pondělí 6. listopadu 2017

Bitva o koleje, Osamělost prvočísel, Země se chvěje, Love on Ice, Guru lásky




Bitva o koleje (Bataille du rail, 1946) - 70 %
Když jsem zjistil, že se vlastně jedná o dokumentární film, kde jsou některé pasáže hrané, tedy pseudo-dokument, nemyslel jsem si, že by to mohlo být dobré, ale nakonec se ukázalo, že ten film je prostě dobře natočený a že ten realismus s hraním tomu nijak zásadně nevadí, naopak to umocňuje dojem z podívané.

Osamělost prvočísel (La solitudine dei numeri primi, 2010) - 50 %
Realisticky pojatý film o tom, jak máme někdy život už od začátku nakročený k tomu, že bude stát za hovno, ale jak to nutně nejsou faktory, které samy ovládáme, někdy je to prostě smůla, osud, nebo jak tomu chcete říkat. Herecky dobré, ale dějově mě to prostě nedokázalo zasáhnout a film mě tolik nebavil.

Země se chvěje (La terra trema, 1948) - 75 %
Jak natočit zajímavý snímek o jedné sicilské rodině, která rybaří a rozhodne se, že se trhne od místní kliky, která trh ovládá a bude lovit na svoje vlastní triko? Jak udělat ten film zajímavý ve dvou hodinách a k tomu ještě další půlhodině navíc? Luchino Visconti očividně recept našel, protože tohle je překvapivě dobré.

Love on Ice (2017) - 35 %
Asi ani nemá moc cenu zmiňovat skutečnost, že je to hodně průhledné a že je od začátku jasné, jak to dopadne. Prostě jen sledujeme další hezounky a kočičky, jak si k sobě hledají cestu, ale všechno je ve vší počestnosti a na sex nikdy nedojde. Na tomhle snímku je nejlepší, že má pár parádních krasobruslařských scén.

Guru lásky (The Love Guru, 2008) - 60 %
Jasně, že to je strašná ptákovina a hodně vtipů zde je trapná, ale některé jsou prostě dobré a já jsem se u filmu zasmál, což se mi u opravdu špatné komedie většinou nestává. Tady jsem se bavil a jen zíral na to, jaké nápady tvůrci měli, nemluvě o tom, do čeho se někteří herci nechali nahnat. Blbé, ale dobře blbé.