neděle 23. listopadu 2014

The Tea Master, Cizinec, Nula, Jedna mezi oči, Early Innings



The Tea Master (2009) - 65 %
Já mám rád tuhle japonskou poetiku, i když pravda, tahle je vlastně v kanadské produkci. Nic to nemění na tom, že zůstává u toho, jak jsou příběhy z Japonska, tedy ty samurajské, podávány. Má to svoje dramatické kouzlo, i když jako kdyby pod povrchem bublalo něco méně vážného. Výjimečný snímek není, ale pojetí se mi zamlouvá.

Cizinec (The Stranger, 1946) - 90 %
Orson Welles je pro mě génius filmu. Nejen proto, že natočil něco jako "Občana Kana", ale především proto, že byl natolik schopným tvůrcem po všech stránkách. Ve filmu "Cizinec" naprosto exceluje herecky, aby režisérky pak vyvrcholil film téměř v duchu monster filmů. A projde mu to, stejně jako klasické tmavé stíny noir filmu. Místy je "Cizinec" ke konci díky kameře a obrazu skutečně hororovým zážitkem.

Nula (Zero, 2010) - 60 %
Ten příběh je až moc otřepaný, aby mě znovu dostal, ale je pravda, že díky formě a zajímavé animaci, se mu to skoro podařilo. Klasický příběh o utlačovaném, který nakonec dojde určitého zadostiučinění. Ty emoce tam jsou, ale celkově mi to přijde takové prvoplánové. Proč by ale někdy prostě nemohl vyhrát ten nejvýjimečnější...

Jedna mezi oči (Bullet to the Head, 2012) - 60 %
Mám Stalloneho prostě rád, a tak snesu, když se objeví i v něčem, co je dějově nesmírně nudné. Tohle je zrovna ten případ. Docela by mě zajímalo, jestli je stejně nudná i komiksová předloha, ale celkem bych se divil. Američané si to ale prostě předělali po svém a vyšlo z toho celkem obyčejné akční klišé.

Early Innings (2011) - 40 %
Máme rádi baseball. Obyčejný dokument o celkem obyčejném týmu, který nikoho mimo Ameriku a zarputilé fanoušky tohoto sportu stejně nebude zajímat. Sám dokument není v žádném ohledu výjimečný, i když možná v tom, kolik osob v tak krátké stopáži promluví. Je hezké vidět, jak je sport baví, ale to je opravdu všechno.