Kolja, Můj život Cuketky, Nerdland, Novitiate, Zkouška orchestru

Kolja (1996) - 100 %

Jeden z nejlepších filmů, které znám, jednoduše proto, že tohle je Svěrák ve své esenci, a to jak scenáristické, tak i herecké, kdy dovedl svoje pojetí postavy k dokonalosti. Humor je zde krásný, a ty hlášky, jak mu plynou z úst, to je tak přirozené, až je to neuvěřitelné. Navíc to nemá žádný hnusný americký happy end, takže jsem pořád nadšen.

Můj život Cuketky (Ma vie de Courgette, 2016) - 70 %

V první řadě je skvělé se na snímek "Můj život Cuketky" podívat už jen proto, jaká je zde použita animace. Ta je prostě krásná v tom, jak je jiná, osobitá, zvláštní v grafickém provedení. Pak je skvělé se na to podívat i proto, že je krásně vidět, že animovaným filmem je možné vyprávět i trochu drsnější příběhy.

Nerdland (2016) - 50 %

Asi mám nějakou slabost pro animáky, které nejsou určené do děti, ale primárně pro dospělého diváka. Ten drsnější humor v nich dokáže dobře vyniknout, ale bohužel snímek "Nerdland" nemá tak dobrý děj a ani tak skvělé dialogy, abych ho mohl označit za skutečně výjimečný. Spíše jen obyčejně průměrný.

Novitiate (2017) - 60 %

Tenhle film je dobrý hlavně proto, že ukazuje, jak pošahané mohou řády také být, pokud mají členy, kteří jsou magoři. A je jedno, jestli je to řád sester, anebo jsou to kněz a jeho ovečky mužského pohlaví. Dejte lidem moc a dogmata a budou ovládat druhé jako šílenci. Bohužel ti druzí se nechají, což je to nejsmutnější.

Zkouška orchestru (Prova d'orchestra, 1978) - 80 %

Felliniho skvělá ukázka toho, že i na malém prostoru je možné rozehrát skutečně velkou hru, anebo minimálně hru, která v sobě má hodně více, než by se na první pohled zdálo. Kritika lidské společnosti a našich rolí, které získáváme anebo si necháváme dát. A to vše pouze na jednom orchestru.

Show Jerryho Seinfelda, Sůl nad zlato, Lotrando a Zubejda, Dařbuján a Pandrhola, Nejlepší přítel

Show Jerryho Seinfelda (Seinfeld, 1989-1998) - 85 %

Musím říct, že "Show Jerryho Seinfelda" je sitcom, který si mě musel získat. Po první sezóně jsem ho na dlouho odložil, ale když jsem mu po letech dal šanci a dostal se do dalších a dalších sezón, bylo vidět, jak se zlepšuje, jak je zábavnější, jak je lepší a lepší a jak si vás postavy více získávají. A konec byl skvěle zvládnutý bez zbytečných emocionálních výlevů.

Sůl nad zlato (Soľ nad zlato, 1982) - 50 %
Musím se přiznat, že tuhle pohádku jsem velmi dlouho míjel a ani nyní, když jsem ji konečně viděl, mi nepřirostla k srdci. Asi je to tím, že verze s Janem Werichem je mi tak blízká, navíc je humornější, že jsem si na ni tak zvykl, že tohle skoro až depresivní pojetí se mi tolik nelíbilo. I když díky tomu to do sebe něco má a pohádka je jiná.

Lotrando a Zubejda (1996) - 90 %

Když se vám i během roku stane, že si uvědomíte, jak si v duchu notujete písničky z téhle pohádky, asi to znamená, že se vám dostala hluboko pod kůži. Vůbec mi nevadí, jak je to krásně naivní, baví mě, jak je to krásné, svěrákovské, jaký je zde výborný humor a skvělé nápady, které prostě dovedou pohladit po duši.

Dařbuján a Pandrhola (1959) - 70 %
Klasická česká pohádka v tom smyslu, že se hraje na každé Vánoce, ale přitom se o klasickou pohádku vůbec nejedná. Spíš je to taková vesnická veselohra se silným morálním ponaučením a příběhem o tom, jak se někdo snaží překonat smrt. Ale ten film je natočen tak, že v tom není ani trochu patosu a ta moralita mi vůbec nevadí.

Nejlepší přítel (2017) - 40 %
Nové pohádky v sobě prostě nemají to správné kouzlo a je celkem jedno, jak známí nebo neznámí hezounci se v nich objeví. Princezny jsou nudné, jediní, kdo odvádí dobrou práci, jsou herečtí matadoři, kteří prostě nezklamou a to, co je potřeba, zvládnou tak nějak levou zadní. Jenže když neosloví příběh, je to jedno.

Dům je černý, Manchurianský kandidát, Hercule Poirot: Záhada modrého expresu, The Night Crew, Tmavomodrý svět

Dům je černý (Khaneh siah ast, 1963) - 60 %

Rozhodně je to zajímavé v tom, co vlastně film zobrazuje, tedy kromě toho, že je to snímek íránský. Je to kruté, je to hnusné, ale přitom je to jen zachycení toho, co skutečně existuje, nebo alespoň existovalo. V tomhle směru je to dobré, stejně jako v tom, jak se to dokázalo spojit s voiceovery, ale i tak je to film, který nebudu toužit vidět dvakrát.

Manchurianský kandidát (The Manchurian Candidate, 2004) - 60 %

Není to úplně nijak skvělý remake, ale přece jen to zase úplně špatný film není. Jonathan Demme je natolik zkušený režisér, že se mu podařilo natočit kvalitní film, který ale postrádá sílu a dojmy, které budete mít po zhlédnutí původního filmu. Navíc i to finální vyznění je o dost odlišné, což je prostě škoda. Tady se historie neopakovala.

Hercule Poirot: Záhada modrého expresu (Agatha Christie's Poirot: The Mystery of the Blue Train, 2005) - 70 %

Tenhle díl mi prostě nějak nesednul. Je to i v tom, jak moc je zde zaměřeno na detaily obličejů. Prostě mi to místy docela vadilo, stejně jako celý příběh, který pro mě začínal být zajímavý v podstatě až u samotného rozuzlení, kdy si Poirot zase pozval všechny k sobě. Tady už to má i pořádné grády.

The Night Crew (2015) - 50 %

Fajn akční, fajn brutální průměrný film, kde se mihne pár známých tváří jako Trejo, Mewes a Goss. Je to docela správně ujeté, nehraje si to na nic víc a v tomhle směru se mi to docela líbilo. Není to až tak nápadité, je to místy prvoplánové, ale v tohle jsem tak nějak doufal a v rámci možností jsem to i dostal.

Tmavomodrý svět (2001) - 75 %

Ta romance ve snímku mi přijde strašně prvoplánová a úslužná mainstreamovému filmu, což si myslím, že je škoda, protože mnohem silnější je skutečnost, jak se prolínají válečné útrapy s těmi poválečnými, které nejsou o nic horší a které jsou ještě nesmyslnější. Nádherně se zde zobrazuje, jak je hrdinství dvojsečnou zbraní a bojovat za vlast může znamenat kopat si hrob. Děsivé a ve své pravdivosti smutné.

Top Five, Hercule Poirot: Tragédie v Marsdonu, Vrať se do hrobu!, Pals of the Saddle, Vrchní, prchni!

Top Five (2014) - 60 %

Není to taková sranda, jak jsem si myslel, stejně jako není snímek objevný tak, jak by si asi přál. Chrisovi se nemůže vzít, že ty charaktery měl načrtnuté skvěle, některé situace byly naprosto parádní, ale jako celek je to jen film, který se tváří zajímavě, ale ve skutečnosti je to jen jedno takové nahlédnutí do života jednoho herce, ať už fiktivního, nebo ne.

Hercule Poirot: Tragédie v Marsdonu (Agatha Christie's Poirot: The Tragedy at Marsdon Manor, 1991) - 90 %

Parádní díl, který nadchne hlavně hororovou atmosférou. Ta se prostě povedla a až do konce je to správně temné. I když tušíte, že má všechno naprosto realistický základ, stejně se neubráníte tomu, abyste nezačali přemýšlet o tom, že jsou ti duchové skuteční a že na tom strašení něco bude. Pořád si to zároveň udržuje poirotovský humor.

Vrať se do hrobu! (1989) - 60 %

Je to film, který má myšlenky a který se snaží něco říct, ale to, co říká, mi prostě nesedlo. Tohle není pohled na svět, která bych sdílel, a to ani ve svých téměř třiceti letech. Asi především z toho titulu mi to moc nesedlo a nebavil jsem se a ani jsem příliš nesouzněl s jednotlivými postavami a s jejich motivacemi. Nelze tomu ale vzít, že nápady scénář má.

Pals of the Saddle (1938) - 60 %

Tyhle waynovské jednohubky jsou celkem fajn a musím říct, že mě to docela baví. Takové to koukání na neděli, kdy nevíte, co s časem. Je to navíc krátké. Tenhle příběh je zrovna i docela dobrý a dovede zaujmout, protože je do toho ještě zamotána vláda, apod. Trochu moc možná zamotané, ale ne zase tolik.

Vrchní, prchni! (1980) - 95 %

Legendární komedie, kterou jsem nikdy asi celou neviděl. Tedy až doteď. Je to nádherná svěrákovina která se pyšní hláškami, jež budete znát, i když jste film neviděli. Těžko se tomu dá něco vytknout, protože i ten konec k tomu sedí. Přece takového člověka nenecháte jen tak uniknout. Hromadná scéna běhu vrchních je výborná.

Stroj času, Vesničko má středisková, Hercule Poirot: Vosí hnízdo, Two Night Stand, Big Driver

Stroj času (The Time Machine, 1960) - 85 %

Tyhle staré sci-fi filmy jsou prostě nádherné. Ano, jsou všechny hodně naivní, ale to, že byly točeny v barvě, to, že se tvůrci snažili o nějaký ten skutečně vědecký smysl, to je na tom krásné. Ano, mohl za to skvělou předlohou už Wells, ale tohle je provedení, které baví. Navíc, jakmile dojde na Morloky, je to podívaná vskutku děsivá.

Vesničko má středisková (1985) - 100 %

Jeden z mých českých, zamilovaných filmů. I když jsem se dřív na české filmy moc nekoukal, tak tenhle patřil k čestným výjimkám a já jsem si užíval každé jeho opětovné zhlédnutí. Tohle platí i do současnosti. A přesto, že většinu vtipů znám, stejně mě dokáží pořád pobavit. To, jak herci hrají, jaké situace zde jsou, to je prostě jedinečné.

Hercule Poirot: Vosí hnízdo (Agatha Christie's Poirot: Wasps' Nest, 1991) - 85 %

Napsat detektivní příběh o tom, že se řeší případ, který se ve skutečnosti ještě nestal, to je prostě ukázka mistrovství. Hlavně ve chvíli, kdy takový detektivní příběh skutečně funguje. Agatha jej svěřila geniálnímu Poirotovi - komu také jinému - a do filmu byl tento příběh výtečně převeden. Krásná ukázka toho, jak je možné točit detektivku bez vraždění.

Two Night Stand (2014) - 60 %

Jasně, je to jen taková nablblá romantická komedie, která nějak zásadně nepřekvapí. Ale o to asi ani moc nešlo. V tomhle případě je naprosto zásadní, že byli vybráni skvělí herci. To se skutečně podařilo, protože ústřední dvojice se k sobě skvěle hodí. Prožil jsem si tu jejich romanci s nimi, a tak mě ani ta finální klasika nedokázala tolik zhnusit.

Big Driver (2014) - 40 %

On si každý myslí, že je potřeba točit filmy podle všeho, co Stephen King napsal. Tohle je jen další ukázka toho, že někdy to smysl moc nemá. Maria Bello se může snažit, seč může, ale nebýt toho, že je hlavní hrdinkou spisovatelka, která to má v hlavě hodně zvláštní, ani vás to nijak nezaujme. Přitom je to film o znásilnění a pomstě...

Úsměvy letní noci, Cimrman v říši hudby, Bachelor Night, Muži v offsidu, Goodbye to All That

Úsměvy letní noci (Sommarnattens leende, 1955) - 60 %

Komedie od Ingmara Bergmana? No, musím říct, že jsem byl trochu na vážkách, jaké to asi bude. A na vážkách jsem i po zhlédnutí. Je to skvěle natočené, má to krásný obraz, nádhernou výpravu a místy výborné dialogy. Herecky zajímavé, protože s takovými herci se člověk normálně nesetká, což je škoda. Švédové rozhodně umí hrát. Jako celek mě to ale moc neoslovilo.

Cimrman v říši hudby (2006) - 60 %

Z nostalgie bylo hezké sledovat páně Smoljaka a Vondrušku, ale musím říct, že tohle je asi můj nejméně oblíbený kus z Cimrmanovy tvorby. Jsou zde dobré vtipy, je zde zajímavé koketování s hudbou a její specifické spojení s mluveným slovem, ale stejně si nemohu pomoct, v operním partu jsem se prostě nudil.

Bachelor Night (2014) - 40 %

Dostanete přesně to, co očekáváte. Poměrně velké množství odhalených ňader, což je jediné velké plus. Ale ono to překvapivě má i nějaký ten příběh. Jen kdyby se ten film, který je jasně céčko, nesnažil ještě o nějaké ty emoce. To je prostě k ničemu. Vyloženě jsem se ale zakoukal do Heather Paige Cohn, která už mi učarovala v podobné hlouposti "Alpha House".

Muži v offsidu (1931) - 80 %

Výborná česká komedie, která ukazuje, že jsme smysl pro humor měli skutečně vždy, akorát jsme zapomněli na to, jak ho používat decentně a ne jen v nablblých komediích. Už tady se ukazuje, jaké může být šílenství okolo fotbalu. Myslím, že tady knižní předloha nijak neutrpěla a dostala filmovou podobu zaslouženou.

Goodbye to All That (2014) - 50 %

Co se stane s chlapem po rozvodu? Hlavně s chlapem, který vlastně ani pořádně neví, proč se s ním jeho žena rozvádí? Překvapivě najde určitou útěchu, i když jen chvilkovou, v sexu. Tohle je něco, co snímek "Goodbye to All That" prezentuje moderní komediálně dramatickou rovinou. Jde to, ale víc jak ten průměr z toho nedostanu.

Popelka, Zlatovláska, Tři veteráni, Kouzla králů, Šíleně smutná princezna

Popelka (1969) - 80 %

To je první z pohádek, které jsem poprvé viděl až na Vánoce 2014. V dětství jsem k pohádkám měl vztah, koukal jsem na ně jako každý jiný, ale později už mě tolik nezajímaly. Tady si doplňuji vzdělání a musím říct, že i tahle starší, černobílá verze je kouzelná a Eva Hrušková se do role dokonale hodila.

Zlatovláska (1973) - 80 %

Pěkná, i když místy hodně naivní pohádka, kterou jsem miloval už jako dítě. Krásná princezna, ošklivý král, na druhé straně pak král celkem vlídný, ale vychytralý v podání skvělého Ladislava Peška, a do toho Jiřík, kterému odpustíte i to, že se při těch úkolech moc nesnaží. Pro dítě to má mírně hororový nádech. Z toho hada jsem byl vždycky vyděšený.

Tři veteráni (1983) - 90 %

Milovaná pohádka, hlavně proto, že tam hrají skvělí herci, je to o lidské hamižnosti a hlouposti a o tom, že je strašně těžké je napravit, no a v neposlední řadě psal scénář Zděnek Svěrák. Je tu krásně poznat jeho hra se slovy, kdy ten slovní humor je místy prostě jedinečný. Díky tomuhle filmu jsem si zamiloval Rudolfa Hrušínského.

Kouzla králů (2008) - 30 %

Klasická moderní česká pohádka. Skvělí nebo alespoň známí herci, kteří v podstatě nehrají, anebo hrají to, co se od nich očekává, protože už to hráli jinde - tohle je případ dua Abrahám/Šafránková. Skoro mi v tom filmu vadili. Nemluvě pak o tom, že nesnáším moderní triky v pohádkách, což je opět tenhle případ. Příběh je moc rozvleklý a jediné světlé je Jitka Schneiderová, která se alespoň trochu snažila.

Šíleně smutná princezna (1968) - 75 %

Nevím, jak se mi to podařilo, ale tohle je další z těch pohádek, který jsem se až do roku 2014 úspěšně vyhýbal. Ty písně, které zde jsou, jsou ale prostě jedinečné a člověk je prostě zná, i když pohádku nikdy neviděl. Neckář je výborný, ale výborné jsou také kulisy, které mě postě ohromily. Výprava parádní.

Velký zátah, Rooster Cogburn, Neviděli jste Bobíka?, Comancheros, Obecná škola

Velký zátah (The Big Heat, 1953) - 95 %

Fritz Lang se stal mistrem noiru i ve Spojených státech amerických a ve filmu "Velký zátah" je to krásně dokázáno. Výborné postavy, snad všechny, co zde jsou, skvělý příběh, který začíná výbornou scénou, kdy není jasné, kdo vlastně zabil policistu a co se stalo, a pak jen drsné rozplétání, kdy si nemůže být nikdo jistý tím, jak vlastně skončí.

Rooster Cogburn (Rooster Cogburn, 1975) - 80 %

John Wayne a Katharine Hepburn je samo o sobě natolik skvělá kombinace, že jí nejde odolat. Navíc oba dva velikáni světového filmu dokazují, že jejich herecké dovednosti nebyly věkem ani trochu otupeny, a to jak ty humorné, tak i ty akční, tedy hlavně v případě Duka. Katharine byla o 14 dní starší a oběma jim bylo v době natáčení již 68 let, ale ani na jednom to není znát.

Neviděli jste Bobíka? (1944) - 80 %

Na první pohled strašně jednoduchá, ale zároveň krásná česká komedie, kde jde jen o to najít správného psa. Ne, samozřejmě, že to není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Bobík je malý filuta, ale stejně takoví filutové jsou ostatní postavy. Výborný scénář s neustálými zvraty, a všechno pořád jen okolo jednoho psa. Tohle je prostě klasická paráda.

Comancheros (The Comancheros, 1961) - 70 %

Tyhle celkem odlehčené westerny se k Johnu Waynovi skvěle hodily a ukazuje v nich, že je dobrý v akčních scénách i v těch pohodovějších, zábavnějších. Stejně tak mu sluší i barva. Kdo mě ale ve filmu hodě zaujal, to byl Lee Marvin, jehož postava se tam moc neohřála, ale rozhodně stojí za to. Skvěle napsaná i zahraná.

Obecná škola (1991) - 100 %

Výborný český film, který skvěle zachycuje dobu a skutečnost, že být osobností a zároveň jít po děvčatech, to je doménou v podstatě jakékoli doby. Každý má své slabiny a každý má silné stránky. Tady je to krásně vidět a navíc je to úchvatně podáno z pohledu dítěte. Svěrákové vytvořili neskutečně silný tým.