neděle 27. dubna 2014

Nahota na prodej, Smrtonosná past, In the Name of the King III, Justice League: War, J. Edgar


Nahota na prodej (1993) - 45 %
Co do kvalit filmových je to strašné, ale nějaké ty myšlenky zde jsou. Když se člověk podívá na současnou společnost, on tu nebude až takový rozdíl. Obchod s bílým masem tu funguje stejně dobře jako rasismus, a teď nemyslím jen rasismus bílých vůči Romům, ale i naopak. Obraz je strašně tmavý, opravdu to není hezké na pokoukání, ale třeba taková hudební stránka docela zaujme. Navíc je to celkem odvážné, což už se taky tolik nevidí.

Smrtonosná past (Die Hard, 1988) - 100 %
Nemyslel jsem, že by se mi to mohlo po letech tak líbit, ale opak je pravdou. Tohle je prostě výborný film a já jsem ani nemohl uvěřit, že jsme si to pustili s přítelkyní místo nějaké romantiky a oba jsme se skvěle bavili. To si prostě musíme někdy zopakovat. A pak druhý díl. A když nebude druhý díl, tak jedničku znova a bude to "Smrtonosná past 2".

Musím říct, že čím víc filmů od Uwe Bolla vidím, pravda, hlavně těch nových, tím víc se mi začínají líbit. Není to tak hrozné, jak se tvrdí, to je jen móda na někoho nadávat, ať už udělá cokoli. Jednou to byl nejhorší režisér současnosti, tak tu nálepku bude mít pořád. Tohle je parádní béčko, takového toho klasického střihu - jednoduchý scénář, levné provedení a zábava ani ne na hodinu a půl. Jo, mě tohle prostě bavilo. Na ten slabší nadprůměr v rámci žánru a stylu si to snadno sáhne.

Justice League: War (2014) - 40 %
Tohle je v podstatě převyprávění prvního příběhu z komiksové série "Justice League", který vytvořili Geoff Johns a Jim Lee. Skoro se mi chce říct, že to je celé. Jsou zde známí supehrdinové, je to akční, ale vlastně to není nic jiného než DC variace na "Avengers". Nebaví mě tyhle filmy, je to pro skalní fanoušky a já jím očividně nejsem. Jenže ono to nevyniká ani filmově. Takový "Lego: Batman" je o třídu lepší a hlavně zábavnější.

J. Edgar (J. Edgar, 2011) - 50 %
Clint Eastwood se rozhodl natočit film o jedné z kontroverzních a zajímavých osobností světové kriminalistiky a řekl si, že film natočí chladně, téměř bez emocí. Je to škoda, protože už od začátku má divák problémy s tím, aby byl vtažen do děje. Emoce se do filmu dostávají až ve druhé polovině filmu a nejsem si jistý, jestli už nebylo trochu pozdě. Většina postav má ve filmu minimální místo a vytvořit si k nim vztah je v podstatě nemožné. Leo mě ale přesvědčuje, že zvládne každou roli. Tady tolik nevyniká, ale film rozhodně nepadá s ním, spíš s nudným sterilním pojetím.