středa 30. září 2015

Krtek, Tajemství starého hotelu, The Loved Ones, Proroctví z temnot, The Mourning


Krtek (El topo, 1970) - 80 %
Ne, ony jsou tady tak skvělé scény, neskutečně nápadité, že já prostě nemůžu jít níž, ale stejně je to divný film, kterého jsem se obával. Ty obavy byly na místě. To je prostě tak divný film, tak divný western, který ale přitom má svou logiku a má skvělé myšlenky. No, budu se muset v budoucnu někdy ještě jednou podívat, protože tohle je film, který si zaslouží více zhlédnutí.

Tajemství starého hotelu (The Innkeepers, 2011) - 60 %
Podle reakcí jsem čekal, že to bude něco skutečně převratného, ale ono je to jen dobře natočené se zvláštními postavami, které vás buď strhnou, anebo vás naprosto nebudou bavit. Mě postavy celkem strhly, ale film jako celek mě tolik nebavil. Jsou zde dobré momenty, ale originalita Westova pojetí mi tolik nesedí.

The Loved Ones (2009) - 80 %
Tohle je hodně silná a hodně drsná jízda, která ukazuje, že stačí hodně dobrý nápad, k tomu skvělé gore a divák bude sledovat něco, z čeho se mu budou kroutit vnitřnosti. Takhle to dopadne, když na maturák odmítnete šílenou holku. Radši si s tou holkou vyjděte, protože jinak by to mohlo skončit opravdu zle.

Proroctví z temnot (The Mothman Prophecies, 2002) - 60 %
Napínavý thriller, který se docela zajímavě rozjíždí, má celkem dobré postavy, ale jak se postupně blíží gradaci, objevují se slabá místa v příběhu, která nejsou dostatečně naplněna. Richard Gere je výborný, Laura Linney nevyužitá, celkově je to pro mě tak nějak na půl cesty s mírným příklonem k pozitivnějšímu.

The Mourning (2015) - 20 %
Já ani nevím, co se tenhle snímek vlastně pořádně snažil říct. Je to sci-fi, ale vlastně to není sci-fi, mohl by to být thriller, ale ono to není ani trochu napínavé, což mě nakonec přivádí k tomu, že je to film, který je neskutečně nudný a zdlouhavý. Tohle je opravdu nuda, kdy aspoň čekáte na to finále, které vás odbourá. A víte co? Ono nepřijde.

úterý 29. září 2015

Malé životní etudy, The Eichmann Show, Rezistence, Není král jako král, The Four Warriors


Malé životní etudy (Five Easy Pieces, 1970) - 70 %
Na některé filmy se člověk dívá proto, že je zajímá příběh, na některé se dívá proto, že chce vidět skvělý herecký výkon. V tomhle případě se rozhodně jedná o film, který vyniká hereckým výkonem Jacka Nicholsona. Dějově mě tak nezaujal, i když ono hledání svého místa na světě a jeho nenalezení je tématem rozhodně zajímavým.

The Eichmann Show (2015) - 50 %
Ten proces je sám o sobě neskutečně zajímavý, ale filmu se podařilo vlastně jen ukázat, že práce v televizi je celkem náročná, a to hlavně psychicky. Víc vlastně film neřekne, protože dokument o případu to rozhodně není, to už je lépe se podívat na skutečné záznamy, které byly mimochodem pro film také použity.

Rezistence (Insurgent, 2015) - 20 %
Tak tohle opravdu ten. Film plný naprosto zbytečných scén, zdlouhavého vyprávění, které vede jen k tomu, aby to skončilo nudně a vám bylo jedno, co se s postavami děje. Jestli je stejně špatně napsaná kniha, už opravdu nechápu, co je vlastně vkus mladé generace a co chtějí číst. Já bych tohle číst nechtěl. Nudné akční scény, nudné scény v simulaci, prostě příšernost.

Není král jako král (The Emperor's New Groove, 2000) - 65 %
Zábavný animovaný film, který má trochu moc klišovitý příběh, aby to humor plně zachránil. Bavil jsem se, mimochodem v originále naprosto skvělý dabing, ale možná by to chtělo ještě více nezávazného humoru, abych mohl snímek hodnotit jako skutečně naprosto odlišný Disney. Jiný je, trochu, a je to dobře.

The Four Warriors (2015) - 35 %
Herecky je tenhle snímek opravdu docela hrozný, ale tak je vidět, že se ta skupina, co tohle dělala, snažila. Nejsou zde žádné velké efekty, scény jsou většinou docela křečovité, ale jinak se to dá celkem zvládnout bez toho, aby člověk utrpěl výraznou újmu. Velký filmový zážitek se však opravdu čekat nedá.

pondělí 28. září 2015

Tristana, Terminator Genisys, Proč jsem nesnědl svého taťku, Stan Helsing, The Death of "Superman Lives": What Happened?


Tristana (Tristana, 1970) - 70 %
Silný snímek, který překvapivě není až tak divácky náročný, ale stejně je do něj těžké proniknout, protože celou dobu prostě budete mít pocit, že něco není v pořádku a že se to celé musí nějak zvrtnout, že není naděje na naprosto šťastný konec. Herecky výborně obsazené, což jen Luis Buñuel potvrzuje zdatnou režií. Přesto mě nedokázal uhranout.

Terminator Genisys (Terminator Genisys, 2015) - 60 %
Kdyby ten snímek neměl Arnolda Schwarzeneggera, tak mě asi nechá úplně kladným. Arnold jednoduše dokazuje, že i na stará kolena je on tou hvězdou a on táhne film ke zdárnému konci. Scenáristicky je to zbytečně přeplácané, přitom je zápletka v konečném důsledku neskutečně jednoduchá. Škoda, přece jen jsem čekal, že to bude trochu víc.

Proč jsem nesnědl svého taťku (Pourquoi j'ai pas mangé mon père, 2015) - 40 %
Francouzi se pustili do animovaného filmu, kde jsou ještě opice, ale hned od začátku je vidět, že se z nich mají stát lidé. A o tomhle vlastně snímek je. Jaký asi byl přechod z jednoho vývojového stupně na další? Je to rádoby vtipné, je to rádoby emotivní a celkově to nijak neohromí, ale asi ani úplně nezhnusí. Animace celkem ujde.

Stan Helsing (2009) - 5 %
Tohle už opravdu není ani trochu vtipné. Ani trochu by mi nevadilo, kdyby si tvůrci dělali z hororů srandu, ale takovou cestou to opravdu nemá žádný smysl. Je to ubohé, je to utahané a nebyl zde snad ani jeden jediný vtip, který by mě donutil se usmát. To je na komedii opravdu špatné. Fekální humor v tomhle provedení je ubohý.

Kdyby to bylo alespoň trochu zkrátilo a některé pasáže se vypustili, a možná ještě kdyby se podařilo přemluvit Nicolase Cage, je to dokument na 100 % hodnocení. Tohle je prostě něco, co mě zajímá, a je tady tolik informací - v některých pasážích až příliš - které jsou pro fanoušky parádní. A hlavně nejen informací, ale také vizuálního materiálu, který je skvělý. Navíc tu máte hrdiny i záporáky. Ano, také věřím Kevinovi Smithovi každé slovo a Jona Peterse nesnáším. Sakra, já ani Supermana nemám rád, ale tohle bych chtěl vidět.

neděle 27. září 2015

Kes, Naui jeolchin akdangdeul, Pixies, Poltergeist, Roboti


Kes (Kes, 1969) - 80 %
Vyrůstat v tomhle prostředí a v tomhle vzdělávacím systému, tak člověku prostě jebne. Když vidím podobné filmy, tak si vždycky říkám, jaké jsem měl štěstí, že jsem měl vždycky rodiče, kteří mi dávali lásku a kteří se o mě starali. Hlavní hrdina tohle má, ale ve velmi pokroucené podobě. A pak má ještě tragický osud, u kterého si jen můžete domýšlet, jak se zvrtne. Drsné, bohužel jen proto, že se lidé chovají jako hovada.

Naui jeolchin akdangdeul (2015) - 75 %
Pořádně ujetý film, který má celkem jednoduché východisko, ale natolik zajímavé postavy, že si budete chvíli myslet, že koukáte na japonský film. Ale ne, jsou to Korejci, kteří si tuhle jízdu docela užívali. Film mě bavil, několikrát jsem se zasmál, některé scény mi přišly téměř památné. Přitom celkem nenápadný snímek.

Pixies (2015) - 20 %
Nemám rád předvídatelné příběhy, kde přesně víte, jak se jednotlivé scény vyvinou. Tohle je jeden z těch příkladů. Je jasné, jak to celé skončí, jak se najednou změní vlastnosti některých postav a jak se změní jejich štěstí. A k tomu ještě máte opravdu hodně špatnou animaci, která už dneska nemá nárok na to, aby zaujala zhýčkaného diváka.

Poltergeist (Poltergeist, 2015) - 20 %
Neměl jsem nikdy rád původní film a remake mi opět ukazuje, jak jsou předělávky zbytečné. Tenhle film nepřináší naprosto nic nového kromě vymakanějších triků. Ale jen kvůli tomu přetáčet celý film... to mi přijde jako hodně málo. Nebavil jsem se, nebál jsem se, nudil jsem se. Otravný film, který už nechci vidět.

Roboti (Robots, 2005) - 50 %
Přijde mi, že se jedná o možná až trochu moc schematický animovaný film, který má dobré momenty ve chvíli, kdy je lidský život parafrázován na ten robotická. Úvodní titulková sekvence je naprosto bezvadná a skvěle by fungovala jako samostatný krátký film. Zbytek filmu už je tak nějak předem daný a jeho vývoj až příliš očekávaný. Zábavné to ale je pořád.

sobota 26. září 2015

Barva granátového jablka, Final Girl, Hana to hebi: Zero, Liga spravedlivých: Bohové & monstra, Nexus


Barva granátového jablka (Sayat Nova, 1969) - 75 %
Když nemáte rádi poetické filmy, tak se vám tohle líbit nebude. Pokud vám ale poezie něco říká, tak vás tenhle film musí nesmírně potěšit. Je to vršení obrazů za sebe, obrazů, které jsou téměř statické. Ano, díky tomu je film zdlouhavý a někomu se může jevit nudný, ale touhle formou odvyprávět životopis, to chce odvahu. A také talent, který se zde projevil.

Final Girl (2015) - 60 %
Není to skvělý film a je to vlastně jen další pokus, jak udělat z mladé holky živoucí zbraň, ale mě se tenhle námět prostě líbí. Navíc je tohle zajímavě stylizované, což podle mě snímku také prospělo. Abigail mi tady přijde skvělá, což se mi u ní snad ještě nestalo. Za mě tedy rozhodně spokojenost, i když snímek vyloženě trhákem není.

Hana to hebi: Zero (2014) - 60 %
Neznám tuhle sérii, ale když se ke mě nejnovější film dostal, musel jsem to zkusit. No, co si budeme povídat, spojení "erotický thriller" zní v japonském provedení zajímavé. A je to BDSM thriller, kde jsou scény, které si budete pamatovat. Japonci jsou prostě králové prasáren a já jsem pokaždé rád, když předvedou něco, co má nejen erotiku, ale i smysl. A tady je příběh, což je dobře.

Liga spravedlivých: Bohové & monstra (Justice League: Gods and Monsters, 2015) - 20 %
Ty příběhy s těmi klasickými superhrdiny už jsou natolik nudné, že je potřeba se podívat na stejné superhrdiny, akorát v jiném světě, kde mají trochu jiné vlastnosti, ale příběhy prožívají stejně blbé, což je velmi časté. Ne, tenhle filmeček nechápu už opravdu jako nějaký přínos, ale prostě jako snahu donutit koukat na cokoli, co má něco s komiksovými superhrdiny.

Nexus (Nexus 2.431, 1994) - 20 %
Tohle je opravdu neskutečná ukázka špatné filmařiny, pod kterou jsou Češi podepsaní víc, než by bylo zdrávo. Dějově je zde snaha o mytologii, ale samotný příběh, který se zde odvíjí, je neskutečně neoriginální. Herecky strašné, a to i v podání našich. Jenže mám pocit, že tohle se o nich chtělo. O filmu se ve své době prý hodně mluvilo, vznikl komiks. No, výsledek je takový, že dnešní generace netuší, že něco takového existuje.

pátek 25. září 2015

Řezník, Mahagony Sunrise, Stranded, Desert Dancer, Elephant Song


Řezník (Le boucher, 1970) - 60 %
Myslel jsem si, že to bude výjimečný film, ale jednoduše není. Je to dobrý film, který dává dohromady dvě zajímavé a naprosto jiné postavy, ale to je jednoduše to hlavní, co snímek přinese. Ano, ono to funguje a ty postavy jsou dobré, jsou skvěle zahrané, i když mužská postava mě tak nezaujala, ale nic víc v tom prostě není.

Mahagony Sunrise (2014) - 30 %
Jeden z těch filmů, které je v současné době celkem dost. Rádoby drsné kriminální filmy, které chtějí zaujmout postavami, příběhem, ale v konečném důsledku je zde jen pár momentů, které vám zůstanou v hlavě, pokud vůbec nějaké. Tady není snad jediná postava, která by mě aspoň trochu bavila.

Stranded (2014) - 65 %
Není to tradiční americké drama, což se mi na snímku líbí. Jsou zde scény, které byste možná ani nečekali, zachází se trochu dále a vyznění finále je pořádně kruté a drsné, tedy alespoň z pohledu hlavního hrdiny. I když mě Scott Eastwood ještě polně nepřesvědčil, že je až skvělým hercem, tohle mě bavilo.

Desert Dancer (2014) - 40 %
Takhle to dopadá, když si tvůrci myslí, že prostě jen stačí natočit životopis zajímavého člověka, ale filmu samotnému nedat nic navíc. Patos opravdu všechno nezachrání, a popravdě, vystoupení, která jsou zde prezentována, nejsou sice špatná, ale výjimečná ne. Samotné vystoupení by nejspíš celkově mluvilo více, než když je podáno v kontextu událostí, které jsou zde prezentovány. Takto ve filmu to vyznívá jednoduše samoúčelně.

Elephant Song (2014) - 55 %
Samotné rozmluvy psychiatra s pacientem nejsou špatné, i když na první pohled je zřejmé, kdo má vedoucí roli. A psychiatr to není. Postava Bruce Greenwooda mě nebavila a nevěřil jsem jí, což mi celkově kazilo dojem. Dějově mě snímek moc nenadchnul, a tak hlavně ten šílenec a sestra v podání Catherine Keener stáli za to.

čtvrtek 24. září 2015

Andrej Rublev, Mu-roe-han, Snow in Paradise, Černý jezdec, Socialistický Zombi Mord


Andrej Rublev (Andrey Rublyov, 1966) - 80 %
Sovětský film, to prostě není jen komunistická propaganda a Andrei Tarkovsky to dokazuje více než mnozí jiní tvůrci. Jeho filmy jsou velmi hlubokomyslné a najdete v nich skutečně mnohé, v tomto případě i příklon k bohu, respektive otázka místa víry v lidském životě. Silný film, který překvapivě není tak velkolepý, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Mu-roe-han (2015) - 60 %
Poslední dobou jsem zjistil, že mám prostě rád korejskou kinematografii. Kdyby mi někdo nabídl, že se můžu podívat na nový film z Jižní Koreje anebo z Velké Británie, asi bych ani moc neváhal, protože to, co vídám z obou zemí, jasně kloní jazýček vah ve prospěch Koreje. Tohle je další důkaz toho, že natáčí dobré, i když ne vždy ohromující filmy.

Snow in Paradise (2014) - 35 %
Tohle je film, který mě v současné době prostě nemůže nadchnout. Je to sice drama, je to kriminální, ale je to podáno způsobem, který mě už od začátku vadí. Je zde snaha o to, aby to bylo dramatické, ale tempo je tak neskutečně pomalé, a přitom se vlastně nic neděje a není zde nic dalšího, co by mě okouzlilo, že se prostě jen dívám a čekám, až to skončí.

Černý jezdec (The Dark Horse, 2014) - 80 %
Zajímavé příběhy je schopen vytvořit život sám, což dokazuje mnoho osud. A na jeden takový netradiční se zaměřil i film "Černý jezdec". Zajímavé postavy ztvárněné zajímavými herci, do toho bleskové šachy, gang a nechybí ani psychická nemoc. Tohle dohromady je podáno v lidském a dobrém filmu.

Socialistický Zombi Mord (2014) - 80 %
Je to hodně jeté a má to slabá místa, která jsou spojená s tím, že se jedná o amatérský film, kde si toho tvůrci hodně dělali na koleně, ale z celého filmu máte neskutečně pocit nadšení, pocit toho, že tohle je přesně něco, co by mohlo určit další směr, ať už slovenského nebo českého hororu. Chce to jen chtít a tihle slovenští chaláni a slovenské děvy chtěli a podařilo se.

středa 23. září 2015

Divoká banda, Gyeongseonghakyoo: Sarajin Sonyeodeul, I-Lived, Chicks Dig Gay Guys, Inara, the Jungle Girl


Divoká banda (The Wild Bunch, 1969) - 80 %
Je to dobrý western, o tom žádná. Je to neskutečně krvavé, neskutečně akční, neskutečně drsné, ale já jsem jednoduše zjistil, že mi víc sedí Sergio Leone a jeho pojetí westernu. Ital je více americký více emotivní a více westernoví, než Američané. Tady je to hodně dáno i mexickým zasazením velké části děje. Ale jak říkám, western výborný, jen mě tolik nesedl jako "Tenkrát na západě".

Za tu vizuální stránku se snímek "Gyeongseonghakyoo: Sarajin Sonyeodeul" prostě musí pochválit, i když místo toho, aby se film stal hororem, jak je avizováno, tak se spíše jedná o poetický horor, pokud budu mírný, anebo spíše lyrický film s drsnějšími prvky, které by sem tam mohli i vyděsit. Ale dobře se na to kouká, o tom žádná.

I-Lived (2015) - 50 %
Ten nápad se mi líbí, samotné provedení celkem také, i když to není nic speciálního, ale celkový dojem mi kazí hlavní hrdina, který je prostě na první pohled nepříjemný a postupem času si k němu jen získáte antipatie. Naprosto zbytečná mi přijde úvodní scéna, protože prozrazuje pointu, tady naprosto neúčelně. Škoda, myslel jsem, že to bude lepší.

Chicks Dig Gay Guys (2014) - 35 %
Co si budeme povídat. V romantických komediích jsou prostě momenty, které mě baví. Ten moment, kdy se nakonec dostanou k sobě. Je to hezké. No a to je tak všechno, co s tímhle filmem dostanete. Postavy nejsou nijak odpudivé, ale nejsou ani nijak příjemné. Prostě romantická komedie o tom, že se k holce dostanete nakonec jakoukoli cestou.

Inara, the Jungle Girl (2012) - 5 %
Co se takovými filmy snaží tvůrci říct? Že by to ostatní děla neměli? Čemu je potřeba se vyhnout a čeho je potřeba se vyvarovat? Herecky otřesné. Příběh jednoduchý, banální. Scenáristicky i režisérsky naprosto bez náboje a bez schopnosti gradace děje, bez napětí. Umělé, otřepané, ohyzdné a trapné.