úterý 20. prosince 2016

Hurá do pravěku!, Dior a já, Jo Nesbø: Doktor Proktor a prdící prášek, Elefante blanco, Cold War II


Hurá do pravěku! (Dino Time, 2012) - 40 %
Takový celkem obyčejný film, který nemá překvapivý děj, nemá překvapivý závěr a snaží se hodně moralizovat o tom, jak je rodina důležitá. Netvrdím, že to jsou špatné hodnoty, jen to je už celkem nuda. Grafická stránka spíše fajn, humor spíše dětinský, prostě další animák, který celkem snadno zapadne.

Dior a já (Dior et Moi, 2014) - 40 %
Co si budeme namlouvat, filmy o módě mi prostě nic neříkají, a tak ani tenhle, poměrně dobře natočený dokument, mě nedokázal zaujmout. Na jednu stranu je možné vidět při vytváření šatů umění, na druhou stranu mám pocit, že je to prostě snobské a velmi povrchní. Ale to je holt moc ovlivněno mým osobním vnímáním.

Jo Nesbø: Doktor Proktor a prdící prášek (Doktor Proktors prompepulver, 2014) - 40 %
Chvíli jsem si i říkal, že by ten nápad mohl být vlastně i docela vtipný, že by mohla být sranda sledovat nějaký takový film, ale i když jsem knihu nečetl, tak film mě rozhodně neoslovil. Jako kdyby Jo Nesbø měl už příliš thrillerů, a prostě si odskočil někam, kde to mělo být trochu pošahané. Moc není, ale hlavně to ani není moc zábavné. Minimálně v tom filmovém provedení.

Elefante blanco (Elefante blanco, 2012) - 60 %
Co se filmu daří naprosto skvěle, to je chudoba a podmínky, v jakých musejí někteří lidé žít. Je pak dobře, že se najdou tací, kteří jim chtějí pomoct, ale ani oni někdy nevzmůžou nic. Jestli je církev k něčemu dobrá, tak je to pomoc právě v těchto místech. Dějově mě ale snímek nedovedl dostat, postavy jsou celkem dobré.

Cold War II (2016) - 60 %
Nejedná se o tak akční snímek, jako v případě prvního filmu, i když i ten si akci šetřil. O to zajímavější mi ale film "Cold War II" přišel herecky, a to nejen díky tomu, že zde hraje můj oblíbenec Yun-fat Chow. Jako na drama se na to kouká docela dobře, jako akční film to tolik nefunguje.

Žádné komentáře:

Okomentovat