středa 7. prosince 2016

Smrt na Nilu, Proti větru, Dr. Dolittle 3, Indignation, Vyšinutí


Smrt na Nilu (Deatch on the Nile, 1978) - 80 %
Tedy nevěřil jsem, že by mě tenhle příběh mohl dostat, minimálně proto, že ho známa navíc i proto, že je prezentován ve více jak dvou hodinách. Jenže tahle plejáda skvělých herců je tak oslňující a příběh Agathy Christie pořád tak skvělý, že jsem ke konci skoro ani nedutal, a to jsem věděl, jak to dopadne.

Proti větru (Des vents contraire, 2011) - 60 %
Příjemný - ve smyslu stylu, jakým byl natočen - film o tom, jak se rodina vyrovnává s tím, že od nich odešla matka. Anebo je všechno trochu jinak? Na konci dojdeme rozhřešení, což je rozhodně pozitivní. Snímek mi ale přece jen chvílemi přišel takový trochu unylý a lehce bez nápadu v tom, kam vést příběh v klidnějších momentech.

Dr. Dolittle 3 (Dr. Dolittle 3, 2006) - 20 %
Už jenom pro ty neskutečné dialogy a monology, které padají z postav, bych tenhle film odsoudil do záhuby. Tohle je tak prvoplánové a nabubřelé, chce to dojmout, chce to chytit za srdce tím, jak se teenagerka trápí, ale ve skutečnosti to dělá pravý opak. Ale v klidu, alespoň je zde happy end. A přede mnou ještě dva díly... No páni!

Indignation (2016) - 60 %
Snímek o jednom chlapci v jedné těžké době, který si neuměl poradit se svými rodiči a vlastně nakonec ani pořádně se svým životem, což nakonec vedlo k tomu, co udělal asi v poslední minutě filmu, která mi přišla jako hodně zkratkovitá a nenaplňující. Herecky dobré, historicky zajímavě zasazené, ale tak nějak střídmé.

Vyšinutí (Yeon-ga-si, 2012) - 60 %
Korejci odvedli velmi dobrou práci a natočili kvalitní, profesionální film o jedné epidemii, která zachvátila zemi. Je to místy docela drsné, ale nějak jsem v tom postrádal něco víc, což bych asi očekával. Až na tu drsnější linku je to pořád dost americké, a to i v postavách a zápletce. Dobré, ale ne výjimečné.

Žádné komentáře:

Okomentovat