Tohle je film, který má celkem zajímavé momenty, ale jako celek nefunguje. Je to pseudoumělecký blábol, který získal naprosto skvělé herce, jejichž potenciál zůstal více méně nevyužit, anebo byl využit tak, jak se dalo čekat. Shia je zde hodně snesitelný, protože to vypadá, že hraje, ale k čemu to je, když je děj taková slátanina? Hudba je skvělá, ale ani tu si nebudete moc pamatovat.
InAPPropriate Comedy (2013) - 0 %
Neskutečná stupidita, proti které je snímek "Mládeži nepřístupno" ještě celkem dobrý. Humor je něco, čemu se tvůrci chtěli absolutně vyhnout, což je velká škoda, protože jsou zde herci, které máte rádi. Bohužel je vidíte přesně v takových skečích, v jakých je nikdy vidět nechcete. V některých pasážích naprosto stupidní snaha o skrytou kameru, která by klidně mohla být i nahraná. K tomuhle nemá cenu nic dál říkat. Něco, co nemá smysl vidět. Není čemu se smát.
Kevin Hart: Let Me Explain (2013) - 45 %
Kevina Harta v podstatě neznám a ani jsem netušil, že je to bavič. Stand-up bavič, abych byl úplně přesný. Ve světě ho asi mají rádi, mě osobně přijde jeho humor celkem nijaký. Vulgární a málo vtipný. Film je záznamem jeho show "Let Me Explain", jedná se o dokument/záznam s minimem invence, a pokud už zde nějaká je - mám na mysli hlavně uvozující příběh - není tady nic moc navíc, co by opravdu stálo za to. Vlastně jsem se pořádně nudil.
Pramen panny (Jungfrukällan, 1960) - 90 %
Neskutečně mrazivé drama, které odzbrojuje už jen tím, že Bergman se rozhodl pro naprostou absenci filmové hudby a nechává na vás útočit pouze slova a přirozené zvuky. Tohle není rozhodně film o explicitnosti násilí, o tom, jak je možné ztvárnit znásilnění na plátně. Tohle nechal Bergman na Wese Cravena. Bergman se rozhodl především ukázat ten děsivý kontrast mezi krásou a lidskou odporností, mezi spravedlností a tím, co je morální. Tohle se mu povedlo beze zbytku a snímek ve vás rozhodně zanechá mrazení. Závěr, který je vlastně zamyšlením nad smyslem boha, pak jen podpoří vaši snahu přemýšlet o filmu a o tom, co se stalo. A přemýšlet bychom měli.
Velká nádhera (La grande bellezza, 2013) - 80 %
Velmi zajímavý film, který se trochu tváří jako rozjímání nad stářím, trochu jako nahlédnutí do říše zbohatlíků a jejich života, který se šine ve zběsilém tempu a je naprosto jedno, kolik vám je let, ale ono se vlastně jedná o existenciální drama o tom, jaké je místo člověka ve světě. A je jedno, kdo jste, protože pokud si neuvědomíte, co vlastně chcete, co děláte, kam směřujete, váš život přestane dávat smysl. Nebudete mít cíl. Přesto lze takto žít. Film je možná trochu moc dlouhý a v některých pasážích rozvleklý, ale zejména první polovina nabízí skutečně jedinečné, originální a rozhodně nečekané scény. Scéna na balkóně je pak téměř surreálně magická.
Žádné komentáře:
Okomentovat