pondělí 4. února 2013

Now Is Good, Stand Up Guys, Bourne, 30 minut po půlnoci, Hodný, zlý a ošklivý, Gangster Squad, Červená řeka, Terapie láskou, Venkovský učitel, Mládeži nepřístupno, Butch a Sundance, Babeta a další


Now Is Good (2012)
Podobné příběhy jsou většinou poměrně dobře hodnocené. V titulní roli je osoba, která umírá na nevyléčitelnou nemoc. Není možné s tímhle faktem nic udělat, tak to prostě je. Skoro to vypadá, že se točí jeden podobný film za rok. V roce 2011 "Neklid", v roce 2012 "Now Is Good". Příběh o dívce, která trpí leukémií, nevyléčitelnou, podobou nemoci, která jí zabíjí. Udělala si seznam věcí, které chce stihnout, než zemře. Některé jsou banální a vycházejí z jejího mladého věku, jiné jsou poměrně pochopitelné, jako třeba mít sex. "Now Is Good" není příběhem o tom, jak se ona za každou cenu snaží najít někoho, s kým by mohla, ale je to romantický tragický příběh. V tomhle směru se film povedl a přináší přesně to, co se od něj očekává. Silné emoce. Dakota Fanning se role zhostila skvěle a já jsem z ní měl jednou zase radost. Třeba nám ještě ukáže, že "Twilight" vzala jenom pro peníze. Nutno říct, že její postava byla pro děj důležitá minimálně. Jeremy Irvine si udělal jméno na filmu "Válečný kůň", on rozhodně nemůže za to, že to byl film nepříliš dobře stravitelný. Za to může prostě Spielbergův styl, který se s jeho stářím propadá do naprosto zdrcujícího patosu a patriotismu. Některé scény ve filmu "Now Is Good" mi připomněly právě "Válečného koně". Pravda, Jeremy možná nesedne každému. Je to ten typ, který je místy až moc sladký, což v tomhle případě rozhodně není to nejlepší koření. Film je ale ve svých momentech silný, plní svoje poslání a emočně vás dostane. Možná ale přece jen nebudete brečet, což vlastně beru jako pozitivum, protože film se vás nesnaží za každou cenu vydírat.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete probudit svoje emoce.
Hodnocení: 65% za dobrý film, ale pořád již o něčem, co bylo mnohokrát viděné, někdy lépe, někdy hůře



Shadow Dancer (2012)
Tenhle týden jsem začal filmy z Británie. Čistě náhodou, tedy bez původního záměru. Přiznám se, že jsem ani neplánoval to, jak mě bude tenhle film neskutečně nudit. Snažil se zobrazovat události, které jsou poměrně emotivní, události, které by měly v divákovi nějaké ty pocity vzbuzovat, ale v konečném důsledku to byl poměrně krátký film, který se natáhl do neskutečného časového horizontu z pohledu relativního. Severní Irsko je místo, kde docházelo k bojům i krveprolitím. A není to až tak dlouho. Belfast bylo nebezpečné město, kde fungovala jak teroristická organizace IRA, tak i tajná služba MI5. MI5 se snažila potlačit vliv rebelů a zničit jednotlivé buňky, IRA zase celou dobu toužila po samostatnosti. "Shadow Dancer" by pak měl být dramatický příběh o tom, jak se členka IRA stává informátorkou MI5, aby mohla ochránit svého syna. Problém je v tom, že příběh není tak dramatický a není ani tak emotivní, jak by se dalo očekávat. Herci zde hrají, ale všichni tak nějak stejně, na všem je deka deprese, což je sice dobré zachování atmosféry, ale nějak to moc nepřidává celkovému vyznění filmu, které je pořád, no, řekněme diskutabilní. Asi se najdou tací, kterým se bude tenhle kousek zamlouvat, budou ho hodnotit jako unikátní thriller, ale já si pořád myslím, že podobné filmy by měly mít napětí. "Shadow Dancer" napínavý není.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když se chcete trochu nudit.
Hodnocení: 40% za neskutečně pomalé tempo o poměrně zajímavých postavách, které mě ale nedostaly



Jako za starejch časů (Stand Up Guys, 2012)
Christopher Walken a Al Pacino. Tahle stará garda v jednom filmu a k nim ještě neméně starší Alan Arkin? Tak takový film jsem si rozhodně nemohl nechat ujít. Tahle trojice je skvělou ukázkou toho, jak lze i ve stáří natočit snímek, který bude tak plný života, i když zde vlastně půjde o smrt. Val (Al Pacino) se po dlouhé době vrací z vězení. Čeká na něj jeho nejlepší kamarád, Doc (Christopher Walken), s kterým toho hodně provedli, hodně nakradli, ale byl to právě zákon, který je rozdělil. Val je ale rád, že je na svobodě a chce toho využít, chce si trochu užít. Tak to rozjedou - ženy, drogy a alkohol, pro jistotu, ještě nemocnice, když prášky na erekci zaberou až moc. Film je vtipný, zároveň i smutný, ale nic to nemění na tom, že je zábavný, že je to snímek, který nějaké ty emoce vzbudí. Pro děj je zásadní, že Doc se s Valem znovu nesetkal jen pro jejich staré přátelství, ale také proto, aby Vala zabil. Ano, má zabít svého nejlepšího kamaráda, aby sám své vnučce zajistil bezpečí. Dokáže tohle? Dokáže zabít muže, kterého má skutečně rád? Tohle je buddy movie klasického rázu, film o přátelství, které rozhodně stojí za to. Ke dvojici se v průběhu filmu přidává ještě Hirsch, třetí do party. Ten vždycky dělal řidiče. I pro něj je znovushledání se se starými parťáky zásadní a navždy změní jeho život. Humor, nostalgie, smutek, tohle všechno ve filmu zažijete, a navíc ještě skvělou dvojici staříků, kteří sakra dobře umí střílet a pořád jsou schopní si to rozdat i s těmi mladšími. Není to žádný velký film, ale o to více mě snímek nadchnul. Přesně takový film, od kterého chcete jen trochu zábavy.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když je přátelství nade vše.
Hodnocení: 75% za tři páprdy, kteří v sobě dokáží probudit tolik života, že to dá energii i vám



Bournův mýtus (The Bourne Supremacy, 2004)
První film mě tolik nenavnadil, ale stejně jsem se na druhý díl těšil. Obecně mám docela rád série. Navíc tohle je pořád celkem chytrá akční série, která má v titulní roli jednu z nejzajímavějších postav poslední doby. Dověděli jsme se, co je agent Bourne zač. Víme, že je to tajná zbraň, muž, který byl vycvičený takovým způsobem, aby zabíjel. Jenže pořád nevíme, co se mu vlastně stalo, proč ztratil paměť. No, koneckonců, ani to ve druhém díle nezjistíme. Ten se zaměřuje především na to, co se dělo s Bournem poté, kdy jsme ho opustili. Víme, že zůstává s Marií, která se stala jeho přítelkyní. To platí i pro začátek filmu. Jenže je zde problém. Oni je objeví. Jsou to ti, co chtěli dostat Bourna v prvním filmu. Nepodaří se jim to ani teď, ale Bourne musí podstoupit krutou oběť. Marie je zastřelena namísto něj. Bournův život už tak není řízen pouze snahou přežít, ale nyní se vrací k tomu, co chtěl původně. Zjistit, kým vlastně je a proč musela zemřít žena, kterou miloval. Pomsta se stává jeho hnacím motorem a proti sobě má nejen organizaci, která stojí za jeho zrodem i pádem, ale také ruskou skupinu v čele s Karlem Rodenem. Tenhle budějovický rodák se v zahraničí skutečně uchytil a s jeho obličejem je pro Rusáky jako dělaný. Alespoň podle hollywoodských produkcí. Jeho role není nijak důležitá, vždy je zaměřeno na Bourna a na kanceláře, odkud se snaží řídit jeho pád. Neúspěšně. Paul Greengrass do filmu přinesl zásadní prvek - akci, která je skutečně adrenalinová. Jason Bourne je smrtící zbraní a v tomhle filmu nám to konečně předvádí v plné míře. Počkejte si ale ještě na třetí film, tam to rozjede skutečně ve velkém.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, co Bourne vyváděl dál.
Hodnocení: 75% za přece jen o něco lepší film, než ten první, akčnější, drsnější



Bourneovo ultimátum (The Bourne Ultimatum, 2007)
Bourne je chlapík, který si jen tak nedá pokoj. Zabít ho je v podstatě nemožné, stejně jako se zdá nemožné, aby si vzpomněl. V hlavě má totiž pořád prázdno a pamatuje si především jen to, co zažil od doby, kdy se probudil na lodi. Na něco málo ze své minulosti si již vzpomněl a udělal za tím pořádné tečky, ale jsou to pořád jenom střípky, které netvoří ani zdaleka celkový obraz. Vzhledem k tomu, že po Bournovi pořád jdou, rozhodl se, že musí zjistit, jaká je pravda. Nic ho neváže, nic ho nemůže zastavit. Vždyť k tomu byl přece vycvičený. "Bourneovo ultimátum" je snímek o tom, jak se skutečně konečně dozví, kde to všechno začalo. Není to tak zajímavé z hlediska pointy, ale je to důležité pro sérii jako celek. Jedná se totiž o zlomový bod a je pochopitelné, že tím musí něco končit. I proto je ve čtvrtém filmu již jiný hlavní hrdina, i když je pravda, že Mattovi Damonovi role nepolapitelného a nezastavitelného zabijáka seděla skvěle. I s jeho obličejem jste si na něj jako na akčního hrdinu hodně zvykli, protože tenhle chlapík prostě umí hrát. Navíc je skvělý v akčních scénách, což dokazuje i v případě "Bourneova ultimáta". Zajímavé je, že mě osobně odrovnala scéna, kde se do téměř žádné akce sám nepustí. Je to scéna, kdy se snaží zachránit novináře, který o něm píše do novin. Je to napínavé, je to dokonale promyšlené a vy víte, že Bourne je přesně ten typ, který se prostě nedá sejmout. Mohou na něj líčit, jak chtějí, ale vždycky je o myšlenku dvě před svými protivníky. Bude to tak platit vždycky? Závěr je procítěný a Paul Greengrass tak ukazuje, že není jen obyčejným režisérem akčních filmů, ale že je v něm něco víc. Tak co si budeme povídat, dokázal to už film "Let číslo 93". "Bourneovo ultimátum" je skvělým uzavřením celého příběhu, kde se navíc dočkáme i známých tváří, skvělých hajzlů a dramatického konce. Jako celek to funguje skvěle a fanoušci musejí být spokojení, stejně jako ti, co se k sérii teprve dostali. Rozhodně ale nedoporučuji sledovat jinak, než v pozadí, v jakém byly filmy zde prezentovány a v jakém šly do kin. Hodně byste se v tom ztráceli, protože filmy "Bournův mýtus" a "Bourneovo ultimátum" na sebe navazují skutečně přímo. Tam, kde druhý díl skončil, trojka navazuje. Dejte si je po sobě a budete mít nadprůměrný akční zážitek.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když pořád fandíte Bournovi, aby si vzpomněl.
Hodnocení: 75% za podobně nadupaný film, jakým je dvojka, navíc se zde mnohé konečně vysvětlí



The Mark (2012)
Dostanou se ke mně i kousky, které mají šanci uspět jedině v televizi, když tam bude deset minut reklam na sedm minut filmu. V takovém případě se snímek i snadno zaplatí. "The Mark" je podle všeho akční filmy, který se dá považovat za mix hned několika žánrů a několika různých příběhů. Tak zaprvé tu máme akční rovinu. Hrdina je na začátku málem zabit, ale do těla mu byl implantován čip, který podle všeho může změnit svět. Ano, film sahá po poměrně velkých levelech. Když se Chad probudí, zjistí, že to není žádná výhra a že se musí držet chlapíka, kterého nehraje nikdo jiný než Eric Roberts. Je to člověk, který má s čipem hodně společného, podílel se na jeho vývoji. Tihle dva společně nastoupí do letadla, aby zde proběhl hlavní děj filmu. V tom jde samozřejmě o čip, ale také o záchranu nevinných lidí, a to nejen v letadle. Scény v letadle, kdy se dostává do turbulencí, případně je právě neovládané, nejsou špatné, jenže nějaký pohyb letadla se odehrává jen sem tam. Jinak naprosto zapomínáte, že jste v letadle. O to zvláštnější to je, když najednou máte venkovní záběr na stroj, jak poměrně rychle klesá, ale pak zpátky na palubu, kde je všechno v nejmenším pořádku. Co bychom ale chtěli, tohle je nízkonákladový film, což je poznat i na hercích a jejich výkonech. Eric Roberts rozhodně není zárukou toho, že bude film kvalitní. Stačí se podívat na jeho filmografii na IMDb, kde má více jak 30 filmů, v kterých by měl hrát v roce 2013. Tenhle chlapík prostě bere všechno, což je zase fajn, protože není vybíravý jako jeho slavnější sestra. Osobně mám tyhle herce, kteří hrají co nejvíc, rád, i když je škoda, že to jsou někdy takové strašné blbosti. "The Mark" není úplně kravina, chce vytvářet nějakou zápletku, nějaký zajímavý děj, ale dialogy a vůbec interakce mezi herci to naprosto zabíjí. Když má jít do tuhého a scéna by měla být napínavá, divákovi je jasné, jak to dopadne a v napětí tak prostě nezůstane. S tím se nedá moc dělat, je to přece jen prvoplánový film. Abych se ale vrátil k tomu, co vlastně všechno film obsahuje. Tak je to akční film, pak přepadení ve vzduchu a nakonec i sci-fi. Ano, jsou zde sci-fi prvky, které však zůstanou nevysvětlené. Vy se tak můžete těšit na pokračování s názvem "The Mark: Redemption", kde se setkáme se všemi skvělými herci a konečně se asi dovíme, o čem to je. No, abych byl upřímný, zjistit to můžeme snadno z traileru.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět, jak se dá akční film spojit s fantastikou.
Hodnocení: 20% za zvláštní film na pomezí sci-fi, který by měl být viděn až ve chvíli, kdy bude uvedeno pokračování



Let's Dance: Revolution (Step Up Revolution, 2012)
Trailer na tenhle film mě zaujal. Ne proto, že bych čekal nějaký velký příběh, protože na ty už tančení filmy rezignovaly a jedou si svoje nejnutnější. To znamená kluk a holka, co spolu musí skončit, překonají nějaký strašný problém, opravdu spolu skončí, ale hlavně u toho hodně tancují. Trailer na film "Let's Dance: Revolution" mě zaujal tím, o čem byl. Samozřejmě o tanci. Tanec obdivuji a mám ho rád, snad i proto, že jsem nějakou dobu tancoval, i když i tohle období je nějakou dobu za mnou. "Let's Dance: Revolution" však ještě víc nadchlo tím, že se zaměřilo na flashmob. U nás se to zatím moc nenosí, i když větší města už si podobné akce zažila. Skupina lidí se dá dohromady na jednom místě a zničehonic předvedou nějaké představení. Zatancují, začnou zpívat, nebo provádějí i jinou, méně artistickou činnost. Tyhle na první pohled spontánní akce jsou, alespoň v tomto případě, ukázkou skvělých tanečních schopností a to je prostě něco, co se musí ocenit. Nadávat mladým za to, že na sebe chtějí upozornit? Ale sakra, s tímhle běžte do háje. Pokud jenom tancují a pouštějí hudbu, nechte je to dělat, nedělejte z toho hlavně něco, co odporuje morálce a podobné hlouposti. Film se snaží flashmob prezentovat do jisté míry jako odsuzované spektákly, ale to bych dělal en ve chvíli, když je překročený zákon. Taneční provedení jsou zde úchvatná a nápaditá. V tomhle směru se jedná rozhodně o nejlepší díl série, navíc fanoušky potěší i návrat - alespoň v závěru - několika známých tváří. Ne, je mi líto, Channing Tatum se nevrátí, ale Moose potěší. Závěr je naprostá pitomost a scenáristická vyprázdněnost, snaha udělat za každou cenu happy end toho nejslabšího rázu, ale jak říkám, o příběh nejde a v téhle sérii nikdy nešlo, snad až na první díl, který se dal skousnout. Tady je příběh navíc, stačil by sled jednotlivých tanečních čísel, jenže to by pak bylo jak záznam z YouTube. Právě taneční čísla a jejich nápady jsou to, co film drží pohromadě, a tak by to mělo zůstat. Je ale fakt, že kdyby tam příběh nebyl, mohla by se jednotlivá videa dát na YouTube, ale tím se peníze moc nevydělají, že? Jestli fandíte modernímu tanci, dejte mu šanci a příběh prost ignorujte jako protivnou reklamu, která vám do toho furt leze.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět moderní taneční umění.
Hodnocení: 55% za naprosto skvělá  taneční čísla přerušovaná hloupým příběhem



I Against I (2012)
A zase jeden britský kousek. Tenhle týden jich je celkem hodně. "I Against I" je snímkem, s kterým se asi moc nesetkáte, jeho nasazení v českém kině je naprosto vyloučené. Není důvod, proč by lidé na takový film měli jít. Tedy lidé u nás. No, vlastně ani v jiných zemích by z něj nebyli dvakrát nadšení. O co v něm jde? Jeden chlapík má zabít jiného chlapíka, nebo se mu něco stane. Jenže ten jiný má zároveň zabít prvního chlapíka, nebo se stane něco zlého jemu. To znamená, že tu máma dva muže, kteří se mají zabít navzájem. Je to zajímavá patová situace, motivace k tomuto činu je ale poměrně nezajímavá, prostě se musíme smířit s tím, že to ti dva chtějí udělat. Je pak už jen na nás, jestli vydržíme do konce, abychom zjistili, jak to celé dopadne. Závěr však určitě neuspokojí všechny, a to z jediného jednoduchého důvodu. Je poměrně otevřený a každý si může domyslet, jak to vlastně dopadlo. Těch konců je hned několik a každý je určitým způsobem uspokojivý a neuspokojivý zároveň. Osobně mám otevřené konce rád, ale je pravda, že k těmhle dvěma postavám jsem si příliš velký vztah nevytvořil, a tak jsem příliš ani nepřemýšlel o tom, jak to skončilo, nebo jak bych chtěl, aby to skončilo. Film dokáže zaujmout, svou stylizací je možné ho připodobnit k moderním noirovým filmům, ale chybí tu jakýkoli vztah k hrdinovi, a i v rámci odtažitosti. "I Against I"  rozhodně není veledílem, což se nakonec i projeví. Film skončí a vy se s tím smíříte, nijak truchlit nebudete, nebudete ani nadšením skákat. Šedavou atmosféru to má, ale jinak je to docela banální historka, která chce být jiná díky skokům v časové linii. Nejedná se o tarantinovské skoky ve stylu "Pulp Fiction", ale jsou to prostě klasické flashbacky. Nic nového pod sluncem.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete poměrně dobrý snímek se snahou být zajímavější, než jaký ve skutečnosti je.
Hodnocení: 35% za snahu rozprostřenou v poměrně jednoduchém příběhu



30 minut po půlnoci (Zero Dark Thirty, 2012)
Kathryn Bigelow rozhodně není moje oblíbená režisérka, ale nešlo nevidět tenhle neskutečně vychvalovaný film, který byl nominován hned na 5 Oscarů. Uvidíme, jestli si režisérka užije stejné žně jako před třemi lety se snímkem "Smrt čeká všude". Na Oscarech se sešli hned dva filmy, které mapují důležité historické události spojených států amerických. Tyhle dva filmy jsem zároveň viděl v poměrně rychlém sledu. Prvním byl samozřejmě "Lincoln", který mě uchvátil hereckými výkony. Jinak film v ničem nevyniká, podává poměrně přesný a nudný obraz dějin, událostí, které znamenaly zásadní zvrat pro celý svět. "30 minut po půlnoci" je druhým filmem, který se podíval do historie, ale nikoli do historie nijak dávné. Dne 11. září 2001 začala temná etapa amerických dějin, která by měla skončit dnem 2. května 2011. Právě v tento den byl zavražděn Usáma bin Ládin. Jestli skutečně něco jeho smrtí skončilo, to nevím, ale jednalo se o smrt symbolu, který je a navždy bude spojován s pádem čtyř unesených letadel. Kathryn Bigelow a její tým se rozhodli, že už nebudou točit o dvojčatech, přece jen, film "Let číslo 93" jen těžko překonají, ale podívají se na události, které následovaly. Téměř desetiletý hon na největšího teroristu všech dob - alespoň tak je vykreslován - nakonec vedl k úspěchu. Usáma bin Ládin je mrtev, svět se nezměnil, ale Američané jsou spokojení. Alespoň někteří ano. Maya je důstojník CIA, který se po 11. září zabývá tím, kde je bin Ládin. Stane se to její posedlostí a ona je ochotná udělat cokoli, aby ho našla. Sama si neuvědomuje, že se tím vlastně nic neřeší, ale jak říkám, je to její posedlost. Nejprve ji vidíme, jak se těžko srovnává s mučením, ale následně je to ona, kdo je schopna mučit. Její vývoj je poměrně logický, nikoli však bez emocí. Sledujete, jak se z ní stává člověk poměrně prázdný, který jde za jediným cílem. Nevadí jí, že málem je zabita, pokračuje dál, aby nakonec mohla stanout nad mrtvolou toho nejhledanějšího. Film velmi vlastenecký, místy patetický, ale rozhodně ne tolik jako "Lincoln". Kathryn Bigelow zná míru, ale navíc je to ještě sakra dobrá režisérka. Má naprosto dokonale vychytané momenty, kde udeřit. První je mučení, hned na začátku, scény velmi kritizované za to, že vlastně tvrdí, co všechno jsou Američané schopni udělat, aby zjistili informace. Samozřejmě, že Američané nikdy nikoho nemučili, vůbec o tom nebyla videa na internetu. Zadruhé je to scéna výbuchu ve chvíli, kdy mělo dojít k vyjednávání. Nakonec je to finální půlhodina, naprosto dokonalé zachycení vojenské akce, při které byl Usáma dopaden. Kathryn se nemůže vytýkat, že by byla špatná režisérka, protože prostě není. Přesto, ona nominována nebyla, kdežto Steven Spielberg ano. Je zde spravedlnost? Ne, ale je zde patriotismus a přece jen Lincoln je ikona a Spielberg vlastně už také. Buď mu to přáno. Nejsem z "30 minut po půlnoci" unesený, ale rozhodně si myslím, že je to celkově lepší film než "Lincoln".
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vědět, jak se Američanům podařilo najít Usámu a kdo za to mohl.
Hodnocení: 75% za naprosto skvělý závěr a výbornou režii, které jsou ale zaplacené patosem a patriotismem


Hodný, zlý a ošklivý (Il buono, il brutto il cattivo, 1966)
Geniální western, který už má za sebou skoro 50 let, ale přesto to nic nemění na tom, že z "Dolarové trilogie" se jedná o díl nejrozsáhlejší, ale zároveň i nejlepší. Můžeme mluvit o trilogii, ale není možné to říct skutečně přímo. Filmy tak sice byly prezentovány ve chvíli, kdy se poprvé dostaly do Států, protože studio na tom mohlo lépe vydělat. Lidé půjdou na tři filmy, které jsou v sérii raději, než na tři filmy, které spolu nesouvisí. Přece jen, souvislost zde rozhodně existuje. Tou první je režisér Sergio Leone, tou druhou skladatel Ennio Morricone. Tihle dva se prostě museli dát dohromady, protože jinak by byl svět ochuzen o skvělé filmy s naprosto nepřekonatelnou hudbou. Hudba zde není klasický soundtrack, kdy ji skoro nevnímáte, ale je to něco, co film posouvá o hodně výš. Jeho tóny jsou v některých momentech tím, co utváří scény. Tohle platí například o úvodní části, ale maximálně mě dostala v části poslední, kdy se rozhoduje o tom, kdo vlastně získá poklad. Souboj tří pistolníků je zde naprosto dokonalý. Je to scéna neskutečně dlouhá a je to právě hudba, spolu s kamerou, které vás drží v napětí. Tohle jsou filmy, pro které stojí za to si najít tři hodiny a podívat se na ně, protože tyhle filmy psaly historii. Sergio Leone měl před sebou poměrně jednoduchý scénář. Trojice mužů, kteří spolu nikdy nemohou vycházet, musejí postupovat společně, protože jinak se nikdy nedostanou k velkému pokladu konfederačního zlata, který zakopal jeden voják. Tohle je ale zápletka, ke které se dostává zhruba tak po hodině a půl. Sergio Leone dokonale popisuje postavy a jejich osudy. Bez toho, aby zde byl onen půlhodinový úvod, nechápali bychom, jaké jsou motivace jednotlivých postav. Pro příběh je to naprosto nezbytné a v tomhle případě tří hodinový film rozhodně nenudí a neurazí. Sergio Leone si navíc vybral skvělé herce - Clint Eastwood, Lee Van Cleef, který hraje naprosto jinou postavu než ve filmu "Pro pár dolarů navíc", a nakonec Eli Wallach, který si zahrál ztroskotance Tuca, Eastwoodova společníka v mnoha lumpárnách, ale stejně tak člověka, kterému se nedá věřit a který má k oprátce blíž, než by si sám přál. Tahle trojice, ať už je vám příjemná, jak chce, vás provede celým filmem. Skvěle napsané charaktery, které jsou skvěle zahrané. Každá z nich je jiný a každý z nich je vlastně pěkný hajzl. Dohromady fungují dokonale až do samotného závěru. Film se nedočkal žádného Oscara, přece jen to byl nějaký italský western. Ennio Morricone se za hudbu nedočkal Oscara, i když měl pět nominací, Sergio Leone nebyl ani nominován. Ano, Oscar je především pro Američany. Mění se to poslední dobou, ale začínám mít pocit, že je místy až moc velká komedie. Uvidíme, jak budou vypadat letošní Oscary. Vzhledem k tomu, že i já to považuji za významnou událost, budu ji sledovat. Pokud  máte rádi filmy, kde nejde o romantiku, ale je to příběh o chlapech, kteří jsou schopni neskutečně rychle tasit, podívejte se na tenhle tříhodinový opus. Ve westernu uvidíte máloco lepšího a koneckonců i ve filmu obecně.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět Western s velkým W.
Hodnocení: 100% za to, že lepších filmů v žánru, ale i mimo něj mnoho není



Gangster Squad - Lovci mafie (Gangster Squad, 2012)
"Gangster Squad - Lovci mafie" je film, který mě dokázal zaujmout už svým posterem. Zajímavý herci navíc v mafiánském prostředí, to by trochu mohlo navázat na snímek "Země bez zákona" a možná i trochu vylepšit jméno filmů o gangsterech, které jsou v minulosti natočené výborné, ale v současnosti, pokud to nejsou filmy z britské provenience, nejsou příliš úspěšné. Zaměření se na americkou mafii většinou končí rozporuplně a poměrně průměrně. Nakonec došlo k tomu, že ani snímek "Gangster Squad - Lovci mafie" se nevyvaroval toho, aby zůstal průměrný. Jsou zde nedostatky, které prostě nejde tak jednoduše přehlédnout. Prvním problémem je záporák. Sean Penn je dobrý herec, ale co ze sebe udělal v tomhle případě, to je vážně nepodařené. Jeho záporák je tak záporný, hraje ho až moc tvrdě až drsně, že je prostě neuvěřitelný. Je to přesně ten člověk, kterého budete nesnášet, protože nemá žádnou dobrou vlastnost, je až schematicky nudný a Sean Penn z něj udělal v podstatě karikaturu. Nevím, jestli to byl záměr tvůrců, ale pokud ano, dost to podcenili. Jak je Sean Penn šmejdský, tak je Josh Brolin zase správňácký. Jasně, volí sem tam metody, které nejsou příliš v souladu se zákonem, ale to neznamená, že by mu nešlo o spravedlnost. Chce zachránit své milované město. Giovanni Ribisi - tenhle chlapík nezklame ani ve schématu - pronáší jednu zásadní větu: Jaký je rozdíl mezi námi a gangstery? Zásadní věta, která zde vůbec není řešena, jen se do dialogů vsune, aby to vypadalo, že film akcentuje něco víc, než jen boj dobra se zlem, že existuje i něco mezi tím. Podle tohohle filmu ne, protože je to nakonec právě Ribisi, jediný ze skupiny policistů/lovců mafiánů, který má rodinu a který není hlavní postavou. Samozřejmě, že musí zemřít, aby se ukázalo, že zlo je skutečně zlé a že za sebe dobro musí bojovat všemi dostupnými nástroji. Největší problém pak vidím v dialozích a monolozích. Josh Brolin pronáší neskutečně kostrbaté a samoúčelné řeči o morálce, což ale není jeho vina, v tomhle případě mu to prostě stanovil scénář. Ryan Gosling mu k tomu sem tam přikývne a je to právě on, kdo je největším trumfem filmu, protože jeho postava je asi nejzajímavější. Přesto se film více soustředí na Joshe Brolina a na jeho policistu, který musí přes mrtvoly dojít ke štěstí. Částečně je to western, kdy jsou zde chlapíci se ctí a ti, co jsou prohnilí, ale částečně je to i pohádka z klasické hollywoodské produkce. Filmu bych vytkl ještě dvě věci. Zaprvé: Naprosto zbytečně používá humor. Dojem se tím sráží, je spíš na škodu, než ku prospěchu. Drama bez humoru by vyznělo lépe. Film se totiž od začátku snaží tvářit jako velmi drsný. Zadruhé: Čím proboha všichni stříleli? Podle toho, kolik bylo vypáleno kulek a na jakou vzdálenost, by byla vyvražděna půlka Lon Angeles. V tomhle smyslu je film neuvěřitelný a hraje si pouze na efekt. Vyvarovat se všeho toho a je to více jak mírně nadprůměrný snímek o gangsterech, který do žánru navíc nepřináší vůbec nic nového.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete vidět Seana Penna ve skutečně záporné roli.
Hodnocení: 60% za dobově skvělý, ale po příběhové stránce strnulý a neoriginální film


The Sweeney (2012)
Jak jsem říkal, těch britských filmů bude tenhle týden trochu víc. Další snímek je mrazivý thriller z prostředí britské policie, která to očividně nemá příliš jednoduché. Její barvy ale hájí chlápci, kteří jsou schopní si to na ulici rozdat s grázly a navíc by ještě klidně mohli po večerech dělat vyhazovače v baru. Samí tvrdí chlapi, kteří ví, jak život chodí a nebojí se postavit těm největším grázlům, které Temže vyplavila. Drsní policajti, co nechávají mluvit pěsti a zbraně. Kde jsme tohle jenom... No jistě, Guy Ritchie a jeho britské gangsterky. "The Sweeney" se hlásí k odkazu seriálu ze 70. let, který nesl stejné jméno. Nemohu bohužel posoudit, jak moc je mu věrný, co se stylu týká, ale pro současnou dobu se jedná o moderní akční film, kde jsou hrdinové celkem uvěřitelní, tváří se velmi skutečně, jen to nakonec dopadá tak, že jsou vlastně supermani, protože projdou vším, ze všeho vyváznou a nakonec nakopou zadky těm, co si to zaslouží. Kdyby snímek neměl svou drsnou formu, nemá vlastně nic. Jistě, ještě celkem dobré britské herce, kterým byly role vybrány na míru, pak jednu správnou honičku Londýnem, ale to je všechno. Film se snaží být hodně dramatický, navíc ještě emotivní, chce ukázat, jak se pro dobro trpí, jak i ti dobří mohou trochu sklouznout, ale nakonec jen proto, aby objevili pravdu, aby zajistili, že bude učiněno spravedlnosti za dost, ať už je ta spravedlnost jakákoli. V konečném důsledku je tak film skutečně spíše televizní produkcí, protože i dnešní seriály umějí být moderní, drsné a celkem realistické. Z hlediska scénáře to není nic zamotaného, i když ba to možná být chtělo. Syrovost přitáhne, ale na druhou stranu je takových filmů poslední dobou prostě trochu moc.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že Británie je jenom královna.
Hodnocení: 45% za film, který je až moc britský ve smyslu Guye Ritchieho



Červená řeka (Red River, 1948)
Další klasický western, ke kterému jsem se dostal. Snažím se je dávkovat postupně, aby mě to neomrzelo, ale nemyslím si, že je to možné. Myslím, že jsem se dostal do věku, kdy tyhle filmy konečně dokážu trochu ocenit, protože jako mladší bych to asi nedokázal. Přiznám se, že o Johnovi Waynovi jsem si nikdy nemyslel, že je to skvělý herec, myslel jsem, že je to jen ten týpek, co chodí s kolťáky nízko u pasu, sem tam pronese nějakou drsnou hlášku a vždycky má na hlavě klobouk. Tak zaprvé, ten klobouk rozhodně nemá vždycky. A zadruhé... Zadruhé ten chlapík prostě umí hrát. Není to úplně ten nejvyšší stupeň, ale když jsem ho sledoval ve filmu "Červená řeka", měl jsem skutečně pocit, že se dívám na reálnou postavu, na člověka s hodnotami, který chce dosáhnout nějakého cíle, cíle, který je nakonec tak zásadní, že je mu jedno, jakou volí cestu, protože na té přece nezáleží, ne? Hlavně, že se stádo dostane tam, kam má. Thomas Dunson je honák, kterému patří rozsáhlé stádo v Texasu. Byl to jeho sen, ale po několika letech zjišťuje, že je v háji. Trhy v Kalifornii jsou zavřené a on bude muset hnát stádo do Missouri, což je zatraceně daleko. Přesto se rozhodne, že tohle podnikne, protože jinak je - jak několikrát zopakuje - na mizině. Společně s ním se na cestu vydává i Matt, mladík, kterého se Thomas ujal jako chlapce a který mezi kravami vyrostl. S nimi jsou i další chlapi. A dílo se kazí. Ne, rozhodně nikdo nečekal, že dopravit takové stádo, které čítá tisíce kusů, bude jednoduché. Není to jednoduché. Za problémy mohou indiáni, zloději, ale i pitomé náhody a neohrabanost některých lidí. Skoro to nutí k úsměvu, když vidíte, co se děje, ale zároveň vám dojde, jak strašné to muselo být, protože tihle chlapi prostě nemohli žít z ničeho jiného. Na jednu stranu si říkám, jak byl divoký západ krásný. Když jste se dostali s nějakým chlapíkem do pře, řešilo se to koltem. Ten, kdo vyhrál, vyhrál. Přežil a šlo se dál. Mezi četnými chlapi neexistovali podpásovky, ale ani záporáci nestříleli hned. Když proti sobě měli někoho, koho považovali za sobě rovného, šlo se do duelu. Nestřílelo se předčasně, vždy až ve chvíli, kdy oba měli vystřelit. Vyhrával prostě ten rychlejší a bylo hotovo. Dneska je všechno trochu komplikovanější, na druhou stranu, i ti pomalejší mohou vyhrát. "Červená řeka" rozhodně není jen o střílení. Je o tom, jak si lidé mohou stát za svým, jak je to přivede do pořádných problémů a jak nakonec přece jenom všechno může skončit tak, jak mělo od začátku.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že western je jen o střílení, a chcete být vyvedeni z omylu.
Hodnocení: 75% za výborný western o tom, jak se žene jedno obrovské stádo krav



Terapie láskou (Silver Linings Playbook, 2012)
K filmu "Terapie láskou" jsem přistupoval s tím, že tam hraje ta holka, co měla hlavní roli v "Hunger Games". Nevěřil jsem jí a nedokázal jsem pochopit, jak je možné, že byla nominovaná na Oscara, jak mohla vyhrát Zlatý glóbus. Jenže pak jsem film uviděl. Nejprve mě dostal tím, o čem vlastně byl. Pak mě dostal Bradley Cooper, který skutečně hrál a jehož nominace na Oscara je naprosto zasloužená. Do třetice mě ale naprosto dostala Jennifer Lawrence. I když mi jako osoba moc nesedí, i když jsem vůči ní měl předsudky, tak v tomhle filmu prostě byla tak dobrá, že musím smeknout. Nevím, jestli Oscara ve zvláštní, ale zajímavé konkurenci získá - osobně tipuji Jessicu Chastain -, ale její výkon ve filmu "Terapie láskou" je prostě obdivuhodný. Pomiňme český název, který je vskutku debilní, a věnujme se filmu jako takovému. Máme zde Pata, který je právě propuštěn z léčebny, protože udělal něco, co ho řadí ke cvokům. Chová se tak. Je to zvláštní člověk. Dokáží ho rozčílit banality. Není primárně násilnický typ, ale psychické problémy má. Psychologové tento jeho stav označují jako bipolární afektivní poruchu. Tenhle člověk, který je pro společnost potenciálně nebezpečný, má znovu začít fungovat, ale na první pohled vidíme, že rozhodně vyléčený není a nebude dalek toho, aby se do cvokhausu vrátil. Potká ale dívku. Jak už to bývá. Ta dívka se jmenuje Tiffany. Nevím proč, ale to jméno se mi obecně nelíbí, je to jméno pro prostitutku. Nebo striptérku. Nebo herečku z "Pobřežní hlídky". Na tom nesejde. Ani Tiffany není úplně v pohodě. Její manžel se málem zabil, ona se stala trochu závislá na sexu, hledala ho všude v práci, až jí za to vyhodili. Pat i ona jsou oba ztracenci. Společnost se na ně dívá jako na něco horšího. Ani oni o sobě navzájem nesmýšlejí nejlépe. O to je cesta k jejich společnému sbližování zajímavější. Pat, který je posedlý svou ženou, k níž má zákaz přiblížení, Tiffany, která se upnula na taneční soutěž. Ale nejsou to jen oni. Díky tomuhle filmu přijdete na to, že všichni Američani jsou cvoci. Jedno jak velcí, jedno, jestli je někdo zavřel do blázince, nebo ne. Někteří si v klidu žijí doma, i když by jim nějaká léčba také neuškodila. A není to jen skvělý Robert De Niro. Přítelkyně byla postavami naprosto zhnusená, což osobně považuji za potvrzení toho, jak jsou jejich výkony skvělé. Jsou to blázni, ale jejich příběh je přesto krásný. Hodně se mluví, hodně se křičí, ale ten film má hloubku, jsou zde city, a i když je konec celkem hodně americký, pořád nějak pocit, že ti dva si to vlastně celkem zaslouží. Pro mě oba palce nahoru.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že Jennifer Lawrence neumí hrát.
Hodnocení: 80% za to, že mě Američané zase jednou vyvedli z omylu a ukázali mi, že umí romantiku udělat skvěle




Knoflíková válka (La Nouvelle guerre des boutons, 2011)
Abychom nezůstávali pouze za velkou louží nebo na britských ostrovech, podíváme se tentokrát s dalším filmem do Francie, a to rovnou ke klasice z největších. "Knoflíková válka" je knihou, kterou dobře znají děti a dospělí nejen ve Francii, ale i v dalších zemích Evropy a snad i světa. Ano, známe ji i v České republice. Viděl jsem ji již kdysi dávno a mnoho jsem si z ní nepamatoval, a tak jsem nepohrdl novou verzí. Novou proto, že to má i ve francouzském originálním názvu. My jsme se spokojili jen s tím, že je to další "Knoflíková válka". Francouzský název, který obsahuje ono "nouvelle" vychází ze dvou skutečností. Ta první je čistě pragmatická - v roce 2011 šly do distribuce dva filmy, které jsou adaptací známé knižní předlohy. Obě jsou trochu jiné v tom, kam a kdy děj zasazují. První si ponechala originální název "La guerre des boutons", druhá adaptace, kterou se dnes chci zabývat, má právě ono "nouvelle", aby se odlišila. Nám je to celkem jedno, do širší distribuce se dostala právě mnou dnes recenzovaná verze. Ještě k tomu druhému důvodu, proč "nouvelle". Je to také proto, že původní děj se vzal a napasoval se na jiný čas. Kniha byla napsána v roce 1912, a tak nemohla akcentovat žádnou z velkých válek, i když k tomu vlastně tak trochu stejně došlo, i když samozřejmě až dlouho po vydání a po zkušenostech s válkami. Tvůrci filmu "Knoflíková válka" si tohle uvědomili a neudělali nic jiného, než že dali válku o knoflíky do souvislosti s válkou o Evropu. Ano, obdobím je druhá světová válka a německé pronikání do Francie. Potýkáme se tu s fašisty, ale pořád je to hlavně o dětech a o jejich válce. Musím říct, že děti si s dospělými moc nemusejí vyčítat, svou válku vedou znamenitě, ač samozřejmě nejde o krvavé boje. Jsou zde podpásovky, přesilovky, kdy se skupina vrhne klidně na jednoho, jsou zde i zrádci a nakonec i odplata. Nesměl by to být ale dětský film, aby to nakonec neskončilo dobře. Válečný přesah je zde trošku navíc, ale zase pomohl vykouzlit dojemné a emotivní momenty, které by ale filmu v konečném důsledku nijak nechyběli. Knoflíková válka se tak nakonec skončí velmi brzy, aby se řešily problémy větší. Láska získává navrch a pomáhá ukončit válku, nebo alespoň takové je poselství. 
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že tohle bude jiná adaptace.
Hodnocení: 50% za průměrný film, který chce řešit vážné věci, ale nakonec vítězí stejně patos


Why Stop Now (2012)
Co se vlastně film snažil říct? Drogy jsou špatné a měli byste s nimi bojovat? Kulhavý dealer vám dokáže promluvit do duše a ovlivnit váš život? Když jste v něčem dobří, měli byste si za tím také jít a nenechat se odradit ani sami sebou? Imaginární přátelé skrytí do ponožky nejsou pro malé holky prospěšní? Americká občanská válka může změnit váš milostný život? Samé velké pravdy, které sem tam zní celkem vtipně, ale v konečném důsledku vlastně vůbec vtipné nejsou. "Why Stop Now" je filmem, který chce řešit hodně témat, ale nakonec vyřeší tak jedno dvě. Máme tu Jesseho Eisenberga, který hraje nadaného kluka. Nadaného ve hře na piano, které se však nemůže věnovat tak, jak by chtěl. Jeho matka je závislá a nedokáže se pořádně postarat o svou dceru, a tak Jesse je vlastně své sestře otcem. Sestřička má problémy ve škole, protože její ponožková loutka, která mluví velmi sprostě, někdy zachází až moc daleko. Kromě toho, že Jesse musí řešit tenhle problém, dostává se i do hry o drogy. Díky znalosti španělštiny se stává tlumočníkem při koupi drog, což nakonec vede k tomu, že málem nezvládne přijímačky na konzervatoř. Jenže tohle je "komedie", navíc americká, takže všechno není tak strašné, jak to vypadá. Docela se to vyřeší, a i když se film snaží být vtipný a místy absurdní, není ani jedno. Je to jen slet divných scén, které spolu vlastně ani nemusejí souviset. Jesse Eisenberg je celkem nadaný herec, jen by si měl lépe vybírat filmy. Tracy Morgan je špatný herec a to, co hraje ve "30 Rock", to hraje i všude jinde. Poněkolikáté už to ale prostě nebaví. Melissa Leo tu něco hraje, ale k čemu to je, když film jako celek vyznívá celkem zbytečně. Nevtipná komedie, která se snaží moralizovat, což ovšem vyznívá jako přehnaná snaha dát filmu nějakou hloubku. Jen že tyhle filmy prostě nejsou od začátku stavěné na to, aby nějakou hloubku měli. Ani ten romantický příběh tady za mnoho nestojí. Vlastně nestojí za nic.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když potřebujete něco, co vám trochu vymyje mozek.
Hodnocení: 20% za další zbytečnou komedii, která chce něco řešit, ale přitom se jen plácá ve špatném scénáři


Venkovský učitel (2007)
"Venkovský učitel" je klasický malý český film. Když míním malý, rozhodně tím nemyslím, že se jedná o kritiku, myslím tím naprosto pozitivní hodnocení. "Venkovský učitel" je totiž dobrý film, jen prostě nevypráví o ničem velkém, o ničem epickém. Není to americký film, který potřebuje triky, je to prostě malý český film, který si vystačí s dobrými herci, dobrým příběhem a zajímavou životní situací, kterou rozhodně nelze označit za jednoduchou. Petr se stěhuje z Prahy na venkov, aby zde učil. Na první pohled je jasné, že jeho přesun má nějaký důvod. Důvod, který hned neodhalí, ale postupně ho samozřejmě zjistíme. Asi nemá cenu to zamlčovat, stejně je poměrně známé, o čem vlastně "Venkovský učitel" je. Petr je homosexuál. Myslím si, že i v dnešní společnosti je to mnohdy důvod, proč se tenhle film nebude lidem líbit, nebo proč ho raději v televizním vysílání vynechají. Myslím si, že je to celkem škoda, protože tahle problematika se zde zas ta zásadně neřeší a rozhodně nečekejte nějaké explicitní homosexuální scény, naopak, v tomhle směru je snímek velmi umírněný a dojde jen k náznaku, který je však pomyslnou katastrofou příběhu. "Venkovský učitel" je ale především o tom, jak je těžké zapadnout do společnosti. Ne proto, že by společnost jedince odmítala, ale proto, že on není schopen pochopit, že i přes svou jinakost, ho společnost dokáže přijmout. Jen když nebude mít strach. Pavel Liška předvádí skvělý výkon, ale Zuzana Bydžovská ho trochu zastiňuje. Nejsem zrovna ten typ, který by vyhledával české filmy, ale musím říct, že tenhle se mi zamlouval. Nebyl přehnaný, nehrála v něm Geislerová a zaujal mě námětem i zpracováním. Navíc porod krávy v přímém přenosu, sakra, to je síla jak pro diváka, tak i pro herce. Za tohle je musím obdivovat.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když pořád máte pocit, že homosexuálové jsou divní.
Hodnocení: 70% za výborné herecké výkony a lidský příběh



Mládeži nepřístupno (Movie 43, 2012)
Když jsem šel do kina na tenhle snímek, říkal jsem si, že to asi nebude ono, že tam bude něco špatně. Lidé o tom hodně mluvili, to znamená, že na to hodně chodili, ale stejně jsem si říkal, že povídkový film, který by měl být komedií, navíc mládeži nepřístupnou podle českého názvu... No, něco mi na tom nesedělo. Hned jsem zjistil co. Tvůrci tohohle filmu dostali možnost se odvázat, a tak to prostě udělali. Když řeknu, že na filmu se nejen producentsky, ale i tvůrčími schopnostmi podíleli bratři Farrellyové, asi je jasné, že to nic normálního být nemůže. Je to ale povídkový film, tak začněme postupně. Rámec pro povídku je tvořen příběhem o třech chlapcích, kteří hledají na internetu tajemný film "Movie 43", který by měl být tím nejstrašnějším, co kdy kdo viděl. Film, který odkáže změnit svět. Z žertíku, který dva chlapci upečou na nejmladšího, se stává doslova boj o život. Mezitím, jak film hledají v různých tajemných zákoutích internetu, vyskakují na ně různé filmy, které jsme my, diváci, nuceni sledovat. Prvním je "The Catch". Kate Winslet jde na rande naslepo s Hugh Jackmanem, kterému z krku visí koule. Haha, strašně vtipné. Ona je z toho dost v háji, ostatní to neřeší. Celá zápletka. Druhým kraťasem je "Homeschooled". Naomi Watts a Liev Schreiber jsou hodně drsné rodiče. Ze začátku vtipné, pak už nuda a hlavně žádná pointa. Stejně jako v předchozím příběhu. Anna Farris v "The Proposition" požádá svého manžela (filmového i skutečného) Chrise Pratta, aby jí pokakal. Sere se totiž jenom na kurvy. Jazyk přejímám z filmu. Trocha projímadla, spousta prdů a hromada hoven a výborně, máme tu klasickou americkou komedii. Kieran Culkin a Emma Stone předvádějí v povídce "Veronica" to, jak je láska někdy šílená a jak to sem tam může být ujeté. Celkem vtipné, hlavně proto, že je to založeno jen na dialozích a na tom, jak se ti dva k sobě chovají a jak se tváří. Rychlé, nenásilné, ujde. "iBabe" je zajímavou parodií na iPod. iBabe je přehrávač ve tvaru nahé ženy. Má jeden zásadní problém, samozřejmě kromě toho, že je to přehrávač ve tvaru nahé ženy. Větrák má ve vagíně, což je problém pro nadržené středoškoláky. "Superhero Speed Dating" nás seznamuje s Robinem, který si zašel do restaurace na bleskové seznamování. Trochu mu u toho kření Batman, ale díky mým oblíbeným komediálním hercům (Justin Long a Jason Sudeikis) je to snesitelné, navíc tohle je parodie, která, kdyby se trochu učesala, je přesně ve stylu, jak si dělat srandu z komiksového mainstreamu. Ten, kdo komiks moc nezná, to nic neřekne, některé vtipy nejsou univerzální. "Mládeži nepřístupno" obsahuje dvě reklamy - "Machine Kids" a "Tampax". Krátké chuťovky, které by nechyběly, kdyby tu nebyly. Člověk se z takových chuťověk může otrávit. Nejlepším příběhem je pro mě "Middleschool Date" s Chloë Grace Moretz. Ano, je to moje oblíbenkyně, ale Elizabeth Banks, která má tuhle povídku na svědomí, prostě natočila vtipný kousek, kde se řeší první menstruace. Je to vtipné a je to dobré. Kdybych viděl jen tenhle kraťas, dám mu asi 70 %, ale ani jeden kraťas nemůže celý film zachránit. "Happy Birthday" je strašný příběh se Seannem Williamem Scottem a Johnnym Knoxvillem. Druhý jmenovaný unesl leprikóna s tváří Gerarda Butlera, aby prvně jmenovanému vynahradil to, že se vyspal s jeho přítelkyní. Ale jen jednou, celý týden. Přítelkyně se na film těšila proto, že tam bude právě Gerard. Byla hodně zklamaná. Na "Truth or Dare" je vidět, že to natáčel někdo, kdo umí film dělat, ale Peter Farrelly naprosto zabil možnosti, které tenhle příběh měl. Sranda, sranda, až je z toho naprostá debilita. Ve "Victory's Glory" se dozvíme to, že černoši vyhrávají nad bílými v basketbale proto, že jsou černí. A že mají pětatřiceticentimetrová přirození. A nakonec "Beezel". Elizabet Banks si zahrála manželku, kterou ohrožuje kreslený kocour, který je zamilovaný do jejího manžela Joshe Duhamela. James Gunn v parádní formě. "Beezel" a "Middleschool Date" jsou jediné dvě povídky, které si budu a chci pamatovat. Dost málo na takový film.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když si myslíte, že už jste v americké komedii viděli všechno.
Hodnocení: 25% za jednu šílenost, která si našla cestu i do našich kin


Butch Cassidy a Sundance Kid (Butch Cassidy and the Sundance Kid, 1969)
Abych se nepřestal věnovat westernům, tak tady máme jeden z nejklasičtějších, navíc jeden z nejznámějších a nejlepších buddy movies, jaké kdy byly natočeny. Pro dobrý buddy movie potřebujete dva herce, kteří si sednou. Tohle se přesně stalo Paulu Newmanovi a Robertu Redfordovi. Jeden neotesaný, druhý, co se tváří, že je na výši, jeden na první pohled hezoun, druhý spíše drsnějšího typu, ale společně jim to klape dokonale. A je jedno, jestli je to v "práci" nebo v lásce. Tihle dva jsou ve všem společně, protože to tak prostě může být. Butch Cassidy a Sundance Kid jsou dvě známé postavy z divokého západu, dva padouši, z nichž dva výše zmínění herci udělali neskutečně přitažlivé charaktery, kterým budete fandit, a to přesto, že jejich živobytím je vykrádání bank. Jsou to zloději a nedá se s tím nic dělat, jenže dva zloději, co jsou naprosto neodolatelní. Je na ně vypsána odměna, ale oni si přesto dál kradou. Když už se dostanou skutečně do úzkých, uniknou, přesunou se do jiné země, i se svojí milovanou, a zde začínají znovu. Film "Butch Cassidy a Sundance Kid" je jedním z nejlepších westernů i proto, že nevyužívá úplně klasické westernové prvky. Jsou zde sekvence, které jsou hnědočerné, a jedná se vlastně o sled fotek doplněných hudbou. Řeší se jimi poměrně dlouhé časové úseky, aby se jimi dostalo k tomu, co je pro děj skutečně důležité. Zároveň jsou zde poměrně dlouhé sekvence, které jsou bez dialogů, pouze sledujeme scénu, která je doplněna hudbou. Postavy zde jednají, ale není důležité, co říkají. Jedná se také o posun děje do další fáze. Obecně je možné říct, že z hlediska žánru je snímek neskutečně pokrokový, což se projevuje i v tom, že tu máme milostný trojúhelník, který funguje bez problémů, máme tu pistole, které mají omezený počet kulek a nakonec i skvělou závěrečnou scénu, kterou mohu nazvat památnou. Ano, je to onen klasický stop motion, kdy se obraz nehýbe, i když zvuk pokračuje dál. Nevidíme tak, jak jsou milované postavy zastřeleny, doslova rozstříleny. Je to krok směrem k divákovi, krok k tomu, aby si je pamatoval v plné síly, doslova jako hrdiny, i když jsou pořád zápornými postavami, těmi, kdo jsou na druhé straně zákona. Myslím, že jen málo záporných postav v historii filmu bylo vykresleno tak, abyste jim fandili až do úplného konce. V tomhle případě to platí dokonale.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když potřebujete utužit přátelství.
Hodnocení: 75% za legendární dvojici, parťáky, na které se nezapomíná



Babeta jde do války (Babette s'en va-t-en guerre, 1979)
Musím se přiznat, že mám v určitých oblastech filmové tvorby ještě poměrně velké mezery. Francouzské filmy jsou právě takový nedostatkem, ale ještě více to jsou filmy s Brigitte Bardot. Nevybavuji si, že bych s ní viděl jediný film. Jak jsem se vlastně k téhle ženě dostal právě v poslední době? Bylo to tím, že jsem psal svůj příběh na pokračování "Cesta" a přemýšlel jsem o tom, jaké postavy by se zde měli objevit. Právě BB mě velmi zaujala. Nevložil jsem jí do příběhu, alespoň prozatím, ale nějaké její filmy jsem objevil, tak jsem si řekl, že by bylo fajn se na nějaký podívat. Volba padla na komedii "Babeta jde do války". Francouzské komedie znám především v těch, kde hraje Louis de Funès, a tak jsem byl celkem zvědavý na něco jiného. "Babeta jde do války" není úplně ztřeštěná komedie v podání "Četníků", ale rozhodně jí mnoho nechybí k tomu, aby jí bylo podobným přízviskem možné nazvat. Film sází na to, že lidé mají rádi utahování si z války a hlavně z Němců, nacistů, ale také na to, že milují právě BB. Zápletka se točí vlastně jen kolem toho, že Babeta, naivní dívka, nebo se tak alespoň tváří, se dostává do války, v podstatě rovnou na frontu. Ne tedy proto, že by měla bojovat v zákopech, ale válčí spíše mezi vysokými hodnostmi. Stává se dvojitou nebo snad trojitou agentkou, i když sama je pořád věrná Francii. Zase na tom ale tak nezáleží, protože jde hlavně o to, jak si ji jednotlivé strany předhazují a ona, díky svému kukuči, může oblbnout všechny a nakonec pomoct té straně, která je samozřejmě proti gestapákům. Gestapo je zde zobrazeno jako tlupa imbecilů, Francouzi tu nejsou také jako velcí hrdinové, ale co si budeme povídat, těch tu vůbec není mnoho. BB všechny dostává svou krásou, a  i když je vlastně katalyzátorem událostí, zároveň je loutkou. BB její naivitu budete věřit, protože její krása je prostě odzbrojující. Ten nevinný obličejík vám buď učaruje, nebo ne. Podle toho se bude odvíjet i vaše hodnocení filmu. Za mě je to spíše průměrná komedie, která má sem tam dobrý vtip, spíše konverzační než ty groteskního typu, ale jako celek je to jen taková jednohubka, která nemá příliš zásadní děj. V době vzniku měla asi větší dopad, i když vzniknout tak o deset let dřív, publikum zaujme ještě více.
Kdy je na film vhodné kouknout: Když potřebujete trochu humoru v době, kdy ho mnoho není.
Hodnocení: 50% za hezkou hříčku, která ale zase nemá tak silné prvky, aby obstála v konkurenci i dnes


Pro další příspěvky bych si připravil novinku - zveřejňování příspěvků po jednom filmu. Pro mě to bude trochu náročnější, ale pro vás by to mělo být přehlednější. Uvidíme, jak to budu stíhat. Takže již během tohoto týdne můžete očekávat nové články. Doufejme, že to bude změna k lepšímu. Alespoň se zde bude pořád něco dít.