Nahý oběd (Naked Lunch, 1991) - 70 %
Tohle je úchvatný starý Cronenberg, který je neskutečně hnusný,
ale přitom vizuálně nádherný. Tak krásné triky se v mnoha jiných filmech prostě
nevidí. Jenže pak je tu Burroughsova předloha, která je prostě natolik divná,
že mi to dojem z filmu zkazilo. Asi nemělo cenu přemýšlet o tom, co čem to je,
jen si užívat obrazy, ale já jsem přemýšlet musel, což mi zážitek mírně
zkazilo.
Libertador (2013) - 70 %
Ale co, já tomu dám trochu víc, než bych dal podobnému filmu, který by byl natočen v americké produkci. Venezuela a Španělsko ukázaly, že je pořád možné natáčet historické velkofilmy. Netvrdím, že je nějak pravdivý, nebo jak moc je pravdivý, ale jako podívaná to bylo celkem fajn, vytvoření hrdiny, kterého je možné následovat.
The Demolisher (2015) - 30 %
Ten nápad není až tak špatný. Vzít v podstatě superhrdinu, který je motivován k tomu, aby zabíjel zlouny proto, že ublížili jeho manželce. A pak z toho udělat silné, psychologické drama. Jak říkám, nápad docela dobrý, ale to zpracování tak dobře nefunguje. Ty postavy nejsou dost silné, a co mě ještě na začátku zaujalo, to mě postupně opouštělo a nebavilo.
Wong Fei Hung VI: Sai Wik Hung See (1997) - 70 %
Přesun do Ameriky, konkrétně na divoký západ, skutečně funguje, a to i přesto, že musí hlavní postava - naštěstí opět v podání Jeta Liho - čelit ztrátě paměti, tak je to opravdu dobré. Jsou zde skvělé scény, je zde podtext rasové kritiky, Tohle je prostě povedené zakončení celé šestidílné série o Wong Fei Hungovi.
Krásná hašteřilka (La belle noiseuse, 1991) - 50 %
Čtyři hodiny, které film má, mě docela děsily. No, jak jsem zjistil, celkem opodstatněně. Scény, kde se maluje, mě celkem bavily, popravdě asi nejvíce, ale rozhodně to není něco, na co bych se vydržel dívat čtyři hodiny. Ten film má co říct, má co sdělit, někdo ho může adorovat, ale já si nemůžu pomoct, bylo to prostě až moc dlouhé.
Žádné komentáře:
Okomentovat