pondělí 19. června 2017

Včera narození, Hamlet podniká, Nebe, Hello, Dolly!, Opilý anděl


Včera narození (Born Yesterday, 1993) - 40 %
Je to docela zábavné, má to docela dobré postavy, které jsou hrány skvělými herci, hlavně John Goodman je můj oblíbenec, ale je to pořád jenom remake. Snímek z roku 1950 je mnohem vtipnější, a to hlavně proto, že Judy Holliday je ve své roli prostě úchvatná. Melanie Griffith taková není, vlastně mi zrovna ona moc nesedla.

Hamlet podniká (Hamlet liikemaailmassa, 1987) - 60 %
Hamlet už úplně jinak. Nemůže se snímku vzít, že by neměl myšlenku, ale říkám si, jestli bylo až tak nutné tohle spojovat se Shakespearem a jeho jedinečnou divadelní hrou. Možná by to fungovalo i jednoduše jako film bez odkazu na tuto tragickou postavu. V mém případě by to možná fungovalo ještě o něco více.

Nebe (Heaven, 2002) - 75 %
Tom Tykwer má dar pro to, aby zachytil zajímavé lidské osudy, ale především z toho lidského hlediska. Tohle není zbytečně vyhrocené akční drama, i když by mohlo být, pokud by se to dostalo do americké produkce. Právě ale díky té lidské, poklidnější, niternější rovině je to ale zajímavější a více vás to zasáhne.

Hello, Dolly! (Hello, Dolly!, 1969) - 60 %
Jednoduše si nemyslím, že by byla Barbra Streisand tak skvělou herečkou a prostě mi ve většině filmů spíš vadí. Je to i případ filmu "Hello, Dolly!", kde jsou jiné prvky, které mě dovedly uchvátit. V první řadě skvělá choreografie, výborná režie Gena Kellyho, ale nebyl to příběh, který je takový jednoduchý.

Opilý anděl (Yoidore tenshi, 1948) - 75 %
První film, kde se ke Kurosawovi přidal jako herec Toshiro Mifune, a je to hned spolupráce velmi dobrá. Nejen, že Mifune ukazuje svoje mistrovství, ale především Kurosawa ukazuje, kde je jeho síla - ve filmu s příběhem, který v sobě mísí lidské prvky s takovými, které nejsou pro obyčejné lidi normální, třeba jako členství v Yakuze. A funguje to skvěle.