čtvrtek 8. března 2018

Dita Saxová, Ptačí chřipka, Fulmaya, děvčátko s tenkýma nohama, I Love You, Daddy, Havraní tanec




Dita Saxová (1967) - 70 %
Další docela dobrá ukázka toho, jaké se v 60. letech natáčely filmy a že stály skutečně za to. Tohle je psychologický snímek zaměřený na postavu hlavní hrdinka, která je skvěle ztvárněna Krystynou Mikołajewskou. Vlastně film o dospívání natočený trochu jinou perspektivou a krásnou černobílou kamerou.

Ptačí chřipka (Flu Bird Horror, 2008) - 20 %
Proč se tohle jmenuje ptačí chřipka, to opravdu nevím, i když nějaká ta vzdušná stvoření zde skutečně jsou. Skupina mladých lidí před nimi musí utíkat a my se dovídáme, jak to vlastně bylo s tím, že jsou zde ty ohavné potvory. Minimalistické, levné, ale bohužel v žádném ohledu zajímavé. Škoda.

Dorota Nvotová si natočila takový celkem osobní film, což je hezké, je tu i nějaké poselství, které má smysl, podíváme se i na to, jak život není jednoduchý, ale nemůžu si pomoct, mě tenhle snímek prostě moc nebavil. Sem tam jsem si ale říkal, že ta hudba je skutečně povedená. Ale jen sem tam, jinak mě nic moc nevytrhlo.

I Love You, Daddy (2017) - 60 %
"I Love You, Daddy" je takový allenovský film bez Allena, kdy Louis C. K. úplně dokonale nezvládá roli neurotika, ale trochu se jí blíží. Nejvýraznější je ale rozhodně John Malkovich, který svou roli hraje dokonale přesně, ale ani Chloë se neztratila, i když na začátku mi přišla trochu toporná. Rose Byrne tomu pak přidala ještě ten správný šmrnc.

Havraní tanec (Mirror, Mirror 2: Raven Dance, 1993) - 25 %
Tajené zrcadlo, které by mohlo být docela zajímavým artefaktem, ale ve skutečnosti se ukáže, že je to jen proprieta, která nevede k žádnému pořádnému využití, prostě jen kulisa, kolem které se dějí... ne, kolem které se vlastně tancuje, což je to hlavní, co ve filmu najdete. To zrovna není na hororový film moc.