žák, Kosmos, Ithu Thaanda Police, Jako nikdy, Kniha džunglí


Nadaný žák (Apt Pupil, 1998) - 70 %
Bryan Singer na začátku kariéry prokázal, že ho téma nacismu zajímá a v určitých obměnách se mu věnuje v podstatě celou tvorbu, ať už to jsou jemné zmínky v "X-Menech" anebo film "Valkýra". Příběh Stephena Kinga byl převeden do formy, která mu sedí, a to hlavně díky dvěma představitelům v hlavních rolích.

Kosmos (Cosmos, 2015) - 60 %
Snímek "Kosmos" je v podstatě o ničem a můžete od něj odejít s tím, že vám naprosto nic nedal. Ale stejně tak můžete žasnout nad jednotlivými obrazy, nad různými scénami, nad celkovou abstraktností a dokonce i bizarností některých scéna. A mně se právě tahle podivnost na filmu velmi zamlouvala. Hezké rozloučení Andrzejw Żuławského se světem filmu i se světem.

Ithu Thaanda Police (2016) - 40 %
V poslední době mám indický film rád. Ale když jsem se díval na tenhle snímek, nebylo zde nic, co na indickém filmu obdivuji. Dobře, byla zde dobrá muzikální čísla, která alespoň trochu narušila nudné tempo téhle komedie, která ale nebyla ani trochu komická, ani trochu akční, ale jen dialogová ve snaze vsadit na postavy, což nevyšlo.

Jako nikdy (2013) - 60 %
Skvělé herecké výkony ústřední trojice, které ale bohužel nikam nevedou. Jako kdyby chtěl film říct hodně o životě i o smrti, ale nakonec zůstal jen na půl cesty a neřekl skoro nic. Je to škoda, protože snímek je dobře natočen, má zajímavé scény, ale stejně z něj budete mít pocit, jako kdyby vám mnoho nedal.

Kniha džunglí (The Jungle Book, 2016) - 100 %
Skoro jsem se na ten film do kina nedostal, ale nakonec jsme se rozhodli, že půjdeme. A naprosto nelituji. Jon Favreau mě přesvědčil, že je tvůrcem pro rodinné filmy. Nádherně se mu podařilo Disneyho klasiku převést do hrané podoby, která je vizuálně naprosto okouzlující. Pohyby a renderování zvířat jsou úchvatné. Forma vítězí, ale příběh mě pořád dostává.