neděle 26. ledna 2014

Černý Petr, Zlomené květiny, Sin City, Dívka na koštěti, Battle of the Year


Černý Petr (1963) - 80 %
První celovečerní snímek Miloše Formana, na kterém je vidět, jak dokonale dokázal zachytit postavičky toho našeho malého světa. Některé scény jsou téměř absurdní a vyznívají kouzelně hlavně v tom smyslu, že podobně nesmyslné rozhovory stejně vedeme i mezi sebou. V tomhle filmu se tak úžasně zrcadlí doba... Jenže je celkem zábavné, že ani po 50 letech neztratil nic na své aktuálnosti. Podobné lidi pořád vídáme, k podobným kouskům jsme pořád nuceni. Ale potom je všechno v pořádku, ne?

Zlomené květiny (Broken Flowers, 2005) - 90 %
Film, který mě doslova okouzlil svou poetikou, svým způsobem, jak zachycuje člověka (naprosto přirozeně) a tím, jak jsou jednotlivé postavy dokonalé. Civilní herectví skvělých herců je skvělé a Bill Murray je prostě kouzelný. I když se nejedná primárně o komedii, ale vlastně o celkem depresivní pohled do života člověka, který toho v životě moc nezanechal, nakonec si uvědomíte, že tohle je ve skutečnosti krásný film o tom, že každý má takový život, jaký si udělá. A je na každém, jestli toho, co prožil a udělal, lituje nebo nikoli.

Sin City - město hříchu (Sin City, 2005) - 95 %
Pravděpodobně nejvěrnější komiksová adaptace v hraném filmu. Zack Snyder se s "Watchmeny" hodně snažil, ale tam to prostě nešlo. v tomhle případě ani. Frank Miller kreslil komiks filmově a Robert Rodriguez to pochopil a jednotlivá oka jen rozpohyboval, postavám dal tváře známých herců a vytvořil noir současnosti. Anebo možná i budoucnosti. Nádherně stylizované, nádherně drsné a neskutečně zábavné. Ano, mám pro Rodrigueze slabost stejně jako pro Tarantina a jeho ačková béčka jsou prostě úchvatná. Tak zase někdy znovu.

Dívka na koštěti (1971) - 90 %
Jedna z nejlepších moderních pohádek - a možná vůbec nejlepší - na jejíž pokračování bych raději zapomenul. Skvělý fantasy příběh, který kombinuje tradiční pohádkové postavy v jednom světě - ano, spojitost s "Arabelou" se dá trochu tušit - a navíc jsou zde samí skvělí herci. Neskutečně dobrý výběr pro jednotlivé role, je v podstatě jedno, jakou si vyberete. Navíc je zde ten nádherný soundtrack. Titulní píseň si sem tam zpívám, protože je prostě nakažlivá.

Battle of the Year (Battle of the Year, 2013) - 20 %
Když na začátku tanečního filmu uslyšíte, že Američané nemají dost dobrý tým na to, aby se utkali s ostatními národy, je celkem jasné, že na konci filmu ten tým mít budou. Oni ho vlastně mají už na začátku, ale je potřeba to v těch lidech probudit. A tak se najme basketbalový trenér, který má svých problémů dost, udělá z těch všech rebelů spořádané hochy a může se jet na mistrovství nebo tak něco. No, proč se nějak zatěžovat něčím komplikovanějším, ono je to totiž hlavně o vztazích, vztazích, které jsou neskutečně hloupé, nudné a předvídatelné. Herecky je to nic moc, Josh Holloway je tu snad jen proto, že je trochu známý a má dobrý ksicht. Ztráta času, a nejsmutnější je na tom, že i z hlediska toho tance, protože je ho zde minimum. Závěr to nezachrání.