úterý 25. listopadu 2014

Dripped, Hluboký spánek, Double Happy, Dolphin Tale, Some Folks Call It a Sling Blade


Dripped (2011) - 65 %
Výtvarné umění má hodně podob a tenhle filmeček nám to krásně ukazuje. Z každého díla máme trochu jiný požitek, každý přináší něco jiného. Až pak dojde i na něco, co je tak jedinečné, že vlastně ani nevíte, jak se na to dívat a jak to uchopit.

Hluboký spánek (The Big Sleep, 1946) - 80 %
Humphrey Bogart pro mě do téhle role pasuje dokonale, skvěle hlásí a vždycky přesně ví, co by měl říct. Je úžasně suchý, což je u postavy Phila Marlowa naprosto nezbytné. Daří se mu to skvěle a právě on - v konfrontaci se všemi těmi ženami - dává snímku směr a táhne ho až do zdárného konce. Noir jak má být. A ta hlavní postava ani na konci nemusí umřít.

Double Happy (2010) - 50 %
Co se v nás skrývá? To je docela dobrá otázka, hlavně ve spojitosti s tím, čeho všeho jsme schopni, když jsme naštvaní, anebo se cítíme ponížení. Tohle ukazuje snímek "Double Happy". Nastiňuje zajímavou situaci, ale odmítá řešit východiska, což mi vadilo.

Dolphin Tale 2 (2014) - 55 %
Vzhledem ke kvalitám prvního filmu, kdy se jednalo jen trochu o nadprůměr, je druhý díl vlastně vhodným a celkem příjemným pokračováním. Je fajn, že se dali dohromady stejní herci a příběh se nějak posouvá, a to jak v případě delfínů, tak i v případě lidí, jejíchž osudy jsou celkem zajímavé a je vidět, že si se scénářem někdo alespoň trochu vyhrál. Samozřejmě v rámci žánru rodinného filmu.

Billy Bob v tomhle kraťasu, který předcházel snímku "Smrtící bumerang", ukazuje svoje schopnosti, které rozhodně jsou na vysoké úrovni, ale bohužel snímek jako celek je jen takovou zkouškou, jak to bude fungovat a jak to bude v černobílé vypadat. Pro hraný film byla nakonec zvolena barva a výrazně rozsáhlejší příběh.