sobota 22. července 2017

Atomic Age, Knoflíky patří vítězům, Šíleně šťastná, Labrador, Saadey CM Saab




Atomic Age (L'âge atomique, 2012) - 20 %
Bohužel snímek, který mi absolutně nic neřekl. Díval jsem se na postavy, nebavily mě. Poslouchal jsem je a nebavily mě. A nakonec mě ani nebavilo to, jak je to celé natočené, jak se to snaží být výpovědí o určité generaci, ukázkou toho, co to taky je žít. Nějak jsem se s tímhle snímkem nedokázal propojit.

Knoflíky patří vítězům (La guerre des boutons, 2011) - 60 %
Taková celkem standardní adaptace, kdy zde není nic, čím by se vyznačovala jako vyloženě originální, ale na druhou stranu dostanete to, co od tohoto filmu očekáváte. Spoustu dětí, které si vedou svou válku, která je někdy až překvapivě krutá. Však je to také alegorie na snažení dospělých. Válka je drsná vždy, i v tom dětském provedení.

Šíleně šťastná (La pazza gioia, 2016) - 50 %
Když chci něco dokázat, je jedno, v jakém psychickém stavu jsem. Postavy, které jsou zde prezentovány, nejsou vůbec nezajímavé, ale jejich příběh mi nepřišel tak dobrý, jak by mohl být. Ano, je zde celkem povedená gradace, něco temného, co se vkrádá i do vtipných scén, ale celkově za mě spíše průměr.

Labrador (Labrador, 2011) - 50 %
I když to vypadá jako návštěva u otce jejího partnera, a to na návštěvu v zajímavém, opuštěném a bezútěšném prostředí, nakonec se ukazuje, že je to vlastně film o tom, koho si vybrat. Je jednoduché se nechat strhnout emocemi a prostředím, kde máte pocit, že už nic jiného není. Prostředí má ale větší náboj než herci.

Saadey CM Saab (2016) - 40 %
Místy je to docela i vtipné, místy je to trochu dobře akční, ale jinak je to klasický mix všeho možného, co Indové dají dohromady, nastřelí tomu nepříjemnou stopáž a vy se díváte na něco, co vás ani nějak moc nebude bavit. Ne, podobné komedie s přesahem pro mě nejsou a Indové jich mají tolik...