pátek 18. dubna 2014

Akta X - Film, Lítám v tom, Jarmark marnosti, W., Dr. Divnoláska


Akta X - Film (The X Files, 1998) - 60 %
Je to vlastně taková delší epizoda, kde se tvůrci snaží o nějaké to vysvětlení celého obrovského spiknutí, ale vlastně se tímhle filmem nic nemění a stále zůstává u toho, že pravda je tam někde venku a je potřeba ji pořád objevovat a odhalovat. Pro fanoušky velmi příjemný bonus, pro normálního diváka celkem fajn sci-fi s mimozemšťany.

Lítám v tom (Up in the Air, 2009) - 80 %
Jason Reitman ukázal, že je možné natočit romanci, která nemusí mít nutně konec, který očekáváte, navíc to celé je možné zasadit do prostředí letišť. Člověk, který většinu života tráví v letadle, letištních halách a různých hotelových pokojích. A přesto je šťastný, protože má práci (vyhazuje jiné) a možná i lásku (vidí ji velmi málo). Anebo je všechno přece jen trochu jinak. Krásné, i když jsou lidé hnusní.

Jarmark marnosti (Vanty Fair, 2004) - 50 %
Trend převáděný literární klasiky do filmové podoby je poměrně tradiční, v posledních letech opět nabývá na významu, ale co se o rok později podařilo snímku "Pýcha a předsudek", tomu se "Jarmark marnosti" tak úplně nepřiblížil. Dobové zachycení dobré, ale příběh zase není z těch, které by člověka naprosto vtáhly. Nemám rád Reese a tady mě nijak nepřesvědčila, že by byla jakkoli výjimečnou herečkou. V dohledné době se chystám podruhé na "Barryho Lyndona", také adaptaci Thackerayho a vím, že z ní budu mít lepší pocity, i když se jedná o snímek o hodinu delší.

W. (W., 2008) - 40 %
Oliver Stone natočil snímek, kterým nikomu neublížil, tedy snad kromě sebe. To, že je Brolin v roli výtečný, je jedna věc, ale druhá je skutečnost, že ten film je vlastně o obyčejném člověku, který se snaží, aby se s tím, co přichází, vyrovnal. Popravdě, mě je jedno, že je G. W. Bush normální - obyčejný člověk. Nechápu, jaký smysl má dívat se dvě hodiny na film, který se nás snaží přesvědčit, o tom, že je Bush náš muž. A jestli tohle mělo být satirou a karikaturou tohoto muže, tak se to Stonovi podařilo tak dobře skrýt, že je z toho nakonec glorifikace a vlastně i opodstatnění války v Iráku. Brát skutečnost, že se film vyhýbá 11. září jako vhodný prvek, mi přijde jen jako nástroj vyhnout se kontroverzi, což se tomuhle snímku daří skvěle. Je neskutečně plochý.

Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb. 1964) - 100 %
Již ve snímku "Stezky slávy" Kubrick ukázal, jak mistrně dokáže znázornit to, co se děje v armádě. Látku, kterou pojal ve starším filmu vážně, se tentokrát rozhodl pojmout satiricky a vybral si knihu Petera George, kterou převedl do jednoho z filmů, které se staly divácky nejúspěšnější. Jedná se o velmi drsnou satiru na Studenou válku a na to, co by se mohlo stát, pokud by se jeden člověk na správném místě zbláznil, anebo se prostě jen rozhodl vzít rozhodnutí do svých rukou. Kubrick si zopakoval spolupráci s Peterem Sellersem, tentokrát hned v trojroli, kde ukazuje, jak silným je hercem, protože každá jeho role je naprosto jiná. Není to jen on. Skvělí jsou i George C. Scott anebo Sterling Hayden. Asi nijak nepřekvapí Kubrickova preciznost ve scénách, především pak v těch z letadel. Jednoznačně Kubrickův nejvtipnější film a vlastně jediný, primárně jako komedie uvažovaný.