čtvrtek 20. února 2014

Batman - Gothamský rytíř, Harry Potter a relikvie smrti - část 1, Dobří holubi se vracejí, Město bohů, Bláhové ženy


Batman - Gothamský rytíř (Batman: Gotham Knight, 2008) - 50 %
Japonská animace je dobrá, o tom žádná, i když mám pocit, že v tomhle případě si s ní mohli tvůrci trochu víc vyhrát. "Batman - Gothamský rytíř" je povídkovým filmem o tom, co Batmana a Bruce Wayna formovalo. Není to nic, co by nějak zásadně vynikalo humorem nebo akcí. Jsou zde postavy, které poznáte, ale také postavy, které jsou vám ukradené. Kupodivu moc nefunguje ani příběh, kde Batman moc není, což je většinou z Batmana to nejlepší.

Harry Potter a relikvie smrti - část 1 (Harry Potter and Deathly Hallows: Part 1, 2010) - 85 %
Po "Vězni z Azkabanu" asi můj nejoblíbenější díl, který byl dle mého názoru zabitý tím druhým, kde se sice hodně stane, ale nevím, jestli je to ku prospěchu věci. To ale bude hlavně tím, že se sedmou knihou mám obecně problém. Je to všechno zakončeno prostě tak, jak se očekávalo. Tenhle první film v sobě má ale napětí z toho, jak se všechno rozmotává a z toho, jak to celé skončí.

Neskutečný film, který mě překvapil tím, jak je silný a jak je skvěle zrežírovaný. Scéna, kde se hlavní hrdina Lexa v podání výborného Milana Kňažka dostane na oslavu Sonina představení je ve své absurditě nádherným koncem. Skvělé herecké výkony, kde se nikdo nesnaží nutně vynikat a i herecké legendy hrají pro příběh. Pro mě další důkaz, že se vyplatí českou tvorbu sledovat. Minimálně tedy tu starší.

Město bohů (Cidade de Deus, 2002) - 75 %
Film na diváka zaútočí svou syrovostí, tím, jak je všechno podáno neskutečně realisticky, čímž se vytváří až téměř dokumentární dojem. Tohle je Rio de Janeiro, tohle je město, kde může smrt přijít jen proto, že moc melete pantem. Drsné drama, které hodně hraje na to, že takové slumy v Brazílii pravděpodobně skutečně jsou. Někdy máte pocit, že to opravdu je. Scény s dětmi jsou opravdu intenzívní. Do příběhu se těžko dostáváte, protože intenzita, s jakou na vás film působí, vás nejspíš celkem šokuje a vyrazí vám dech. Ztotožnit se s postavami je pak docela náročné.

Bláhové ženy (Foolish Wives, 2002) - 60 %
Film s nesmírně zajímavou vizuální stránkou, který rozhodně stojí za pozornost, už jen proto, že se jedná o poměrně satirickou komedii, která už v té době dokázala ukázat vychytralost některých lidí, stejně jako důvěřivost, ale také nudnost jiných. Muž v podání samotného Ericha von Stroheima využívá znuděnou ženušku, aby si získal její srdce. Ač intrikán, je to postava, která i díky samotnému von Stroheimovi vyčnívá nad ostatními. Kolorovaná verze má svůj zvláštní náboj a jednoznačně ukazuje film, který stojí za pozornost. Nic to nemění na tom, že já nikdy nebudu velký fanoušek němého filmu a musím se do něj nutit. Herecké výkony zde ale nejsou vždy až tak moc přehrávané, i když samotný Stroheim je silnou ikonickou karikaturou. Díky tomu ale ve filmu vyniká. Stroheim však nevyniká pouze v ironické části filmu, ale překvapivě ohromí i akční sekvencí.