Zobrazují se příspěvky se štítkemtarzan. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemtarzan. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 11. června 2017

Legenda o Tarzanovi, Vlhká místa, Serge Gainsbourg, Gantz: O, George Harrison: Living in the Material World


Legenda o Tarzanovi (The Legend of Tarzan, 2016) - 60 %
Myslel jsem si, že to bude celkem hrozné, ale nakonec to bylo docela fajn. Ne že by se mi tahle podoba Tarzana dvakrát líbila, Margot vůbec nemusím, ale Afrika je zde krásná, Samuel má zase další hláškující roli, digitálně je to ucházející a je tu hodně zvířat, která ráda útočí. Místy je to pak krásně přitažené za vlasy.

Vlhká místa (Feuchtgebiete, 2013) - 60 %
Zajímavý film o tom, jak je také možné vnímat vlastní sexualitu a vlastní tělo. Je to takový pohled, který je hodně otevřený, hodně upřímný, ale přitom se snaží být i zábavný. Jsem si jistý, že se některým lidem z toho, co tu hrdinka místy dělá, může zvednout kufr, ale proč ne, pokud se takhle chce poznat.

Serge Gainsbourg (Gainsbourg (Vie héroïque), 2010) - 80 %
Joann Sfar zde předvedl své vizuální schopnosti a natočil životopisný film, který má ale i hodně fabulovaného a specifického o jednom z největších francouzských hudebníků. Krásné herečky byly vybrány pro role svých starších kolegyň, s nimiž měl Gainsbourg románky nebo i něco víc. Nejzajímavější je ale stejně ten pohled dovnitř, do nitra.

Gantz: O (2016) - 70 %
Až mě překvapilo, jak to bylo dobré. Teď nemyslím jen vizuální stránku, i když i ta je celkem ohromující, ale myslím spíše v tom smyslu, jak skvěle se povedlo předělat mangu do 3D podoby s tím, že budete jednotlivé postavy nadále poznávat. Dějově se to hodně podobá manze, takže spousta akce a příběh nic moc, ale funguje to, oproti ostatním "Gantz" filmům.

George Harrison: Living in the Material World (George Harrison: Living in the Material World, 2011) - 100 %
Každý dokument, kde se objevují Beatles anebo alespoň některý z jejich členů, mě zajímá, o to více pak, kdy se ho režijně ujal takový filmový mistr, jakým je Martin Scorsese. George Harrison byl jedním z těch tišších členů, ale přitom byl neméně tvůrčí a k tomu ještě velký inovátor. Finále už je trochu moc konstruované k slzám, ale dojem to udělá.

pondělí 5. června 2017

Bojiště, Be Afraid, Cimarron, V sedmnácti, The New Adventures of Tarzan


Bojiště (Battleground, 1949) - 70 %
Na to, že se snímek v podstatě celou dobu odehrává v interiérech, to není až tak špatné. Vlastně je to docela dobré a tvůrci se snažili maximálně o to, aby byly scény uvěřitelné, a to i ty se sněhem, kde sníh není zrovna moc realistický. Film je ale mnohem silnější v postavách a v jejich reakcích na dění. Ukazuje se, že i na malém prostoru může válečný film fungovat.

Be Afraid (2017) - 40 %
Snímek, který chce být trochu hororem, trochu mysteriózním thrillerem a trochu sci-fi filmem, ale od všeho je to skutečně jen trochu a v konečném důsledku je to jen standardní schéma, na který je nabalen rádoby nový, odlišný příběh. Nějak v zásadě to skvělé není, nejspíš vám film v paměti dlouho nezůstane.

Cimarron (1931) - 55 %
Jedná se v podstatě o klasický bildungsroman, kdy sledujeme jednu rodinu, která se rozvíjí a stárne na Divokém západě, jenž prochází hodně zásadními změnami. Snažíme se pak prostřednictvím této rodiny pochopit dějiny. Asi jsem westernový typ, protože tohle dramaticky-politicky-sociální pojetí mě moc nebavilo.

V sedmnácti (Quand on a 17 ans, 2016) - 70 %
Líbí se mi, jak je snímek pojat přirozeně, jak zde nejsou žádné zbytečné předsudky, jak s tvůrci nesnaž téma velebit jako něco naprosto zásadního. Je to prostě příběh o dvou mladících, kteří si k sobě najdou cestu, i když ta je velmi komplikovaná. Na začátku vás to nenapadne, ale nakonec silně uvěřitelné.

Na to, o jak staré dílo se jedná, je zde parádní práce se zvířaty, ale ještě zajímavější mi přišly letecké záběry, které jsou velmi povedené. Tohle není Tarzan, který by mě dovedl zaujmout dlouhodobě, ale to kouzlo starého filmu je zde velmi silné a velmi dobré, takže působí příjemným dojmem. A pořád se na to dobře kouká.

neděle 4. června 2017

A United Kingdom, An Honest Liar, Cesta kolem světa za 80 dní,Odznak č. 373, Tarzan


A United Kingdom (2016) - 55 %
Příběh o tom, jak může být rasismus překonán a ještě z toho vyroste celkem silná africká země. Ano, je to vlastně taková pohádka, i když místy docela drsná, ale ten happy end z toho tak křičí, až to pěkné není. Hercům se ale musí nechat, že svoje party zvládli a jsou uvěřitelní, a to jak Rosamund Pike, tak i David Oyelowo.

An Honest Liar (2014) - 70 %
Dokumentární snímek o jednom americkém kouzelníkovi, který si nakonec udělal jméno na tom, že odhaloval podvodníky, ale nakonec se ukázalo, že jeden podvodník je mu blíž než jiní. Přesto to mělo šťastný konec. Zajímavý lidský příběh, u kterého si říkáte, že ho opravdu může vymyslet jedině život sám.

Cesta kolem světa za 80 dní (Around the World in Eighty Days, 1956) - 90 %
Musím říct, že tohle zpracování legendárního Vernova příběhu se mi zamlouvalo. Kromě toho, že je zde skvělý David Niven a výborný Cantinflas, objevují se zde ještě další zajímaví herci - například Peter Lorre. Ale stojí to i na samotné cestě a na jednotlivých zastávkách. Tohle film pochopil a zobrazuje svět nádherně.

Odznak č. 373 (Badge 373, 1973) - 70 %
Nemůžu si pomoct, ale nějakým zvláštním způsobem se mi podání Roberta Duvalla v tomto filmu líbilo, i když je to v konečném důsledku docela béčkové a je vidět, že pořádný thriller z toho tvůrci udělat nechtěli. Duvallova postava je ale natolik silná, že si vás k sobě přimkne a vydržíte to s ní až do konce.

Tarzan (Greystoke: The Legend of Tarzan, Lord of the Apes, 1984) - 75 %
Tohle je pro mě televizní klasika, která je mnohem zajímavější ve své první části, když se odehrává v džungli. Kromě toho, že jsou zde skvělé masky Ricka Bakera, funguje to i po dějové stránce. Pak přijde zlom, je to nuda, ale na konci vás čeká naděje, že to vlastně všechno dobře dopadne. Člověk patří tam, kam patřit chce. Jednoduché, ale silné poselství.

sobota 3. června 2017

Akce Bororo, Álom.net, Magické stříbro - hledání kouzelného rohu, Ca$h, Tarzan, opičí muž


Akce Bororo (1972) - 65 %
Zajímavý český film, který se sice tváří jako sci-fi a je sci-fi, ale nesmíte očekávat nějakou trikovou podívanou. O tomhle snímek skutečně není a vše je podáno v podstatě jen prostřednictvím dialogů. Film mě ale rozhodně nenudil a celkové pojetí, které je takové příjemně zvláštní, mě bavilo a dovedlo až do konce.

Álom.net (2009) - 20 %
Tohle vážně není pěkný film. Všechno je tu tak nablýskané a tak růžové, až se na to v podstatě nedá koukat, hlavní hrdinka je neskutečně protivná a celkově jsou scény natáčeny jen pro to, aby nad tím puberťáci mohli masturbovat. O příběhu ani nemá cenu mluvit, stejně jako nemá cenu mluvit o humoru, který zde není.

Magické stříbro - hledání kouzelného rohu (Blåfjell 2 - Jakten på det magiske horn, 2011) - 50 %
Docela se mi líbí, jak jsou tyhle pohádky natočeny. Je to celkem profesionální, využívají se hezké exteriéry a celkově hezká místa, dokonce i ta fabrika do toho nějak zapadá. Příběh je takový banální, je to jen honička za kouzelným předmětem, ale pro děti je tohle docela snesitelné, jen se k české verzi asi nedostanou.

Ca$h (Ca$h, 2008) - 55 %
Ze začátku to bylo docela fajn, zajímavé postavy, ale nakonec se to nějak vyvinulo do ztracena, že mě to ke konci moc nebavilo. Až takové moc pozitivní. Jsem ale rád, že jsem po delší době mohl vidět Valerii Golino ve filmu. Neměl jsem na ní moc štěstí a jsem rád, když ji někde objevím. Ani ona na nic lepšího ale nestačila.

Tarzan, opičí muž (Tarzan the Ape Man, 1981) - 45 %
Je to hodně jiné. Tenhle Tarzan není natočen jako akční, dobrodružný film, ale jako snímek meditativní, čemuž napomáhají i velmi zpomalované záběry akce, kdy ta se mění na něco, o čem chcete přemýšlet a možná si i vychutnat. Snímek je o něčem jiném než normální filmy s Tarzanem, vlastně je o člověku. A díky podání je velmi nepřístupný.

pátek 2. června 2017

Major Payne, O věrném přátelství, Tarzan and the Jungle Boy, Zakladatel, Tru Love


Major Payne (Major Payne, 1995) - 60 %
Damon Wayans má rozhodně komediální talent, který v tomhle filmu předvádí. Bohužel celkový děj tohoto snímku je jen jedna velká šablona, kde je vám od začátku jasné, jak to nakonec dopadne. Nebýt docela povedeného humoru - místy - tak nemá smysl se na to dívat, ale Damon to trochu zachraňuje.

O věrném přátelství (My Friend Flicka, 1943) - 50 %
Takový hezký rodinný film, který má celkem tradiční kostru a jede v tom, že dítě i rodina zvíře milují, ale dojde k mnoha událostem, které zvíře málem stojí život. Na svůj věk je film vlastně celkem dobrý, ale vzhledem k tématu už jsem se docela nudil a snímek mě nedokázal ničím pořádně vybudit.

Mike Henry se celkem obstojně loučí s Tarzanem a jeho sérií, což nakonec vede k tomu, že tu máme průměrný film, kde najdeme to, co očekáváme. Nějaký ten souboj, docela dost zvířat, a jak název naznačuje, zase se nám k Tarzanovi vrací nějaký ten chlapec. Nic opravdu nového, ale ani nic vyloženě zlého.

Zakladatel (The Founder, 2016) - 80 %
I když se na první pohled zdá, že to je hlavně film o McDonaldu, ve skutečnosti je to film o tom, jaké hodnoty vlastně uznáváme. A jsem si jistý, že zde budou ti, co budou Kroca milovat za to, co vytvořil, že byl schopen z ničeho udělat nic, ale film ukazuje i druhou stránku, a to, jaké jsme svině. Kroc takový byl, vydělal spoustu peněz... Nějak mi to nestačí a ten film to ví. Vynikající Michael Keaton.

Tru Love (2013) - 50 %
Celkem klasická tragická romance, jenom s tím rozdílem, že jsou zde hlavní postavy ženy, které si k sobě nacházejí cestu. Nebýt tohoto aspektu a skutečnosti, že je to vlastně docela dobře zahrané, tak nemá moc smysl na film koukat, protože nepřináší nic objevného. Díky přirozenosti si ale na průměr sáhne.

čtvrtek 1. června 2017

Brimstone, Larceny, Říkali mi Džigu, Vergiss beim Sex die Liebe nicht - Der neue Schulmädchenreport 13. Teil, Tarzan and the Great River


Brimstone (Brimstone, 2016) - 70 %
Westerny jsou zase na vzestupu a tvůrci si uvědomují, že je třeba k nim přistupovat trochu nově. To se v evropské koprodukci podařilo a k nám se dostává snímek, který je pořádně drsný, je hodně nepříjemný a má skvělou démonickou postavu. Jenže způsob vyprávění zrovna moc nesvětí účel a moc navíc filmu nedává.

Larceny (2017) - 50 %
Jasně, je to hodně špatné, z hlediska akčního to není nic moc, ale já si nemůžu pomoct, kdekoli se objeví někdo ze starší akční gardy, jsem za to velmi rád a nedovedu být objektivní. Na snímku je bohužel strašně vidět, že byl splácán za pár dní, není zde nic překvapivého, není zde nic, co vás vytrhne. Ale Dolph si jede svoje.

Říkali mi Džigu (Lo chiamavano Jeeg Robot, 2015) - 75 %
Z Itálie přišel zajímavý snímek, na kterém je vidět, že se inspiroval v japonské manze, ale i v americkém mainstreamovém komiksu. A je tu do toho evropské pojetí, trochu těch sociálních problémů, i když k tomu japonskému stylu to má hodně blízko. Nečekaná paráda, která mě hodně bavila.

Třináctým dílem se původní série loučí a nutno říct, že je asi dobře, že je tomu konec, protože už neměla co říct. Kromě toho, že jsou zde divné účesy a všichni vypadají jako z německého porna, až na to, že tu žádné porno vlastně není, tak je to opravdu celkem nudný film, který vás dovede spíš ukolébat než nabudit.

Série se už nikam neposouvá, ale docela zle se plácá na místě. Mike Henry mi ani tentokrát nesedl a asi je to můj nejméně oblíbený představitel opičího muže. Více do děje se zase dostává Cheetah, ale nevím, jestli je to ku prospěchu věci, protože zábavná komedie z filmu "Tarzan and the Great River" rozhodně není.

středa 31. května 2017

Bad Men of Tombstone, Badrinath Ki Dulhania, Blood, Sand and Gold, Schulmädchen-Report 12. Teil - Wenn das die Mammi wüßte, Tarzan and the Valley of Gold


Bad Men of Tombstone (1949) - 60 %
Standardní americký western, který si nechce moc špinit ruce a který je celkem fajn si pustit v nedli odpoledne, protože nemusíte moc řešit. Vše je rozděleno na dobré a špatné, šerif je v právu a musí se vypořádat z hajzly, kteří ohrožují jeho město a jeho samotného. Nic, co by bylo vyloženě zapamatovatelné.

Badrinath Ki Dulhania (2017) - 55 %
Přesně takový film, který z Indie očekáváte. Je to moderní, je to líbivé, má to cit pro záběr a hlavně pro barevnost, jsou v tom písně, má to romantickou linii, která není vyloženě jednoduchá a musí si projít svými překážkami. V tomhle je to celkem průměrné. Navíc to má ještě sociální kritiku, která lehce filme oživuje.

Blood, Sand and Gold (2017) - 30 %
Jako kluk jsem míval podobné dobrodružné snímky o honbě za pokladem docela rád, vlastně je mám rád pořád, ale tohle je prostě moc amatérské na to, aby mě to mohlo bavit. Nenadchlo mě to, nemělo moc čím. Akce je zde nudná a samotné hledání pokladu v sobě nemá žádný dobrodružný náboj, postavy vás nebaví.

Na začátku to skoro vypadalo, že by to mohlo být i zajímavé, ale to je čistě subjektivní názor, který je dán skutečností, že se tam objevila holka s culíky. Na ty prostě slyším. Jenže ta se vytratila, a pak už je to zase klasická nuda, která už je narušována jen tím, že prezentované holky tu mají docela pěkně velká ňadra.

Tak jsem si po prvních minutách říkal, jestli začíná další film s Tarzanem, anebo to bude nějaká bondovka. Mike Henry se mi jako představitel Tarzana dvakrát nelíbí, stejně jako se mi nelíbí, kam jsou nasměrovány poslední příběhy, které jsem v sérii viděl. Jako kdyby to už z Tarzana nemělo skoro nic.

úterý 30. května 2017

Bezva ženská na krku, Crash, Schulmädchen-Report 10. Teil - Irgendwann fängt jede an, Tarzan Goes to India, Terry Pratchett: Back in Black


Bezva ženská na krku (2016) - 65 %
Celkem příjemná česká romantická komedie, která hraje na to, že jsou zde celkem praštěné postavičky a k tomu dobré herecké výkony. Dámy si přijdou na své, ale ani mě to nijak neurazilo. Nebylo to vyloženě k popukání, ale nějaký dobrý vtípek se našel, navíc je film takový příjemně nablblý.

Crash (Crash, 2004) - 80 %
Výborný film, který ukazuje na první pohled to, jaké máme rasové předsudky, ale je ve skutečnosti mnohem obecnější, protože ukazuje, jak moc je v nás zakořeněna nenávist a lež. A je to velmi nepříjemný pohled, protože ne všichni dojdou poznání jako některé z postav, někteří v té nenávisti prostě zůstanou utopeni.

Druhá polovina filmu už je skutečně taková pitomost, že se tomu ani nedá smát. Dívat se na snímek jen pro nahé ženy už je opravdu málo a ani to moc nemá cenu. Jasně, jsou zde pěkné ženy, ale mnohem více a bez zbytečné vaty jich v současné době najdete na internetu. Takové filmy prostě časem ztrácejí svou hodnotu, pokud v minulosti vůbec nějakou měly.

Tarzan Goes to India (1962) - 60 %
Tak jsem si říkal, proč sakra posílají Tarzana do Indie. Jako zápletka je to pořádná ptákovina, ale na druhou stranu se musí nechat, že dějově to není zlé. Jen už je vidět, že tvůrci prostě nevěděli coby. Ale to je prostě tím, že se v polovině série rozhodli, že Tarzan vlastně bude někdo úplně jiný. Jako samostatný film to funguje, v rámci série moc ne.

Terry Pratchett je jedním z nejdůležitější autorů fantasy a humorné prózy posledních let, a tak jsem rád, že jsem se s ním mohl touhle cestou rozloučit. Na střední mě jeho knihy dovedly často rozesmát, a tohle je zábavná pocta jemu a jeho tvorbě, kdy se ukazuje, že ovlivnil skutečně milióny lidí. I Neila Gaimana.

pondělí 29. května 2017

Volání netvora: Příběh života, Becoming Warren Buffett, Nepřítel lidu, Schulmädchen-Report 11. Teil - Probieren geht über Studieren, Tarzan's Three Challenges


Volání netvora: Příběh života (A Monster Calls, 20116) - 80 %
Příběh je vlastně krásnou fantasy metaforou o tom, jak se někteří lidé vyrovnávají s tím, co se v jejich životě děje. Tady se chlapec vyrovnává s tím, že jeho matka je velmi nemocná. Herecky hezky umírněné, hlavní hrdina notně protivný, ale jednotlivé příběhy vyprávěné ve stylu "Vánoční koledy" jsou silné i díky animované stránce. Krásný a smutný film.

Becoming Warren Buffett (2017) - 50 %
Warren Buffett není z lidí, které obdivuji, snad proto že má hodně společného s finančnictvím, které se mi - díky studiu na ekonomické vysoké škole - hodně zprotivilo. Snímek "Becoming Warren Buffett" ale funguje dobře jako pohled na tuto osobnost a to základní se zde dozvíte. Nic víc mi ale film nedal.

Nepřítel lidu (En folkefiende, 2005) - 40 %
Může to být adaptace klasiky, ale na druhou stranu to ještě neznamená, že to bude skutečně dobré. A "Nepřítel lidu" mi prostě dobrý nepřišel. Ta myšlenka sama o sobě není vůbec špatná, ale to už byla dobrá v Ibsenově hře. To provedení je pro současnou dobu nepříliš povedené. Ze začátku ještě dobré, ale postupně se dojem ztrácí do prázdna.

Konečně se blížím ke konci této série, která skutečně nestojí moc za to, aby se na ni člověk díval na celou. Nejsou zde dostatečně zajímavé příběhy na to, aby to udrželo vaši pozornost, a popravdě ani erotické scény nejsou takové, aby vás to nějak více vytrhlo. Není to vyloženě utrpení, jen je to z velké části jen nuda.

Co si budeme povídat, samotná skutečnost, že se Tarzan přesunul do Indie, je pořádná ptákovina, ale spojit ho ještě s buddhistickou vírou, to už je skutečně dost ujeté. Hodnotím to v rámci série jako hodně špatné, i když ne jako nejhorší. Jock Mahoney se mi na první pohled jako Tarzan nelíbil, ale vlastně je dobrý.