pátek 27. března 2015

Hlavní nádraží, Čarovný les, Piti Piti Pa, Ronin, Poklad na Stříbrném jezeře


Hlavní nádraží (Bab el hadid, 1958) - 70 %
Přiznám se, že mě docela překvapilo, že má Egypt svou vlastní kinematografii a navíc jsou v ní filmy, nebo alespoň jeden film, který vůbec není špatný. Má v sobě něco z neorealismu, ale měl jsem pocit, že se dívám na film, který si bere prvky i z amerického filmu noir. To šílenství na konci je skutečně krásně zachyceno.

Čarovný les (Into the Woods, 2014) - 50 %
Sliboval jsem si od toho určitě víc, než jsem skutečně dostal. Meryl Streep nezklamala, ale ani nenadchla, minimum Johnnyho Deppa vlastně ani nevadilo. To, jak se zde spojují různé pohádky, v tom je to celkem funkční, ale jako muzikál mi tenhle film prostě nefungoval a nebavil mě. Nejsou zde písně, které by mě opravdu dostali, což byla škoda, protože na nich děj mnohdy stál.

Piti Piti Pa (L'homme orchestre, 1970) - 50 %
Tohle je jeden z mála filmů, které jsou s Louisem de Funèsem neviděl nikdy dříve. Koukám, že jsem ani moc nepřišel, protože až na skvělou hudbu, tedy konkrétní skladbu, to zase tak skvělá komedie není a je zde jenom pád gagů, při kterých jsem se skutečně zasmál. Člověka pak potěší, že stopáž je jinak docela krátká.

Ronin (Ronin, 1998) - 60 %
Docela dobrý thriller, který je dostatečně akční a má dobré postavy, stejně jako zápletku. Robert De Niro opět ukazuje, že je prostě jedno, jaká role je mu dána, on ji naprosto ovládne, vžije se do ní a ukáže, že pokaždé zahraje naprosto skvěle. V některých scénách je prostě dokonalý. Plejáda známých herců "Roninovi" docela pomáhá, protože jinak je to pro mě jen dobré, ale ne výjimečné.

Poklad na Stříbrném jezeře (Der Schatz im Silbersee, 1962) - 80 %
Ale jo, to dětské okouzlení příběhem, krajinou a skvělými postavami tam pořád je, a to tenhle díl nikdy nepatřil k těm mým úplně nejoblíbenějším. Nic to nemění na tom, že kdo na těchto filmech vyrůstal, musí je pořád milovat, protože už jen ta úvodní znělka vás vrátí o pár let zpátky a je to návrat příjemný.