čtvrtek 23. února 2017

Odvrácená strana měsíce, Elvis Lives!, První pozice, Povídka o policajtovi, Jak básníci čekají na zázrak


Odvrácená strana měsíce (Die dunkle Seite des Mondes, 2015) - 70 %
I když je to v konečném důsledku vlastně klasický příběh doktora Jekylla a pana Hyda, tak se mi to v tom německém podání prostě líbilo. Násilí je zde prezentováno způsobem, který dovede hodně zamrazit, což mi v dnešní době přijde pořád překvapující vzhledem k tomu, co se děje kolem nás. Trochu jsem čekal ale větší myšlenku v závěru.

Elvis Lives! (2016) - 20 %
Nevím, co jsem od toho čekal, ale možná to, že by to mohla být sranda. Jak se ukázalo, moc to sranda nebyla. V podstatě se jen vzala jedna konspirační teorie, nudně se převedla do příběhu o tom, jak to s Elvisem bylo dál, zahrál si ho člověk, který mi v tom neseděl, a tak jsem nakonec s výsledkem dost nespokojený.

První pozice (First Position, 2011) - 60 %
Dokument o tom, jak se děti chtějí dostat na baletní školu a připravují se pěkně dlouho na to, aby uspěli. A pak stačí jedna jediná chyba a ono se to nepovede. Anebo naopak předvedete to, co umí a vyhraje. Na jednu stranu si říkám, jestli stojí za to se někdy až tak ničit, na druhou stranu ty děcka obdivuji.

Povídka o policajtovi (Flic Story, 1975) - 60 %
Ze začátku to vypadá naprosto skvěle. Alain Delon je jako správný policajt prostě klasicky dobrý, ale Jean-Louis Trintignant je jako grázl naprosto skvělý. Bohužel tím jak snímek graduje, se z toho... no vlastně ta gradace se z toho vytrácí a finále mě spíše zklamalo a ty pocity mi vydržely především. Škoda.

Hezky nostalgické, vlastně celkem dospělé, místy docela pěkné, ale nemůžu si pomoct, jako kdyby už básníci neměli co říct, jen trochu nostalgicky si zavzpomínají na lepší časy. Ale jo, tohle rozhodně není takový průšvih, jak jsem se bál, že z toho bude. Vlastně to bylo... no takové milé. Nijak mě to neurazilo.