středa 5. února 2014

Fruitvale Station, Čtyři pokoje, Geography Club, Blízko od sebe, I'm in Love with a Church Girl


Fruitvale Station (2013) - 75 %
Tenhle snímek jede na jistotu a jeho devizou je skutečnost, že se vlastně jedná o hraný záznam skutečných událostí. Je to dokument, který sleduje události, jež vedly k jedné zbytečné smrti. Od první scény, která byla zachycena v reálu, kdy došlo k postřelení nevinného muže, je jasné, že tady půjde o film, který na vás nebude nic hrát, jde přímo na věc. Právě díky téhle úvodní scéně se budou vaše vnitřnosti postupně svírat a vy budete jen tiše dumat, když poznáte, že finále se blíží. Je nespravedlivé, ale o to smutnější je, že se tyhle věci opravdu dějí. A odpovědnost není zas tak velká...

Čtyři pokoje (Four Rooms, 1995) - 55 %
Pro mě kvalitativně celkem nevyrovnané čtyři povídky, na kterých je docela vidět, co jednotlivé tvůrce zajímá. Tarantino se vyžívá v dialozích, které mohou zajít až ad absurdum, což zde potvrzuje i celkem dobrým příběhem, Rodriguez zase nezapře svou lásku k béčkům, ale nechybí zde ani humor anebo fantastické náměty. Přesto pro mě zůstávají povídky kvalitativně celkem nevyrovnané a Tim Roth, ač ho mám rád, mi byl spíše protivný. V konečném důsledku tak přece jen maličko nadprůměr.

Geography Club (2013) - 50 %
Snímek o partě lidí, kteří to nemají v životě jednoduché. Jsou totiž jiní. Odlišují se na první pohled, anebo až na ten druhý. Buď jsou divní od pohledu, anebo jsou to kocouři, ale jsou teplí. S tímhle se dá žít, ale ani dnešní doba jim moc nepřeje. A co teprve na škole. Kdyby se tohle provalilo, bude to pořádný problém. Proto se dají dohromady v rámci geografického kroužku, který je samozřejmě jen zástěrkou. Ty vztahy se řeší celkem standardně, ale je to koukatelné, pokud nemáte předsudky. Jen to prostě není nic skvělého. Dobré ano. Jsem si jistý, že knižní předloha bude zajímavější.

Blízko od sebe (August: Osage County, 2013) - 60 %
Snímek, který se představuje skvělými hereckými výkony a pak... no a pak je to úplně všechno. Herci dokáží dát najevo emoce, a to naprosto skvěle, ale to je prostě všechno, nic víc v tom nenajdete. Příběh zde není nutný, je na první pohled poznat, že se původně jedná o divadelní hru. Jenže sledovat divadelní hru i na plátně, a to po dvě hodiny, už nemusí být tak silný zážitek, což se povedlo i snímku "Bůh masakru", který je o něco kratší. Herecké výkony intenzivní, ale pořád je to jen divadlo a filmové zpracování tomu nic moc navíc nedá. Jen ty opravdu známé tváře.

I'm in Love with a Church Girl (2013) - 10 %
Ten název dost jasně napovídá o tom, čeho asi budeme svědky. Bollywoodská horní polovina plakátu to jen podtrhuje. Tohle bude romance. A ne jen tak ledajaká. Mužem bude frajer, co měl hodně společného s prodejem drog a ani dnes to s ním není úplně v pohodě. Ženou v tomto případě bude silně věřící naivka, která ale nemá problém s tím nosit výstřih, ve které by měla problém ukrýt i jedinou lentilku. Tihle dva, kteří se k sobě nehodí, on navíc s tváří Ja Rula si k sobě najdou cestu, nejspíš přesto, jak skvěle rapuje citáty z bible. No, a vzhledem k tomu, že jsem silný ateista a navíc si myslím, že mám vkus na dobré filmy, tuhle snůšku hloupých romantických klišé v rádoby cool dramatickém filmu prostě nesnesu. Vizuálně načančané, herecky spíš podprůměrné a scenáristicky křečovité. Film se tváří, jaké má hodnoty, ale ve skutečnosti to je důvod, jak se zalíbit. Z takových filmů je mi na nic.

Žádné komentáře:

Okomentovat