Jak byl dobyt Západ, Husiti, Hodný syn, Jan Hus, Hračka

Jak byl dobyt Západ (How the West Was Won, 1962) - 70 %

Jedna rodina během tří generací, a to všechno na divokém západě, navíc prostřednictvím skvělých herců ve všech částech. Tohle je film, který vás nemusí nadchnout, je trochu zdlouhavý, ale dobře ukazuje to, jak se Amerika postupně měnila a jak se vyvíjela i rodina, která je zde ukázána. Každá generace je odlišná.

Husiti (2013) - 30 %

Když v jednom dni vidíte "Jana Husa" od Otakara Vávry a hned po tom tohle, říkáte si, jestli to současní tvůrci mysleli vážně. Animace není špatná, ale pro nějakou komedii. Bohužel si nemyslí, jestli pojetí Husa a husitů tímhle způsobem je skutečně to pravé. Dle mého tedy není a navíc to ani není zábavné.

Hodný syn (Hyvä poika, 2011) - 40 %

Velmi chladný film, který je ve své chladnosti skoro až absurdní. Jako kdyby se všechno odehrávalo tak nějak přirozeně, ale přitom je to podivné. Jako kdyby se postavy měly chovat logicky, ale přesto je jejich chování nečekané. Tohle rozhodně není film, který sedne každému. Mně tedy rozhodně nesedl.

Jan Hus (1954) - 80 %

Film je herecky dobrý, režisérsky povedený, i když v něm je hodně velké množství patosu. Ale pokud už má být patos v nějakém českém filmu, je to v tomhle. Co se ale musí ocenit, to je neporytá kritika církve, která překvapivě nic moc neztratila. To, co Hus kázal, je v některých případech stále aktuální. A tenhle film je vhodným odkazem.

Hračka (Le jouet, 1976) - 80 %

Francouzská komedie nebyl nikdy můj oblíbený žánr a Pierre Richard pro mě byl hlavně takový šašek. Tenhle film mi ale ukázal, jak jsem se mýlil a jaké jsem měl zbytečné předsudky. Skvělá komedie, která není zbytečně groteskní a nepřehání se zde a navíc má silný společensko-kritický podtext.

Emily Brontëová: Bouřlivé výšiny, Yampla Pagla Deewana, Žlutá ponorka, Já taky, Vždyť jsme jen jednou na světě

Emily Brontëová: Bouřlivé výšiny (Wuthering Heights, 2009) - 75 %

Jako že na klasiku opravdu moc nejsem a nevěřil jsem tomu, že by Tom Hardy zvládnul takovou postavu, tak musí uznat, že jsem podcenil jak předlohu, tak i tohoto hereckého borce, protože tom Hardy mě přesvědčil o tom, že zvládne všechno a hlavně díky němu mě dokázala tahle verze klasického příběhu strhnout.

Yampla Pagla Deewana (2011) - 40 %

Pro mě naprosto ničím nevyčnívající další indická romantická komedie, která v sobě má i trochu akce a něco jako náznaky heistu, i když ty nejsou nijak dotažené k dokonalosti a fungují spíše jen pro definování jedné z postav. Od začátku víte, jak to dopadne, jen na to musíte docela dlouho čekat. A pak překvapení nepřijde.

Žlutá ponorka (Yellow Submarine, 1968) - 80 %

Úspěšně jsem se tomuto snímku Beatles vyhýbal, ale jsem konečně rád, že jsem se k němu dostal. Jasně, že to nejlepší na ně jsou písně, které zde zazní, mnohé skutečně známé, jiné méně, ale i absurdita samotného příběhu a krásně divná animace mu dívají svoje a film se stává celkem nezapomenutelným zážitkem.

Já taky (Yo, también, 2009) - 60 %

Nemyslím si, že je tohle snímek, který se snaží někoho citově vydírat. Naopak si myslím, že z pohledu osob s Downovým syndromem je to natočeno moc dobře, akorát se mi vůbec nelíbila kamera, která mi prostě celou dobu vadila a kazila mi dojem z vyprávěného příběhu, který mě pravda, také tolik nezasáhl.

Vždyť jsme jen jednou na světě (You Can't Take It with You, 1938) - 60 %

Nemohl jsem si pomoct, ale ke konci už jsem měl pocit, že je to přece jen trochu zbytečně natahované a že by možná stálo za to skončit to trochu dříve, ubrat na patosu, který se zde místy projevoval, i když byl podáván příjemnými hereckými výkony, kdy to nebyl James Stewart, kdo na sebe nejvíce strhával pozornost, ale spíše Lionel Barrymore.

Lovesong, Made for Each Other, Naam Shabana, Neil Stryker and the Tyrant of Time, Next Time We Love

Lovesong (Lovesong, 2016) - 40 %

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film se tváří, jako že chce sdělovat něco důležitého, že láska má mnoho podob, ale prostě je to jen o tom, že se člověk zamiluje do někoho, do koho by se zamilovat neměl, ten druhý mu to ani pořádně nevrací, ale on za ním jde jako pejsek. Film je prostě jen jedna velká póza, která je o ničem.

Made for Each Other (1939) - 60 %

James Stewart mě asi nemůže zklamat, a to ani v těchto prvních filmech, které točil. I když ono prvních, v této době už jich měl na kontě dvě desítky, ale hrál teprve pět let. V jeho herectví je ale něco, co mi prostě učarovalo, a i když není komedie vyloženě vytříbená, díky němu ji snesete docela snadno.

Naam Shabana (2017) - 55 %

Tapsee Pannu je rozhodně zajímavá herečka, a to mimo jiné i v tom, že není vyloženě kráskou, ale přesto dovede zaujmout a strhnout vaši pozornost na svou osobu, takže se na ni chcete dívat, a to hlavně v dramatičtějších chvílích, sedí jí i akční rovina, i když tahle určitá odpověď na Bourna není úplně ono.

Neil Stryker and the Tyrant of Time (2017) - 40 %

Je to strašná srágora, je to natočené jako srágora, ale právě na tom srágorovitém pojetí se mi něco líbilo. Asi to, jak je to levné, jak si to na nic nehraje, jak je to naivní a trikově jednoduché, jak zde vystupuje Walter Koenig. Prostě film, který vás nejspíš neosloví, ale pokud, tak svou příšerností, bizarností a jednoduchostí.

Next Time We Love (1936) - 60 %

Margaret Sullavan a James Stewart si zde sedli, a tak finále filmu dovede některé diváky i vzít za srdce. Neříkám, že je to skvělé romantické drama, ale je to dobré, není to zbytečně odlehčované, aby to bylo moc naivní, ale není to ani zbytečně emotivní, abyste měli pocit, že se vás film snaží vydírat. Celkově docela sladěné.

Byl jednou jeden zločin, Or, Out of Print, Smůla na patách, Pot o' Gold

Byl jednou jeden zločin (Once Upon a Crime..., 1992) - 70 %

I když je ta komedie založená na situační komice, která nemusí vždy fungovat, za mě se to tady povedlo a já jsem se bavil s každou změnou scény, protože postavy se dostávaly do tak podivných a nečekaných situací, že jsem se prostě smát musel. Navíc film nefunguje jen jako komedie, ale i jako detektivní film.

Or (2004) - 70 %

Nepříjemně depresivní snímek o tom, jak se dcera v Izraeli snaží o to, aby její matka přestala být prostitutka, ale pro matku to není jednoduché. A není problém jen v tom, že by nechtěla, ale prostě proto, že je závislá. Ten pocit, že tohle nemůže skončit vůbec dobře, se úplně nenaplní, přesto ve vás bude snímek rezonovat spíše depresivně.

Out of Print (2014) - 60 %

Ještě existují kina, kde dávají old school filmy a promítají je klasickou promítačkou z klasického filmu. Nebo minimálně jedno takové kino existuje, které se nám zde představuje. Líbí se mi, že jsou taková místa, co je už trochu fanatizující, to je snaha tvrdit, že převádět film na digitál je to samé, jako převádět na digitál Monu Lisu. Nemůžu si pomoct, ale zachování digitální formou mi přijde jako jediná možnost vzhledem k materiálu, z jakého je klasický film tvořen. Neodsuzoval bych to, spíš bych se snažil najít peníze na to, aby se digitalizovaly i tyhle méně známé filmy.

Smůla na patách (Poor Cow, 1967) - 70 %

Ken Loach se podíval na jednu obyčejnou holku a ukázal nám, jak může život stát za hovno. Vleče se od jednoho blba ke druhému, a když už to vypadá, že by mohla být šťastná, dostane další ránu. A dělá si to často sama. Přesto snímek nekončí negativně, vlastně vyznívá docela pozitivně. Je jen na nás, jestli si na světě najdeme to něco, jak být šťastní.

Pot o' Gold (1941) - 60 %

Kdyby se mě někdo zeptal, jaký je můj neoblíbenější herec, rozhodoval bych se hodně těžko, ale asi největší dojem na mě za celou dobu udělal James Stewart a já jsem rád, že mohu stále sledovat nějaké filmy, které jsem s ním neviděl. Ono jich je vlastně docela dost. Tady navíc ukazuje i svoje hudební nadání. Za něj dobré, jinak spíš průměr.

Návrat do divočiny 3D, Past, Zlomený šíp, Nejlepší z Brooklynu, Cotton Club

Návrat do divočiny 3D (Born to Be Wild, 2011) - 80 %

Konečně film, který byl natočen přímo pro IMAX a má trochu větší smysl než jenom ukázat zvířátka v hezkých obrazech. V tomhle případě se dokonce jedná i o nějaké poselství, které je sice místy podáno příliš doslovně a trochu naivně, ale zároveň je ukázáno, co je možné udělat pro to, abychom některé druhy zachránili.

Past (Bound, 1996) - 75 %

Andy a Larry - nebo Lana a Lilly, jak chcete - Wachowští/Wachowské uměli/uměly natáčet filmy a na začátku jejich kariéry je to pořád sakra znát. "Past" nemá vyloženě scénář, který by byl plný zlomů a nečekaných událostí, ale plyne ve skvělém tempu a dovede vás strhnout snadno na svou stranu i zajímavými herci.

Zlomený šíp (Broken Arrow, 1950) - 70 %

James Stewart je prostě tak skvělý herec, že mu budete věřit i toho chlapa, který se snaží o to, aby byl mezi bělochy a Apači mír. Ten scénář je v současné době celkem klišovitý, indiány nehrají indiáni, ale i tak to má poselství a hlavně skvělého hrdinu v hlavní roli, na kterého mě bavilo se koukat a ani trochu mě to neurazilo.

Nejlepší z Brooklynu (Brooklyn' Finest, 2009) - 50 %

Kdyby to nebylo tak zbytečně natahované, tak mě to možná i baví, ale v tomhle případě jsem měl prostě pocit, že přede mnou defiluje spousta postav, kdy pouze z té, kterou hrál Richard Gere, jsem měl pocit, že je opravdu zajímavá. Závěrečný masakr je celkem cool, ale to je tak trochu všechno. Výborní herci v průměrném až podprůměrném filmu.

Cotton Club (The Cotton Club, 1984) - 55 %

Francisovi Fordovi Coppolovi se musí nechat, že i v tomhle snímku se mu skvěle podařilo zachytit dobu a také jazzovou atmosféru, a to ve spojení s v podstatě klasickým mafiánským filmem. Natolik klasickým, že ten příběh v podstatě nijak zásadně nevyniká a jeho ozdobou je hlavně Richard Gere a jeho herecké i muzikantské schopnosti.

Každý začátek je těžký, Návštěvníci 3: Revoluce, Ztraceni v Americe, Made in YU, Není cesty v oblacích

Každý začátek je těžký (Le maître d'école, 1981) - 70 %

Nenáročný velmi příjemný film o tom, že někteří lidé dovedou dětem rozumět mnohem více než jiní. A je smutné, že ti jiní jsou někdy lidmi, kteří mají na komunikaci s dětmi a jejich výchovu ten největší vliv. Asi se mi tenhle snímek časem vykouří z hlavy, ale padla z něj na mě taková příjemná nálada.

Návštěvníci 3: Revoluce (Les Visiteurs: La Révolution, 2016) - 30 %

Je mi líto, ale tohle je prostě jenom interiérová ptákovina, která postrádá humor všech předchozích francouzských dílů. No dobře, nepostrádá ho úplně, jenže těch zábavných scén je zde opravdu málo. Ani české akvizice to moc nezachraňují. Tady se nepovedl scénář, a tak je to ve finále prostě jen nuda se známými postavami.

Ztraceni v Americe (Lost in America, 1985) - 50 %

Ze začátku to mělo dobrý náběh na film, který bude zajímavý jak dialogy, tak i celkovým příběhem. Poté, co se manželé dostali do Las Vegas, už to ale začala být trochu nuda a vývoj byl lehce bizarní, ale v podstatě nezáživný. Albert Brooks je skvělý civilní herec, ale jako režisér se v tomhle případě moc nevytáhl. Ta sociální kritika v tom zaniká.

Made in YU (2005) - 40 %

Takové ty klasické balkánské postavičky, které jsou sice podány v dramatu, ale stejně se film neubrání tomu, aby byl do jisté míry komický. Celé to je pak živelné a nám se představuje trochu jiná kultura, kterou ale celkem dobře a poměrně lépe známe z filmů Emira Kusturicy. V jeho případě to funguje lépe.

Není cesty v oblacích (No Highway, 1951) - 80 %

James Stewart je pro mě herecká veličina a jeden z mých nejoblíbenějších herců. A právě v tomhle filmu ukazuje, kde je jeho síla, že sám - v podstatě sám - dokáže utáhnout i tenhle scénář, který by mohl být thrillerový, ale není tak pojat. Je to spíše napínavý rodinný film, ale ona je v něm prostě skvělý.

God's Not Dead 2, Harmontown, Harvey, Chosen, Den nezávislosti: Invaze

God's Not Dead 2 (2016) - 0 %

Tohle už opravdu nedávám. Soud o tom, čemu člověk věří? V Americe? A ještě k tomu se sekundární snahou dokázat existenci Ježíše? I kdyby žil, tak co? Ne, tohle je neskutečná vymejvárna a já nechápu, jak to mohlo být natočeno. To je fanatické odsuzování fanatismu. Šílený ateista proti šíleným věřícím... Děsné.

Harmontown (2014) - 45 %

Možná, kdybych znal něco z toho, co Dan Harmon dělal, možná, kdybych poslouchal jeho podcast, tak by mi to i přišlo zajímavé, ale tohle je prostě jen záznam toho, jaký je jeden člověk, jak se chová k lidem a jak se tak chovat nechce, ale stejně s tím nic neudělá. A prý je vtipný. Z tohoto filmu bych to nepoznal.

Harvey (1950) - 90 %

Už dlouho jsem neviděl žádný film s Jamesem Stewartem, a tak jsem byl rád, že jsem se k jednomu zase dostal. A James udělal opět to, co dovede vždy. Naprosto mě uchvátil. James Stewart je jedním z nejlepších herců historie, protože jeho herectví je prostě neskutečně lidské a je jedno, jestli hraje v komedii, dramatu, westernu nebo thrilleru. Vždy to zvládne dokonale. Tady má navíc zábavný a chytrý scénář.

Chosen (2016) - 20 %

Válečných filmů z druhé světové války je ještě pořád hodně, a tak se najdou takové, které nestojí za pozornost. Přesně takovým snímkem je "Chosen", kde je vám líto - kromě toho, že jste se na to vůbec dívali - také to, že v tom hraje Harvey Keitel. On se snažil, ale k čemu to je ve filmu, který nemá co nabídnout?

Den nezávislosti: Invaze (Independence Daysaster, 2013) - 25 %

Další blbina o tom, jak zachránit Zemi před mimozemskou hrozbou, která si jako na potvoru vybere 4. července pro svůj útok, což je většině národů na planetě celkem u prdele. Tohle je samozřejmě levná produkce, takže jen trochu triků, které nejsou nic moc, no a pak k tomu spousta scén, kde je pár lidí, hloupé dialogy a nic moc děj.

Anatomie vraždy, American Justice, Lovecká sezóna, Assassin, Jatka č. 5

Anatomie vraždy (Anatomy of a Murder, 1959) - 90 %

Ta dramata ze soudní síně jsou prostě skvělá. Alespoň v tomhle případě to opět platí. Vůbec nejde o to, aby divák viděl, jak k vraždě došlo, jde hlavně o to, jak je popsána, a to naprosto stačí. Je to silné, protože obhájci to silným dělají. Skvělé herecké výkony, kdy James Stewart opět ukazuje, jakou legendou byl. Na toho člověka bych se mohl dívat pořád. Preminger vše ještě podtrhává výbornou režií.

American Justice (2015) - 30 %

Kdyby nebyl ten příběh až tak pitomý, tak v tom případě by se mohlo jednat o celkem příjemnou cestu za pomstou, anebo alespoň vyvražďovačku s dobrým úmyslem. Bohužel ten příběh to skutečně potápí, což je velká škoda. Hlavní postava je celkem fajn drsňák, což je dáno představitelem, zbytek si jen zaslouží umřít, až na pěknou Vidu Guerru.

Lovecká sezóna (Open Season, 2005) - 40 %

Takový ten klasický animák, u kterého máte pocit, že už v něm není nic nového, jen ty postavy vypadají trochu jinak, než jak vypadaly v jiných filmech. Jeden ukecaný, jeden příliš vážný, oba v rolích, které nejsou tradiční, tedy kromě toho, že to jsou zvířata. Zápletka je také taková ohraná. Nějak mě tenhle film nedokázal nadchnout.

Assassin (2015) - 40 %

Myslel jsem si, že to bude alespoň v něčem zajímavé, ale tohle je prostě promarněný potenciál. Nájemní vrazi, to je něco, co mě vždycky fascinovalo a fascinovat mě bude. Tohle je ale tak jalové a nudné provedení, že vás to pořádně nemá čím zaujmout. Škoda, ale ono těch dobrých filmů s podobným názvem opravdu moc není.

Jatka č. 5 (Slaughterhouse-Five, 1972) - 70 %
Je to zvláštní film, který mě motivoval hlavně k tomu, abych si někdy sehnat knihu a zkusil na základě ní pochopit, o čem to vlastně bylo. Přechody jsou ve filmu skvělé, ale forma tu trochu přebíjí obsah, což si nemyslím, že byl úplně i záměr knihy. Rozhodně zajímavé a specifické vykreslení války, které není pro každého.