pátek 22. listopadu 2013

The Legends of Nethiah, The Great Divide, Kódované vysílání, Zásilka, The Power of Few

The Legends of Nethiah (2012) - 40 %
Dědečku, to byl ale dobrý příběh. No, problém je, že nebyl. Chlapcovi rodiče se rozvádí a chlapec se utíká do fantazie sci-fi pohádky, kterou mu vypráví jeho děda. Ten příběh pak slouží jen k tomu, aby se kluk pochlapil a řekl rodičům, co si myslí. To celé je vlastně moralitou na rozvádějící se rodiče. Bohužel příběh samotný je strašně slabý a herecké výkony některých představitelů rozhodně nepomáhají. Samotné sci-fi nefunguje vůbec.
The Great Divide (2012) - 30 %
Já nevím, jestli si tvůrci myslí, že mají v ruce tak skvělý scénář, když tohle vidí, ale konverzační komedie musí mít jednu zásadní vlastnost - vtip. Ten bohužel v případě snímku "The Great Divide" chybí, a on se tak řadí ke klasickým filmům v tomto ranku, které jsou dlouhé, řeší se zde naprosto prázdné věci, a i když se zdá, že se zde něco vyřeší, jsou to banality, které bohužel nejsou ani směšné. A všichni se u toho tváří, jako že jsou skvělí herci. Tohle prostě není a nemůže být dobrý film.
Kódované vysílání (The Numbers Station, 2013) - 50 %
No jo, John Cusack má asi moc velké pozitivní renomé, než aby si ho zkazil tím, že ve filmu zastřelí holku, vlastně ještě dítě. Tímhle si mě film rozhodně nezískal, protože hned na začátku jasně stanovil pravidla, která jsou daná, neměnná a očekávaná. Film pak není špatný, ale prostě průměrnost. Předvídatelnost, snaha tlačit na pilu, malý příběh, žádné velké rozuzlení, tohle z něj dělá jasného adepta na padesát procent. A v některých očích ještě méně.
Zásilka (The Package, 2013) - 55 %
Steve Auston a Dolph Lundgren je dost dobrá dvojice na to, abych se chtěl na snímek podívat. Bohužel po zhlédnutí nemůžu úplně plesat. Ani si postesknout. Steve jako hlavní hrdina docela ujde, snímek je dostatečně drsný, Dolph se vyžívá v mučení a jde mu to celkem dobře, jenže stejně mám pocit, že ta pointa na nějaký vyšší nadprůměr rozhodně nepostačí.
The Power of Few (2013) - 40 %
Zajímavá mozaika, kdy se postupně řeší několik příběhů, které mají jedno vyústění. Není to úplně tarantinovské, to rozhodně ne. Z hlediska vyprávění je to svébytné a vlastně jde jenom o to, jak se každá postava dostane do toho jednoho momentu. Je to promyšlené a forma je zajímavější než snímek jako takový. Ano, jsou zde celkem drsné scény, které s vámi však většinou moc nezamávají. Jinak se tu pořád mluví. A mluví se opravdu hodně. Dva houmlesáci, co si chtějí ten svůj život užít, malá filosofující holka, dvojice, co se možná zamilovává. Jenže my víme, jak to skončí. Ale pravda, nevíme, jak to skončí pro všechny. Anebo je pravda tam někde venku? Ten twist na konci je celkem zajímavý, ale jako celek film bohužel působí hodně rušivě. Vyznívá to totiž jako blábol.