úterý 7. ledna 2014

Braindead - Živí mrtví, Mud, Moravská Hellas, No se Aceptan Devoluciones, Jízda


Braindead - Živí mrtví (Braindead, 1992) - 100 %
Tohle je prostě legenda. Pro mě nejlepší hororová komedie, jakou jsem kdy viděl. Pokaždé, když se na ni podívám, jsem nadšený. Tohle je prostě něco, co se nezapomíná. Když jsem jí před poměrně dlouhou dobou viděl poprvé, vryla se mi tak do paměti, že na ni dosud nemohu zapomenout. A nikdy se to nestane. Peter Jackson se ještě v té době vyžíval ve stop motion animaci. Kde jsou ty časy? A ten černý humor... Prostě nádhera. Tohle stojí za to si vždy připomenout. Nechápu, jak tenhle snímek nemohl být vybrán do knihy 101 hororů, které musíte vidět, než zemřete. Skvělý film o tom, jak se vyrovnat s Oidipovským komplexem.

Mud (2012) - 80 %
Po "Take Shelter" další snímek Jeffa Nicholse a opět je na něm vidět, že to dělá člověk, který chce natočit něco, co má smysl. Gradace událostí a napětí je zde naprosto úchvatná. Tempo je pomalé, ale pořád se něco děje, postupně se odkrývají karty tohohle klukovského dobrodružství. Neskutečně silná je scéna, kdy malý Ellis zachraňuje Juniper před mužem, který ji mlátí. Člověku se doslova zatají dech. Co když tomu klukovi ublíží?! Tempo v kontrastu podání jednotlivých scén je pro mě skvělou ukázkou toho, jak lze zvládnout vyprávění. Navíc jsem si opět jsem si potvrdil, že jižanský přízvuk je úžasný a Matthew McConaughey ho má skvělý, ale stejně tak skvělá je i country hudba - výborně dokresluje jednotlivé scény a je skvěle používána pro přechody.

Moravská Hellas (1963) - 75 %
Rozhodně se jedná o zajímavý dokument, který prezentuje místy celkem kontroverzní myšlenky, které jsou doplněny o neskutečně zajímavý vizuál, kdy si Karel Vachek hraje s obrazem i zvukem, s tím, co skutečně vidíme a co bychom vidět měli. Nechci tvrdit, že je to přímo obžaloba zbytečného snažení, ale rozhodně je to film, z kterého cítíte, že je něco špatně. Jen je na vás, abyste se zamysleli nad tím, jestli špatně je to, jak moc se lidé snaží, i když ví, že to skončí, anebo je to v tom, že necháme něco takového, aby to skončilo. Bratři Saudkové tomu dodávají správný surreálný nádech, který už je dán samotným pomezím mezi dokumentem a hraným filmem.

No se Aceptan Devoluciones (2013) - 45 %
No jo, být promiskuitní se příliš nevyplácí, protože pak se vám může stát něco strašného - budete mít dceru. Proč je tak promiskuitní hlavní postava filmu, je těžko pochopitelné. Ano, je to chlap, ale jeho vzezření je... no, pokud nějaké, tak iritující. Tenhle muž zjišťuje, že má dceru, a milenka, která dítě porodila, mu potomka nechá na starosti. Základní zápletka mexického filmu je celkem jasná. Místy se snímek až moc snaží hrát na city, místy je komedie vtipná, místy vůbec. Je to takový ten moderní guláš komedie/drama/romance, který ale bohužel nepřinese nic navíc. Průměr možná, ale jen když máte náladu. Z filmu ale opět plyne ponaučení, že někteří lidé jsou prostě svině a záleží jim jen na sobě. Za ten zpackaný, příšerně srdcebolný závěr musím jít ale s hodnocením trochu pod průměr.

Jízda (1994) - 70 %
Ještě nikdy jsem "Jízdu" neviděl, a tak jsem to konečně musel napravit. Člověk o tom filmu ví, sem tam v televizi zahlédne nějakou scénu, ale postupně si uvědomuje, že ten film mu vlastně uniká. Skvěle vystavěné postavy, které hrají na to, že jsou jejich představitelé celkem bezprostřední, vlastně spíš nehrají čímž jsou také celkem otravní. V jejich společnosti pak film snesete a čekáte, co bude dál. Dialogy jsou překvapivě chytré, vlastně až existenciální. Tohle rozhodně není jen road movie průměr, ale je v tom něco víc. No a nakonec, soundtrack od Buty je prostě nezapomenutelný. Ta písnička je depresivně pohodová, stejně jako celý film.

Žádné komentáře:

Okomentovat