úterý 10. dubna 2018

Chris Rock: Tamborine, I Was a Male War Bride, In the Cloud, Kono sekai no katasumi ni, Omyl doktora Horna




Chris Rock: Tamborine (2018) - 60 %
Musím říct, že víc než humor, který Chris Rock prezentuje, se mi líbilo, jak se zabýval tématy, která sama o sobě vtipná nejsou. A přesto se lidé smáli. Chápali vůbec, o čem se mluví? Trochu mi vadilo, jak Chris neustále opakoval věty a byl příšerně sprostý a lidé se smáli tomu, ale pořád jsem tam cítil, že ví, o čem mluví, a že nechce jen bavit. Ale myslím, že diváci v sále se asi jen bavili.

I Was a Male War Bride (1949) - 70 %
Cary Grant v sobě měl neskutečný komediální potenciál a jsem rád, že byl v tomhle snímku využit, a to v podstatě od začátku do konce. Navíc zde měl jako rovnocenného parťáka Ann Sheridan a společně fungovali skvěle. Bavíte se a je to v příjemném duchu, kdy ty vtipy tak nějak přirozeně plynou. Tohle se už moc v amerických komediích nevidí.

In the Cloud (2018) - 30 %
Další pokud o nízkorozpočtový sci-fi snímek, kde z hlediska vizuálního nakonec moc sci-fi není, všechno je jen v tom, jestli je možné přenést osobnost do virtuálního prostředí I když není myšlenka nijak moc originální, pořád je celkem dobrá na to, aby z toho vylezlo něco zajímavého. To se zde překvapivě nekoná.

Anime je prostě natolik specifické, že není problém jím prezentovat žádný žánr, tedy v tomhle případě ani drama, které je spojeno s druhou světovou válkou a jejím dopadem na Japonsko. Navíc právě kresba je klíčem k pochopení hrůz a obyčejného lidského života, který jim byl vystaven. Nádherné pojetí fantazie.

Omyl doktora Horna (1992) - 70 %
Igor Chaun pokračoval v dobrém díle, které byl prezentován šestidílnou minisérie povídek nazvaných "Velmi uvěřitelné příběhy" a natočil čtvrthodinový kraťas "Omyl doktora Horna", který i po více jak čtvrt století celkem dobře vykresluje to, jak se k sobě lidé chovají a co se s nich skutečně skrývá. Nepříjemné, ale je to pořád aktuální.