úterý 14. ledna 2014

Robinsonovi, Zvonilka a velká záchranná výprava, Rôjin to rabudôru: Watashi ga shochô ni natta toki..., Metropolis, Cesta na Měsíc


Robinsonovi (Meet the Robinsons, 2007) - 40 %
Je to hezké, ale to se tak nějak od filmu ze studia Disney očekává. Docela bych ale viděl problém v tom, že přes využití vědecko-fantastické zápletky je příběh celkem obyčejný a vlastně i nenápaditý. A nemám na mysli jen děj, ale celkově i vizuální stránku. Ano, za posledních 7 let se animace výrazně zdokonalila, ale tady jsou některé detaily odfláklé, až to pěkné není - například létající těsto na pizzu. Závěr je pak klasicky dojemný, což ještě podpoří citát. Tady ale nedostáváte něco, co by bylo tak krásně uvolněné jako "Na vlásku" nebo "Ledové království".

Zvonilka a velká záchranná výprava (Tinker Bell and the Great Fairy Rescue, 2010) - 60 %
Za to, že je snímek plný humoru, který není rozhodně špatný, ale místy opravdu rozesměje, a za to, že je to hezky pohádkové, příjemné a prostě člověk ví, že to dobře skončí, dávám 60 %, protože si myslím, že tohle je něco, co může děti opravdu bavit. Navíc, pokud se podívá i dospělý, uvědomí si, jak moc je tomu dětskému světu vzdálený a možná ho to i nakopne, aby se svým dětem trochu víc věnoval, pokud tak nečinil doposud.

Tohle je naprosto skvělá ukázka toho, jak jsou Japonci šílení. Prezentují vám snímek, který má prvky erotického až perverzního filmu (k pornu to místy nemá zas tak daleko), do toho dají i detektivní zápletku, příběh o stárnutí, ale hlavně to všechno zabalí do celkem dramatického hávu, kdy se řeší otázka lidské sexuality. To všechno přes roboty, vlastně robotky v sexy oblečcích. Tady se zase jednou spojuje tolik různých žánrů a prvků, až se budete divit, co všechno se dá stvořit.

Metropolis (Metropolis, 1927) - 100 %
Fritz Lang si uvědomoval sílu filmu, která není jen ve zvuku a v tom, že se v něm mluví. Mnoho současných filmů stojí právě na tom. Vzhledem k tomu, že Lang začínal točit v době, kdy zvukový film ještě neexistoval, pochopil tuhle skutečnost velmi dobře. Tím hlavním, čím film vždycky zaujme, nebo by zaujmout měl, je obraz, to, co vidíme. A tak Fritz Lang natočil vizuálně úžasnou podívanou, která je schopná vyrazit dech i po téměř 90 letech, a to nejen úžasnými davovými scénami. Víc jak deset let jsem se na tenhle snímek chystal. Konečně uzrál čas. A já jsem pochopil, že už na začátku filmové historie věděli, jak moc je obraz důležitý, ale také věděli, že je třeba něco vyprávět. A případně také kritizovat. Neskutečná vize budoucnosti, která je silnou kritikou společnosti, ale i člověka jako jednotlivce. Dnešní divák asi moc neocení až expresionistické vyjadřování herců, které je silně teatrální, přesto by "Metropolis" měl být snímkem, který lidé zhlédnou jen proto, aby viděli, o čem vlastně filmové umění je a že do umění patří i science-fiction. Když už se na to budete dívat, zkuste si sehnat novou, restaurovanou verzi z roku 2008, která je nejvěrnější původnímu filmu, který byl po neúspěchu sestříhán a v podstatě předělán a výrazně zjednodušen. I když má film dvě a půl hodiny, je to opravdu nevšední zážitek.

Cesta na Měsíc (La voyage dans la lune, 1902) - 100 %
Ano, je to strašně staré, ano, je to v podstatě jako divadlo, ale na tomhle filmu je strašně moc vidět, jak tyhle základy dál utvářely film a vlastně i žánr. Scény, které zde jsou, se opakují v jiných filmech, motivy, které zde vidíte, ovlivňují kulturu - nejen film - až do současnosti. V tomhle legendárním díle je možné nalézt prvky, které byly použity například i v Tintinovi. Snímek má na svou dobu vtipné scény, jež mají ten správný náboj až do současné doby. I když má snímek 14 minut, je neskutečně rozmáchlý, epický, i když se vše odehrávalo vlastně na jedné scéně, kde se pouze měnily kulisy. Méliès vytvořil i kolorovanou verzi, která byla v novém tisíciletí restaurována a je také možné ji zhlédnout. Ruční kolorování u tak starého filmu je něco naprosto unikátní. Snímek navíc dokáže udivit i trikově, protože třeba zabíjení Selénitů je skutečně technicky povedené.