pátek 3. ledna 2014

McCanick, Muži v černém 2, Úsměv Mony Lisy, Z Brooklynu na Manhattan, Monty Pythonův smysl života


McCanick (2013) - 70 %
David Morse je docela dobrý bad-ass a příběh se celkem úctyhodně rozjíždí. Budete mít očekávání, budete si říkat, co asi přijde. A ono to vlastně není špatné, ono je to docela dobré, protože je to svým způsobem nové, je to do jisté míry zvláštní a bude vás možná trochu mrazit. "McCanick" není skvělý film, ale je dost dobrý na to, aby stálo za to mu věnovat pozornost.

Muži v černém 2 (Men in Black II, 2002) - 55 %
Místy je to pořád celkem vtipné, ale rozhodně se nejedná o nijak velkou bombu. Film stojí na zábavných a známých postavách, protože jinak by se jednalo o totální průšvih. Příběh je hrozně schématický a snaží se jen šokovat tím, jak jsou zde velkolepé efekty, které už v současné době vypadají docela špatně. Ale jo, já mám tyhle dva prostě rád a Tommy Lee Jones je skvělý komediální herec.

Úsměv Mony Lisy (Mona Lisa Smile, 2003) - 45 %
Na jednu stranu ano, je to celkem zajímavý obraz doby s postavami, které jsou uvěřitelné, ale na druhou stranu je to příběh, který neskutečně šustí papírem. Na konci je happy end, který se zdá skoro vynucený, a vy najednou máte mít rádi postavu, kterou jste celou dobu nesnášeli. Uvědomíte si, že ze všech se najednou stávají karikatury, které nic neřeknou, jen hrají pro příběh. Ano, celkem to funguje, ale to je u podobných filmů normální. Je škoda, že snímek nepřináší nic navíc, podobě jako to udělal film "Černobílý svět", s nímž má "Úsměv Mony Lisy" celkem dost společného.

Z Brooklynu na Manhattan (N.Y.C. Underground, 2013) - 35 %
Nuda, nuda, nuda. Zbytečně uřvaný film, zbytečné záběry na to, jak lidé zvrací, prostě jedno klišé na druhé, což se nám ale filmaři snaží prezentovat jako něco naprosto nového, nečekaného. V mém případě jim to ani trochu nevychází a napětí je zde pro mě nulové. Je to ukázka celkem průměrné produkce levnějšího charakteru. Technicky to není zlé, ale ani skvělé. Postavy se chovají celkem uvěřitelně, ale stejně budete mít pocit, že tohle je něco, co vás zabaví skutečně jen na chvíli.

Monty Pythonův smysl života (The Meaning of Life, 1983) - 70 %
Když jsem kdysi viděl "Smysl života" poprvé, prostě jsem mu nerozuměl, nechápal jsem ho, a tak mi ani nepřišel vtipný. Pravda, blicí scénu jsem si užil i tak a vlastně je tou jedinou, kterou jsem si zapamatoval. Spolu s postavou smrti, která mě tak nějak neustále fascinuje. Dneska už tomu filmu rozumím víc, přijde mi vtipnější, protože jsem si oblíbil absurdní drama, bohužel mi ale Monty Pythoni nikdy nesednou tolik, abych je bezmezně miloval. Ty scény mají myšlenky, jen nejsem schopný mluvit o naprosto geniálním filmu.