Bezpečný přístav (2013) - 45 %

Bezpečný přístav (Safe Haven, 2013)

Romantika, která se za každou cenu chce tvářit jako "trochu jiná" romantika. Co na žánru změnit? Jak ho oživit? Tohle si asi říkal Nicholas Sparks, když začínal psát svůj první román. A že se jich na filmové plátno dostalo celkem dost. Osobně jsem měl zatím tu čest vidět "Noci v Rodanthe" a "Talisman". Ani v jednom případě jsem však, možná ne zas až tak překvapivě, dostal něco navíc. Nicholas Sparks totiž není zas tak originálním autorem, pouze si to myslí. Podobné zápletky jsou naprosto běžné pro nekončící telenovely, kde se to sem tam musí oživit nějakou tou temnější stránkou. A tak, i když je snímek "Bezpečný přístav" uváděn jako drama, případně dokonce jako drama mysteriózní, ani v jednom případě se nejedná o vystihnutí podstaty, ale pouze o obcházení toho, že v konečném důsledku je to pořád jenom romantika a nic jiného.
Druhé jméno, které je třeba v souvislosti se snímkem "Bezpečný přístav" zmínit, je jméno režiséra. Tím je Lasse Hallström, který má na svém kontě výborné filmy jako "Čokoláda", "Pravidla moštárny" anebo z dřívější doby i "Děti z Bullerbynu". V současné době ale i on dokáže sáhnout vedle, jako s filmem "Drahý Johne", který příliš velkou díru do světa neudělal. Přesto se jedná o režiséra, který je schopen natočit jinou romantiku. To se ovšem v případě snímku "Bezpečný přístav" nepotvrdilo. Naopak se ukázalo, že podobné filmy nemají moc velký potenciál přinést něco skutečně nového, ale spíš půjde o to, aby ženské publikum dostalo nějakou tu romantiku a pořád za každou cenu.
Erin nebo Katie (Julianne Hough), jak chcete, utíká. Utíká od něčeho, co spáchala. A jde po ní policie. Jí se podaří dostat do malého přístavního městečka, kde nakonec zůstane až do odjezdu svého autobusu. Něco jí na městečku učarovalo. Snad ta příroda. Anebo že by ten pohledný prodavač? Alex (Josh Duhamel) je na první pohled sympaťák a není se čemu divit, že se Katie líbí, jenže v tomhle směru se film stává naprosto obyčejnou romantikou. Ona se bojí, protože po ní někdo jde, nevíme proč, on se snaží, ale ona mu nedává prostor. Pak povolí, když on se snažit přestane, a tak zabere ona. Hra na kočku a na myš končí poměrně rychle, i když v rámci filmu to jsou zdlouhavé minuty. Tenhle hlavní děj je navíc protkán dějem vedlejším, a to pátráním jednoho umanutého policisty po Katie. Pak následuje první zvrat. Ne až tak nečekaný, ale vypadá to, že se děj mění na něco zajímavějšího. Tohle je ten prvek, co Sparks dostal do příběhu navíc. Je to prvek první. Ten druhý přijde až na úplném konci a vyústí v pointu, která je prostě poplatná tomu, že Sparks chtěl něco jiného. Vyznívá to jako vycucané s prstu a jsem si jistý, že to tak budou cítit i další diváci. Je to útok na city jak blázen, ale je to spíš vykrádání. Ten závěr přijde z čistého nebe, i když zde, pravda, určité náznaky byly celou dobu. Nic to nemění na tom, že je to nevěrohodné a prostě scenáristicky špatné.
Stejně jako i zbytek filmu, který zachraňuje především Josh Duhamel, který je prostě až příliš velký sympaťák, než aby se dal film naprosto celý odsoudit. Julianne Hough se k němu moc nehodí a myslím, že v "Rock of Ages" jí role sedla mnohem lépe. Dá - musí - se však snést, ale asi bude některým divákům celkem protivná. Nedá se nic dělat, pořád je to hlavní hrdinka. Skvěle byly vybrány postavy Joshových dětí, hlavně dívenky Lexie, která vám prostě musí učarovat. A to je to její první filmová role. Různé epizodky a zajímaví herci vynahrazují skutečnost, že za něčím, co se chce tvářit jako něco víc než jen romantika, se nic víc ve skutečnosti neskrývá. Několik drsných scén je jen na efekt, i když se zdá, že by i pořádné akční a napínavé scény dokázal Hallström vystavět. Prostoru zde ale má málo. Pokud chcete romantiku za každou cenu, tak i tohle snesete. Pokud chcete něco víc, vyberte si třeba "Terapii láskou".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, že v tomhle podání romantika nemůže mít drsnější podobu.

Hodnocení: 45 % za to, že se film tváří jako něco víc, než čím je - romantikou

Zlomené město (2013) - 50 %

Zlomené město (Broken City, 2013)

Skoro jako kdyby se nám snímek snažil říct, že město můžeme zlomit, ale nezlomíme lidi, kteří v něm žijí. Alespoň ne ty, kteří to myslí skutečně dobře a jsou ochotni pro pravdu udělat cokoli, klidně i obětovat sebe samotné. Jenže, co to vlastně znamená? Je město opravdu zlomené? Ale pokud ne obrazně, tak to musí znamenat, že se zlomilo jako soubor staveb. To se ale ve filmu neřeší. Potom tedy musejí být zlomení lidé. Ale nic speciálního film nenabízí. To, že tu je starosta, jehož zájmy jsou nejisté, že tu je žena, která je nevěrná, že tu je policajt, který ve službě zabije, to ještě nejsou moc důvody k tomu, aby se dalo mluvit o skutečně zlomeném městu. Takové město je každé. Takže o čem tedy film vlastně je?
Film je o lidech, to je jasné. O lidech, kteří nejsou takoví, jací se na první pohled zdají. Nosíme všichni masky, každý si vytváří nějakou masku pro společnost, pro ostatní lidi kolem. Policista má masku, která mu zaručuje beztrestnost. Alespoň na první pohled. Starosta má masku charakterního člověka, jemuž jde pouze o dobro města. Starostova manželka má zase masku vzorné ženy. Všichni vypadají na očích veřejnosti velmi dobře, ale pod povrchem to hnije. Jako první, hned na začátku filmu, o svou masku přijde policista, ale jen částečně. Zabil v akci člověka a podle všeho to nebylo zabití, které by se dalo považovat za "běžné". Někdy policista prostě musí vystřelit, nedá se nic dělat, ale v tomhle případě asi střílet neměl. Soud ho však osvobodí. Starosta policistu, který byl odvolán, kontaktuje a dá mu najevo, že s ním má ještě plány. K těm dojde o sedm let později, kdy starosta chce zjistit, s kým si to rozdává jeho manželka. Vzhledem k tomu, že z poldy se stalo soukromé očko, je přesně tím vhodným kandidátem na to, aby zjistil, kdo je oním amantem. Detektivovi se to podaří a amant je nedlouho poté nalezen mrtev. Nemluvě o tom, že se jednalo o novou politickou hvězdu.
Do role policisty byl vsazen Mark Wahlberg a konečně je to zase jedna role, kde docela dobře hraje. V konečném důsledku je to nejlepší obsazení v rámci celého filmu. Catherine Zeta-Jones také není špatná, ale dostává se jí velmi málo prostoru. Russell Crowe ten odvádí svůj průměr a naprosto to stačí, neoslní. Proč se ale přemáhat, když snímek nemá co zásadního nabídnout. Na první pohled je film velmi profesionální, všechno je vyblýskané, prostě hollywoodský film, ale pod tím pozlátkem se skrývá jen hromada řečí, snaha nahlédnout do komunální politiky v Americe, a pak jeden spíše podprůměrný příběh o korupci a cti. Snímek nám chce ukázat korupci, chce nám ukázat, jak špatní lidé dokáží být a že jsou to nakonec ti, co zabíjí, kteří v sobě mají ještě dostatek cti, aby to všechno zastavili. Nebo se o to alespoň pokusili. V tomhle směru má snímek vlastně happy end, což mi tu nesedí, ale nedá se nic dělat. Závěr snímku "Muž ve stínu" mi v tomto směru přišel mnohem logičtější.
Allen Hughes není špatný režisér, ale každému jeho snímku je možné něco vytknout. "Z pekla" nemá tu sílu, kterou má komiks Allana Moora. "Kniha přežití" se zase rozhodně nesetkala s takovým úspěchem, jaký se předpokládal. Ani "Zlomené město" není tím správným. Jeho filmy vypadají na první pohled hodně dobře, ale pod tím pozlátkem to prostě není ono. Jako když rozbalíte čokoládový bonbon, kde zjistíte, že čokoláda je vyschlá a hnusná, anebo aspoň chybí sladká náplň, která vám byla slibována na obalu. Na "Zlomeném městě" je pak nejhorší, že se budete nudit. Napínavý thriller je místy zpomalen do statického stavu a jako kdyby se ani dál nechtěl pohnout. Takový film vypadá dobře v traileru, ale jako celek je to nevýznamný film, který ve vás nezanechá něco, co byste si vzali dál. Snad jen to, že příště si Wahlberg vybere něco zajímavějšího, kde ukáže, že je opravdu dobrým hercem.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, že Wahlberg umí hrát.

Hodnocení: 50 % za to, že to prostě není nic moc objevného

Vedlejší účinky (2013) - 90 %

Vedlejší účinky (Side Effects, 2013)

Steven Soderbergh není režisérem, kterého bych vyhledával za každou cenu. Většinou my na jeho filmech něco nesedí, o čemž jsem se přesvědčil i při sledování jeho posledních kousků. Jeho "Che Guevara" a "Che Guevara: Partyzánská válka" nebyla ani pocta ani odsouzení Ernestova života, "Bez kalhot" něco chybělo, hlavně asi nějaký smysluplnější děj, "Zkrat" mě naprosto unavil a dojem zachránil jen snímek "Nákaza", který mi uhranul svým chladným přístupem k postavám. Nyní ale přišel film "Vedlejší účinky" a mně je skoro líto, že se Soderbergh na velká plátna vykašlal a rozhodl se, že nyní bude točit pro televize, kde má pocit větší volnosti a možnosti více experimentovat. Prvním takovým příspěvkem by měl být snímek "Behind the Candelabra". Ale vraťme se k "Vedlejším účinkům", které mi vskutku učarovaly.
Už když jsem četl článek o tom, jaký je příběh filmu, zaujalo mě to. Ani nevím, čím vlastně, ale předpokládám, že tím, že se mělo zaměřovat na psychologickou stránku člověka. Tohle mě prostě zajímá, i když ne z vědeckého hlediska, ale prostě čistě z hlediska neprofesionálního, z hlediska autora, který rád píše o tom, co se lidem děje v hlavě, co je motivuje, co je posouvá k tomu, aby dělali, co dělají. Steven Soderbergh se pustil do tématu léčiv, alespoň na první pohled a rozhodl se zjistit, jaké jsou jejich vedlejší účinky. Jak se ukazuje, vedlejší účinky mohou být skutečně velmi překvapivé, a to, co se píše na instrukcích k jejich užívání, vůbec nevystihuje podstatu toho všeho.
Prim filmu "Vedlejší účinky" hraje scénář. Je promyšlený do detailů (dává vzpomenout na sérii "Dannyho parťáci") a skutečně dokáže překvapit. Je velmi dobře zamotaný, ale zamotaný takovým způsobem, aby to každý divák pochopil, nebo alespoň v závěru zjistil, kde se vlastně celou dobu skrývala pravda. Ano, jsou zde momenty, kde budete tápat a budete mít pocit, že se všechno úplně nevysvětlilo a že to úplně všechno logicky nesedí (proč byl doktor Banks (Jude Law) stále jediným, kdo mohl v ústavu navštěvovat Emily Taylor (Rooney Mara), když mu očividně měli vzít licenci, nebo byl minimálně zdiskreditován?), ale to nic nemění na tom, že scénář dokáže překvapit. Všechno rozhodně čekat nebudete, to vás ujišťuji.
Příběh má něco z atmosféry Hitchcockových filmů, ale je to především Soderbergh. Jeho kamera - když říkám jeho, myslím doslova jeho, protože svoje filmy si natáčí sám - je úžasná, místy snímá takové záběry, jaké byste si v dané scéně nedokázali ani představit, respektive nenapadlo by vás, že budou fungovat. Nesnaží se film dělat artově, ale některé záběry na vás skutečně dýchnou hloubkou, ale přitom jsou v souladu s thrillerovým příběhem, jenž sledujete. Šílenství, deprese a zmar prostupují hlavní hrdinkou, kterou ztvárnila Rooney Mara, neskutečně talentovaná mladá žena, která nám toho ještě hodně předvede. Neméně skvělý výkon pak podává Jude Law. Rozhodně se neztratí ani Channing Tatum, i když mám pocit, že proti němu Soderbergh něco má. ani ve filmu "Zkrat" mu nedal tolik prostoru. Na druhou stranu v "Bez kalhot" si to Channing vynahradil.
I když je snímek "Vedlejší účinky" v první řadě thrillerem, rozhodně se zde neztratí ani společenská kritika, která je místy hodně okatá, ale místy celkem dobře skrytá. Konzumní společnost Spojených států amerických se tu kritizuje krásně, kdy reklama je božím slovem, na kterém jediném záleží. Co řekne doktor, to není důležité, protože reklama, ta říká něco jiného. Skvěle se film otevírá a uzavírá, kdy v podstatě sledujeme jednu a tu samou scénu a říkáme si, jak víme, že my jsme těmi příčetnými? Jak víme, že ta naše kóje, ten náš prostor, který je nám vymezen, vlastně opravdu není jen tím vězením, které jsme si předělali podle sebe a myslíme si, že jsme svobodní? Výmluvný je pak záběr na Banksova syna (těsně před poslední scénou), kdy doslova vidíme tu dětskou nevinnost a přemýšlíme o tom, jestli opravdu chceme do takového světa rodit děti, jestli chceme, aby se z nich stalo něco podobného.
Steven Soderbergh podává výbornou výpověď o současné společnosti, o tom, jak nedokážeme zvládat krize a jak se hroutíme, ale to všechno balí do takového obalu, aby jednoduché přehlédnutí snímku jako sociální kritiky nebylo tak automatické. Film je napínavý, film udrží vaši pozornost, baví, ale zároveň o něm budete schopni uvažovat. Žádný jiný Soderberghův film mě zatím tak nedostal, a z tohoto důvodu si myslím, že je jeho doposud nejlepším. K ruce měl svou kameru, ale také skvělý scénář, což ne vždy v jeho filmech platilo, a pak i skvělé herce, což tedy platí pro většinu jeho filmů. Se Soderberghem lidé chtějí točit a je to dobře, protože jim dává vyniknout. Tentokrát film vyniká jako celek a jako celek výborně funguje. 90 % naprosto zasloužených.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět film, který vás skutečně může překvapit.

Hodnocení: 90 % za možná nejlepší film Stevena Soderbergha

Zombieland (pilotní díl seriálu, 2013) - 70 %

Právě dnes jsem měl to štěstí, že jsem mohl zhlédnout první díl připravovaného seriálu "Zombieland". Inu, ono to ještě vůbec není jisté, že se bude jednat o seriál, který skutečně poběží. Je to hlavně na divácích, jak se rozhodnou a jak podpoří jednotlivé projekty, s nimiž vyrukovalo Amazon Studios. Tahle společnost založená na platformě největšího internetového obchodu, vytvořila několik pilotních dílů k různým seriálům, a je hlavně na divácích, co budou podporovat. Podle toho se společnost Amazon Studios rozhodne, co skutečně podpoří.

"Zombieland" je pouze jeden z několika seriálů, které jsou navrhovány, ale samozřejmě se jedná o něco, co mě osobně velmi zajímá. Film "Zombieland" mě naprosto odrovnal a já jsem poznal, že zombie ještě nejsou na soumraku. Mají ještě z čeho čerpat a mohou být zábavné. Pilotní díl navazuje na dění ve filmu a na postavy, které se zde vyskytovaly. Zůstávají tedy Tallahassee, Columbus, Wichita a Little Rock, s kterými putujeme po světě a zažíváme krátké epizodky. Je to vlastně takový sled scének, které nám ukazují, že přežít v zombielandu skutečně není jednoduché, zvlášť když ještě nejspíš trpíte prokletím a všichni kolem vaší čtveřice musí umírat.

Seriál, pokud bude natočen, se bude muset spokojit s jinými herci, než jakými disponoval film. Je to vidět už na tomto pilotním díle. Kirk Ward rozhodně není Woody Harrelson a jeho humor není tak lehký, přirozený. Kirk dost tlačí na pilu, ale pořád je nejvýraznější z celé čtveřice. Nejsou úplně zachovány charaktery, ale rozhodně jsem neměl pocit, že by to šlo úplně do háje. Snímek má ambice, má potenciál, jestli se přetaví v série, to je otázka. Já doufám, že se tak skutečně stane.

Odkaz na pilotní díl: Zombieland (v angličtině s anglickými titulky)

Hodnocení: 70 % za to, že opravdu chci, aby se tohle natočilo jako seriál

Nevědomí (2013) - 60 %

Nevědomí (Oblivion, 2013)

Tom Cruise je miláček davů, ale stejně tak jsou zde další davy, které ho budou nenávidět. Může za to jeho oddanost scientologické církvi a některé excesy, které díky tomu měl a názory, které prezentoval. I když se loni mluvilo o tom, že by měl církev opustit, nejsou zatím potvrzené zprávy, že by k tomu nakonec skutečně došlo. Přesto mu ale stále nejde vzít jednu základní věc. Tom Cruise je herec, který přes svou kontroverzi dokáže do kina přilákat diváky. Je to hlavně proto, že si vybírá filmy, které mají komerční potenciál. Pokud se podíváme na jeho poslední filmy - "Mission: Impossible 4", "Zatím spolu, zatím živí", "Rock of Ages", "Valkýra" nebo "Jack Reacher", pouze ve dvou případech ("Rock of Ages" a "Zatím spolu, zatím živí") se stalo, že by si na sebe film v Americe nevydělal. Předpokládá se ale, že celosvětové tržby filmy zaplatily, snad jen "Rock of Ages" na tom bylo nejhůře, ale Tom Cruise se rozhodně neztrapnil. Spíš naopak. Osobně mám ale film ze všech pěti jmenovaných nejraději.
Pokud se ale podíváme na všech pět filmů, nebo alespoň ty čtyři, ve kterých Cruise hrál hlavní roli, ve všech je to role poměrně akční, ve většině role velmi fyzicky náročná. Přesně taková je i role ve filmu "Nevědomí". Rozhodně se nešetří, a to už mu letos bude 50 let. Na takový věk je na tom skutečně dobře a předvádí nám to docela rád. Bohužel filmy, kde hraje, jsou přece jen trochu klišovité. Když si k filmu v kině sednete, řeknete si, jak to tentokrát Cruise asi přežije. Nějak si nedovedu představit, že by na konci filmu nebyl živý. Je to skoro nemyslitelné. Co myslíte, jak to dopadne v tomhle snímku? No, musím říct, že scénáristé tomu dali určité kouzlo.
"Nevědomí" je film vyprávějící příběh o tom, jak byla Země téměř zničená válkou, která propukla poté, co planetu napadla jiná rasa, jejíž domov byl zničen. Lidé se ubránili a válku vyhráli, ale Zemi přesto musí opustit. Již nebylo možné, aby zde dál žily, protože vlády musely vypustit jaderné hlavice. A tak se obrovské vesmírné lodě snaží vysát všechnu vodu z moří, aby tato byla přenesena na Saturnův měsíc Titan, kde by lidstvo mělo nalézt nový domov. Tom Cruise je Jack Harper, který spolu s Victorií (Andrea Riseborough) stráží věže vysávající oceány, aby je neohrožovali vetřelci, kteří se na Zemi ještě skrývají. Jsou nebezpeční a v plánu mají podle všeho zničit lidstvo úplně. Vysávání oceánů je skoro u konce, ale Jack s Victorií začínají mít stále větší problémy s obrannými sondami, které se ztrácejí, případně mají problémy s nefunkčností. Na jedné výpravě za opravou sondy zjišťuje, že v celém jeho životě je možná trochu víc, než si celou dobu myslel.
Tom Cruise podává dobrý výkon, a jelikož je na plátně v podstatě celou dobu, musíte ho snést. Nemyslím si však, že by to mělo být nějak komplikované. Ten člověk je na pohled prostě sympaťák a hraje postavu, kterou je možné si snadno oblíbit. Takových je většina. Film navíc disponuje herci jako Morgan Freeman a Olga Kurylenko, s nimiž se ztotožňuje docela snadno. Co mě ale stejně nejvíc uchvátilo, to byl sci-fi svět, který nám byl prezentován. Fungoval skutečně dokonale. Krásná postapokalyptická Země, dokonalé triky, výborné sci-fi technologie. "Něvědomí" si však přece jen dovolilo ten komfort a kopírovalo filmy jiné - najdete zde trochu s filmů jako "Planeta opic", "Matrix" nebo "Prometheus", ale díky osobě režiséra a postavě Olgy Kurylenko dojde i na podobnost s "Tron: Legacy".
Co osobně považuji za největší problém, to je odhalování pravdy. Není to zas tak nic velkého, objevného, nečekaného. Když seto tak vezme, je to vlastně poměrně jednoduché řešení, které jsme měli celou dobu před sebou. Asi to zase tolik nepřekvapí, ale je to minimálně ucházejí. Jenže "Nevědomí" ke konci přece jen začíná nudit a je to už něco jako "Den nezávislosti", trochu možná také "Hvězdné války". Považovat "Nevědomí" za zklamání bych si však nedovolil. První polovina, skvěle vystavěný svět a pravidla, výborné efekty, to je přece jen dobrý nadprůměr. Zbytek se trochu táhne, ale sem tam na mě padla velmi příjemná nostalgie. Scény u jezera mi promlouvaly rovnou do duše.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět Cruise v pořád dobré formě.

Hodnocení: 60 % za to, že než se došlo k vysvětlení, tak to bylo skutečně povedené sci-fi

Dávám tomu rok (2013) - 60 %

Dávám tomu rok (I Give It a Year, 2013)

První, co mě už během zhlédnutí napadlo, to je fakt, že jsem doufal v trochu vtipnější komedii. Ne, že by snímek "Dávám tomu rok" vtipný nebyl, ale co si budeme povídat, ty nejlepší vtipy se mu podařilo střelit do traileru. Bohužel je to trend poslední doby, což je škoda. Producenti si neuvědomují, že trailery by šli dělat jinak. Takhle to je jednoduché a lidi na snímky stejně do kina přijdou, tak proč to měnit? Vždycky mám raději trailer, když jen naznačí, ale to se dnes moc nenosí. Škoda. Taková scéna s holubičkou byla skutečně parádní, i když je pravda, že jako celek byla ještě lépe vypointovaná než ta ukázka v traileru. Nic to však nemění na tom, že "Dávám tomu rok" mohl přinést humor ještě údernější.
Nat (Rose Byrne) potká Joshe (Rafe Spall) a okamžitě se do sebe zamilují. Po chvíli dojde i na svatbu a možná jednu z nejvtipnějších/nejtrapnějších scén, které film nabídne. Řeč svědka, která byla také - a skoro celá - v traileru. Joshův přítel Danny (Stephen Merchant), právě onen svědek, je snad tím nejlepším, co film nabízí, ale přesto ho dávkuje jen velmi pozvolna. Jako kdyby film nevěděl, kde má silné stránky. Skvělé herce nám představuje jen v malých dávkách. Není to jen Merchant, ale i Mimmie Driver, sestra Nat, která pronese onu větu, podle níž se snímek jmenuje, Anna Farris nebo Simon Baker, kteří mají o něco více prostoru, ale přece jen je pořád až moc zaměřeno na Spalla a Byrne, kteří nejsou špatní, ale ani nejsou hlavní humornou složkou.
Abych pokračoval trochu v ději. Nat a Josh se vezmou, ale jeto právě Natina sestra, která pronese tu památnou větu: Dávám tomu rok. A skutečně. Ukazuje se, že manželství není tak jednoduché, ani tak krásné, jak se na první pohled zdálo. Novomanželé poměrně velmi brzy zjišťují, že si nesednou, že si nerozumí a nejsou schopni pochopit toho druhého. Rozhodně film nedoporučuji lidem, kteří mají manželské problémy. I když je to komedie, je ve filmu hodně, co by mohlo dvojice přimět k ještě většímu přemýšlení o tom druhém. A rozhodně ne vždy v tom dobrém smyslu slova. Film tedy rozhodně nejde doporučit těm, kteří nemají doma úplně klidnou domácnost.
Co je na filmu nejhorší, to je jednoznačně jeho závěr. Je to až moc hloupě sladkobolné a hlavně trapné. To sice sladkobolnost trochu vyvažuje, ale rozhodně se nejedná o závěr, který by si film zasloužil. Dalo se čekat, že to nějak podobně dopadne, akorát scéna na nádraží je možná trochu moc. Nedá se nic dělat. Co si budu z filmu odnášet, to jsou místy skutečně dobré pocity z humoru, který zde byl, toho brejlouna (Stephen Merchant) jsem si prostě zamiloval, ale hlavně, Anna Ferris umí hrát a v pitomých parodiích jen utápí svůj talent. Doufám, že i takového Simona Bakera uvidíme častěji. V "Mentalistovi" dokázal, že je výborným hercem, tady nám ukázal svou trochu jinou rovinu a rozhodně mu také sedla. "Dávám tomu rok" není snímek, který by mě naprosto odrovnal, ale rozhodně to není ani snímek, který by si zasloužil odsoudit. Dobrý humor zde rozhodně je, jen to nefunguje úplně jako celek. Co se týká romantických komedií, tak stále nadprůměr.

Kdy je na film vhodné kouknout: Rozhodně ne tehdy, když řešíte manželskou krizi.

Hodnocení: 60 % za to, že jsem přece jen čekal ještě o něco více humoru

The Green Hornet (seriál, 1966-1967) - 70 %

The Green Hornet (1966-1967)

Myslel jsem si, že seriál budu hodnotit poměrně negativně, ale když se srovná s dalšími seriály z té doby (např. "Batman") přece jen z tohoto srovnání "The Green Hornet" vychází jako vítěz. Čím je to dáno? Tak těch faktorů je hned několik, ale pěkně postupně. Nejprve o tom, jak vlastně seriál vznikal. I když to tak vypadá "Zelený sršeň" není původně komiksovým hrdinou, ale hrdinou rozhlasovým, který se objevoval v éteru od roku 1936 nepřetržitě do roku 1950. i když na různých stanicích, a pak se vrátil ještě v roce 1952. Nové rozhlasové díly pak natočeny nebyly. To už ale stačil vzniknout televizní seriál "The Green Hornet" v roce 1940 a jeho pokračování "The Green Hornet Strikes Again!" (také 1940). Nejúspěšnějším se ale stal seriál z roku 1966, na který se chci dnes soustředit. Mezitím samozřejmě vznikaly i komiksy o tomto hrdinovi, v roce 2011 jsme se dočkali i snímku "Green Hornet", který šel i v českých kinech a kde jsem se s ním poprvé setkal i já.
Seriál je velmi obdobný, i když příběh v pozadí zde není tak rozpracovaný. Jedná se, jak bylo na tehdejší dobu zvykem, o sled jednotlivých epizod, které na sebe nějak zásadně nenavazují, pokud se nejedná o epizodu, která je rozprostřena do dvou dílů. V seriálu jsou tyhle dvoudílné epizody celkem tři. Příběh je pak spojován především postavami, které se v něm vyskytují:

• Green Hornet (Van Williams) - Asi nejznámější postava v hercově filmografii. Green Hornet je vlastně maskovaný detektiv, který je na hraně zákona, ale je mnohem kontroverznější postavou než tehdejší Batman, což byl maskovaný superhrdina, trochu šašek. Green Hornet není všemi přijímán jako hrdina a to je jeho kouzlo. Někdy skutečně jedná jako zločinec, aby svou pověst přiživil. Jinak je to geniální detektiv, který nepoužívá střelné zbraně, ale high tech hůlku, která dokáže na dálku odhodit předměty, vyrazit dveře, apod. Taková telekinetická hůl vlastně. Green Hornet je nadmíru inteligentní a celkem dobře se pere. V reálném životě je Green Hornet vydavatelem novin Brittem Reidem. 
• Kato (Bruce Lee) - Ano, tohle je role, kterou se proslavil Bruce Lee v Americe, bohužel role, o kterou sám tak úplně nestál. Kato je sluha Britta Reida a řidičem a parťákem Green Horneta. I když má očividně lepší bojové schopnosti - aby ne, je to Bruce Lee! - nemá tolik prostoru, aby cokoli předvedl. Sem tam v dílu neřekne skoro nic a jeho bojového umění si také moc neužijeme. Právě to byl důvod, proč "The Green Hornet" skončil poměrně brzy. Bruce Lee ze sebe nechtěl dělat jenom vedlejší, i když oblíbenou postavičku. Rozhodně by si zasloužil lepší úlohu.
• Lenotre Case (Wende Wagner) - Lenore je zvaná Casey a je to sekretářka Britta Reida, jedna z osob, které vědí, že Britt je ve skutečnosti Green Hornet, a to i přesto, že na něj velmi často sám nadává. Jedná se o vedlejší postavičku, která má ještě méně prostoru než Kato, ale sem tam se dostane do popředí. A hlavně, je to ženský prvek v seriálu, který je - jak jinak - výrazně maskulinní.
• Mike Axford (Lloyd Gough) - Mike je redaktorem v Brittových novinách. Jedná se o klasickou postavu, která neustále pase po tom, aby dostala Green Horneta za mříže. Pro něj je to gauner a zločinec a nic nemůže změnit jeho zarytý názor. Sám se díky tomu ale dostává do problémů a nejednou ho Green Hornet musí zachránit. Nepřipomíná vám to trochu vztah Spider-Mana a J. Jonaha Jamesona?
• Právní zástupce Krank Scanlon (Walter Brooke) - Třetí člověk, který mimo Kata a Casey ví, že Britt je Green Hornet. Právě zástupce Scanlon je tím, kdo mnohdy Green Hornetovi dává případy a také informace k jejich řešení.

Tohle je výčet hlavních postav, které se v seriálu objevují. Jsou zde pak vedlejší postavičky malé a samozřejmě záporáci, kteří se v podstatě každý díl mění. Jen tak pro zajímavost, z těch známějších herců dojde třeba i na Johna Carradina v dílu "Alias the Scarf". Green Hornet a jeho věrný Kato se se všemi musí utkat, a i když se dostavují komplikace, vždy jsou to oni, kdo vítězí. Ale to je celkem pochopitelné. Co je na příběhu skvělé, to je skutečnost, že není až tak jednoznačný. Nesnaží se zbytečně moralizovat, v čemž je rozhodně lepší než seriál "Batman" z té doby. Mimochodem ve třech dílech "Batmana" se Green Hornet i Kato skutečně objeví. Crossovery nejsou vymožeností dneska. "The Green Hornet" je seriál, kde máme kladného hrdinu, ale ten se tak nechová za každou cenu. Někdy je ochoten se spolčit se zločinci, aby je nakonec dostal za mříže, dojde i na vydírání, apod. Vždy ale sleduje ochranu nevinných, těm by nikdy neublížil. Pořád je to zásadový člověk a já si myslím, že takhle měl vypadat i "Batman", ale bohužel. "Batman" Adama Westa je trochu někde jinde. Však si o něm také ještě něco povíme. Těch dílů má ale "Batman" docela dost, tak si budete muset počkat, až je všechny zhlédnu. Bojím se, že to bude celkem utrpení, i když místy se mi vrací vzpomínky, nejspíš na nějakou rakouskou televizi, kde to před lety muselo běžet.
Proč je "The Green Hornet" tak dobrým seriálem? Především je to proto, že i po letech se dá pořád sledovat, a to už je mu skoro 50 let. Neříkám, není to pro každého, ale obdivuji na něm několik aspektů. Tou první je účast Bruce Leeho a já jsem rád za každý kousek, v němž ho mohu vidět. Tím druhým je fakt, že je to místy zábavné. Ne nuceně, ale lehce, hezky. Seriál není vizuálně přeplácaný, i když dvoudíl s názvem "Invasion from Outer Space" je vizuální šílenost dost velká. Přesto ale je to pořád v mezích. Postavy jsou navíc příjemné a skutečnost, že je zde určitá nejednoznačnost v osobnosti Green Horneta mi sedí. Tenhle seriál může zaujmout i lidi, kteří komiksové hrdiny moc nemusejí. Ta maska je přece jen škraboška a sci-fi prvků seriál moc nemá, i když i za ně jsem rád. Na své si přijdou milovníci různých arzenálů, protože Green Hornet má vychytávky, které často používá. Tou nejkrásnější je automobil Black Beauty.

Seriál běžel pouze v rámci jedné sezóny, protože Bruce Lee si až moc dobře uvědomoval, že jeho postava je jen poskokem a v takové pozici by zůstala. Seriál měl celkem 26 dílů, každý zhruba 20 minut čistého času. Vysílalo se od září 1966 do března 1967.
Kdy je na seriál vhodné kouknout: Když máte chuť na něco starého, sem tam trochu hloupého, ale pořád snesitelného.

Hodnocení: 70 % za skvělého Bruce Leeho, který dostal málo prostoru, ale také za celkem zajímavou postavu Green Horneta

Chladnokrevně (1996) - 50 %

Chladnokrevně (In Cold Blood, 1996)

"Chladnokrevně" je naprosto skvělá a chladnokrevná kniha Trumana Capoteho, která se zabývá jedním případem, kde došlo k vraždě čtyřčlenné rodiny. K vraždě naprosto zbytečné. "Chladnokrevně" je také film, které byl podle této knihy natočen v roce 1967 a svým syrovým, téměř dokumentárním stylem přenesl knihu na plátna skutečně věrohodně. "Chladnokrevně" je také televizní film z roku 1996, který zpracovává stejnou předlohu a pokusil se o její přepracování do současné podoby. Nabízí se otázka proč? To není pro televizi jednodušší odvysílat snímek z roku 1967, který je svým pojetím a dopadem na diváka skutečně velmi silný, až drásavý?
V případě televize nelze mnohé mluvit o snaze komerčně uspět, ale přesto se zrovna tento remake jeví jako zbytečný. První film samozřejmě nemohl být překonán, ale nejhorší na tom je, že se nedostavila ta potřebná atmosféra. Kam se poděla drásavost? Kam se poděla deprese, která na člověka padá jak z toho činu, který vrazi vykonali, tak i z toho, jak jsou následně popraveni? Jsem si jistý, že do jisté míry je to dáno tím, že film je barvený. Najednou jako kdyby se z něj něco vytratilo. Pak je to také tím, že se tvůrci rozhodli rozdělit příběh do dvou filmů, respektive do dvou, hodinu a půl dlouhých dílů. První se zabývá tím, jaké události předcházely vraždě, druhý díl se zajímá o události, jež následovaly. Problém pak vzniká v tom, že například velmi důležitá část před popravou je zkrácena na minimum, a tak potenciál, který se ve vězení skrývá, není vůbec využit. Škoda, poprava se pak stává obyčejnou popravou.
Nová, televizní verze má pak několik základních problémů. Příliš velké seznamování se s postavami. Dává se do toho moc emocí přímo ve filmu, ale první film z roku 1967 těžil z toho, že byl dokumentaristický, držel si odstup. Emoce se pak dostavily samy, v podstatě jako vedlejší efekt. Film je až moc chronologický - snižuje se efekt, protože už v polovině víme, co se stalo. Scéna v domě se odehraje příliš brzy, a  i když ne celá, přesto se odhalí dost na to, aby byl divák o část zážitku ochuzen. Herecké obsazení je pak poměrně nevýrazné, což by zase tak nevadilo, ale jde spíše o to, že ani herecky film nevyniká. Nejde o jména, ale o kvalitu. Sam Neill zde hraje další ze svých kladných rolí, v nichž ho mám raději, ale je jen jedním z vyšetřovatelů, i když v podstatě postavou hlavní. Alespoň na straně zákona. Film se ale především zaměřuje na záporné postavy, na dva vrahy.
Právě v postavě jednoho vraha je možné najít jedno velké pozitivum, a to Erica Robertse. Kromě toho, že zjistíme, že Eric Roberts dobře zpívá, také pochopíme, že je to skvělý herec, a to přesto, že se prezentuje spíše v béčkové produkci. On je tím, kdo podává skutečně dobrý výkon a více tak zdůrazňuje postavu Perryho Smithe, kterou ve své knize zdůraznil i Capote. Kdyby ani Roberts nijak nevynikal, film skutečně nemá co zásadního nabídnout. Ve srovnání s filmem z roku 19´67 však bude nadále vyznívat jako slabší provedení, provedení, které nepochopilo, co je výsadou předlohy i prvního filmu - v syrovosti ukázat, jak zbytečná je smrt člověka, a to ve dvou podobách. Nejprve v podobě smrti rodiny, která zemřela naprosto bez důvodu, jen pro zabití samotné, a potom i ve smrti vrahů, kdy se ukazuje, že jejich smrt nezměnila naprosto nic.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete ujistit, že první film z roku 1967 je skutečně dílo génia.

Hodnocení: 50 % za to, že je to jen hroší remake prvního filmu podle Capoteho knihy

Jurský park (1993) - 80 %

Jurský park (Jurassic Park, 1993)

I když si myslím, že "Jurský park" má své nedostatky, některé poměrně zásadní, přesto jsem si ho nemohl nechat ujít v kině jako 3D. Po peripetiích, abych dostal brýle, které skutečně budou mít 3D efekt, jsem si nakonec mohl vychutnat podívanou, která skutečně stojí za to. Pravda. Přidaná 3D hodnota není zase tak zásadní, ale sem tam máte pocit, že ty dinosauři jdou přímo po vás. Kdyby se "Jurský park" natáčel dnes, rovnou jako 3D film, asi by to bylo ještě zajímavější. Tak třeba se dočkáme čtvrtého dílu, který určitě ve 3D bude.
Příběh "Jurského parku" je poměrně známý, ale pojďme si ho připomenout. Muž, jehož snem bylo mít zábavní park, který skutečně bude jedinečný, postavil něco neuvěřitelného. Získal DNA dinosaurů a mohl tak vytvořit park, kde v dnešní době potkáme skutečné, živé dinosaury. Mnohem realističtější obdoba našich dnešních Dinoparků. Jenže k tomu, aby park otevřel, potřebuje souhlas několika odborníků, aby mu pojišťovna a investoři provoz povolili. Odborníky jsou doktor Allan Grant (Sam Neill), doktor Ian Malcolm (Jeff Goldblum) a doktorka Ellie Sattler (Laura Dern). Právě je si zve do svého parku John Hammond (Richard Attenborough), aby mu ho schválili. Samozřejmě, že ze začátku jsou všichni ohromeni, ale vědci si začínají uvědomovat, že na přenesení zvířat do času a místa vzdáleného 65 miliónů let od jejich skutečné doby je něco nepřirozeného. Ať už z čistě vědeckého hlediska, nebo z hlediska morálního či dokonce náboženského.
Když jsem tak přemítal o tom, co vlastně postavy říkají, došlo mi, že něco mělo zůstat v knize. Promlouvají o morálce, ale to spíše tlumí dopad snímku. Hlavně jak se do toho zaplete náboženství, už je to trochu moc. Ale nejde jen o tohle. On scénář má trochu slabiny, s kterými se snažil především vytvořit potřebný efekt. Postava Nedryho je zde pouze proto, aby něco spustila, potom se jí jednoduše zbavíme. To, že někdo chce ukrást embrya, vyznívá jen jako nezbytnost - film musí mít nějakého záporáka. Dle mého názoru by stačilo, aby se jednalo pouze o lidské selhání, ne nutně i o lidskou chamtivost a zášť. Pravda, v tomhle směru je však film věrný předloze. Té je koneckonců věrný poměrně hodně. Však také sám Michael Crichton na scénáři pracoval spolu s Davidem Koeppem. Jejich postavy jsou však kostrbaté, jejich motivace podivné a nejsou dotažené k dokonalosti. Koneckonců ono i celé dění v parku je jen takovou ukázkou, zase tolik se toho nestane. Ale přesto snímek funguje. Proč? Odpověď je jednoduchá - provedení.
Vizuální stránka je dokonalá. I po dvaceti letech dinosauři ve filmu vypadají lépe než v mnoha jiných filmech dneška. Je to neuvěřitelné, co se Spielbergovu týmu povedlo, ale je to tak. Však ono se stačí podívat na to, kdo na filmu spolupracoval. Animatroniky (mechanických modelů) se ujal Stan Winston, legenda oboru, která dělala na filmech jako "Vetřelci" nebo "Terminátor 2: Den zúčtování". Film ale potřeboval i digitální efekty. Přece jen, desetimetrová loutka dinosaura, která se pohybuje uvěřitelně, to už je celkem komplikované, pokud si má ještě stoupnout na zadní (zda by to dinosaurus dokázal, to je otázka druhá). O digitální stránku se nepostaral nikdo menší než studio samotného George Lucase, tedy legendární ILM, které dnes patří pod Disneyho. Pomocí modelů a digitálních triků byl vytvořen snímek s naprosto úchvatnou vizuální stránkou. Člověku se naprosto tají dech, když vidí ty krásné dinosaury. Ještě více pak, když si uvědomí, že tohle šlo udělat už před dvaceti lety. Vizuálně neskutečný snímek, který trochu ničí scénář a hlavně ty protivné děti.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak skvěle šlo natáčet dinosaury už před dvaceti lety.

Hodnocení: 80 % za naprosto skvělý film, jen ten příběh sem tam hodně zakopne

Dobrý Will Hunting (1997) - 95 %

Dobrý Will Hunting (Good Will Hunting, 1997)

Dlouho předlouho jsem chtěl snímek "Dobrý Will Hunting" vidět. DVD se na mě už několik let smálo z poličky, nebo z místa, kde zrovna nějakou dobu setrvávalo. Až nakonec musela přijít přítelkyně, že si něco pustí, když jsem zrovna psal. Ani ne po čtvrt hodině jsem se šel napít a v televizi zrovna shlédl scénu, kde se Chuckie Sullivan (Ben Affleck) snaží sbalit vysokoškolačky, ale jeden vysokoškolák na něj machruje, jak je chytrý. Přijde Will Hunting (Matt Damon) a na vysokoškoláka chrlí tolik informací, že ten floutek se zmůže jen na něco jako: "No a co, že seš nejchytřejší člověk na světě? Já budu mít titul."
Will a Chuckie nejsou zrovna kluci z té nejbohatší vrstvy. Přivydělávají si obyčejnou prací. Will uklízí na univerzitě, Chuckie dělá na stavbě. Jenže mezi oběma chlapci je zásadní rozdíl. Will je génius. Nemyslím tím, že je to jen hodně chytrý kluk, on je opravdu génius. Dokáže řešit rovnice, které neumí řešit ani profesoři, co se jimi zabývají celý život. Žádný z žáků se mu nerovná, nikdo není schopen řešit problémy, které dokáže Will pochopit během chvilky. Shodou okolností a prezentováním vlastních schopností na Willa narazí profesor Gerald Lambeau (Stellan Skarsgård), uznávaná osobnost na poli kombinatoriky. Chce vzít Willa pod svá křídla, ale má to jeden základní problém. Will je zrovna ve vězení.
I když jé génius, Will je zároveň pořádný rapl, s kterým jsou problémy. Vzhledem ke své sečtělosti se dokáže vykecat z většiny přestupků, ale tentokrát u soudu nepochodil a musí si odpykat trest. Profesor Lambert je však za něj ochoten zaplatit kauci. Má to jen dvě podmínky. První - Will s ním bude spolupracovat a společně budou řešit matematické problémy. Druhá - Will bude muset docházet za psychoterapeutem, aby nedělal další problémy a dal se trochu zvládnout. Druhá podmínka se ukazuje jako velmi problematická. Will si nechce nechat pomoct, místo toho donutí v podstatě každého terapeuta utéct. Pak ale narazí na Seana Maguira (Robin Williams). Kámen narazil na kámen.
Když jsem snímek sledoval, nemohl jsem uvěřit tomu, že autory scénáře jsou skutečně ti dva kluci - Matt Damon a Ben Affleck. Ten scénář má smysl, má hloubku, obsahuje scény a dialogy, na něž by se nezmohl ani mnohý scénárista s dlouholetou praxí. Výše zmiňovaná scéna v baru, ale i jakákoli další Willova argumentace, to je neskutečná smršť slov. Ale je to napsáno skvěle, uvěřitelně. Hodně tomu na síle ještě dodávají herecké výkony. Matt Damon je naprosto skvělý a já se divím, že teď dělá raději akční filmy. Dramatické herectví je to, kde se skutečně uplatní. Ben Affleck hrát neumí, to je prostě dané. V konkurenci Damona, Williamse a Skarsgårda podává výkon nejhorší, o tom prostě nemá cenu debatovat. I on však má jeden světlý a silný moment. Druhým hereckým diamantem je Robin Williams, u něhož mě velmi mrzí, že těch dramatických rolí nehraje více. Je v nich naprosto úžasný - např. remake "Insomnie". Gus Van Sant předvádí pevnou režii, a tak je "Dobrý Will Hunting" jedním z nejlepších filmů ve filmografii mnoha lidí, kteří se na snímku podíleli. Oscary za scénář a pro Robina Williamse naprosto zasloužené, stejně jako sedm dalších nominací i v hlavních kategoriích. Čekal jsem na snímek velmi dlouho, oddaloval jsem jeho zhlédnutí, ale jsem rád, že se na něj konečně dostalo. Tohle je skvost. I když se v něm - hlavně na konci - zračí určitá naivita a nutnost happy endu, stejně se tenhle snímek zařadí k tomu nejlepšímu, co jsem kdy viděl.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že géniové to mají jednoduché.

Hodnocení: 95 % za neskutečný scénář a skvělé herecké výkony