pátek 10. listopadu 2017

Město ztracených dětí, Bohémský život, Kapitál, Cesta bojovníka, Milenci a vrazi




Město ztracených dětí (Le cité des enfants perdus, 1995) - 70 %
Jean-Pierre Jeunet a Marc Caro natočili vizuálně nádherný film. Něco to má z industriálu, ale něco to má i z "Olivera Twista", je to dospělé, ale přitom je to podáno jako pohádka, kde exceluje především Dominique Pinon. Ten i zde ukazuje úchvatné nejen komediální schopnosti. Ron Perlman hraje trochu to, co bych od něj čekal. Ale dobře.

Bohémský život (La vie de bohème, 1992) - 60 %
Film Akiho Kaurismäkiho se mi líbí hlavně proto, že se k prezentovanému příběhu skvěle hodí vizuál, jenž použil. Černobílá kamera v současné době nesluší každému filmu, ale pokud se k ní nějaký autor rozhodne, většinou ví proč. Aki Kaurismäki to věděl a na film se díky tomu dobře kouká. Dějově už nutně nadchnout nemusí.

Kapitál (Le capital, 2012) - 70 %
Snímek o tom, jak v současné době vypadá kapitalismus a že to rozhodně není nic pěkného, protože lidé, kteří se dostanou k moci, jsou ochotni pro její udržení udělat cokoli, a je celkem jedno, jak moc se na vás usmívají, jak moc si myslíte, že říkají pravdu. Za tím vším může být hodně velká přetvářka, což tento snímek ukazuje bez obalu.

Cesta bojovníka (Merantau, 2009) - 70 %
Iko Uwais mě prostě baví. Je malý, ale v akčních scénách je skvělý a dle mého se jedná o jednu z největších akčních hvězd současnosti, alespoň pokud se bojových umění týká. Doufám, že dostane mnohem více prostoru než jen v domácí, indonéské tvorbě, protože si zaslouží více snímků. "Cesta bojovníka" má sice jednoduchý příběh, ale díky pomalejšímu tempu je přece jen specifickým filmem.

Milenci a vrazi (2004) - 30 %
Atmosféra doby, to je něco, co tenhle snímek má. Jinak jsou "Milenci a vrazi" dle mého názoru hodně prázdní. Herci se snaží, ale prostě to nefunguje. Jsou zde dobré scény, ale jako kdyby je někdo vytrhnul z kontextu a spatlal dohromady bez ladu a skladu. Díky tomu se ztrácí význam jednotlivých sekvencí. Špatná adaptace.