sobota 13. února 2016

Tenkrát v Americe, Night of the Ghouls, Ninja Immovable Heart, Northpole: Open for Christmas, One Eyed Girl


Tenkrát v Americe (Once Upon a Time in America, 1984) - 90 %
Sergio Leone nijak výrazně nezklamal a zase dokázal, že film je pro něj vší a že dokázal zachytit obraz a scénu takovým způsobem, jako se to skoro nikomu jinému nedařilo. Jeho principy z westernů skvěle fungují i v mafiánském filmu z Ameriky, kde jsou naprosto úchvatné scény, které jsou podrženy hereckými výkony. Ale "Tenkrát na západě" to v mém případě nepřekonává.

Night of the Ghouls (1959) - 20 %
Myslím si, že jsem celkem zastánce Eda Wooda, ale tenhle jeho film už je opravdu příšernost. I když si myslím, že to je jen dáno tím, že jsem od něj viděl víc filmů a ono to časem prostě přestane bavit a je to v konečném důsledku jenom špatné. Tohle je prostě špatné a křeč v každém okamžiku, což je ale do jisté míry také pamětihodné.

Ninja Immovable Heart (2014) - 10 %
Tohle je prostě zoufalé. Natáčet filmy v takové kvalitě a takovým způsobem je horší, než nenatáčet filmy žádné. Na tohle by se tvůrci opravdu měli raději vykašlat, a je jedno, kolik tváří k tomu seženou. Čekal jsem, že to bude alespoň trochu zajímavé, ale ono to opravdu nebylo zajímavé ani trochu.

Takový celkem normální vánoční film, kde se musím přiznat, že mě už asi vánoční atmosféra natolik pohltila, že se mi to prostě líbilo. Není zde nic nečekaného, nic skvělého, ale je fakt, že já mám slabost pro Dermota Mulroneyho. Ten chlap má skvělý hlas. Jinak jde opravdu jen o Vánoce a o pochopení toho, co je nejdůležitější. Jako vždycky.

One Eyed Girl (2014) - 60 %
Líbí se mi, že se filmaři snaží překračovat určité hranice, což je v tomhle filmu celkem podařeně zachyceno. Je to psychologické, je to místy hodně silné, ale chvílemi zase máte pocit, že to je pořád takové prvoplánově šokující. Naštěstí pak převládne vedení příběhu a čeká vás pointa, která je tak hezky krutá, že se mi to prostě muselo líbit.