Osudové setkání, Fist Fight, Forced to Kill, Haneul jeongwon, Genevieve

Osudové setkání (Finding Forrester, 2000) - 60 %

Sean Connery se hodil skvěle na roli mentora, který je trochu výstřední a trochu nemocný stářím a vším prožitým. Prostředí ghetta, z kterého jen těžko může vyjít nějaký myslitel, i když tam naděje jsou, je takovou sázkou na jistotu, jako celý film, jehož poselství v závěru ale stejně na diváka dovede dopadnout.

Fist Fight (2017) - 20 %

Další z amerických komedií, která se snaží sázet na postavičky a na absurdity. Absurdity jsou fajn, ale film se bere moc vážně na to, aby tam mohly fungovat. Postavy jsou nudné, hlavně proto, že titulní hrdinové jsou na první pohled tak průhlední, že vás nudí, jen se na ně podíváte. A ne, vtipné to prostě není ani chvíli.

Forced to Kill (2016) - 30 %

Nízkorozpočtový thriller, který v sobě má nějakou základní dramatickou, kriminální zápletku, ale ta je odehrávána špatnými herci, což nakonec vede k tomu, že se napětí pořádně nedostaví a vy nebudete schopni se ztotožnit s žádnou postavou. Celkově to v sobě nemá nic, co by vás nakoplo to sledovat se zaujetím.

Haneul jeongwon (2003) - 60 %

Jasně, ona je to jen vlastně klasická romance, která se z vás snaží vypudit slzy s tím, že už tak nějak od začátku víte, že tady bude něco špatně, že to prostě bude slzopudné. Hrdinka i hrdina mají tragické dětství a čeká je tragická budoucnost. Ale snad díky tomu korejskému prostředí, díky hercům, se to dá snést a není to křečovité.

Genevieve (Genevieve, 1953) - 60 %

Hezká vtipná komedie, která se točí kolem starých aut a také klasicky kolem vztahů mezi muži a ženami. Jsou zde herci, kteří zvládnou být vtipní jen mimikou, což filmu docela pomáhá, protože dialogy už jsou spíše takové klasické, groteskní, kdy se herci někdy až moc snaží, aby to bylo vtipné, i když tolik zase není.

Pod vlivem úplňku, Amar Akbar Anthony, Breakdown, The Ridiculous 6, Neúplatní

Pod vlivem úplňku (Moonstruck, 1987) - 60 %

Podle toho, jak byl film ohodnocen hned třemi Oscary, jsem asi měl přehnaně vysoká očekávání. Herecky je to zajímavé, Cher je skvělá, ale i Cage má dobrou roli, která mu v té době prostě sedla. Celkově mě ale tahle moderní pohádka z reálného světa tolik nedostala. Je to hezké, má to pěkný konec, ale aby mě to odrovnalo...

Amar Akbar Anthony (2015) - 60 %

Taková pořádná indická šílenost, která se na první pohled tváří v podstatě jenom jako film o třech kamarádech, ale ve skutečnosti je to mnohem komplexnější a je až neuvěřitelné, kolik žánrů dovedou Indové narvat do jednoho filmu. Překvapivě mi v tomhle případě ani trochu nevadila pořádně dlouhá stopáž, jsou zde momenty, kdy jsem se bavil. Ale jako celek mi to nepřijde až tak skvělé.

Breakdown (2016) - 60 %

Docela mě tenhle britský mafiánský snímek bavil, protože má v hlavní roli celkem dobře napsanou i zahranou postavu. Jasně, dalo se z toho vytěžit víc, mohlo to být ještě drsnější, ale stejně jsem docela spokojený. Na to, kolik Británie produkuje podobných filmů, je tohle přece jen něco trochu jiného a dobrého.

The Ridiculous 6 (2015) - 70 %

Jasně, na Sandlera je to trochu slabé, ale na druhou stranu, já ho mám tak nekriticky rád, stejně jako mám rád western, že se mi stejně tenhle snímek prostě líbil. Bavil jsem se, hlavně v první polovině jsem se docela zasmál, i když je fakt, že ten baseball je zbytečný. Je tu dost odkazů, které už pochopí opravdu jen Sandlerovi fandové, ale to nevadí, já jsem si užil i tenhle film.

Neúplatní (The Untouchables, 1987) - 80 %

Film nebudu hodnotit přehnaně skvěle, ale přesto se jedná o snímek velmi dobrý. Chvílemi máte pocit, že sledujete western ve stylu Sergia Leoneho, jak jsou zde krásné, širokoúhlé záběry, ale i pomalé scény a nakonec také pořádná krvavost. Jako kdyby Brian De Palma nechal nejvíc svého talentu právě v 70. a 80. letech.

Cesta, Říše slunce, Highlander 2 - Síla kouzla, Jem and the Holograms, Kdyby ty muziky nebyly

Cesta (Yol, 1982) - 60 %

I když je celkem vidět, v čem je tenhle příběh silný, že je zde podtrženo, jak problematická společnost je, stejně jako je problematické v ní žít a snažit se žít s lidmi pod dohledem nefunkčního státu, nějak jsem se nemohl přimět, aby mě snímek bavil a abych o něm přemýšlel. Přesto se jedná o velmi kvalitní produkci, která mě akorát neoslovila.

Říše slunce (Empire of the Sun, 1987) - 60 %

Steven Spielberg není můj oblíbenec a tenhle film na tom nic nezměnil. Dříve jsem ho neviděl, až nyní. A musím ocenit, jak se skvěle podařilo zachytit dobu i prostředí. Na to má Spielberg dar, stejně jako na to, aby vystavěl příběh. Tentokrát je i celkem temnější, než obvykle, ale stejně mě to za srdce nechytlo. Christian Bale ale už tehdy ukázal svoje kvality.

Highlander 2 - Síla kouzla (Highlander II: The Quickening, 1991) - 50 %

Tak jo, myslím, že tahle série už mě opravdu nemá čím oslovit. Tohle ještě šlo, až na tu strašnou debilitu s tím, že jsou mimozemšťané. Ale kam se tohle ještě může vyvinout? Ne, nejspíš opravdu nikam. Tady jsou alespoň zajímaví herci, na kterých to stojí, sem tam dobrý efekt, ale jinak už opravdu nic moc. Takový zbytkový závan 80. let.

Jem and the Holograms (2015) - 50 %

Neskutečně předvídatelný vývoj filmu, který je až příliš roztahaný na to, co chce říct, protože neříká naprosto nic nového. Je tu velké množství slabých stránek, ale pak tu jsou ty holky, které jsou fajn, vizuální stránka, která se mi líbila, a také hudba, která je prostě dobrá. Je to moderní, je to fajn a za mě si to na ten průměr sáhne.

Kdyby ty muziky nebyly (1963) - 50 %

Nebudu si na nic hrát. Tohle mě prostě moc neoslovilo, i když alespoň na ten průměr si to podle mě sáhne. Jsou zde dobré momenty, především v celém tom herecky nehereckém podání, kdy Jan Vostrčil je prostě skvělý a musím uznat, že hudebně skutečně budete mít pocit, že to je dobré a že to není jen nahrané.

Rocky Horror Picture Show, Kozure Ôkami: Oya no kokoro ko no kokoro, Papírová města, Kozure Ôkami: Meifumadô, Outland

Rocky Horror Picture Show (The Rocky Horror Picture Show, 1975) - 85 %

Ani jsem nečekal, že ten film mě bude tak bavit. Přece jen se o něm příliš mluví jako o kultovním, ale v jeho případě je to naprosto zasloužené. Skvělé herecké výkony ve výborně ujetém scénáři, kde dominuje Tim Curry a samozřejmě písně, které se snadno dostanou divákovi pod kůži. Tohle je alternativní krása.

Kozure Ôkami: Oya no kokoro ko no kokoro (1972) - 90 %

V tomhle dílu jsou některé naprosto neskutečné scény, myslím tedy bojové, které jsou krásně dotaženy až do brutálního konce. Tohle je skutečně pastva pro oči fanouška akčních filmů. Japonci ukazují, že se nebáli a že dovedli už v té době natočit krvavé filmy, které ale zároveň mají dobrý příběh.

Papírová města (Paper Towns, 2015) - 70 %

Hezký film o tom, co se všechno může stát ve chvíli, kdy se zamilujete. Tyhle filmy dospívání a zlomu, kdy člověk odchází ze střední, jsou docela vděčné, a to i proto, že jsou většinou velmi dobré. Tenhle je dobrý. Je vtipný, je nostalgický a je místy skutečně krásně absurdní, což jsem si prostě užíval. Padla na mě mírná vzpomínková nálada.

Kozure Ôkami: Meifumadô (1973) - 80 %

Přišlo mi to jen o malinko slabší než předchozí díly, a to hlavně proto, že se mi zde hodně líbila první polovina a druhá už mě tolik nebavila. Scéna s "mládětem", které se nechá mlátit, je skutečně velmi silná a intenzívní. Má na diváka přesně ten správný dopad, jaký by měla mít. Na to se jen tak nezapomíná.

Outland (Outland, 1981) - 70 %

Docela povedené sci-fi, kdy se ukazuje, že v 70. a 80. letech se prostě dařilo využívat uzavřené prostory vesmírných lodí a planetárních stanic k tomu, aby se obávaly nejen postavy, ale i divák. Všechno je tak krásně depresivní, a přitom je možné tu vést akční film, který dovede místy opravdu strhnout. Sean Connery zase válí.

Země v transu, Dračí srdce, Sedmero krkavců, Zatôichi kenka-daiko, Přes tvou mrtvolu

Země v transu (Terra em Transe, 1967) - 70 %

Zajímavá a ne až tak neprůhledná alegorie na brazilskou politickou situaci, kde jsou zbabělci, ale i silné osobnosti, jsou zde snahy, které vedou k jiným výsledkům, než jak by bylo očekáváno. Ono je to sice o Brazílii, i když země se jmenuje Eldorado, ale snadno se to dá vztáhnout na jakoukoli zemi. Finále to krásně ilustruje.

Dračí srdce (DragonHeart, 1996) - 55 %

Dřív se mi tenhle film velmi líbil, ale jak člověk stárne, vidí, že je to jenom taková jednodušší hollywoodská podívaná, která sice začíná docela drsně, ale následně se mění v dobrodružnou komedii, aby ten vážnější tón, který se na začátku objevuje, na povrch už nevyvstal. Tohle mi celkem vadilo a nepomohla ani skutečnost, že se to odehrává na Slovensku.

Sedmero krkavců (1993) - 80 %

Tahle pohádka mě v dětství strašně děsila, a když jsem se na ni podíval po letech, nic se na tom nezměnilo. A právě to je ten důvod, proč se mi pořád líbí. Pohádka by měla děsit, ne být jen líbivá, a přesně tohle se tvůrcům podařilo, za což jsem jim pořád vděčný. Některé scény jsou prostě nádherně děsivé.

Zatôichi kenka-daiko (1968) - 80 %

Na konci už to vypadá, že by Zaotichi skutečně mohl umřít. Je to skoro ironie, že ve chvíli, kdy bojuje s mnohonásobnou přesilou, je si jistý, je jasné, že nezemře, ale když najednou stane jen proti jednomu člověku, má opravdu na kahánku. Ale tohle je Zatoichi a on se dokáže s osudem porvat, jak nejlépe bude moct.

Přes tvou mrtvolu (Kuime, 2014) - 90 %

Skvěle podaný příběh, za který by se nemusel stydět žádný umělecký režisér, navíc to všechno ve stylizací japonského divadla, které se prolíná s realitou až neskutečně Takashi Miike se neubránil scénám, které se vám vryjí do paměti. Ta jedna je opravdu příšerná, ale takový by ml horor být. A tenhle takový je. Drsný, temný, takový, který se vám dostává pod kůži, až vás mrazí.

U konce s dechem, Fist 2 Fist 2: Weapon of Choice, Slepičí úlet, Skála, Repo Man

U konce s dechem (À bout de souffle, 1960) - 65 %

Jean-Paul Belmondo je v tomhle snímku skutečně skvělý. Zase jednou jsem měl u herce na začátku jeho kariéry, že to byl člověk, který měl tolik talentu na rozdávání, jako málokdo. Díky němu se mi na to docela dobře dívalo, i když v jiných ohledech mě snímek tolik nezaujal. Na druhou stranu, jsou zde scény, které na svou dobu překvapí, hlavně ve smyslu uvolněnosti režie.

Fist 2 Fist 2: Weapon of Choice (2014) - 30 %

Ty postavy se dají snést, ale člověk se diví, že tady vůbec došlo na nějaký druhý díl. Ale tak člověk z nudy dělá různé věci. Děj je opět celkem klišovitý a nejedná se o nic, co by bylo zásadně převratné ve svém žánru. Opět chybí trochu lepší akce, kterou nezachrání ani digitální triky. Jino Kang má ale trochu toho charismatu.

Slepičí úlet (Chicken Run, 2000) - 75 %

Aardman je rozhodně studio, které má co nabídnout, a to hlavně díky tomu, že tolik studií už stop motion animaci nedělá. Navíc jejich plastelínové postavičky jsou prostě parádní. Karikované, zábavné a rozpoznatelné. "Slepičí úlet" není mým nijak oblíbeným filmem, ale zábava a nápady se mu vzít nemohou. A to provedení...

Skála (The Rock, 1996) - 70 %

Ten film si pamatuji rozhodně jinak, než jak jsem ho viděl tentokrát. Ta dětská mysl tak krásně zamlžuje některé skutečnosti. Třeba to, že děj je na tolika místech nelogický a tak moc šustí papírem, až to pěkné není. Jenže je to pořád dobrý akční film, kde jsou prostě výborné postavy, které si budete pamatovat, a to nejen ty hlavní.

Repo Man (Repo Man, 1984) - 60 %

Je to divný film, o tom žádná, ale v té svojí podivnosti je tak nějak konstantní, takže máte pocit, že to celé vlastně docela dává smysl. Přesto budete zmateni a nebudete chápat, co tím chtěl básník říct. A ano, to může být důvod k tomu, proč se snímek stal kultovním. Rozhodně je celá myšlenka repo manů alespoň zajímavá.