čtvrtek 5. května 2016

Tři barvy: Červená, A Country Called Home, Alvin a Chipmunkové: Čiperná jízda, The Midnight Man, Hoop Dreams


Tři barvy: Červená (Trois couleurs: Rouge, 1994) - 90 %
Poslední film, který Kieślowski natočil, je ukázkou toho, jak moc dobrým filmařem ve skutečnosti byl, ale také toho, že si byl vědom toho, že svými snímky vytváří něco většího, propojeného. V tom je krása jeho díla, kterou je možné jen obdivovat. A přitom se dokázal nad člověkem zamýšlet jako nikdo jiný - přístupně a komplexně.

A Country Called Home (2015) - 40 %
V tomhle snímku jsou celkem zajímavé postavy, jejichž potenciál je ale velmi nevyužit. Například setkání s country zpěvačkou se nakonec vůbec nevyvine, i když by mohlo. Vpravdě je to opravdu jen film o tom, jak se smířit se smrtí někoho, koho člověk ani pořádně neznal, nebo alespoň nějakou dobu neviděl. Nic víc.

Alvin a Chipmunkové: Čiperná jízda (Alvin and the Chipmunks: The Road Chip, 2015) - 30 %
Alvin a Chipmunkové počtvrté? To, těšil jsem se akorát na Jasona Leeho, který zde byl ovšem minimálně. Celé je to o to... no vlastně pořád o tom samé. Trojice něco provede, zametá to, aby to nakonec skončilo tak, že je všechno vlastně v pohodě a všichni se milují. Tohle už mě nebaví. Ani ta hudební stránka už nefunguje.

The Midnight Man (2016) - 60 %
Fajn béčko, které mi sedí. Je tu přesně to, co od béčka očekáváte. Je to trochu namachrované, jsou zde celkem cool scény, které jsou spojené s příběhem (chlap, který necítí bolest, ale najednou jeho nervy ožijí), je zde humor, krásná Asiatka, a je to celé trochu nablblé, ale má to smysl a chce to něco vyprávět. Dobré.

Hoop Dreams (1994) - 40 %
Nemůžu si pomoct, ale tenhle snímek mi absolutně nic neřekl. Basketbal jako takový mám rád, ale sledovat tyhle dva kluky, jak se snaží dostat do NBA, mě prostě nebavilo. Má to svoje zvraty, má to zajímavá místa, ale proč se dívat na něco, co vás nebaví, tři hodiny? To je prostě moc. A ani dokumentárně mě to neohromilo.