pondělí 10. listopadu 2014

Aanaatt, Sbohem buď, lásko má, Two Laps, Zemřít je snadné, Yowie and the Magpie


Aanaatt (2008) - 20 %
Podobné experimentální filmy mi prostě nic neříkají, a tak oceňuji jen to, že se do nich tvůrci pouštějí. Takže body jedině za snahu. Spojení s hudbou je spíše tradiční, než jakékoli jiné, takže ani v tomhle ohledu není nic překvapivě nového.

Sbohem buď, lásko má (Murder, My Sweet, 1944) - 80 %
Vzhledem k tomu, že jsem tenhle snímek viděl hned v závěsu za filmem "Pojistka smrti", tak musím říct, že je to opravdu až druhé místo. Ani mi tolik nesedli herci, stejně jako celé pojetí filmu, které mi u "Pojistky smrti" přišlo takové temnější, i když ta temnota se rodila postupně. Anebo snad právě proto. Dobré, ale prostě jsou lepší noirové filmy.

Two Laps (2010) - 70 %
Někdy je setkání se dvěma neznámými lidmi docela zajímavé a já musím říct, že tohle mi zajímavé přijde. Dva nezmaři, kteří se rozhodli, že se budou pravidelně setkávat. Je v tom něco krásného a lidského. To se mi líbí, a tak mi tihle dva starší pánové docela učarovali.

Zemřít je snadné (Command Performace, 2009) - 60 %
Ten děj je takový celkem hodně unylý a není zde nic moc, co vás překvapí, ale Dolph Lundgren ve vlastní režii a podle vlastního scénáře jako bubeník rockové skupiny je prostě skvělý. Právě kvůli tomu jsem chtěl snímek vidět a v tomhle směru jsem nelitoval. Ten člověk má prostě charisma a tady to skvěle potvrzuje.

Yowie and the Magpie (2008) - 50 %
Příběh o tom, jak se člověk žene za něčím, co chce dostat v tomhle případě ulovit. Není to nic, co by nějakým způsobem zrovna v tomhle ohledu, jaký příběh si to zvolilo, vynikalo. Jen ta animace má několik celkem dobrých nápadů - no, nebo vlastně jen jeden - vousy.