pondělí 29. února 2016

Čas žít a čas zemřít, Anomalisa, Chi-Raq, Jazbaa, Ukradená vzducholoď


Čas žít a čas zemřít (Tong nien wang shi, 1985) - 80 %
Nějak jsem si nedovedl představit, že by mě tenhle snímek mohl bavit, což se také na začátku filmu stalo. Jenže postupně jsem si začal uvědomovat, že jsem hlavní postavou vtahován do děje a že se chci dívat a chci vědět, jak bude osud pokračovat v tom, jak si bude s postavami zahrávat. Musím říct, že ta jeho hra se mi líbila. Těžké i dojemné a akorát vyvážené.

Anomalisa (Anomalisa, 2015) - 60 %
Na jednu stranu se mi strašně líbí, jaká firma byla zvolena a že se ukázalo, že stop motion ještě není mrtvé a je možné jej použít pro skutečně různé příběhy. Ten děj samotný mě ale nedostal, i když ukazuje, jak je někdy komplikované... no, žít. Někdy nevíme, co chceme, a ani nejspíš nemáme možnost to dostat.

Chi-Raq (2015) - 80 %
Na začátku jsem si nechtěl připustit, že by mě to mohlo bavit, ale nakonec jsem zjistil, že mě to prostě baví, že to je skvěle zrežírované, má to výborná hudební čísla a naprosto skvělou stylizaci. Takhle krásně prznit klasická dramata, to by se mi docela líbilo, navíc i na hercích je vidět, že si to neskutečně užívali, což filmu pomohlo.

Jazbaa (2015) - 70 %
Nemůžu si pomoct, ale strašně se mi líbila vizuální stylizace tohoto filmu. Krásná zelená a pak do toho hnědá. Neskutečně mě to dostalo a strašně rád jsem se na jednotlivé scény díval. Některé jsou pak neuvěřitelně cool a vykouzlili mi úsměv na tváři. Bollywood je docela sranda, i když je tohle celkem vážně míněný film.

Ukradená vzducholoď (1966) - 90 %
Nádherná ukázka toho, jak byl Karel Zeman hravým filmařem, jak se prostřednictvím svých postav vrátil do dětství a divákům tak nabídnul možnost si dětství dotvářet. Krásná ukázka imaginace, a to jak té dětské, tak té filmové, kdy se mnohdy jedná o naprosto neopakovatelné scény, které mohl vytvořit jenom Zeman a nikdo jiný.