Poslední metro, Dawna of the Dead, Amateur Porn Star Killer 3: The Final Chapter, Manson Family Movies, Rasputin - Orgien am Zarenhof

Poslední metro (Le dernier métro, 1980) - 80 %

Nemusím francouzský film od 60. let úplně milovat, ale pokud je zde autor, který vyniká, tak je to jednoznačně François Truffaut, který i filmem "Poslední metro" dokazuje, že měl neskutečný cit pro film a pro scény, stejně jako snahu přijít s něčím novým, zajímavým. Hlavně závěr snímku je naprosto geniální. Propojení života, divadla a filmu by asi nebylo možné vyjádřit lépe.

Dawna of the Dead (2008) - 20 %

Jako porno tribut zombie hororu je to celkem špatné, masky jsou sice fajn, ale když stejně chlap ukáže chlupaté nohy a mezi nimi celkem funkčního ptáka, je to opravdu jen taková hra. Tohle je prostě jen delší porno scéna s nemrtvými. Ale jo, ta hororová atmosféra se tu celkem daří vytvořit a udržet. Ani tak to ale není moc dobré.

Amateur Porn Star Killer 3: The Final Chapter (2009) - 5 %

Viděl jsem nejprve první film a pak hned třetí. Kvalita obrazu je fajn, kvalita filmu jde úplně do prdele. Tohle je to samé, co první film, až na to, že tady ten závěr není tak efektní. Ne, že by v prvním filmu byl skvělý, ale ve třetím už je úplně o ničem. Ryanovi se podařilo natočit znepokojivé porno, nic jiného. Ani to ale není dobré. Je to roztahané, nudné a prázdné.

Manson Family Movies (1984) - 55 %

I když je ten film na první pohled amatérský a má něco z trashe ve stylu ""Růžových plameňáků", je to i silná ukázka toho, jak je možné spojit obraz a zvuk a také znalost s tím, že jsou vytvářeny v lidské hlavě určité představy. Tady nejsou dialogy, není zde komentář, jen sem tam nějaký ten "vtípek" nakreslený na papír. A stejně je to znepokojivá výpověď o životě jednoho z nejznámějších a nejšílenějších vrahů.

Rasputin - Orgien am Zarenhof (1984) - 70 %

Musím uznat, že lepší propojení pornografického filmu s jiným žánrem - v tomhle případě s historickým dramatem - jsem asi neviděl. "Caligula" je proti tomu celkem hloupost. Tohle je funkční jak po stránce dramatu, tak po stránce pornografie, a to i v tom smyslu, že to nezačne nudit, i když ten sex je celkem jednotvárný, což k tomu ale také patří.

Atlantic City, American Ultra, Labyrint: Zkoušky ohněm, Close Range, Sexy party 3: Prvák

Atlantic City (1980) - 65 %

Burt Lancaster je ozdobou filmu stejně jako mladá Susan Sarandon, která se rozhodně nebála zajímavých rolí. Celkově ale tenhle snímek nepřináší nic zásadně překvapivého nebo zlomového, ale pouze takovou hezkou ukázku toho, jak je také možné stárnout. A to celkem s grácií ve městě, které samo zestárlo.

American Ultra (American Ultra, 2015) - 60 %

Vůbec jsem netušil, co od toho filmu čekat, takže jsem byl jeho vývojem nakonec hodně překvapený. A musím říct, že docela mile. A akčních scénách to funguje, ale díky hlavní dvojici to funguje i jinde. Topher Grace je pořád docela dobrou komickou postavou, takže ty zábavnější momenty celkem dobře kočíruje. Příběh pak moc nepřekvapí, ale není to vůbec zlé.

Labyrint: Zkoušky ohněm (Maze Runner: The Scorch Trials, 2015) - 40 %

Já jsem byl z prvního filmu skutečně nadšený. Ten nápad s labyrintem byl skvělý, ta nevědomost, to tajemství... Jenže teď se začala pravda o tomhle světě dostávat víc a víc na povrch a já už jsem se u filmu nudil a doufal jsem, že brzy skončí. Tenhle vývoj už mě moc nezajímá a já si nedovedu představit, že by to třetí díl mohl zachránit.

Close Range (2015) - 60 %

Scott Adkins je v tomhle tak nějak už klasicky drsný, ale aspoň nám ukazuje, že v těch pořádně akčních scénách je pořád ještě borec a jen málokdo se mu vyrovná, tedy s té mladé generace. Co je důležitější, celkem se i choreograficky místy podařilo zaujmout, což je rozhodně skutečnost, která není standardem.

Sexy party 3: Prvák (Van Wilder: Freshman Year, 2009) - 20 %

No, až na ty nahé holky je tohle komedie už opravdu o hovnu, kdy Van Wilder je tu jako borec, který musí něco posrat, aby to pak mohl zase vyžehlit. To schéma už je tak trapné, že to opravdu nemá čím překvapit. Nebaví mě se pořád dívat na to samé, jen s jinými herci. A tohle je přesně ten případ. Navíc je to skoro bez vtipu.

Obyčejní lidé, Vykolejená, Criminal Activities, Saul: The Journey to Damascus, Sexy párty 2

Obyčejní lidé (Ordinary People, 1980) - 80 %

Krásná ukázka toho, co to znamená, respektive neznamená spokojená rodina. Ano, je to o tom, že se lidé musejí vyrovnat s katastrofou, ale stejně tak je to o tom, že se s ní vyrovnat nedokážou. Lidé dokážou fungovat na tom, že mají něco zažitého, mají určitý stereotyp a na základě něho fungují. Když se jim ho snažíte narušit, zakuklí se. A pokud jim ten kokon rozbijete, můžete ho zničit a zničíte tak všechno.

Vykolejená (Trainwreck, 2015) - 40 %

Já nevím, co to se mnou je. Ale tohle je celkem funkční komedie-drama-romance ale mě to prostě nebavilo. Amy Schumer prezentuje postavu, kterou jsem mohl až příliš snadno nesnášet, což se mi dělo v podstatě celou dobu. Světlým momentem byl závěr, kde mě bavila. Největším pozitivem byl ale rozhodně LeBron James, který má parádní komediální talent.

Criminal Activities (2015) - 55 %

Není to úplně dokonalý snímek, ale ukazuje se, že Jackie Earle Haley nebude až tak špatný režisér a docela se mu daří udržet dění pohromadě, gradovat ho a nakonec i odhalit celkem efektně karty. Není to dokonalé, to rozhodně ne, ale herci jsou celkem přijatelní a v rolích, které se od nich očekávají, jsou dobří.

Saul: The Journey to Damascus (2014) - 40 %

Tak nějak celkem klasický biblický příběh, který by byl vlastně celkem fajn, kdyby to tolik neodkazovalo na boha a na Ježíše. Některé ty scény s Ježíšem jsou jednoduše trapné. Ale nedá se nic dělat, ke křesťanské mytologii tohle patří. Rozhodně to ale neznamená, že by mě to mělo hned odrovnat a já z toho byl nadšený.

Sexy párty 2 (Van Wilder 2: The Rise of Taj, 2006) - 30 %

No, proč je tohle pokračování je asi jasné už z názvu, ale tady už nemá smysl mluvit o nějaké kvalitě nebo návaznosti. Prostě je tu jen postava Taje, který se přesouvá do Evropy, kde se snaží utáhnout celý film, což se mu opravdu nedaří, až na to, že je tu pár zábavných scének. Ale opravdu jen pár. Většinou se vykrádá žánr teen komedií.

Manhattan, Fantasm Comes Again, Dívka s kaméliemi, Fantom, The XXXorcist

Manhattan (Manhattan, 1979) - 70 %

Woody Allen ve výborné formě, kde už je ale skoro otravné, jak moc se fixuje na New York a jeho krásy. Je to skoro místy až propaganda. Jeho dialogy ale plynou jako báseň, jsou správně úderné a díky němu samotnému jsou podávány naprosto skvěle. Některé jeho hlášky prostě nevymyslíte. Použití černobílé je rozhodně zajímavým krokem.

Fantasm Comes Again (1977) - 35 %

Je to v podstatě to samé jako první film, až na to, že tu chybí ten otravný průvodce a místo toho jsou tu dva novináři, kteří přemítají o erotických fantaziích a sami nějaké prožívají. Některé scény jsou zajímavé, ale celkově nápaditost velká není. Tohle jsou opravdu prostě jen sny, které se někdo rozhodl natočit, ale nechtěl točit přímo porno, jen trochu odvážnější lechtivý film.

Dívka s kaméliemi (Shôjo tsubaki: Chika gentô gekiga, 1992) - 80 %

Už jsem si myslel, že jsem toho od Japonců viděl hodně, ale oni mě vždy dovedou překvapit. Tohle se jim povedlo i se snímkem "dívka s kaméliemi". Je to krátké, je to anime, ale je to děsivě úchvatné. Tady je strašně moc vidět, že tvůrci filmu považovali mangu za geniální a v některých chvílích v podstatě používají jen stránky z této mangy. Skvělé, i když bizarně nepříjemné.

Fantom (Phantom, 1922) - 80 %

F. W. Murnau byl rozhodně génius obraz a dokazuje, že i po téměř sto letech jsou jeho filmy v tomhle směru pořád hodně účinné. I v tomhle případě se pak dostává v podstatě do momentu, kdy prezentuje hororový příběh, i když ne fantaskní, jen s člověkem v hlavní roli. Sem tam nějaký ten trik potěší, ale především se na to prostě krásně kouká.

The XXXorcist (2006) - 50 %

Tohle je klasické porno, které je zároveň parodií na klasický horor, ale s tím, že se snaží udržet tu temnou atmosféru. Jedná se spíše o trash snímek, než porno, je to trochu drsnější a hnusnější v tom, jak se zde sex provádí, ale překvapivě to souzní s tím, jak se to snaží parodovat "Vymítače ďábla". Tak nějak je tu to, co od porna očekáváte. A nic moc víc.

The Muppet Movie, Fantasm, Fantom opery, Wet Wilderness, Mad Doctor of Blood Island

The Muppet Movie (1979) - 80 %

Já je prostě mám rád. Asi jak jsem naladěný na tu americkou produkci. Ale oni jsou Muppeti prostě zábavní a v tomhle filmu to dokazují. Navíc zde mají i plejádu skvělých herců své doby. Když člověk vidí Orsona Wellese, jak se změnil v tučného chlapíka, říká si, že ono to cvičení asi smysl má. No, film rozhodně dobrý, parádní jízda a skvělé jednotlivé scénky. Jako celek to až taková jedinečnost není, ten scénář má přece jen klasickou kostru.

Fantasm (1976) - 30 %

Jako i by to mohla být celkem sranda, jenže tenhle rádoby dokument o tom, jaké jsou fantazie osob, je takový hloupoučký. Některé scény mají nápad, ale nejsou dotažené do konce, alespoň v jejich explicitnosti. Ten strejda, který film provází, je pak spíše trapný než vtipný a některé jeho výstupy jsou až moc dlouhé. Jenže to, co přijde po nich, není vždy až tak zajímavé.

Fantom opery (The Phantom of the Opera, 1962) - 75 %

Parádní klasika od studia Hammer, která ukazuje, že "Fantom opery" se většinou nedá moc zkazit. Ta hudba k němu dokonale sedí, stejně jako gotické pojetí, pro které se tvůrci rozhodli i v tomto případě. Není to tak velikášské, jak tomu sluší, ale i tak jsou hudební sekvence ve skvělé rovnováze s těmi napínavými a hororovými.

Wet Wilderness (1976) - 20 %

Tak jako ukázka toho, že je možné natočit 54 minut o orálním sexu, je to celkem dobré, ale jako spojení hororu a erotiky je to spíš směšné, než cokoli jiného. Ten film se snaží i o nějaký příběh, ale nakonec jste rádi, že je to useknuto tam, kde je to useknuto. Je to vlastně jen přebíhání z jedné scény na druhou. Nic jiného.

Mad Doctor of Blood Island (1968) - 60 %

Samozřejmě, že je to místy trochu nudné, trikově je to takové nijaké, ty masky nejsou moc dobré a většinu filmu toho není moc vidět, ale na druhou stranu se téhle filipínské produkci musí nechat, že je to prostě zábavné a jsou zde místa, která vás chytnou. Hlavně pokud máte náladu na béčko. Je zde vidět, že Eddie Romero uměl béčkové filmy točit, jen potřebo val ještě trochu prostoru.

Cvok, The 33, Zapomenutý ostrov, Tři králové, Sexy párty

Cvok (The Jerk, 1979) - 75 %

Až s tímhle filmem jsem si uvědomil, že vlastně pořádně filmografii Steva Martina neznám. Jsem rád, že jsem se k filmu "Cvok" dostal, protože to je parádně ujetá podívaná, která ukazuje, že ten člověk má smysl pro humor a taky měl skvělé nápady na gagy, což se v tomhle případě rozhodně ukázalo. Bavil jsem se.

The 33 (2015) - 60 %

Čekal jsem, že to bude o něco více patetické, což nakonec nebylo, ale na druhou stranu zde nebyly ani ty emoce, které jsem očekával. Co se mi líbilo, to bylo herectví celkem velkých jmen, kteří se nechali spíše zastínit samotnou záchrannou misí. Nechtějí vyčnívat, a to se mi na jejich výkonu hodně líbilo.

Zapomenutý ostrov (The Land That Time Forgot, 2009) - 20 %

Asi přesně to, co se dalo od tohohle filmu očekávat. Nepříliš pěkné efekty, na což se dá zvyknout, protože těch počítačových triků je kolem tolik, že by se z toho jeden posral. Ale o tom je současný film. Tohle má ale problém v příběhu a v hercích, což jsou aspekty, které tady v tomhle případě nefungují, nudí a obtěžují.

Tři králové (Three Kings, 1999) - 75 %

Nikdy v minulosti jsem tomuhle film vlastně nedal šanci, a tak jsem rád, že jsem se na něj dostal teď, Má v sobě rozhodně něco, co vás prostě bude bavit. Je to jeho komplexnost, jeho síla jak v humoru, tak i v tom, že se jedná o válečný film. Ale David. O. Russell ukazuje především sílu svých postav, které jsou jednoduše dobře napsané.

Sexy párty (Van Wilder, 2002) - 45 %

Ale jo, místy je to docela sranda a je na tom vidět, že se to svezlo na vlně oblíbenosti sprostých teen komedií, které se začaly objevovat na přelomu tisíciletí ve větší míře. Není to nijak překvapivé, ta romance v tom je skoro zbytečná, bez toho by postava Van Wildera fungovala také a možná i lépe. Je to tak nějak poplatné klasickým romanticko-komediálním kostrám.

Stoupat jak dým, Mistress America, Ronaldo, The Stanford Prison Experiment, TNT Jackson

Stoupat jak dým (Up in Smoke, 1978) - 65 %

Na svůj věk je to pořád docela dobrá komedie, spíše je na tom zarážející to, že už byl někdo něco takového schopen natočit tenkrát a od té doby se tenhle hodně specifický žánr nevyvinul. Ta dvojice je taková správňácká a opravdu je možné jim fandit, stejně jako je nesnášet. Místy jsem se docela zasmál, v což jsem doufal.

Mistress America (2015) - 50 %

Postavy jsou opravdu docela dobré, ale mě to v tomhle případě prostě nestačilo. Díval jsem se na ně, sem tam mě zaujala nějaká ta průpovídka, nějaké motivace postav, ale v celkovém kontextu mě ten příběh prostě nebavil. I přesto, že se to postavy snažily zachránit, přišel mi příběh v konečném důsledku klišovitý.

Ronaldo (Ronaldo, 2015) - 40 %

Takový celkem obyčejný dokument o jednom sportovci, který je považován za nejlepšího ve svém oboru. Nebo za jednoho z nejlepších. Na tom dokumentu ale nevidím nic zázračného. Prostě ukázka toho, jak se z celkem obyčejného kluka může stát skvělá marketingová značka. Ale tak skvělý fotbalista je to pořád. Ale já jsem prostě víc naladěný na Messiho.

The Stanford Prison Experiment (2015) - 70 %

Docela jsem se bál toho, že nebude moc k uvěření to, jak se experiment gradoval, ale povedlo se to tvůrcům hodně dobře, stejně jako se jim povedlo skvěle zachytit motivace jednotlivých postav. Nakonec si ale přece jenom řeknete, zda to celé mělo nějaký hlubší smysl. A ono nemělo, stejně jako některé experimenty někdy prostě nemají.

TNT Jackson (1974) - 60 %

Fajn akční béčko, na kterém zaujme to, co se očekává. Jsou zde pěkné ženy, jsou zde celkem ucházející, i když nijak skvělé souboje, a je zde dostatek akce. Nejvíc ale asi zaujmou zpomalené záběry, které jsou místy skutečně vhodně atmosférické. Jinak jsem ale v soubojích a v explicitnosti čekal ještě trochu víc. Prostoru pro méně ale bylo také hodně.

Stoupat jak dým, Mistress America, Ronaldo, The Stanford Prison Experiment, TNT Jackson

Stoupat jak dým (Up in Smoke, 1978) - 65 %

Na svůj věk je to pořád docela dobrá komedie, spíše je na tom zarážející to, že už byl někdo něco takového schopen natočit tenkrát a od té doby se tenhle hodně specifický žánr nevyvinul. Ta dvojice je taková správňácká a opravdu je možné jim fandit, stejně jako je nesnášet. Místy jsem se docela zasmál, v což jsem doufal.

Mistress America (2015) - 50 %

Postavy jsou opravdu docela dobré, ale mě to v tomhle případě prostě nestačilo. Díval jsem se na ně, sem tam mě zaujala nějaká ta průpovídka, nějaké motivace postav, ale v celkovém kontextu mě ten příběh prostě nebavil. I přesto, že se to postavy snažily zachránit, přišel mi příběh v konečném důsledku klišovitý.

Ronaldo (Ronaldo, 2015) - 40 %

Takový celkem obyčejný dokument o jednom sportovci, který je považován za nejlepšího ve svém oboru. Nebo za jednoho z nejlepších. Na tom dokumentu ale nevidím nic zázračného. Prostě ukázka toho, jak se z celkem obyčejného kluka může stát skvělá marketingová značka. Ale tak skvělý fotbalista je to pořád. Ale já jsem prostě víc naladěný na Messiho.

The Stanford Prison Experiment (2015) - 70 %

Docela jsem se bál toho, že nebude moc k uvěření to, jak se experiment gradoval, ale povedlo se to tvůrcům hodně dobře, stejně jako se jim povedlo skvěle zachytit motivace jednotlivých postav. Nakonec si ale přece jenom řeknete, zda to celé mělo nějaký hlubší smysl. A ono nemělo, stejně jako některé experimenty někdy prostě nemají.

TNT Jackson (1974) - 60 %

Fajn akční béčko, na kterém zaujme to, co se očekává. Jsou zde pěkné ženy, jsou zde celkem ucházející, i když nijak skvělé souboje, a je zde dostatek akce. Nejvíc ale asi zaujmou zpomalené záběry, které jsou místy skutečně vhodně atmosférické. Jinak jsem ale v soubojích a v explicitnosti čekal ještě trochu víc. Prostoru pro méně ale bylo také hodně.