Zobrazují se příspěvky se štítkemtom cruise. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtom cruise. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 14. ledna 2018

Barry Seal: Nebeský gauner, FlashForward - Vzpomínka na budoucnost, Americký zabiják, Trapped, Godless


Barry Seal: Nebeský gauner (American Made, 2017) - 70 %
Tom Cruise nám všem ukazuje, že je prostě zábavný herec a že to, co dělá, dělá dobře. Vybírá si filmy tak, aby si nenarušil image, ale stejně mě prostě baví se na něj koukat, což je paráda. Nic neztrácí ze svých schopností, navíc tenhle film je ještě tak krásně sarkastický, že mě prostě bavit musel.

FlashForward - Vzpomínka na budoucnost (Flashforward, 2009-2010) - 60 %
Tenhle seriál měl rozhodně potenciál, který se ale nepodařilo jedinou sezónou, která mu nakonec byla dána, proměnit v ono pomyslné zlato. Už v první sezóně se to začíná dějově trochu moc rozjíždět, chce to být moc tajemné a místy to až připomíná mysteriózní hru "Ztracených", což je popravdě trochu unavující.

Americký zabiják (American Assassin, 2017) - 60 %
Ale jo, musím říct, že se mi tenhle snímek docela líbil a že jsem si ho užil. Má to celkem spád a hlavně je to pořádně drsné, až možná nečekaně. Takové mučení bylo skutečně velmi nepříjemné a nehezky se na to koukalo, což je jen dobře. Filmy by se neměly být drsnosti, pokud je to jejich důležitá součást.

Trapped (Ófærð, 2016) - 60 %
Na jednu stranu se mi líbilo, jak je to pojato - pomalé, do jisté míry takové klidné, ale asi tak jako pomalu se valící lavina z bahna. Nakonec to dovede semlít, hlavně proto, že jsou zde scény, které rozhodně nejsou pěkné na pohled. Ale dějově mě to prostě nedokázalo nadchnout a prostě jsem to tak nějak sledoval bez skutečného zájmu.

Godless (2017) - 80 %
Western pořád žije a seriál "Godless" to krásně ukazuje. I dnes je možné v tomhle žánru vyprávět dobré a silné příběhy, které jsou navíc místy pořádně drsné a neberou si servítky. Navíc je film velmi dobře obsazen a každý herec odvedl skvělou práci. Do toho ještě skvělá výprava, která výborně evokuje dobu Divokého západu.

pátek 1. prosince 2017

Klient, Milenec, Agent z Hong Kongu, The Chamber, Mumie




Klient (Forushande, 2016) - 80 %
Skvělá ukázka toho, jak v současnosti vypadá a může dál vypadat íránský film. Mimochodem film žánrový, z kterého jako kdybych cítil začátky Briana De Palmy, nebo něco lehce i z Hitchcocka, i když v mnohem realističtějším a zároveň divadelnějším provedení. Tenhle snímek si opěvování zaslouží.

Milenec (L'amant, 1992) - 70 %
Kdyby to bylo ještě o fous odvážnější a bylo zde více vidět. Kdyby to v závěru bylo silnější a divák neměl pocit, že to už trochu únavou padá na hubu. Pak bych řekl, že je "Milenec" skvělý film, takhle ale skončil lehce na půl cesty. I tak si ale myslím, že měl Annaud velmi dobré téma a chopil se ho dobře.

Agent z Hong Kongu (Te wu mi cheng, 2001) - 50 %
Jackie Chan umí rozhodně lépe, respektive jeho filmy dovedou být lepší, především pak po scenáristické stránce. Co se snímku "Agent z Hong Kongu" musí nechat, to jsou klasicky výborné akční sekvence, kde Jackie opět exceluje, mnohdy spíše tanečními kreacemi než samotným bojovým uměním. Ale i bojové umění je tanec.

The Chamber (2016) - 40 %
Není to výborný thriller, postavy se chovají velmi často dost nelogicky, ale musím uznat, že ty podvodní scény byly docela klaustrofobické, hlavně ve chvíli, kdy se postavy dostaly přímo do vody. Není to ale ten z filmů, které vás dostanou svou velmi nepříjemnou atmosférou, ta místy pouze probleskuje.

Mumie (The Mummy, 2017) - 60 %
Myslel jsem si - alespoň podle recenzí, které jsem před promítáním četl - že to bude opravdu hrozné, ale mně se tenhle snímek líbil. Tom Cruise je zde klasicky dobrý, podívaná je odlehčená, ale místy se pořádně hororově přitlačí na pilu, a kdyby se některé scény vyloženě nekopírovaly z "Mumie" (1999), hodnotil bych ještě více.

úterý 4. července 2017

Autohead, Zlato, Jack Reacher: Nevracej se, Johnny Mnemonic, Neporazitelný: Vykoupení


Autohead (2016) - 80 %
Jakmile Indové přijdou s nějakým filmem, který je pod dvě hodiny, je na tom něco podezřelého. A z mé zkušenosti zatím v tom dobrém smyslu slova. Found footage/mockumentary snímky nemám rád, ale tohle pojetí, které se nesnaží zbytečně předvádět, mi prostě sedlo. Být rikšou není jednoduché a tenhle film to nádherně ukazuje. Velmi nepříjemné scény tu najdete.

Zlato (Gold, 2016) - 70 %
Nemyslel jsem si, že by mě snímek s tímhle názvem a s Matthewem v podobné roli - hlavně vizuálně - dovedl moc zaujmout, ale nakonec se ukázalo, že ten příběh je herecky skvělý a navíc podán s příjemným nadhledem, že jsem se prostě bavil. Ne přímo od začátku do konce, ale rozhodně mě sledování nemrzelo ani trochu.

Jack Reacher: Nevracej se (Jack Reacher: Never Bo Back, 2016) - 60 %
V mém případě snímku hodně pomáhá, že se zde objevuje Cobie Smulders, kterou mám hodně rád a kterou vždycky rád vidím. Akční to je dost, Tom Cruise ani s věkem zatím nic neztrácí, anebo je to alespoň podáno tak, že to vypadá, že nic neztrácí. Jinak je to ale takový hezký thrillerový mainstream.

Johnny Mnemonic (Johnny Mnemonic, 1995) - 70 %
Snímek "Johnny Mnemonic" má v sobě tolik parádních a ujetých nápadů, že prostě nemůžu jinak, doslova jsem se celou dobu zubil nad tím, co všechno tvůrce napadlo. Keanu je celkem toporný, což se od něj čeká, ale Dinu Meyer mám moc rád, no a navíc zde je krásně ujet Dolph a klasicky démonicky Udo. Jo, tohle je bizarně pěkná zábava.

Neporazitelný: Vykoupení (Undisputed III: Redemption. 2010) - 60 %
Dobré, má to pořád pěkně drsnou atmosféru a je vidět, že správně vybraný herec filmu hodně pomůže. Scott Adkins je přesně tím správným hercem a jeho přítomnost povznesla celou sérii. Tady se z něj navíc stává v podstatě kladná postava, což bylo nezbytné, když už se mělo jednat o delší sérii s Boykem v hlavní roli.

čtvrtek 17. března 2016

Top Gun, Big Stone Gap, Black Car, Martyrs, Polycarp


Top Gun (Top Gun, 1986) - 65 %
Jasně, že je to vlastně jenom akční romance a nic moc jiného, romance, která se snaží tvářit celkem drsně, ale ne moc sexy, aby to bylo přístupné většinovým publikem. Jenže on ten film má stejně neskutečný drive a ve vzduchu je to prostě balada. Jen je škoda, že celý snímek je jedno velké klišé. Ale Tony Scott věděl, jak to rozpohybovat v pořádném rytmu.

Big Stone Gap (2014) - 50 %
Kdyby tam nehráli celkem zajímaví herci, tak tenhle snímek skutečně ničím nevyniká. A ač mám hodně rád Patricka Wilsona, tak musím uznat, že to byla Ashley Judd, kdo tenhle snímek táhnul. Je tak nějak příjemná, že vás na ní baví koukat, i když ten film je vlastně o ničem. Tedy kromě toho, že se jedna ženská snaží konečně najít trochu toho štěstí.

Black Car (2016) - 50 %
Film se alespoň trochu snaží o to, aby byl zamotaný, aby to nebylo až tak průhledné, a já mám pocit, že se mu to celkem daří. Tohle rozhodně není úplně tupý scénář, ani herecky to není tak strašné. Za mě si tohle béčko na průměr sáhne a je to pro mě snesitelné. Žádné velké myšlenky nepřináší, ale to jsem tak nějak ani nečekal.

Martyrs (2015) - 10 %
Zase se jednou prokázala ta naprostá zbytečnost remaků. Tohle je film, jehož natočení nemá žádné opodstatnění. Není lepší, nedívá se na téma jinak, naopak mu hodně ubírá a dělá z celkem hluboké podívané něco hodně plytkého, co se jenom tváří jako oduševnělé. Tady rozhodně volte originální snímek, protože ten remake nestojí za nic.

Polycarp (2015) - 40 %
Biblické příběhy mám docela rád, ale spíše starý zákon. Ne proto, že bych byl věřící, ale čistě proto, že ty příběhy jsou prostě dobré. Tohle je příběh téměř z nového zákona a to pojetí víry, jak je zde podáno, mi opravdu není moc blízké. Skoro se divím, že se pořád takové filmy natáčí, ale to je dáno tím, že těch věřících je pořád ještě spousta.

úterý 2. února 2016

De stilte rond Christine M., Bad Roomies, Klíč k určování trpaslíků podle deníku Pavla Juráčka, Válka světů


Zvláštní film, který se na první pohled tváří celkem normálně, ale to, o čem vypráví, vlastně normální není. Celkově je ten pohled filmu tak zvláštně zkreslený, že vlastně nevíte, jestli s tím, co zde vidíte, máte souhlasit, anebo vůbec ne. Myslím, že ten film se vás může dotknout, stejně jako vám nemusí říct vůbec nic.

Bad Roomies (2015) - 35 %
Skoro to vpadá, že by to mohla být docela sranda. Ale opravdu jen skoro. Rozhodně to nedrží kvalitu vtipů celou dobu, ale jen v některých záblescích, což je celkem škoda, protože ty postavy nebyly až tak špatné, za což mohli hlavně jejich představitelé. Jenže nakonec je to stejně klišovité a některé nápady jsou zabité.

Containment (2015) - 30 %
Líbí se mi, že se tvůrci pokusili o to, aby vytvořili něco, co bude paranoidní, co bude na jednotlivé postavy tlačit zdi a oni nebudou moct utéct. Tohle omezování prostoru je dobrým nástrojem, ale přece jen to chce trochu umu, aby to dopadlo hodně dobře. Tohle nedopadlo ani dobře a snímek snadno zapadne.

Dobrý film, ale jsem si skoro jistý, že i v té deníkové, tištěné podobě, by ty zápisky byly zajímavé, možná ještě zajímavější, než v tomhle provedení. Ale nejspíš je stejně nikdy číst nebudu. Život Pavla Juráčka rozhodně nebyl jednoduchý a je plný zajímavých zvratů, ale tenhle film mi k jeho minimálnímu poznání stačil.

Válka světů (War of the Worlds, 2005) - 60 %
No tak ne. Na druhé pokoukání už to rozhodně nebylo ono a je zde spousta věcí, které mi klasicky na Spielbergovi vadí - melodramatičnost, která je někdy zbytečná, neskutečný patos a scény, které jsou protahovány, aniž by na mě měly efekt. Vlastně jsem ani necítil už napětí. No, skoro to vypadá, že chci založit klub "Nenávidím Spielberga", ale tenhle film pořád patří k těm, co od něj ještě celkem snesu.

čtvrtek 21. ledna 2016

Žár těla, Nevěsta monstra, Střihoruký Edward, Eyes Wide Shut, Sledování


Žár těla (Body Heat, 1981) - 65 %
Nějak mě tenhle film nedostal, jak by mohl. Mám rád filmy noir, ale z tohohle jsem měl prostě pocit, že se víc jedná o erotický thriller, což je asi jeden z důvodů, které mi trochu vadily. Celkově se ale jedná o dobrý snímek, který má propracovaný scénář, kterému uvěříte celkový vývoj, který je přece jen překvapivý.

Nevěsta monstra (Bride of the Monster, 1955) - 60 %
Ono je to vážně tak pitomé, až je to prostě pěkné. Hlavně když vidíte snímek "Ed Wood", je pak skvělé sledovat, jak vlastně dopadl výsledek, jak Ed Wood točil a jak strašné jsou některé scény. Jenže i přesto je docela sranda se na to dívat a případně se tomu i tak trochu smát. Ty scény s chobotnicí k tomu doslova vybízejí.

Střihoruký Edward (Edward Scissorhands, 1990) - 100 %
Můžu si o některých současných filmech Tima Burtona myslet, co chci, ale je to právě "Střihoruký Edward", který mi ukázal jedinečné kouzlo tohoto tvůrce. A je to okouzlení nadosmrti. Tohle byl film, který jsem viděl snad někdy brzy po jeho premiéře, respektive když se poprvé dostal do TV a byl jsem jím tak unesen, že na mě padá nostalgie, jen uvidím název. Finále je smutné a krásné a Burton jen ukazuje, kdo je skutečná zrůda.

Eyes Wide Shut (Eyes Wide Shut, 1999) - 75 %
Tak konečně! Konečně jsem si splnil poslední rest u svého oblíbence Stanleyho Kubricka. Tomuhle filmu sem se vyhýbal, snad i kvůli tématu. A jsem rád, že jsem se na to nakonec podíval. Není to nejlepší Kubrickův film, ale jeho vizuální a herecká stránka se mi prostě líbí. A nemluvím o nahých ženách. Tohle je o tom, jak se dostat člověku do hlavy, a není to cesta pěkná, i když je bez krve. O to více je to depresivní.

Sledování (Following, 1998) - 60 %
Christopher Nolan je skvělý režisér a osobně se těším na každý jeho film, s kterým přijde. Ano, může za to hlavně "Batman", ale už jeho "Memento" mě dostalo. V případě "Sledování" jsem byl ale přece jen celkem zklamaný. I když je to vizuálně zajímavé, i když to má dobré herecké výkony a dobrý scénář, tak mě to prostě nechytlo.

neděle 20. prosince 2015

Last Chants for a Slow Dance, Mission Impossible - Národ grázlů, Útěk ze sna, Princezna Fantaghiró 2, Mad Dog Morgan


Rozhodně zajímavý film v tom, jak je vyprávěn a jaké záběry používá. Hraní si s dlouhými záběry, které jsou v podstatě nehybné, protahování relativně nudných scén o ničem a nakonec vedení až do finále, které může být mírně překvapivé, vzhledem k tomu, že hlavně hudbou se film snaží o pozitivnější tón, o matení diváka. A funguje to. Tady nevíte, co čekat.

Mission Impossible - Národ grázlů (Mission: Impossible - Rogue Nation, 2015) - 80 %
Tahle série mě nepřestává překvapovat a mám pocit, že zraje jako víno. S každým dalším je lepší a lepší, anebo alespoň mě pořád víc a víc baví a překvapuje mě, že ještě po takové době dovede být nápaditá. Tom Cruise - jako že jsem ho moc nemusel - mě starší baví a tady má skvělé parťáky, s kterými ten příběh chcete prožít.

Útěk ze sna (Dreamscape, 1984) - 45 %
Ten nápad je sám o sobě skvělý. Ovlivňování člověka prostřednictvím snů. I to, že by taková schopnost mohla být použita k zavraždění prezidenta. Tohle jsou prostě dobré nápady, které jsou dokonce i využity v několika skvělých hororových scénách. Bohužel celkově je to ale poplatné hollywoodské produkci a nějak jsem z toho odvázaný nebyl.

Princezna Fantaghiró 2 (Fantaghirò 2, 1992) - 60 %
Tenhle díl mi vždycky strašně vadil v tom, jak se v druhé části musí opakovat scéna toho, jak se Fantaghiro a Romualdo vrátí k sobě. Navíc nemám rád, když je ztráta paměti používána jen proto, aby se příběh natáhnul. Takhle mi to přijde. Navíc už to není až tak trikově nápadité a zajímavé jako první díl, který mám hodně rád.

Mad Dog Morgan (1976) - 70 %
Docela příjemně mě překvapilo, jak krutý tenhle film je. Gore je tady už od první chvíle překvapivé a hlavně povedené. Celý film pak směřuje k tomu, že se vlastně jedná o sebedestrukci, pro kterou je zajímavě využito australské prostředí se vším všudy. Ta postava, kterou Hopper hraje, si zaslouží parodovat, ale stejně tak je zajímavě tragická.

pátek 5. června 2015

Třpyt v trávě, Sedmý syn, Poslední samuraj, Muži, co zírají na kozy, Hvězdná pěchota


Třpyt v trávě (Splendor in the Grass, 1961) - 75 %
Skvěle zrežírovaný příběh o tom, že láska může dopadnout trochu jinak, než se očekává, protože lidská psychika prostě není to, co se od ní očekává. Krásně se zde ukazuje, že konvence jsou tu jen proto, aby byly porušovány a že nemohou platit pro každého. Asi bych i čekal trochu tragičtější konec, ale to už je ve mně. Herecky výborné.

Sedmý syn (Seventh Son, 2014) - 50 %
Je to prostě průměrné fantasy, které je moc mainstreamové na to, aby bylo opravdu moc drsné, a moc pohádkové, aby to strhlo dospělejší publikum. Ale je tu všechno, co od fantasy očekáváte - akce, krásná příroda, různé rasy a draci. K tomu navíc ještě neskutečně krásná Julianne Moore, které to tady sluší jako nikde, a Jeff Bridges, který pro mě táhne celý film.

Poslední samuraj (The Last Samurai, 2003) - 75 %
Je to možná místy trochu naivní, ale stejně se mi líbí, jak tenhle film ukazuje to rozdílné myšlení. Krásné na tom ale je, že je to celé o tom, že ty přístupy jsou sice rozdílné, ale když se bojuje a správnou věc, tak nejde o to, jaké jsou rozdíly, ale o to, co člověka spojuje. Musím říct, že ten japonský přístup se mi líbí víc a víc.

Muži, co zírají na kozy (The Men Who Stare at Goats, 2009) - 80 %
Nezachoval jsem si na film mnoho vzpomínek, ale věděl jsem, že mě bavil. Když jsem ho teď viděl podruhé, uvědomil jsem si, co mě na něm tak bavilo. Je to absurdnost velkého příběhu i toho, jak je podán. Herecké výkonu celou tu absurdnost jen umocňují, což je dobře, protože se tu sešla skvělá herecká parta. I podruhé jsem se parádně bavil.

Hvězdná pěchota (Starship Troopers, 1997) - 80 %
Krásná ukázka toho, jak je možné béčkový film natočit s výrazným přesahem. A také ukázka toho, jak to kritici většinou ani pochopili. Otázkou je, jestli Verhoeven natočil skutečně tak převratné béčko, anebo mají pravdu kritici. Já bych sázel spíše na tu první variantu, protože mimochodem i vizuální stránka je skvělá a souboje s brouky parádní.