Dračí past, Almayerovo šílenství, Rangrezz, Sechs Schwedinnen auf Ibiza, Zinuk BaAlia

Dračí past (Dragon Hunter, 2009) - 20 %

Takový ten klasický film, kdy chcete natočit fantasy, ale nemáte na to žádné peníze. A tak uděláte to, že vlastně vytvoříte rádoby středověký film, kde je několik postav na cestě, hodně prochází lesem, protože stejně ve fantasy světech je jen pár měst, a nakonec, aby divák dostal to, co je v názvu, se objeví hnusný digitální drak.

Almayerovo šílenství (La folie Almayer, 2011) - 60 %

Chantal Akerman určitě nebude moje oblíbená autorka, ale musí se jí nechat, že filmy točit umí a umí je podat. V tomhle případě takovým zvláštním stylem, kdy na jednu stranu máte pocit, že je to dějový film, ale zároveň se toho ve skutečnosti moc neděje. Prostředí a stav lidské mysli jsou ale zachyceny dobře.

Rangrezz (2013) - 40 %

Indická romance, která se místy mění v drama, ale většinou má komediální ráz, až na samotný konec, který je akční. Tohle je prostě tak okoukaná šablona, a to jste přitom mohli vidět jen pár bollywoodských filmů. Ta šablona se ale používá moc často a je to skoro unavující. Hlavně když v tom není nic alespoň trochu nového.

Sechs Schwedinnen auf Ibiza (1981) - 65 %

Je to sexy, je to trochu prdlé a hlavně je zde šest pěkných mladých ženských, na které se můžete dívat a uvidíte z nich opravdu všechno. Je ale škoda, že když už film ukáže jejich rozkroky v detailu, bál se nějak víc zabrat detaily pohlavního styku. Vyznívalo to pak prostě divně. Film ale dá divákovi to, co očekává.

Zinuk BaAlia (2014) - 50 %

Izraelský film, který je komedií, ale překvapivě funguje o něco lépe v těch momentech, které jsou spíše temnější. Je to velmi dobře natočeno, což jen ukazuje, že co se techniky týká, mají k ní dobrý přístup všude. Teď už jen záleží, co natočit. Tohle je spíše takový docela fajn průměr, který vás na chvíli zabaví.

Poslední mejdan, Desu nôto: Light Up the New World, Displacement, Radiopetti, Soukromé neřesti, veřejné ctnosti

Poslední mejdan (Can't Hardly Wait, 1998) - 50 %

Něco jako "Prci, prci, prcičky", ale s tím rozdílem, že to není tak příjemně ujeté a ani tak vtipné, nemluvě o tom, že o nahotě tady nemůže být řeč, když je to vlastně podivná romantická komedie, kde ten konec ani chvíli nevěříte. Ale naštěstí je tu tolik herců, které poznáte, že vás jen tohle hledání bude bavit.

Desu nôto: Light Up the New World (2016) - 50 %

Nemůžu si pomoct, ale filmová série "Desu noto" už mi přijde jako nastavovaná kaše, kdy tvůrci neví, kdy mají skončit. Jako ono se na to vůbec špatně nekouká, naopak, kouká se na to dobře, ale nemyslím si, že by měl příběh stále co říct a stále dovedl vzbudit to napětí. Pravda, ale to se z mangy do hrané verze nikdy nepodařilo pořádně.

Displacement (2016) - 50 %

Jasně, že tohle nebude trikové sci-fi, ale je to hlavně o dialozích a o tom, jak se dokáže scenárista/režisér poprat s časem a jednotlivými skoky. Snímek je velmi dlouhý, skoro se chce říct, že zbytečně dlouhý, ale docela se mi líbí, že se tvůrci snažili a šlo jim o to, aby měl příběh hlavu a patu. Alespoň ten průměr mu dám.

Radiopetti (2015) - 80 %

Vymyslet podobný film, to chce prostě mít ten správný nápad, mít to správné cítění a rozpoložení. Jasně, je to jen snímek o dědovi, který rád poslouchá rádio a v podstatě díky tomu zůstává v minulosti, v které se cítí nejlépe. Ale přesto musí žít i v současnosti a není to jednoduché. Skoro by se chtělo říct, že to je banální, ale přitom je to výborné.

Soukromé neřesti, veřejné ctnosti (Vizi privati, pubbliche virtù, 1976) - 50 %

Docela tomu sluší onen historický ráz a skutečnost, že to má nějaký děj, i když je to jen taková cesta jedné postavy, kterou kamera neustále sleduje. Snímek není vyloženě explicitní, na druhou stranu se zde najdou záběry, které mohou docela mile překvapit, a to nejen mužské publikum. Jako kdyby ale snímek nevěděl, jestli chce být erotický nebo vypravěčský.

Nádherná Zelená, Člověk bestie, Horalka, Q, The Circle

Nádherná Zelená (La belle verte, 1996) - 70 %

Jasně, ta komedie v sobě má hodně ekologického a snaží se předávat nějaké poselství, ale na druhou stranu jsou zde skvělé vtipné momenty, kdy jsem se skutečně bavil. Navíc tu vidíte Marion Cotillard v jedné z jejích prvních rolí a krásně jí to sluší. Ke konci už to trochu ztrácí, zábava jde do pozadí, ale úvod je skvělou ukázkou francouzské komedie.

Člověk bestie (La bête humaine, 1938) - 70 %

Samotný příběh je dobrý, přece jen je to vlastně francouzská klasika, ale v tomhle podání je výborný hlavně díky hereckým představitelům, kteří se zde sešli. Jean Gabin patří k nejlepším francouzským hercům, a tohle je snímek, který to docela pěkně dokazuje. I když je to na první pohled obyčejná historka z železnice, člověk zde hraje hlavní roli.

Horalka (La ciociara, 1960) - 70 %

Sophia Loren a Jean-Paul Belmondo předvádějí zajímavé a silné souznění, které byste možná hlavně od Belmonda nečekali. Ale on byl skutečně natolik velkým hercem, že zvládnul bravurně i podobné role. Obyčejní lidé zde nejsou tak obyčejní, jak by se zdálo, a ani válka není dost silná, aby zabila byť to zlé.

Q (2014) - 60 %

Tenhle film hodně klame tělem. Na první pohled máte pocit, že je to zaznamenání obyčejného, nuzného života v Indii, který není jednoduchý, ale rodiče, nebo v tomto případě jen matka, se snaží o to, aby vychovávala děti. Ale na druhou stranu je to snímek, který hraje jen na finále, které vás přece jen trochu donutí přemýšlet. A nejsou to hezké myšlenky.

The Circle (The Circle, 2017) - 60 %

Ten snímek má strašně dobré téma, ale jednoduše zde bylo moc prvků, které mi trochu vadili a kazili celkový zážitek. V první řadě to byla postava Emmy Watson, která mi prostě nepřišla dobrá, její vývoj zvláštní, její motivace nedostatečné. Pak to byla i malost tématu, které jako by mělo jen lokální dopady, nikoli světové, jen s několika náznaky. Ale donutí vás to přemýšlet, hodně přemýšlet. A to je dobře.

Mizerové II, Colossal, La Bamba, Krásná Junie, Ottaal

Mizerové II (Bad Boys II, 2003) - 55 %

Je to prostě pokračování dvojky. Bay chce být ještě velkolepější, ale v podstatě se jen opakuje. Je zde ještě více zpomalovaných záběrů, ještě více techniky a málem se zapomnělo na to hlavní - parťáctví. Ale hlavní dvojce to naštěstí zachraňuje a pořád zde má několik světlých a zábavných momentů, kterými si vás získají.

Colossal (2016) - 80 %

Za mě je tohle jeden z nejoriginálnějších snímků, jaký jsem viděl, kdy spojení vztahového a osobního dramatu s kaiju snímkem je tak neskutečné, alespoň v tomhle pojetí, že jsem si jen říkal, jestli je možné, že tam hrají ti, co tam hrají. Ale díky nim je to skvěle provedené a herecky parádně zvládnuté. Výborný film.

La Bamba (La Bamba, 1987) - 60 %

Ten příběh sám o sobě je zajímavý a hodně smutný. Když se podíváte na to, kolik bylo Valensovi, když zemřel - pouhých sedmnáct let. Vycházející hvězda... Buddy Holly to samé, jen o pár let starší. Jak by asi vypadala hudba, kdyby jejich život neskončil? No, rozhodně bychom neměli píseň "American Pie". Ač silný příběh, zpracování mi přišlo spíš mdlejší.

Krásná Junie (La belle presonne, 2008) - 40 %

Snímek o dospívání o tom, jak je to těžké, ale celé je to podané tak okatě depresivně, že je vám jasné, jaké směřování to bude mít. A díky tomu, že postavy nejsou nijak skvělé, a to ani herecky, nedostanete se do tohohle snímku a nebudete ho obdivovat za to, jak je realistický a současný. On totiž není.

Ottaal (2014) - 70 %

Když člověk pronikne trochu hlouběji do indické kinematografie, celkem mile zjistí, že to skutečně nejsou jen bollywoodské trháky, ale jsou to i další filmy, které jsou mnohdy zajímavější, ale také nečekané svým pojetím. Třeba jako tahle adaptace Čechova v současné době, v Indii a se spoustou kachen.

Do Lafzon Ki Kahani, I Wanted Wings, Instant Death, Kuma, Černý déšť

Do Lafzon Ki Kahani (2016) - 60 %

Tenhle snímek je prachobyčejná romance, která jev závěru ještě zbytečně slzopudná, ale ona funguje. Funguje díky tomu, že jsou zde postavy, které jsou jednoduše zajímavé a dobře zahrané. Povedený casting vás přiměje snímek sledovat od začátku až do konce, kdy budete přát hrdinům, aby to skončilo dobře.

I Wanted Wings (1941) - 50 %

Další válečný film o letcích, který si nejspíš nebudete ani pamatovat, protože ničím výrazně nevyniká, i když dostal Oscara za speciální efekty. Nemůžu si pomoct, ale standardy byly tentokrát celkem nízké. Je to zbytečně moc nablýskané, aby to bylo na pohled pěkné, což mi k tomuhle příběhu nesedlo.

Instant Death (2017) - 40 %

Snímek "Instant Death" nám ukazuje jednu zásadní skutečnost. Lou Ferrignovi je v roce 2017 už 65 let a pořád vypadá hodně dobře. To, že herecky je na tom hůř, to se dá čekat, bohužel nejvíce to bolí v akčních scénách, které jsou hodně pomalé. Na druhou stranu oproti takovému Seagalovi se alespoň ještě snaží.

Kuma (Kuma, 2012) - 40 %

Nemůžu si pomoct, ale jako kdyby se snímek snažil být výjimečný především tím, že je zde jiná kultura. Příběh, který se pak odehrává, zase tak výjimečný není, spíše je to hromadění témat, která jsou v poslední době rozebírána, na jednu hromadu bez toho, aby zde bylo možné hledat nějakou velkou pravdu.

Černý déšť (Kuroi ame, 1989) - 80 %

Popravdě mě na snímku nejvíce zaujala skutečnost, že i když jsem si Hirošimu představoval jako obrovskou oblast, kde už nic neexistuje, tak se lidé ukázali být jako šváby. Dokáží přežít v podstatě kdekoli, i když samozřejmě podmínky nejsou zrovna ideální. Jen to umírání pak může být o dost nepříjemnější.

After the Reality, Mizerové, Borstal, Captains of the Clouds, Mumbai Cha Raja

After the Reality (2016) - 45 %

Skoro to vypadá jako nějaká divná romance a musím říct, že prostřihy na reality show se mi líbily ze všeho nejméně. Je zde trochu dramatu, které má i své dobré momenty. Komedie to rozhodně není, je jí tam, ani ne, co by se z nehet vešlo. Ale postavy jsou místy i docela snesitelné a nemá to zbytečně protlačený happy end.

Mizerové (Bad Boys, 1995) - 70 %

Tady pořád ještě vládne spíše nostalgie, protože tohle je film, který mě kdysi na konci těch 90. let dostal a já jsem si postavy, které tak skvěle - rozuměj zábavně - zahráli Smith a Lawrence, zamiloval. To pořád trvá - hlavně proto, že se mi buddy movie líbí - i když Bayův velikášský a patetický styl je prostě už tady tak patrný a tak otřesný.

Borstal (2017) - 40 %

Čekal jsem, že to bude nějaká taková ta klasická britská amatérská ptákovina, která si hraje na drsnou gangsterku ze současnosti, ale nakonec se ukázalo, že to až tak hrozné není. Amatérské to je, nějaká myšlenka tu také je, jen to provedení je takové jalové a dovede celkový prožitek docela zkazit. Nic převratného.

Captains of the Clouds (1942) - 60 %

James Cagney je výborný herec a dokáže tenhle film utáhnout, jenže je to právě film, co se sráží sám dolů. Není to nic výjimečného a vlastně jsem měl pocit, že to je jen taková hra na letce. Vzdušné scény ujdou, ale nejsou nijak skvělé, nebýt pak Cagneyho postavy, tak to není ani dějově zajímavé, protože zde není nic, co by děj lépe táhlo.

Mumbai Cha Raja (2012) - 60 %

Tohle je vlastně snímek o tom, co dělají kluci v indickém slumu, aby se nenudili. Na snímku je skvělé, jak je to pojato realisticky a jak to prostě není vždy pěkné. Na druhou stranu jsem měl pocit, že je zde víc snaha o realističnost než o skutečně dobrý příběh, který by vás dovedl nějak dostat, třeba i emočně vyždímat.

Kozí roh, Boj sněžného pluhu s mafií, Boj, Maroon, Sleepless

Kozí roh (Kozijat rog, 1972) - 80 %

Snímek může dějově lehce připomenout "Pramen panny", ale možná ještě více připomene Bergmanovu tvorbu svou poetikou. Na druhou stranu, trochu to připomíná i "Markétu Lazarovou". V konečném důsledku se ale jedná o velmi intenzívní film, který vám předvede bulharskou filmařinu v nejlepším světle.

Boj sněžného pluhu s mafií (Kraftidioten, 2014) - 70 %

Snímek, který má skvělé prostředí a nakonec i docela zajímavé postavy, které se střetnou v lehce bizarní válce gangů, která vrcholí finální scénou. Jsou zde používané zajímavé obrazové prvky (například černá okna pro rozloučení), které dodávají snímku nádech originality. Herecky snímek nezklame.

Boj (Krigen, 2015) - 70 %

Dobře natočený příběh o tom, jaká je vlastně odpovědnost vojáků a jaké je jejich rozhodování, respektive, jaké jsou následky jejich rozhodování. Film se docela dobře zaměřuje na to, jak je možné propojit klasický život s tím vojenským, že i ti, co jsou vojáky, jsou ve skutečnosti jen lidé. Je to trochu jiný pohled, niternější.

Maroon (2016) - 50 %

Byl by to docela dobrý psychologický film - a on to psychologický film je - který má zajímavé momenty (třeba splachování prstu do záchodu), ale celkově to nedokáže udržet dobré tempo a nakonec zde není ani nic, co byste tak nějak celou dobu nečekali. Ale zase jedna celkem zajímavá ukázka toho, jak také vypadá indický film.

Sleepless (2017) - 60 %

Tenhle snímek má docela dost nelogičností, ale když jsem sledoval bitky, říkal jsem si, že tady někdo prostě chtěl, aby to vypadalo dobře a nápaditě. Jamie Foxx tu hraje celkem strašně, Michelle Monaghan a její pátrání je o ničem, ale stejně to v sobě má náboj a drive, který mě chytnul, a to i přes předvídatelnost děje.

Světová teta Velvet, Irada, Isolation, Král Krysa, Revizoři

Světová teta Velvet (International Velvet, 1978) - 60 %

On je to celkem obyčejný film o tom, jak se dívka dostane k něčemu, co ji baví, jde si za svým snem a nakonec i dokáže něco velkého přesto, že ve svém živote utrpěla velkou ztrátu. Ale díky tomu, že jsou tu herci jako Christopher Plummer, který je tu krásně zábavný, a Anthony Hopkins, který je prostě dobrý, dá se to snést.

Irada (2017) - 60 %

Na první pohled je to ekologický snímek, na druhý pohled je to vlastně revenge movie. Ať tak nebo tak, není to vyloženě špatné, je to natočeno tak, aby to bylo divácky přístupné a přesto zde bylo ono poselství, které je alespoň založena na celkem jasných důkazech. Člověk člověku vlkem a nejspíš se snaží sám vyhubit.

Isolation (2015) - 60 %

Netvrdím, že se tu tvůrci pokusili vyloženě o naprosto originální thriller, ale přece jen se zadařilo trochu zamotat hlavu, kdy si nejste jistí, kdo je vlastně ten šmejd. Navíc jsou tu herci, které mám docela rád jako Dominic Purcell nebo Stephen Lang. Za mě celkem fajn jednohubka se skvělými záběry na žraloky.

Král Krysa (King Rat, 1965) - 70 %

Jak přežít v singapurském vězení na konci druhé světové války? Takhle. Tenhle snímek není akční, není o tom, jak byli všichni vojáci hrdinové, ale je o tom, co to je přežívat v podmínkách nejistoty, co to je, snažit si udržet zdravý rozum a prokopat se až do chvíle, kdy možná dojde k osvobození. Psychologicky je to dobré.

Revizoři (Kontroll, 2003) - 70 %

Tohle je takový docela dobrý trip, aneb jak udělat zajímavý film i z celkem nezajímavého tématu. I když pravda, o revizorech se dá vyprávět různě, ale stejně nečekáte to, co v maďarském podání dostanete. Je to zajímavá, bizarní jízda, je drsná, v MTV střihu, ale to všechno dohromady tvoří dobrý celek.

Haripada Bandwala, Zuřivost rozuzlení, Kshay, Velká čínská zeď, Wernher von Braun

Zuřivost rozuzlení (Fury at Showdown, 1957) - 60 %

Western jsem nějakou chvíli neviděl, což v přepočtu znamená jen tak dva týdny, ale musím říct, že tenhle mě docela potěšil. Není vyloženě jedinečný, ale přece jen má docela dobrou zápletku, jsou zde ti dobří, jsou zde ti špatní, no a dějově čeká i nějaké to drobné překvapení. Mohlo to být ještě o něco drsnější.

Haripada Bandwala (2016) - 20 %

Tohle je přesně ten typ indického filmu, který nemám moc rád. Nevadí mi samotné zpěvy ani barevnost, ale vadí mi, jak je to všechno strašně happy, ale při tom bez smyslu. Jednoduchá romance, která je prokládána stupidně nevtipnými scénami, nemluvě o tragických postavičkách, které nejsou zábavné.

Kshay (2011) - 60 %

"Kshay" je další zajímavý alternativní indický snímek, kdy se ukazuje, že Indie není jen Bollywood, ale jsou to i další, méně mainstreamové filmy, které si mohou najít svoje publikum třeba tím, že jsou docela chytré, zajímavě natočené, nebo jiným způsobem intenzívní. "Kshay" neohromí, ale není to špatné.

Velká čínská zeď (The Great Wall, 2016) - 80 %

Podobný snímek jsem čekal a jsem za to rád. Přesně tohle jsem si představoval po tom, co jsem viděl trailer. Jednoduchý příběh, parádní akce a nádherné vizuální kompozice, které umí jen Číňané. A možná ještě Japonci. Já jsem se bavil a je mi celkem jedno, kolik museli Mattovi zaplatit, aby v tom hrál.

Wernher von Braun (1960) - 70 %

Povedený snímek, který skutečně není sci-fi, ale je to docela dobrá polemika o tom, co je to vlastenectví a co je to zrada. Film v tomhle ohledu není vyloženě jedinečný, ale jeho skoro až noirové podání mu přidává na atmosféře, která je místy skutečně dobrá. Zajímavé snímky člověk někdy vykope.