sobota 8. února 2014

Sám doma 3 a 4, Legendary: Tomb of the Dragon, Afro Samurai: Resurrection, Make Your Move


Sám doma 3 (Home Alone 3, 1997) - 25 %
Skupina dospělých se jako mentálové honí za jedním autíčkem na dálkové ovládání, kdy dosah ovládání je neskutečně dlouhý, prochází všemi zdmi a nevím, co ještě. Ano, zápletka je oproti klasickým dvěma filmům s Macaulayem Culkinem, což bohužel nic nemění na tom, že je celkem obstojně pitomá. Člověk by ani nevěřil, že scénáristou byl také John Hughes. Herci jsou zde příšerní, všichni komplet, potěší pak jen přítomnost mladičké Scarlett Johansson. Blbost to je, ale jako odpad... to nevím.

I když jsem si myslel, že nejsem Adkinsův fanda, tak musím říct, že už mi ten jeho obličej natolik uvízl v hlavě, že se na ty jeho filmy i docela těším. Navíc film, kde hraje i Dolph Lundgren, to je něco, co bych si nechtěl nechat ujít. K tomu všemu tady jde o zvířata, která by neměla žít, a ke všemu jsou animována strašnými digitálními triky. Je to špatné, je to klišé na klišé, ale stejně je to taková strašná zábava, že to prostě dáte. Anebo se na to ani nebudete dívat. Docela jsem se bavil, takže proč ne.

Sám doma 4 (Home Alone 4, 2002) - 10 %
Ano, skutečně vznikl i čtvrtý, a ano, skutečně se postavy jmenují stejně jako v prvních dvou filmech a rádoby se na ně navazuje. Vzniká tak naprostý nesmysl, který se nám snaží říct, že ty postavy jsou tupé jako poleno a špatně napsané. Jenže John Hughes je takové vůbec nenapsal. Takové je udělali noví scénáristé a vytvořili něco, co nikdy nemělo spatřit světlo světa. Je mi líto, co se ze série stalo, protože tenhle film si ani trochu nezaslouží nést jméno "Sám doma". Snímek moc neomlouvá ani skutečnost, že se jedná o televizní kousek. Krutá podívaná.

Musím říct, že seriál se mi zamlouval mnohem více. Ono to pořád má svoje kouzlo, ten nápad s Afro Samurajem je sám o sobě prostě skvělý, ale nic to nemění na tom, že seriál měl mnohem lepší zápletku, která byla skvěle vystavěna. Pro ty, co se jim líbil seriál, je tohle fajn, ale osobně prostě nemůžu smazat pachuť, která mi po tomhle snímku zůstala. Seriál u mě vždycky bude hrát prim.

Make Your Move (2013) - 35 %
Jůů, další taneční kýč, tentokrát v korejsko-americké produkci. Rádoby drsný příběh, kde je kluk, který má problémy se zákonem a který se zaplete do špatné hry, ale hlavně je to tanečník, který to má v sobě. A o tom žádná, ten kluk umí tancovat. Jenže do toho se ještě musí zamilovat dělat průsery, snažit se z nich dostat... Na tancování tak nezbývá moc čas, což se na filmu projevuje negativně samozřejmě. Film se ke konci mění už v naprosto vyčpělou romanci, která nenadchne, spíš naopak. Problém je ale v tom, že ani to závěrečné taneční číslo není ničím výjimečné, i když se snažili i bubeníci. Ano, je to rytmické, pohne to s vámi, možná, ale že by vás to vyhodilo ze židle, to asi těžko.

pátek 7. února 2014

Step Dogs, Harry Potter a Princ dvojí krve, Her, Sám doma 2: Ztracen v New Yorku, Hrátky s čertem


Step Dogs (2013) - 30 %
Na první pohled je to trochu klišé. Malá rozmazlená holka se dostává do divočiny, kde pozná, jak život opravdu vypadá, i když celkem pomalu a většinu doby je hlavně otravná. Její chlapecký protějšek na tom není o moc lépe. Ale v pohodě, ona jsou tu ještě mluvící zvířata, konkrétně psi. Do toho ještě dva šmejdi, co se snaží být nový Harry a Marv. Ne nadarmo je snímek někdy uváděn také jako "Home Alone Dogs". Problém je, že je to křečovité, chybí tomu humor a bolí se na to dívat.

Harry Potter a Princ dvojí krve (Harry Potter and the Half-Blood Prince, 2009) - 60 %
Pro mě je tohle nejvíc zprasený snímek podle knih Harryho Pottera, a to hlavně proto, že se tvůrci maximálně soustředili a tu jednu jedinou scénu, která je v závěru, a tak nějak zapomněli na to, že příběh má ještě něco dalšího. Ano, je to mnohem více pro dospělé, mohou se na to koukat i rodiče a bavit se, ale tady dostala předloha celkem nepříjemně na zadek.

Her (2013) - 100 %
Snímek "Her" mě překvapil. Nečekal jsem, že t bude až tak dobré, i když na každý herecký koncert Joaquina Phoenixe se těším. Tohle je opět ukázka toho, jak je schopný, protože dokáže utáhnout dvouhodinový snímek bez toho, aby nudil. Nemáte pocit, že sledujete Joaquina, ale sledujete Theodory Twomblyna v jeho podivném životě s jeho podivnou partnerkou. Nejsilnější na celém snímku je skutečnost, že tohle není hudba daleké budoucnosti, tohle je něco, co se v současné době děje a prostě existují lidí, pro které je jednodušší si vytvořit vztah s umělou inteligencí než s člověkem. A to i přesto, že toho člověka může mít před sebou. Úžasný námět, který byl skvěle zpracován. Nebýt "Vlka z Wall Street", tak tohle je pro mě jasný kandidát na hlavní cenu při oscarovém klání. No, doufám, že ten scénář si sošku odnese.

Sám doma 2: Ztracen v New Yorku (Home Alone 2: Lost in New York, 1992) - 70 %
Tenhle film má jediný problém. A to, že se jedná o díl druhý. Scénárista John Hughes a režisér Chris Columbus si zopakovali spolupráci s tím, že udělali jednu jedinou změnu - poslali Kevina do New Yorku- Jinak je zápletka naprosto stejná, jsou zde opakující se prvky, které sice dodávají ten správný pocit, že tohle je něco, co znáte a rádi se k tomu vrátíte, ale těch spojujících prvků je až příliš mnoho a prostě vyznívají jako kopie. Pořád ale lepší než to, co v téhle sérii následovalo. Film má nadále to správné kouzlo vánoc, Joe Pesci a Daniel Stern jsou pořád výborní a právě díky tomu, že jste si oblíbili první film, podíváte se i na ten druhý. Je to pořád sranda.

Hrátky s čertem (1956) - 50 %
Nikdy jsem se na tuhle pohádku moc nedíval, když byla v televizi, a tak k ní nemám moc vztah, ale jednou jsem se na celou podívat musel. Ladovy kulisy jsou prostě krásné a samy o sobě dávají filmu svoje pohádkové kouzlo. Není to rozhodně pohádka pro každého a myslím, že bude hodně lidí, kterým se moc zamlouvat nebude. Osobně patřím k těm, kterým se moc nezamlouvá, minimálně ale právě to výtvarné pojetí je parádní.

čtvrtek 6. února 2014

Gamgi, Hej-rup!, Spider-Man 2, K-9 Adventures: A Christmas Tale, Sám doma



Gamgi (2013) - 20 %
Korejci se pustili do velkého katastrofického filmu, nikoli prvního, který má jeden problém - je moc americký. Není zde nic, co byste v americkém filmu neviděli, což považuji za celkem problém, protože korejská kultura je přece jen odlišná. Nic z ní se zde neprojevuje, tedy samozřejmě kromě korejštiny. Emocionálně silně kýčovité, ne skutečně patetické a ve své rádoby velikosti vlastně velmi malé. Z hlediska žánru nic převratného, což je vzhledem k jiné národnosti škoda.

Hej-rup! (1934) - 80 %
Klasický český film, který by dnes určitě byl označen za angažovaný, akorát je třeba si uvědomit, že byl natočen ještě před druhou světovou válkou a před příchodem komunismu. Když se odhlédne od toho, že je v něm možné vidět ideologii, dostává se vám film, který v sobě má neskutečné hlášky. V podstatě pořád je čemu se smát a na pánech Voskovcovi a Werichovi je patrné, jak skvěle mezi nimi fungovala chemie. Dnes to určitě neosloví každého, hlavně pro svou bezuzdnou nadšenost a snadné spojení se socialismem komunistů, kdy všechno je všech, ale to nic nemění na tom, že je to zábavný film se skvělými herci a výbornými dialogy.

Spider-Man 2 (Spider-Man 2, 2004) - 70 %
Film, na který jsem se před těmi deseti lety do kina těšil. Rozhodně mě nezklamal a rád na tuhle trilogii obecně vzpomínám, ale je pravdou, že i když to tenkrát byl velký trhák, za těch deset let už trochu vyčpěl. Klasický velký biják, který se teď bude nejlépe vyjímat v televizi. První díl ve mně přece jen zanechal trochu víc, a to i přesto, že Spider-Mana mám obecně velmi rád a Doc Ock vypadá prostě skvěle.

Nejsem z tohoto filmu nějak moc unesený. James Belushi se nevrátil, vrátil se jen americký komisař Rex, ale s ním také Dylan z "Beverly Hills 90210". Luke Perry překvapivě ani tolik nevadí, nakonec, nemá zde ani moc prostoru. Místo toho vedou děti a jejich zpěv. To je rozhodně něco, co tenhle vánoční snímek posouvá na průměr rodinných filmů, protože jinak by to za něj nic jiného nedokázalo. Ten průměr si za ty parádní sbory ale rozhodně zaslouží.

Sám doma (Home Alone, 1990) - 90 %
Tohle je prostě legendární film, který je i po několikerém zhlédnutí pořád zábavný, pořád nápaditý a nejspíš navždy zůstane tím nejlepším, co kdy Chris Columbus natočil. I když má na svém kontě ještě další zajímavé filmy a nejen "Harryho Pottera", tak tohle je prostě natolik originální film, z kterého čerpala další pokračování, ale i jiné filmy, že prostě není možné zapomenout na to, jaký byl jeho význam. A hlavně, je to pořád parádní nejen vánoční zábava pro celou rodinu.

středa 5. února 2014

Fruitvale Station, Čtyři pokoje, Geography Club, Blízko od sebe, I'm in Love with a Church Girl


Fruitvale Station (2013) - 75 %
Tenhle snímek jede na jistotu a jeho devizou je skutečnost, že se vlastně jedná o hraný záznam skutečných událostí. Je to dokument, který sleduje události, jež vedly k jedné zbytečné smrti. Od první scény, která byla zachycena v reálu, kdy došlo k postřelení nevinného muže, je jasné, že tady půjde o film, který na vás nebude nic hrát, jde přímo na věc. Právě díky téhle úvodní scéně se budou vaše vnitřnosti postupně svírat a vy budete jen tiše dumat, když poznáte, že finále se blíží. Je nespravedlivé, ale o to smutnější je, že se tyhle věci opravdu dějí. A odpovědnost není zas tak velká...

Čtyři pokoje (Four Rooms, 1995) - 55 %
Pro mě kvalitativně celkem nevyrovnané čtyři povídky, na kterých je docela vidět, co jednotlivé tvůrce zajímá. Tarantino se vyžívá v dialozích, které mohou zajít až ad absurdum, což zde potvrzuje i celkem dobrým příběhem, Rodriguez zase nezapře svou lásku k béčkům, ale nechybí zde ani humor anebo fantastické náměty. Přesto pro mě zůstávají povídky kvalitativně celkem nevyrovnané a Tim Roth, ač ho mám rád, mi byl spíše protivný. V konečném důsledku tak přece jen maličko nadprůměr.

Geography Club (2013) - 50 %
Snímek o partě lidí, kteří to nemají v životě jednoduché. Jsou totiž jiní. Odlišují se na první pohled, anebo až na ten druhý. Buď jsou divní od pohledu, anebo jsou to kocouři, ale jsou teplí. S tímhle se dá žít, ale ani dnešní doba jim moc nepřeje. A co teprve na škole. Kdyby se tohle provalilo, bude to pořádný problém. Proto se dají dohromady v rámci geografického kroužku, který je samozřejmě jen zástěrkou. Ty vztahy se řeší celkem standardně, ale je to koukatelné, pokud nemáte předsudky. Jen to prostě není nic skvělého. Dobré ano. Jsem si jistý, že knižní předloha bude zajímavější.

Blízko od sebe (August: Osage County, 2013) - 60 %
Snímek, který se představuje skvělými hereckými výkony a pak... no a pak je to úplně všechno. Herci dokáží dát najevo emoce, a to naprosto skvěle, ale to je prostě všechno, nic víc v tom nenajdete. Příběh zde není nutný, je na první pohled poznat, že se původně jedná o divadelní hru. Jenže sledovat divadelní hru i na plátně, a to po dvě hodiny, už nemusí být tak silný zážitek, což se povedlo i snímku "Bůh masakru", který je o něco kratší. Herecké výkony intenzivní, ale pořád je to jen divadlo a filmové zpracování tomu nic moc navíc nedá. Jen ty opravdu známé tváře.

I'm in Love with a Church Girl (2013) - 10 %
Ten název dost jasně napovídá o tom, čeho asi budeme svědky. Bollywoodská horní polovina plakátu to jen podtrhuje. Tohle bude romance. A ne jen tak ledajaká. Mužem bude frajer, co měl hodně společného s prodejem drog a ani dnes to s ním není úplně v pohodě. Ženou v tomto případě bude silně věřící naivka, která ale nemá problém s tím nosit výstřih, ve které by měla problém ukrýt i jedinou lentilku. Tihle dva, kteří se k sobě nehodí, on navíc s tváří Ja Rula si k sobě najdou cestu, nejspíš přesto, jak skvěle rapuje citáty z bible. No, a vzhledem k tomu, že jsem silný ateista a navíc si myslím, že mám vkus na dobré filmy, tuhle snůšku hloupých romantických klišé v rádoby cool dramatickém filmu prostě nesnesu. Vizuálně načančané, herecky spíš podprůměrné a scenáristicky křečovité. Film se tváří, jaké má hodnoty, ale ve skutečnosti to je důvod, jak se zalíbit. Z takových filmů je mi na nic.

úterý 4. února 2014

Expecting, Force of Execution, Z města cesta, Free Ride, Vozka smrti


Expecting (Gus, 2013) - 35 %
Ona je těhotná, on je feťák, který je podle všeho teď čistý, oni chtějí její dítě, nemají peníze a navíc on a on jsou bratři. No, prostě čtyři lidi, co prožívají trochu krušné období a snaží se u toho být sem tam vtipní. Mnoho mi tenhle snímek opravdu nedal a myslím, že když později uslyším jeho jméno, ani nebudu vědět, co si s ním spojit.

Force of Execution (2013) - 30 %
Steven Seagal nikdy nebyl můj oblíbený akční hrdina, ale tak je třeba mu dát šanci. Hlavně mě zajímalo, jak vypadá v současnosti a jestli pořád neumí hrát. Neumí, ale vzhledem k tomu, že v tomhle snímku to nezvládá v podstatě nikdo, tak je to celkem jedno. Zapadne.

Z města cesta (2002) - 55 %
Dokument o pěti lidech, kteří žijí na venkově, nebo se tam alespoň na nějakou dobu v roce uchylují. Dělají to z vlastního přesvědčení, dělají to proto, že něco objevili. Možná je to bůh, možná je to smysl života, možná ani jedno. Musím říct, že v určitém smyslu s nimi souzním, ale já jsem ten, kdo ten krok z města nejspíš nikdy neudělá. No dobře, bydlím teď na vesnici, ale město mám hned za zadkem. Líbí se mi, jak je dokument upřímný a jakou má výpověď, což rozhodně z tohohle filmu nedělá svatý grál, ale rozhodně zajímavou výpověď, trochu jiný pohled na svět, který někdy potřebujeme.

Free Ride (2013) - 35 %
Ženská byla pořádně zmlácená, a tak se rozhodně, že i s dětmi uteče za kamarádkou na Floridu, kde vsadí na obchod s marihuanou. Děti do toho taky tak trochu zaangažuje, respektive jim o tom řekne. Skutečnost, že je tohle snímek podle skutečné události, je asi tou nejzásadnější, protože umocňuje dojem, který by jinak byl docela mdlý. On je i takhle, ale aspoň si můžete říkat, že se dějí různé věci.

Vozka smrti (Körkarlen, 1921) - 90 %
Nějak se mi nedaří pochopit, jak je možné, že se tenhle snímek neobjevil v publikaci "101 hororů, které musíte vidět, než zemřete". Naprosto by si zde zasloužil místo, protože atmosféra, která je zde prezentována, je opravdu neskutečně temná. Jedná se o prapředka temných hororových filmů, naprosto skvěle se pak může skvět vedle takových kusů jako "Kabinet doktora Caligariho" nebo "Upír Nosferatu". Jsem rád, že jsem se o snímku přesto dověděl a že jsem mohl sledovat ty nádherné záběry, protože dvojexpozice snad ještě nikdy nebyla dokonalejší. Vstávání duše z těla, kdy tělo stále leží, to prostě vypadá dokonale. Zajímavý styl vyprávění - retrospektivní s hlubší retrospektivou - jen potvrzuje význam a jedinečnost tohoto švédského kusu.

pondělí 3. února 2014

Suddenly!, Harry Potter a vězeň z Azkabanu, Sněhurka a sedm trpaslíků, Kmotr, Essex Boys Retribution


Suddenly! (Suddenly, 1954) - 75 %
Konečně poznávám Franka Sinatru i trochu jinak než pouze jako zpěváka. První jsem viděl nedávný remake tohoto snímku, a tak jsem byl docela zvědavý na to, jaké je původní provedení. Už jen skutečnost, že se jednalo o provedení černobílé, mě hodně lákalo, navíc natočené devět let před Kennedyho smrtí. Poměrně intenzivní snímek, kterému ale chybí trochu více dramatičnosti a možná i drastičnosti. Remake není nic skvělého, ale tomuhle přece jen chybí pořádný náboj, i když Frank je v roli šmejda kouzelný.

Harry Potter a vězeň z Azkabanu (Harry Potter and the Prisoner of Azkaban, 2004) - 90 %
Alfonso Cuarón dokázal namíchat přesně tu správnou dávku napětí, emocí, pohádky a thrilleru, aby z toho dostal snímek, který je vhodný v podstatě pro všechny generace, odkáže zaujmout příběh i postavami, a navíc i režií. I když poslední dva filmy nebyly špatné, "Vězně z Azkabanu" prostě nedokázal žádný další překonat.

Sněhurka a sedm trpaslíků (Snow White and the Seven Dwarfs, 1937) - 90 %
A zase jedna klasika, kterou jsem poprvé viděl až téměř ve věku 30 let. Člověk nemůže stihnout všechno, co by chtěl a co nejdříve by chtěl. Je to krásná disneyovská pohádka se vším, čím se pyšní ty nejlepší disneyovské pohádky i dnes. Skvělá hudba, hezký příběh, výborné postavy, humor, ale dokonce i napětí, až horor. Do toho se ale ještě přidává naprosto úchvatná animace, které ani nebudete věřit, že za sebou už má téměř osmdesát let. Sice nic 3D, ale přesto se ty postavičky pohybují neskutečně živě. Krása. Tady musím říct, že i český dabing je neskutečně kouzelný. docela zajímavé je, jak je princ v celém příběhu upozaděn.

Kmotr (The Godfather, 1972) - 100 %
Jednou to muselo přijít. Trochu jsem se tomu filmu vyhýbal, možná záměrně, možná nikoli. Pamatuji si, že jsem ho v minulosti viděl, ale to spíš jen proto, že jsem jako dítě zůstal dlouho vzhůru a oni to náhodou dávali. Nepamatuji si z toho nic, jen jednu jedinou scénu. Ano, samozřejmě je to scéna s koňskou hlavou, která mě jako caparta naprosto odrovnala. I dnes má skvělou gradaci, hlavně proto, že pokud snímek neznáte, netušíte, co čekat. Ale takový je celý film. Postupně odhaluje karty a je na vás, jestli vám jen padne brada, anebo budete znuděně zívat. Ano, je to dlouhé, tak to prostě je, příběh není komplikovaný, ale přesto se pořád něco děje. Už jen sledovat Marlona Branda je potěšení. Coppola není geniální v tom, jak prezentuje násilné scény, střelbu, ale když už na ně dojde, jsou vymazlené. Primárně se jedná o rodinnou ságu a právě proto ty násilné scény působí tak silně. Jsou filmy, o kterých se mluví v superlativech, a pak nic. V tomhle případě rozhodně něco.

Essex Boys Retribution (2013) - 35 %
Jůůů, další britský kriminální thriller, který je téměř k nerozeznání od všech ostatních, co v současné době z Británie přicházejí. Opět stejný problém jako vždycky. Nebudu si z toho filmu nic pamatovat. Zapadne mi mezi ostatními, a to i přesto, že jsou zde nějaká ta výstavní prsa. Celkem klasická, rádoby drsná zápletka, nepříliš příjemné postavy, vulgární mluva. Recept na opakovanou nudu.

neděle 2. února 2014

Poslušně hlásím, Pán prstenů: Dvě věže, Pán prstenů: Návrat krále, Ferdinande, vrať se, A dost!


Poslušně hlásím (1957) - 70 %
"Dobrý voják Švejk" mi přece jen asi přišel trochu zábavnější, hlavně díky naprosto skvělému Kopeckému, který si toho hodně ukradl pro sebe. Rudolf Hrušínský dál podává skvělý výkon a tentokrát film skutečně stojí plně na ně. On to zvládá s bravurou, ale už to nějak není ono. to kouzlo prvního filmu zůstalo, ale jelikož je tohle druhý film, je to přece jen až moc stejné. Kdyby se filmy spojily a vytvořil se jeden, asi by byl konečný výsledek o něco lepší.

Pán prstenů: Dvě věže (The Lord of the Rings: The Two Towers, 2002) - 80 %
Pro mě je to jednoznačně nejslabší díl série, který přesto obsahuje scény, na které by jiné filmy nikdy nedosáhly. Například obyčejná scény, kdy Gandalf s gondorskými přijíždí na pomoc, mě vždycky dojme k slzám. Přesto má člověk pocit, že se čeká na něco velkého. Tím něčím velkým je samozřejmě "Návrat krále". Kdyby ale každý film měl takovou mezihru v rámci trilogie, studia by měla vyhráno. Epické a niterné zároveň, emocionálně silné, hollywoodsky krásné, ale místy taky pořádně hnusné. Nejlépe ale film funguje v trojboji se zbylými dvěma filmy.

Pán prstenů: Návrat krále (The Lord of the Rings: The Return of the King, 2003) - 100 %
Jeden z nejlepších filmů všech dob. Co k tomu dodat? Poslední hodinu u něj pláču v podstatě v kuse. Tohle ve mně dokázala vzbudit už jen Velká ryba", ale ta pouze napoprvé. Nádherné završení celého opusu, kterému se ani sám Peter Jackson už nedokázal vyrovnat. I když třeba ještě třetím dílem "Hobita" překvapí. K "Návratu krále" prostě nemám slov. Nádherný film, kde se sešlo všechno na správném místě a ve správný čas.

Ferdinande, vrať se (1984) - 60 %
Taková menší televizní agitka o tom, že by se lidé měli ke zvířátkům chovat hezky, aby nám tu nějaká zbyla. Pochybuji, že tohle je pohádka, díky které si to uvědomí. Ano, uvědomit by si to měli, ale to by se jim to muselo omlátit o hlavu. Na televizní film a i přes přehrávání, které zde místy je, se nakonec ale tenhle krátký film vyvine docela dobře a pobaví. Jeho délka mu hodně pomáhá.

A dost! (Enough Said, 2013) - 70 %
Je to takové podivné sledovat Jamese Gandolfiniho, když víte, že je po smrti, na druhou stranu je skvělé ho sledovat jako vyzrálého herce, který se z mafiána dokáže proměnit i muže, který uvěřitelně zvládne romanci, a to jak po komediální stránce, tak i po stránce dramatické. "A dost!" je snímek, který souhlasí se současným trendem moderních drama komedií, které jsou inteligentní, herecky přirozené a celkově se snaží působit na více divákových emocí. Snímku se to daří dobře, hlavně díky hereckým výkonům, jen ten příběh docela sem tam zakopává.

sobota 1. února 2014

Down and Dangerous, Harry Potter a Tajemná komnata, Enemies Closer, Hurvínek na scéně, Krycí jméno Donnie Brasco


Down and Dangerous (2013) - 40 %
Tohle je jeden z těch filmů, které kolem vás proplují, vy se na ně podíváte, ale do konce života si na ně nejspíš nevzpomenete. Není to rozhodně nějaký úplný odpad, ale zároveň ani nic skvělého. Podíváte se, zapomenete. Není co si pamatovat. Snímek je neskutečně sterilní, chce zaujmout příběhem, kde proti sobě jsou podvodníci, šmejdi a nějaké ty vládní jednotky. Profesionálně natočené, ale v podstatě o ničem, i když pravda, scény s násilím nevypadají až tak směšně.

Harry Potter a Tajemná komnata (Harry Potter and the Chamber of Secrets, 2002) - 65 %
Ten pohádkový look prvních dvou filmů mi sedí, stejně jako mi sedí u prvních dvou knih. Takovou podobu by mohla mít moderní pohádka, kterou vlastně "Harry Potter", než se z něj stal thriller pro náctileté, vlastně je. Chris Columbus ničím nepřekvapí, jede si to svoje, ale stačí to. Je ale vidět, že pro další filmy tohle byl rozjezd naprosto jiným směrem a hodně se pak změnilo.

Enemies Closer (2013) - 70 %
JCVD už dlouho nevypadal takhle směšně. Jako klaun, který se zapomněl nalíčit. asi to byl i záměr, ale na takový snímek se pak opravdu velmi těžko kouká s tím, abyste ho brali vážně. No, co si budeme povídat, Van Damme má ale pořád formu a hlavně je to už herec, který i něco zahraje, takže jeho záporáci, na které se poslední dobou očividně soustředí, stojí za to a jsou zapamatovatelní. No, co si budeme povídat, tohle je možná jeho nejlepší záporák vůbec. Van Damme tomuhle filmu vládne a u mě se postupně dostavoval pocit, že je to vlastně hodně dobré. Z hlediska těch kladných postav je to strašná nuda, ale JCVD to prostě vynahradí. Už nekope a neskáče, ale za to víc hraje. Paráda.

Hurvínek na scéně (2010) - 10 %
Ty bláho, tedy tak blbé dialogy, a už od začátku, jsem dlouho neslyšel. A slyšet je od takových postaviček, jako jsou Hurvínek, Spejbl a Mánička, to je prostě smutné. Jako kdybychom už neuměli dělat filmy o děti. Když už nejsou schopni uspět Spejbl s Hurvínkem anebo třeba Čtyřlístek, tak už opravdu nevím, kdo by uspět měl. Snad za ten jeden dobrý vtip, kterému jsem se zasmál, dávám těch pár procent, která mě stejně mrzí. Tak klasickým postavičkám je to strašně moc málo.

Krycí jméno Donnie Brasco (Donnie Brasco, 1997) - 60 %
Film má zajímavé postavy, jsou skvěle zahrané, kamera zabírá scény zajímavě, všechno je režisérsky zvládnuté, hudba je správná, vztahy jsou řešeny zeširoka, jsou v tom emoce, ale když vás film nechytne, tak vás prostě nechytne. Nevím, čím to bylo, ale "Krycí jméno Donnie Brasco" jsem prostě jen tak prokoukal a nic moc to ve mně nezanechalo. Asi špatné rozpoložení na tenhle film podle skutečné události.