pátek 28. listopadu 2014

Nadějné vyhlídky, 8 Butterflies, Top Dog, Blood on My Name, Tron


Nadějné vyhlídky (Great Expectations, 1946) - 85 %
Nemám moc rád příběhy Charlese Dickense, ale snímku "Nadějné vyhlídky" se prostě nemůže vzít, že je dobrý. Je dobře natočený, dobře zahraný a nakonec má scény, které s vámi hnou, i když toho Dickense nemusíte. Tady je ukázáno, že ty příběhy o sirotcích a chudácích, co to nakonec náhodou někam dotáhnou, mají smysl a jsou dobré.

8 Butterflies (2010) - 15 %
Bohužel se musím přidat ke skupině těch, kteří tenhle film moc nemusí, nechápou anebo se jim prostě nelíbí. Je to celé jako nějaký drogový trip, ale s tím, že si tvůrci vzali těch drog jen málo, aby byli ještě trochu při smyslech. Já si nemyslí, že horor stačí udělat těžko pochopitelnými záběry a kontrastní černou, která sem tam přejde do barvy. O tomhle horor není, i když to třeba nějaký ten pocit stejně vzbudí.

Top Dog (2014) - 60 %
Na to, že podobné britské filmy moc nemusím, protože mi přijdou na jedno brdo, mě tenhle přece jen docela dostal. Hlavně proto, že zde jsou zajímavé scény, které se hned tak neokoukají a přece jen útočí na emoce správným způsobem. Svět je drsný, tak se s tím poperte. A tenhle svět se s postavami nemazlí.

Blood on My Name (2011) - 70 %
Když vám někdo řekne, že je tohle western, který je vyprávěn v podstatě jako muzikál, tak se budete hodně divit, ale ono tomu tak skutečně je a hlavně druhá polovina je naprosto výborná, protože zpěv a hudba skvěle dokreslují to, co se děje. Western jde pojmout různě, ale že bude fungovat tohle, to jsem nečekal.

Tron (TRON, 1982) - 70 %
Příběhem to přece jen není nic komplikovaného, ale ta vizuální stránka - pořád je třeba mít na paměti, že je to rok 1982 - je prostě jedinečná. S pokračováním se to nedá srovnávat, ale to především v tom smyslu, že každá verze je jiná. Ona i vizuální stránka nového filmu je úchvatná. "Tron" hraje s tím, co má v ruce, a hraje s tím dobře.