středa 25. dubna 2018

Přání smrti, Deník strojvůdce, Nekonečná cesta, Ztratili jsme Stalina, Bohatství


Přání smrti (Death Wish, 1974) - 70 %
Charlese Bronsona popravdě moc herecky neznám, respektive nemám jeho filmy tolik nakoukané, ale musím říct, že je to herec rozhodně zajímavý, jehož projev k pojetí původního "Přání smrti" sedí. Celý film je takový jakoby mdlý, bez emocí, ale ona se v tom skrývá silná výpověď, která možná zbytečně měla další pokračování.

Deník strojvůdce (Dnevnik masinovodje, 2016) - 70 %
Srbskému filmu jsem nikdy moc nedal, ale "Deník strojvůdce" je ukázkou kinematografie, která dovede vyprávět zajímavé příběhy specifickým způsobem, kdy se do popředí dostává humor, který je místy celkem černý, což je krásně ukázáno i v pointě filmu. A to vás na "Deníku strojvůdce" prostě bude bavit.

Nekonečná cesta (Ikitie, 2017) - 70 %
Že na severu umí točit filmy, to se obecně dobře ví. Navíc mají tvůrci mnohdy celkem dobře pochmurnou atmosféru. Koprodukční "Nekonečná cesta" je historický válečný film, který na první pohled tak depresivně nevypadá, o to více vás pak právě svou temnou stránkou a beznadějností dovede dostat.

Ztratili jsme Stalina (The Death of Stalin, 2017) - 80 %
Skoro by se chtělo říct, že tuto událost je možné pojmout jen jako absurdní komedii, pokud už by se o komedii mělo jednat, ale nakonec se ukázalo, že to může být vtipná komedie, která je chytrá, ale přitom prezentuje historické události nikoli vyloženě věrně, ale příliš je nepřekrucuje, jen tím humorem.

Bohatství (The Fortune, 1975) - 40 %
Tohle je hodně promarněný potenciál, protože tady jsou herci, kteří jsou skvělí, ale chtěla se po nich vlastně groteska, která ani neměla moc dobrý scénář. Docela jsem se na to vzhledem k hlavním rolím docela těšil, ale ani jedna postava mě nedokázala nadchnout, protože byly jednoduše hodně špatně napsány.