Bling, Miss Partners, To neznáte Hadimršku, Tři muži ve sněhu, Zorawar

Bling (2016) - 50 %

Vzhledem k tomu, že teď celkem letí superhrdinové i v animovaných filme, respektive superhrdinové trochu jinak, vydal se snímek "Bling" stejnou cestou, akorát se rozhodl, že to ještě spojí s tím, že trouba chce svou vysněnou lásku požádat o ruku, ale všechno - hlavně on sám - mu to komplikuje. Průměrná zábava.

Miss Partners (2016) - 60 %
Za poslední týden je to třetí čínská romance, kterou jsem viděl, a musím říct, že mi nějak sedí. Asi je to trochu tím, že jsou zde pěkné Asiatky, možná také tím, že už jsem nějakou dobu hezký romantický film neviděl, ale také je to tím, že mě to prostě baví. Je to dobře natočené, je to jímavé, že zde příběh, není to zbytečně patetické a na konci je to dojemné. Asi jak se mi blíží vlastní svatba...

To neznáte Hadimršku (1931) - 75 %

V tomhle filmu zazní takové hlášky, kterými vás Vlasta Burian dokáže naprosto odrovnat. On měl neskutečný dar podávat i ty nejšílenější hlášky naprosto bezprostředně, jako kdyby improvizoval. Je naprosté potěšení ho sledovat a jen čekat, s čím dalším ještě přijde. Příběh není špatný, jen ten konec je takový nijaký.

Tři muži ve sněhu (1936) - 90 %

Tak tady jsem prostě zíral. Nikdy jsem o téhle české komedii neslyšel, ale jak jsem se ve stopáži dostával dál a dál, jenom jsem zíral, jak zábavný a zajímavý film se podařilo natočit, a to i přesto, že zápletka je velmi jednoduchá - boháč se vydává za chudáka a dojde k záměně. Přesto vás neoriginální námět neurazí, protože je prostě pojat tak dobře, že se budete bavit od začátku do konce. Výborní herci.

Zorawar (2016) - 50 %

"Zorawar" je jeden z těch filmů, které se tváří, že jsou skvělé, velkolepé, akční, drsné, že mají parádní styl, ale tohle na mě zapůsobilo pouze z několika scén, nikoli z celého filmu, který mi tak přišel spíše jako nevypiplaný a nejednotný. Nejvíc mě ale překvapilo, že jsem si maximálně užil pouze hudební čísla.

Bei Jing yu shang Xi Ya Tu, Průseráři, C. a k. polní maršálek, Zóna smrti, Taj Mahal

Bei Jing yu shang Xi Ya Tu (2013) - 60 %

Na první pohled klasická romance o tom, jak ona je nejprve nepřístupná, trochu mrcha, ale nakonec zjistí, co je v životě skutečně důležité. Tohle je navíc napasováno na to, že ona je těhotná, miluje někoho jiného a jede za ním do Ameriky, aby tam porodila. Hlavní herci jsou natolik příjemní, že vás to bude bavit.

Průseráři (Botte di Natale, 1994) - 70 %

Takové celkem příjemné rozloučení s dvojicí Bud Spencer a Terence Hill, která už od tohoto filmu nic společného nenatočila. Asi je to trochu škoda, protože oba na to ještě měli, ale třeba se ještě dočkáme, i když ta pravdědpodobnost je malá. Tady se vrátili na začátek své společné kariéry, k westernu, který má dobrou rodinnou i akční zápletku. A dvojice pořád rozdává rány pusou i rukama.

C. a k. polní maršálek (1930) - 70 %

Trochu mě překvapilo, jak nízké hodnocení tahle komedie s Vlastou Burianem má, hlavně proto, že je to alespoň podle jména jeden z těch filmů, které si s Vlastou člověk obecně spojí. Osobně se mi ale film zamlouval, protože Vlasta tu má zase jednou parádní hlášky, nemluvě o tom, že ta titulní písnička je prostě nakažlivá.

Zóna smrti (Saat po long, 2005) - 80 %

Výborný akční film, který překvapivě nemá tolik akce, ale když už na nějakou tu akci dojde, tak to stojí za to. Především závěr je naprosto dechberoucí a moc ho ani nezkazí nějaký ten digitální trik, který je zde použitý. Ale opravdu jen ve scéně, kde to bylo skoro nutné. Dobré finále a hlavně naprosto skvělí Donnie Yen a Sammo Hun Kam-Bo.

Taj Mahal (2015) - 35 %

Nemůžu si pomoct, ale celý film mi přijde, jako že byl natočený proto, aby se ukázalo jedno velké drama, i když ve skutečnosti je to podáno tak, jak se mladá holka dokáže vyrovnat s krizovou situací. Nedokáže. Netvrdím, že bych se já choval jinak, to nevím, ale v tomhle podání je to prostě nuda, a ač je představitelka hlavní role pěkná, nebavila mě.

O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Z pekla štěstí, Nesmrtelná teta, Korunní princ

O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987) - 80 %

Tahle pohádka mě vždycky neskutečně děsila. Růžičková a Blanarovičová jsou tu tak příšerné, že jsem jako malý capart prostě zavíral oči, protože jsem to nemohl vidět. Teď už se na to můžu dívat a pohádka mě pořád hodně baví. Zdeněk Troška měl dar pro hezké příběhy, ale postupně se z toho stala spíše rutina.

Z pekla štěstí (1999) - 55 %

Co si budeme povídat, hodně kouzla má pro mě tahle pohádka proto, že se její část natáčela v Českém Krumlově, mém krásném rodném městě. A samozřejmě na spoustě dalších krásných míst. Příběh je taky celkem fajn, ale nějak už to není ono a je to celé takové utahané. Měl bych si dát raději "Princeznu ze mlejna".

Nesmrtelná teta (1993) - 85 %

Skvělá pohádka s výborným scénářem, kde se pořád něco děje. Až do konce to může skončit špatně a všichni herci drží pohádku krásně nad vodou. Jiřina Bohdalová je ale v tomhle směru prostě jedinečná a role jí dokonale sedla. Ona pohádce vládne, ale stejně Závisti nepřejete, aby vyhrála. A ona nevyhraje...

Byl jednou jeden král... (1994) - 95 %

Jedna z nejhezčích pohádek, jaké znám, a to hlavně díky panu Werichovi, který je prostě neskutečný a táhne film v podstatě sám. Ale jen na první pohled. Jsou zde další skvělé postavy, které film drží pohromadě. Postavy jsou skvělé a skvěle zahrané a do toho ještě příběh, který je pohádkově krásný a kulinářsky pěkně naivní.

Korunní princ (2015) - 70 %

Nové české pohádky moc nemusím, ale tahle pohádka byla zábavná a docela jsme se u ní s přítelkyní nasmáli. Herci si to očividně užívali, navíc takový Ladislav Mrkvička se zde objevil ve skvěle ujeté roli. Příběh také fajn, až mě překvapilo, že se z tohohle neoriginálního základu dá vymačkat ještě dobrý děj, který bude bavit.

Klute, Lost Boy, Tisícročná včela, U snědeného krámu, Válečná banda

Klute (Klute, 1971) - 60 %

Mám s tímhle filmem ten problém, že jednoduše prezentuje látku, která by měla být napínavá, ale ve skutečnosti, je to film, který je minimálně napínavý a snaží se zaujmout hlavně scénami, které jsou herecky dobré - o tom žádná - ale prostě nevytvářejí celek, který by byl až tak divácky vděčný, jednoduše si jede svou vlastní cestou.

Lost Boy (2015) - 35 %
Ten film má vážné téma, ale ono je to celkově podané tak blbě, že už v podstatě po čtvrt hodině víte, jak vlastně celý film dopadne. Pak se víc soustředíte na postavy, protože doufáte v nějaký dobrý výkon, ale nakonec jen dostanete pocit, že jsou všichni neskutečně otravní a že to jejich počínání je labilní. Tohle mi opravdu vadilo.

Tisícročná včela (1983) - 90 %
Ať už v seriálovém provedení anebo ve filmovém provedení, tohle je nesmírně zajímavá sága, která ukazuje, že máme v naší filmografii docela blízko i k surrealismu, respektive k magickým prvkům v realitě. A funguje to. Přitom se jedná o příběh, který je velmi realistický a velmi lidský, krásný i krutý. Jakubisko zde ukazuje svou režisérskou sílu a nebojácnost z velkého tématu.

U snědeného krámu (1933) - 60 %
Humor téhle doby mě prostě baví a doslova jsem zíral, když se Antonie Nedošinská bavila se svou filmovou dcerou. Jejich noční rozhovor je poměrně drsný a slova, která zde používají, mě opravdu zaujala. I tohle je krásné používání českého a tedy i německého jazyka. Vlasta Burian jiný, než obvykle, ale pořád dobrý. Jen ten film jako celek až taková výhra není.

Válečná banda (War Pigs, 2015) - 30 %
Film mě hodně nalákal obsazením a já jsem na něj byl strašně zvědavý, ale tohle je bohužel tak nudný akční film se spoustou patetických, zbytečných záběrů až se mi nechtělo věřit, že v tom hrají akční herci jako Goss nebo Lundgren. Nemá to naprosto žádný drive a pár vtipných scén to nevytrhne.

Satyricon, 7 Minutes, Baron Prášil, Cesta naděje, Myortvye docheri

Satyricon (Fellini - Satyricon, 1969) - 35 %

Natočí to Fellini, a tak je to okamžitě umění. Mně tenhle film opravdu moc nedal a skoro se sám sobě divím, že jsem to zvládnul až do konce. Dějově je to příliš rozhárané na to, aby to zaujalo i neuvědomělého diváka, úchylné to zase není tolik, aby si z toho lidé udělali kult, prostě je to celkově divný film, který mám jen za sebou a to je všechno, co o něm mohu říct.

7 Minutes (2014) - 45 %

Tak já nevím. Forma vyprávění dobrá, ale po Tarantinovi už to prostě není ono. Příběh není úplně nudný a jsou zde momenty, které s vámi dovedou zahýbat. Jenže stejně je to v konečném součtu takové průměrné a ne až tak zábavné. Ne, že bych se přímo nudil, ale rozhodně jsem se pro film nijak nenadchnul.

Baron Prášil (1940) - 65 %

Ten název docela klame tělem, protože tady o klasického Prášila, tedy Münchhausena. Je to komedie o jednom baronovi a o tom, jaká mohou vzniknout nedorozumění z toho, když se řekne pár lží anebo se něco neřekne. Čí je vlastně Benda syn, to je až do konce záhada. Film není třeskutě vtipný, ale Vlasta Burian mě po nějaké době opět potěšil.

Cesta naděje (The Water diviner, 2014) - 60 %

Russell Crowe se pustil do vlastního filmu, který se obrací na válečnou australskou historii a na bitvu v Turecku, která dopadla pro australskou stranu velmi tragicky. Crowe je dobrý herec a celý film utáhne celkem v pohodě, ale tady se nesnaží vynikat, i když se mu to daří. Film je místy příliš patetický a příliš se hraje na jistotu, ale dal jsem ho celkem bez problémů.

Myortvye docheri (2007) - 60 %
Zajímavý příběh, který i zavání originalitou, navíc ruské prostředí snímku nesmírně svědčí a je využito pro prohloubení depresivní až děsivé atmosféry. Na mě je ale snímek přece jen moc utahaný, než aby udržel mou pozornost celou dobu, co jsem se na něj díval. Pojetí a relativní originalita se ale počítají.

Cesta do středu Země, Škola základ života!, Mother Machree, Ryba na suchu, Pod nebem Arizony

Cesta do středu Země (Journey to the Center of the Earth, 1959) - 85 %

James Mason je pro mě více méně zárukou kvality v každém případě a nezklamal mě ani v tomto snímku, který je navíc krásně fantasy, a to hlavně díky výborné předloze, ale i díky zpracování. Tohle jsou ty staré efekty, které prostě miluji, navíc práce s ještěrkami se povedla. Vypadají nádherně uvěřitelné jako obří ještěři. Naivní a přitom nádherné.

Škola základ života! (1938) - 90 %

Viděl jsem i na divadle a tenhle příběh je prostě skvělý. Ona je to komedie a nakonec to má i happy end. Nikdy jsem ale tenhle příběh jako úplnou komedii nechápal, protože ta kritika učitelského systému a toho, jak kantoři k výuce přistupují, je prostě natolik dobrá, že z toho až někdy mrazí. Některé komediální výstupy jsou ale skutečně parádní.

Mother Machree (1928) - 50 %

Nevím, jestli by byla další část nějaká geniální, ale z té půlhodiny, která se dochovala, mi nepřišlo, že by byla nějaká velká škoda, že jsou 4 ze 7 cívek ztraceny. Samozřejmě, John Ford určitě mohl překvapit, ale primárně je to prostě příběh o irské imigrantce v Americe a o tom, že ten život zde nebyl jednoduchý a že žít si ten americký cen nebylo snadné ani tenkrát.

Ryba na suchu (1942) - 65 %

Je to celkem zábavné, ale musím říct, že tady byl přece jen zajímavější příběh, než jednotlivé gagy. Vlasta Burian skvěle drží charakter, který mu byl pro tento film vytvořen, což ale znamená, že není jako utržený ze řetězu a není to tak zábavné. Jeho opilecké tažení je asi nejvtipnější scénou, ale ani ta mě až tak neodrovnala.

Pod nebem Arizony ('Neath the Arizona Skies, 1934) - 60 %

John Wayne v celkem dobrém příběhu, který se zaměřuje na to, aby se kovboj postaral o indiánskou dívku a našel jejího otce, ale také na to, že tu jsou banditi, kteří potřebují nakopat zadek. Je to klasické dílo své doby, všechno je řečeno dostatečně rychle, aby se nakonec mohl slavit čekávaný konec. Nic specificky výjimečného, prostě dobré.

Návštěva z vesmíru, We'll Never Have Paris, McLintock!, Ulice zpívá, Bitva o Midway

Návštěva z vesmíru (It Came from Outer Space, 1953) - 80 %

Další z krásných ukázek toho, co skvělého se natáčelo v 50. letech. To je jednoduše zlaté období sci-fi, které nebylo ještě vysokonákladové, ale prostě jen chtělo ukázat hrozbu. Osobně kašlu na metafory studené války, protože tyhle filmy fungují skvěle i jako to, co jsou. Příběhy plné fantazie a paranoii, které disponují krásnými stařičkými, ale nenahraditelnými triky a efekty.

We'll Never Have Paris (2014) - 20 %

Jedinou skutečně zajímavou postavu tu má Zachary Quinto. Jenom on je skutečně vtipný, jinak je to přehlídka těžko uvěřitelných a těžko snesitelných charakterů. Hlavně sám Simon Helberg, který napsal scénář a dělal i spolurežiséra, ukazuje, že tohle opravdu není herectví, kterým by měl prorazit. Hloupá komedie s opravdu debilním závěrem.

McLintock! (McLintock!, 1963) - 70 %

John Wayne a Maureen O'Hara si tady skvěle sedli a je pěkné vidět, jak jsou na sebe celou dobu nabručení, aby pak nakonec mohlo dojít k tomu, že se dají dohromady. Ten úplný závěr je možná až moc rychlý, ale její úprk městem to alespoň trochu vynahrazuje. Je to místy až moc groteska, ale nevadí to, ten John Wayne tam sedí.

Ulice zpívá (1939) - 65 %

Mně se to pořád hodně líbí, i když je pravda, že ten příběh mě zase tolik jako celek nezaujal. Bylo mi celkem jedno, jak to mezi mladými dopadne, protože mi šlo hlavně o to, že se pánové Burian a Marvan budou neustále do sebe navážet a budou se pošťuchovat. Některé vtipy jsou opět naprosto bombastické. Káva v tomhle filmu prostě kraluje.

Bitva o Midway (Midway, 1976) - 60 %

Takový ten klasický válečný americký film, který mě nějak moc nebere. Jsou zde skvělí herci, kdy mě překvapil Henry Fonda, který tu pro mě hodně zestárnul (nedávno jsem viděl filmy, kde byl přece jen mladší), ale nejvíce zaujal Charlton Heston. Přece jen měl hlavní roli. Skoro jsem si myslel, že na boje nedojde, protože první hodina je celkem o ničem, spíše vztahová, ale ono se to nakonec povedlo. Ten konec ale až tak klasický není a zaujal.

Kráska z Marsu, Svatá čtveřice, Lawless Range, U pokladny stál..., Mezi supy

Kráska z Marsu (Aelita, 1924) - 80 %

Tak jo, je to místy hodně politické, ale když se vezme, že to vznikalo ještě v době, kdy byla revoluce poměrně živí a všechny ty myšlenky nebyly zdegenerovány Stalinem, má to svou váhu. A musím říct, že z některých scén mě docela mrazilo, a to ne proto, že by mě děsilo jejich ideové poselství, ale proto, že vyznívaly celkem epicky. Co je ale na filmu nejlepší, to je jednoznačně vizuální stránka a hlavně kostýmy, ty jsou krásné a celkem by mohly fungovat i v moderním sci-fi.

Svatá čtveřice (2012) - 40 %

V sexu je někdy povoleno všechno, pokud jste opravdu hodně dobří přátelé. I čtyřka může fungovat, jen s menšími nedostatky, ale jinak si ji celkem užijete. Ten film je takový realistický, není podbízivý, ale on je vlastně v konečném důsledku naprosto o ničem. Luděk Munzar mě ale velmi příjemně překvapil.

Lawless Range (1936) - 50 %

John Wayne už má skoro namále a chtějí ho lynčovat, ale nakonec k tomu nedojde. To je tak blbá scéna a blbě natočená, že se tomu člověk musí smát. John Wayne ale je prostě člověk, od kterého snesu hodně. Navíc, on si prostě každou roli užíval a bylo vidět, že ho každá výzva baví, ať už byl mladý nebo starší.

U pokladny stál... (1939) - 95 %

Neskutečná komedie, kde Vlasta Burian hýří takovým vtipem, až jsem se musel místy za břicho popadat. Tohle jsou tak neuvěřitelné hlášky, že je mi až líto, jak jsou ty filmy staré a že už tu tenhle geniální komik není. Mezi současnými komiky prostě není nikdo, kdo by byl tak inteligentně vtipný a přicházel s tak neuvěřitelnými hlody.

Mezi supy (Unter Geiern, 1964) - 70 %

Moc si tenhle film nepamatuji, ale jsem si jistý, že jsem ho viděl. Docela mě zaujal, hlavně ty akční scény ve druhé části jsou dobré, a to jak díky celkem dobrému nasnímání, akčnosti, tak i díky prostředí. Götz George ještě v době, kdy nebyl Shimanski je výborný a rozesmátý Surehand je skvělý protiklad k Vinnetouovi, který je přece jen chladnější.