Vysíláme zprávy, Granny's House, Larry Gaye: Renegade Male Flight Attendant, Queen of the Desert, Tichá domácnost

Vysíláme zprávy (Broadcast News, 1987) - 80 %

Skvělý film, který v sobě spojuje komiku s dramatem v takových nuancích, kde mnoho scén vyznívá komicky i tragicky zároveň. Jako kdybyste od herců čekali jinou reakci, než jakou oni prezentují. Tohle se mi často nestává, ale je vidět, že tady byl dobrý scénář předán velmi dobrým hereckým přeborníkům.

Granny's House (2015) - 30 %

Není to tak hrozné, jak by to mohlo být, ale už ta vizuální stránka mě iritovala. Snímek se ale snaží o to, aby zde nějaká základní atmosféra byla, což se místy vlastně i docela daří. Ale opravdu jen místy, rozhodně ne v celém filmu. Bohužel herci moc nebaví, ani ty erotické scény nejsou nakonec moc sexy. Prostě takový normální podprůměr.

Larry Gaye: Renegade Male Flight Attendant (2015) - 30 %

Tahle komedie rozhodně není velká pecka, ale jsou zde moment, kde to může být i vtipné. Bohužel to nepřináší ani ukázku toho, že by se tvůrci nějak moc snažili. Ty hlášky prostě nejsou dobré a spíš budete znuděni, než aby se opravdu naskytlo něco, co vás z té nudy vytrhne. Navíc je tu i trapná romance...

Queen of the Desert (2015) - 40 %

Romance, která není moc dobrá, ale chce se tvářit jako něco uměleckého, protože se jedná o životopisný snímek o jedné ženě, která byla důležitá, no hlavně pro sebe, ale je pravda, že také publikovala a očividně oslovila hodně lidí v oblasti, kam se většina z nás nedostane. Beduíni si ji prý pamatují. No, já si ji i přes zajímavé tvůrce pamatovat nebudu.

Tichá domácnost (Housekeeping, 1987) - 70 %

Tohle je příběh po tak prazvláštním vztahu mezi dvěma dívkami a jejich tetou, že jsem velkou část času jen žasnul nad tím, co se vlastně děje a jak se vztah těchto dívek a žen vyvíjí. Co mě asi nejvíc dostalo, to je skutečnost, kdy si uvědomíte, že někdy je prostě lepší, když se společnost radši na všechno vykašle, protože to, co společnost chce, nemusí být nutně nejlepší.

Withnail a já, Snoopy a Charlie Brown: Peanuts ve filmu, Scrat's Continental Crack-Up, Scrat's Continental Crack-Up: Part 2, Na shledanou, chlapci

Withnail a já (Withnail & I, 1987) - 70 %

Ta komedie a drama se tady snoubí v takovém podivném vztahu, který je nakonec hlavně depresivní, než jakýkoli jiný. Neměl jsem z toho nejlepší pocity, ale to spíš vnitřně, nikoli tím, že by nebyl film dobrý. Některými scénami jsem se musel prokousat, ale třeba noční setkání s Montym je naprosto výborné.

Snoopy a Charlie Brown: Peanuts ve filmu (The Peanuts Movie, 2015) - 80 %

Těšil jsem se na tenhle film a tak nějak jsem věděl, že mě nezklame. A nezklamal. Ten komiksový humor je do filmu přenesen naprosto skvěle, stejně jako kresba. Grafika vypadá moderně, ale přitom používá design komiksový. Tohle je krásná pocta jednomu z nejlepších strip, jaké kdy byly vytvořeny. Bavil jsem se celou dobu.

Scrat's Continental Crack-Up (2010) - 80 %

Tenhle první díl mě hodně bavil, snad i proto, že to docela splňuje ten název, který to v sobě má. Má to dobré nápady (vytváření kontinentů, žirafy) a celkově je to díky své krátkosti zábavné a hlavně nezastavitelné. Přesně takový ten typ krátké animované grotesky, který mi sedí a který mě dovede pobavit.

Scrat's Continental Crack-Up: Part 2 (2011) - 55 %

Oproti prvnímu dílu je tohle v podstatě bez nápadu a ani to není tolik zábavné. O nějaký ten kontinentální drift tu už opravdu nejde, prostě jen o jeden dva dobré gagy, které jsou roztahané na necelé tři minuty, kdy následně zjistíte, že tohle je primárně reklama na celovečerní film a nic moc jiného.

Na shledanou, chlapci (Au revoir les enfants, 1987) - 75 %

Je až neskutečné, jak je možné natočit relativně poklidný obraz toho, jak funguje jedna škola, a přitom ukázat, jak se hroutí dějiny, jak jsou lidé odporní a jak dokážou ostatní nenávidět. Je zde vidět, že jsou tu i dobří, ale nějak si nedovedu představit, že jich je většina. Anebo zlu stačí opravdu jen pár jedinců?

Babettina hostina, Regression, Synchronicity, Terminus, Potíže s Arizonou

Babettina hostina (Babettes gæstebud, 1987) - 60 %

Pořádně vlastně nevím, co si o tom filmu myslet. Na jednu stranu, hlavně vedením herců, mi přišel takový bergmanovský, ale přitom takový dějově zase tolik není. Možná to má něco z "Hodiny vlků", ale spíše je to její protipól. Opravdu nevím. Tohle je film, který bych si možná měl dát ještě jednou. Ten seznam narůstá.

Regression (2015) - 60 %

Amenábar má rozhodně na to, aby točil lepší filmy, což už nám také několikrát předvedl, ale na druhou stranu tohle opravdu není tak špatné, jak to někteří prezentují. Jen musíte přistoupit na jeho pokleslejší hru a neočekávat něco, co naprosto mění žánr, nebo vám na konci vyrazí dech způsobem "Těch druhých". Tohle zde prostě není. Ale hra s lidskou myslí a tím, co je realita a co ne, je zde pořád prezentováno dobře.

Synchronicity (2015) - 40 %

Chytrých sci-fi je celkem málo a zdá se, že snímek "Synchronicity" jejich řady nerozšířil. Není to špatné, ale je to takové ohrané. Cestování osob v čase, kdy se něco děje a my zjišťujeme, že za tím stojí osoba, kterou sledujeme, opravdu není nic nového a tenhle snímek bohužel nemá sílu v to, že by se směrem ke konci zlepšoval.

Terminus (2015) - 50 %

Vypadá to, že s levnějšími, ale relativně dobře natočenými sci-fi se poslední dobou roztrhl pytel, což se ukazuje třeba na snímku "Terminus". Celkově to není rozhodně dokonalé, ale jsou zde prvky, které jsou rozhodně dobré. Především trikově je snímek hodně povedený, za což jsem osobně moc rád, ale ten závěr mi vyšel tak nějak do ztracena.

Potíže s Arizonou (Raising Arizona, 1987) - 55 %

Bratry Coeny mám docela rád, ale jsou filmy, které mi toho moc neřeknou a prostě mi nesednou. "Potíže s Arizonou" jsou jedním z nich. Nicolase Cage mám také rád, ale ani on mi tenhle snímek moc nezpříjemnil. Je to zábavné, je to hodně ujeté, ale ne takovým směrem, který by mě skutečně ohromil.

Nebe nad Berlínem, Dánská dívka, Airlift, Exposed, Learning to Drive

Nebe nad Berlínem (Der Himmel über Berlin, 1987) - 95 %

Krásný film Nemohl jsem věřit, že z tohoto filmu se udělal jako remake film "Město andělů". Oproti tomuhle je americký remake skutečně jen plochou romancí, i když dojemnou, která vás dovede dostat. Tady o tu romanci tolik nejde, ten snímek je mnohovrstevný, zábavný a celkově prostě jedinečný v nápadu i provedení.

Dánská dívka (The Danish Girl, 2015) - 60 %

"Dánská dívka" rozhodně nezklamala herecky a především Eddie Redmayne dál prokazuje, jak skvělým hercem je a že dokáže roli pojmout tak, že na Redmayne zapomínáte, ale vnímáte jen postavu. Alicia Vikander navíc není jen krásná, ale také skvělá. Hezky se na ni ale dívá, o tom žádná. Životní příběh sám o sobě zajímavý, ale to provedení už mi přijde takové standardní, očekávané, bez nadšení ze strany Hoopera.

Airlift (2016) - 60 %

Tohle je jeden z těch indických filmů, které mi prostě tím jejich specifickým bollywoodským pojetím nesedí. Jakmile se zde začalo zpívat, ten film nějak celkově ztratil na váze a já jsem ho mohl být tak moc vážně. Přitom téma vážné je. Téma je dobře zvolené, ale neměl jsem z toho pocit tak skvělé podívané, který se dostavil při pohledu na plakát.

Exposed (2016) - 40 %

Jak udělat film a snažit se co nejvíce zabít jeho potenciál, který na začátku má. Keanu Reeves nám docela zestárnul, ale je celkem fajn, že zase hraje víc. Nevadí mi. Co mi ale vadí, to je tahle slátanina, která chvíli vypadá dobře, chvíli zase jako amatérský film. Tohle se moc nepovedlo. Keanu si ale rozhodně ostudu neutrhnul.

Learning to Drive (2014) - 70 %

Tohle je typ filmu, který mi sedí. Jsou zde postavy, které jsou dobře napsané, je to místy docela rýpavý, místy i trochu odvážné, což kvituji, ale především zde jsou velmi příjemné herecké výkony, kdy Ben Kingsley je prostě úchvatný a na stará kolena ukazuje, že to pořád v sobě má a že vás ve filmu strhne.

Sherman's March, Brooklyn, Zloděj koní, Dangerous Addiction, Světlo

Sherman's March (1986) - 45 %

Filmový deník rozhodně nebude můj šálek kávy, tedy alespoň nikoli v tomto provedení. Nemohu si pomoct, ale na tom filmu nebylo nic, co by mě bavilo, snad jen ta bezprostřednost jednotlivých aktérů, která se jinak moc nevidí. Čišela z toho uvolněnost, ale to mi přijde na film, který by měl být jako filmový deník přelomový, hodně málo.

Brooklyn (Brooklyn, 2015) - 50 %

Nemůžu si pomoct, ale mě tenhle snímek prostě nedokázal naplno oslovit. Ten příběh mě nebavil, i když v něm spatřuji určitou hloubku, která se dostavuje s tou pointou. Jako romance je to takové příjemně poklidné, nejsou zde žádné vyhrocené scény, což se mi líbí. Dobře je zpracováno to, jak se snaží svět ovlivňovat jeden život. A on se nenechá. Ale nadšený z filmu nejsem.

Zloděj koní (Dao ma zei, 1986) - 80 %

Pravda, on ten snímek vlastně je o zloději koní, ale především je to neskutečná ukázka toho, jak také může vypadat život někde, kde my si ho možná ani nedovedeme představit. Jsou tady scény, na které se snadno nekouká, ale jsou to scény, které k tomu životu, který je nám zde prezentovaný, patří. V tomhle je neskutečná síla filmu, která ukazuje sílu člověka i jeho slabiny, a to v souladu s přírodou.

Dangerous Addiction (2015) - 40 %

Dle mého skromného názoru se tohle kolegům Korejcům moc nepomohlo. Snímek je dokonce 18+, ale tady není v podstatě nic, co by mělo nějak výrazně pohoršovat. Nahota je minimální, v podstatě jen prsa, a i když zde jde o sex, a to celkem drsný, tak je to natočeno tak nějak nijak... Drsnější romance v duchu "Padesát odstínů šedi", teda v duchu špatném.

Světlo (Yeelen, 1987) - 70 %

Člověk ani nechce mít předsudky, ale pak se nakonec diví tomu, co vlastně z Afriky přišlo a jak se skvěle podařilo točit s herci, kteří nevypadají vůbec jako herci a většina štábů by s nimi ani pracovat nechtěla. O to víc je snímek uvěřitelný, silný a zajímavý. Tady některé scény opravdu prožíváte hlavně díky obrazu a celkovému rozvržení.

Volný den Ferrise Buellera, Avouterie, Anesthesia, Lawless Range, StalkHer

Volný den Ferrise Buellera (Ferris Bueller's Day Off, 1986) - 80 %

Musím říct, že tohle objevování dalších filmů Johna Hughese stojí za to. Dokázal vykreslit mladé jako nikdo jiný a bylo celkem jedno, že tyhle mladé hráli i třicetiletí herci. Ta iluze funguje dokonale. Důležitý je příběh a to, jak se podařilo na sebe navázat jednotlivé scény, které by mnohdy fungovaly i samostatně jako gagy nebo povídky.

Avouterie (2015) - 40 %

Kdyby do toho ten film šel trochu víc natvrdo, kdyby se snažil nejen naznačovat, ale skutečně zobrazovat explicitnost, tak se mi to líbí, protože to naprosto souzní s tématem. Jenže ne. Tohle by bylo asi moc, a tak ve filmu, který je o nevěře a následcích, v podstatě nevidíme prsa, natožpak penis. Smutné, ale nápad vůbec ne špatný.

Anesthesia (2015) - 60 %

Nic moc jsem od filmu nečekal, v podstat jsme se na něj s přítelkyní podívali hlavně proto, že tam hraje Kristen Stewart, kterou máme celkem rádi. Respektive přítelkyně určitě víc. Ale nakonec se ukázalo, že tenhle propletenec osudů je natolik zajímavý a natolik dobře napsaný, že mě to bavilo. Není to jen o hercích, ale i o tom, co se zde povídá a děje.

Lawless Range (2016) - 50 %

Takový moderní western o tom, jaké to, je, kdy nezaplatíte. On je to teda v konečném důsledku spíš kriminální thriller, kdy od snahy získat peníze na zaplacení dluhu, se postavy nakonec dostávají k tomu, že je jednodušší se vyhnout placení, respektive udělat všechno pro to, aby nebylo nutné platit. Musím říct, že finále rozhodně není špatné, ale jinak je průběh takový o ničem. Nemá pořádný náboj.

StalkHer (2015) - 60 %

Na těch dvou hercích je strašně moc vidět, jak si to parádně užívali. Je to jejich man-and-woman show a jde jim to skvěle. Už by se trochu dalo polemizovat o tom, jaké jsou celkové kvality scénáře. Ten se sem tam snaží o příjemnou explicitnost, ale zůstává přesto celkem kousnutelný, ale postupem času jsou ty hrané násilnosti celkem nudné.

Top Gun, Big Stone Gap, Black Car, Martyrs, Polycarp

Top Gun (Top Gun, 1986) - 65 %

Jasně, že je to vlastně jenom akční romance a nic moc jiného, romance, která se snaží tvářit celkem drsně, ale ne moc sexy, aby to bylo přístupné většinovým publikem. Jenže on ten film má stejně neskutečný drive a ve vzduchu je to prostě balada. Jen je škoda, že celý snímek je jedno velké klišé. Ale Tony Scott věděl, jak to rozpohybovat v pořádném rytmu.

Big Stone Gap (2014) - 50 %

Kdyby tam nehráli celkem zajímaví herci, tak tenhle snímek skutečně ničím nevyniká. A ač mám hodně rád Patricka Wilsona, tak musím uznat, že to byla Ashley Judd, kdo tenhle snímek táhnul. Je tak nějak příjemná, že vás na ní baví koukat, i když ten film je vlastně o ničem. Tedy kromě toho, že se jedna ženská snaží konečně najít trochu toho štěstí.

Black Car (2016) - 50 %

Film se alespoň trochu snaží o to, aby byl zamotaný, aby to nebylo až tak průhledné, a já mám pocit, že se mu to celkem daří. Tohle rozhodně není úplně tupý scénář, ani herecky to není tak strašné. Za mě si tohle béčko na průměr sáhne a je to pro mě snesitelné. Žádné velké myšlenky nepřináší, ale to jsem tak nějak ani nečekal.

Martyrs (2015) - 10 %

Zase se jednou prokázala ta naprostá zbytečnost remaků. Tohle je film, jehož natočení nemá žádné opodstatnění. Není lepší, nedívá se na téma jinak, naopak mu hodně ubírá a dělá z celkem hluboké podívané něco hodně plytkého, co se jenom tváří jako oduševnělé. Tady rozhodně volte originální snímek, protože ten remake nestojí za nic.

Polycarp (2015) - 40 %

Biblické příběhy mám docela rád, ale spíše starý zákon. Ne proto, že bych byl věřící, ale čistě proto, že ty příběhy jsou prostě dobré. Tohle je příběh téměř z nového zákona a to pojetí víry, jak je zde podáno, mi opravdu není moc blízké. Skoro se divím, že se pořád takové filmy natáčí, ale to je dáno tím, že těch věřících je pořád ještě spousta.

Salvador, Jabaya sanda, Chosun Masoolsa, La volante, Truth

Salvador (Salvador, 1986) - 80 %

Oliver Stone tady naplno ukazuje svou sílu, která je v krutosti, jež je podávána celkem syrově. Jasně, mohlo by to být ještě drsnější, ale stejně máte pocit, že je tohle až moc realistické, že se to může stát. Na konci se už zdám, že postavy budou vykoupeny, ale ono není nic tak jednoduché, jak by bylo. Výborný závěr i výborný průběh.

Jabaya sanda (2016) - 60 %

Takový fajn snímek na odpoledne, kdy se chcete trochu pobavit a u toho mít i relativně dobrou akci. Jihokorejci ukazují, že ani jim nejsou bojová umění cizí a dovedou natočit celkem kvalitní scény, kde se to hemží skoro až kaskadérskými boji. Přitom to ale zůstává při zemi a zbytečně to nepřehání. A sem tam je to i vtipné.

Chosun Masoolsa (2015) - 60 %

Není to tak zajímavé, jak to na první pohled vypadá, což je docela škoda. Myslel jsem si, že to bude skutečně hodně výpravné, velikášské, ale ona je to vlastně celkem obyčejná historická romance, která vyniká hlavně několika málo scénami, které se vám snadno vryjí do paměti. Ty mají spojitost s magií, ne tolik s romancí.

La volante (2015) - 40 %

Snímek, který už od začátku prozradí - anebo aspoň naznačí - o čem vlastně bude, se ukázal později skutečně bez nějakého výraznějšího nápadu. Jede na jistotu a ukazuje, že se to ne vždy vyplatí. Hlavní postava je místy celkem dobře démonická, ale ke konci už snímek odpadá, stejně jako žena za volantem.

Truth (2015) - 75 %

Robert Redford je tak skvělý herec, že prostě jen hltáte každou vteřinu, kdy je na plátně. Není zde tolik, jak byste si přáli, ale Cate Blanchett mě překvapila neskutečně civilním a přesto procítěným výkonem, který mě bavil. Ona na sebe strhává pozornost a dává tak vyniknout příběhu jedné ženy, která se jen snažila odhalit něco, o čem si myslela, že je pravda. Svět se za to odmění, to je jasné.