Velký blondýn s černou botou, Včera, dnes a zítra, Lekce, USS Indianapolis: Men of Courage, Vangaveeti

Velký blondýn s černou botou (Le grand blond avec une chaussure noire, 1972) - 80 %

Pierre Richard zde předvádí své komediální schopnosti, a to i v tom smyslu, že není zbytečně teatrální, i když si neodpustí, aby byl místy trochu trapný. Ale nikdy to není nad míru, vždycky je to se vkusem a snímek proto baví. Navíc je to scenáristiky tak krásně ujeté, že se film prostě musí líbit a musí bavit.

Včera, dnes a zítra (Ieri oggi domani, 1963) - 70 %

Film, kde exceluje Sophia Loren s Marcello Mastroianni jí přizvukuje, aby mohla vyniknout. Je krásná, je nádherná, ale především je skvělá herečka, která každou roli zvládne jinak, odlišně a vy nemáte pocit, že koukáte na jednu a tu samou postavu. Však také nekoukáte. Zábavné tři povídky, které jsou navíc i chytré.

Lekce (Urok, 2014) - 60 %

Bulhaři, navíc ještě v řecké koprodukci, ukazují, že jsou schopni natočit snímek, který bude docela chytrý, ale přitom civilní. Popravdě jsem si myslel, že to bude celkově ještě víc vyhrocené, že to bude ještě zajímavější, ale nakonec se pořád jedná o snímek s velmi dobrým nápadem, který je dobře natočený.

USS Indianapolis: Men of Courage (2016) - 60 %

Trochu jiný a trochu levný válečný film, kde se objevují herci, kteří v posledních letech nemají problém vzít roli i v béčkovém filmu. Jsou jimi jak Tom Sizemore nebo James Remar, tak i Nicolas Cage. A právě díky nim mě tenhle snímek bavil a užil jsem si ho. Scény na vodě se žraloky byly nejlepší.

Vangaveeti (2016) - 60 %

Takový klasický indický snímek, kde máte zpěvy, máte tam postavy, které mají být na první pohled líbivé, ale rozdíl je v tom, že tohle není romantické drama z komediálními prvky, tohle je snímek, který se snaží sdělit skutečný příběh, a to navíc místy docela dobře drsným způsobem. Není to vůbec až tak zlé.

Fermo posta Tinto Brass, Ohthes, Rules Don't Apply, Running Wild, Showgirls

Fermo posta Tinto Brass (1995) - 55 %

Tinto Brass je prostě starý prasák, ale mě ty jeho filmy baví. Nejde jim o nic jiného než o to, aby ukázaly, jak je žena krásná, a to se mu daří. I když chlapská přirození jsou v jeho filmech mnohdy umělá, o jeho ženách to neplatí. A na krásné přirozené ženy, navíc nahé, se dobře kouká. Od toho není možné čekat víc.

Ohthes (2015) - 30 %

I když se do toho třeba dá zajímavé a problematické prostředí, i když jsou v tom nějaké děti a hlavně vojáci, tak pořád je tohle vlastně jen taková divnější romance, která mě nedokázala oslovit. Jako kdyby ve filmu "Ohthes" chtělo být strašně moc víc, ale nakonec se ukázalo, že v tom skoro nic navíc není.

Rules Don't Apply (2017) - 40 %

Warren Beatty se vrátil mezi hereckou elitu a přizval si k tomu nejen svou ženu Annette Bening ale i další herecké hvězdy, hvězdičky i legendy. Bohužel i s takovou elitou a s postavou Howarda Hughese se dá natočit nudný a předvídatelný film, který vás nejspíš většinu své stopáže nebude moc bavit. Mě nebavil.

Running Wild (2017) - 40 %

Celkem předvídatelný film o tom, jak to dopadne s jednou farmou, kterou zesnulý manžel nevedl zrovna tak, jak si jeho slepá (nemyslím nevidomá, ale prostě žijící si ve vlastním světě) manželka myslela. Je to sice předvídatelné, ale je tu Sharon Stone v celkem fajn roli a vůbec jsou tu docela příjemné postavy.

Showgirls (Showgirls, 1995) - 50 %

Paul Verhoeven je moc dobrý režisér na to, aby zprasil v podstatě jakýkoli film, ale říkám si, jestli příčinou, proč si vybral zrovna tenhle, nebyla jen vize nahoty. Skoro to tak vypadá, protože scénář je neskutečná banalita, která ničím nepřekvapí. Jen těmi sexy erotickými scénami. Na ženy se tu kouká dobře, na příběh tolik ne.

Devudu Chesina Manushulu, Strach a hnus v Las Vegas, Finisterrae, Bratr Slunce, sestra Luna, Oi sfaires den gyrizoun piso

Devudu Chesina Manushulu (2012) - 20 %

Indové se mi přesně netrefili do vkusu. Tohle je komedie, které nemám rád. Spousta nezajímavých postav, které se neustále pitvoří a jsou jednoduše nudné. Příběh je zdlouhavý, neví, co je vlastně za žánr, chce to být romantické, ale ve skutečnosti je to jen trapné, nemluvě o tom, že to opravdu není vtipné.

Strach a hnus v Las Vegas (Fear and Loathing in Las Vegas, 1998) - 40 %

Nemůžu si pomoct, ale tenhle snímek mi prostě nic neřekl. Na jednu stranu vypadají všechny scény improvizovaně, za což by bylo možné ocenit herce, a druhou stranu se na to dost těžko dívá, protože tomu prostě chybí děj. Film, kterému jsem se dlouho vyhýbal a možná jsem v tom měl raději pokračovat.

Finisterrae (Finisterrae, 2010) - 40 %

Už když jsem zjistil, že s tímhle filmem je spojeno slovo "podobenství", tak nějak jsem věděl, že tohle nebude něco, co mě dostane. A bohužel to tak je. Jsou zde scény, které jsou na první pohled zajímavé, ale podobné filmy mi prostě jako celek mnoho nedávají. Tvůrce mě tady nezaujal tolik, abych chtěl zjišťovat, co tím chtěl říct.

Bratr Slunce, sestra Luna (Fratello sole, sorella luna, 1972) - 40 %

Dovolím si být trochu zaujatý, ale nemohu si pomoct, jde také o to, jak na mě film působí. A já jsem člověk, který křesťanské příběhy prostě moc nemusí. Jasně, životopis Františka z Assisi by mohl být zajímavý, ale tohle je podáno prostě jako křesťanská zpověď. Já tohle jednoduše nemusím. Navíc mi herci nepřišli dvakrát zajímaví.

Oi sfaires den gyrizoun piso (1967) - 70 %

Řecký western, navíc černobílý? To zní samo o sobě zajímavě a musí se snímku nechat, že je dobrý. Má to správný nádech westernového filmu, má to příběh, který není špatný, má to jednoduše všechno, co od westernu očekáváte, ale nic moc navíc. Ta černobílá kamera je ale přece jen docela zajímavá.

Hrob světlušek, Backtrack, Home Invasion, Lazer Team, Krajina v mlze

Hrob světlušek (Hotaru no haka, 1988) - 90 %

Neskutečná ukázka toho, jak může být animovaný film skutečně silný, jak dospělá témata může prezentovat a jak se roztomilost neskutečně snadno změní v něco děsivého, co vám sebere vzduch z plic. "Hrob světlušek" je hodně depresivní film, ale tím ukazuje sílu nejen japonského animovaného filmu, i když především jeho.

Backtrack (2015) - 60 %

Celkem dobrý nápad, který není rozhodně dotažen k dokonalosti, ale Adrien Brody a Sam Neill jsou natolik dobrými herci, že s nimi celou cestu projdete a budete možná i překvapeni tím, jak to skončí. Díky tomu, že je to psychologický thriller, to funguje mnohem lépe než něco ve stylu "Mlčení jehňátek". Vše je zde jen naznačeno, což stačí.

Home Invasion (2016) - 50 %

Snímek se jmenuje "Home Invasion" a přesně o tom je. Jak se skupina lidí chce dostat do domu nic netušící matky se synem. Jejich záměry jsou nějak spojeny s jejím životem, i když ona netuší jak. Je to zajímavě propojeno s voláním s bezpečnostní službou, což dle mého celkem funguje, je to napínavé. Scott Adkins navíc ukazuje, že jako záporák je lepší. Průměr, protože je to bez lepšího nápadu, ale fajn průměr.

Lazer Team (2015) - 50 %

Není to až tak zlé, jako je to někdy popisováno, ale není to ani nic skvělého. Prostě takový průměr, který se snaží o to, aby tu sem tam byl nějaký docela dobrý trik, ale následně se jenom hodně kecá a trochu se to degraduje. Nápad celkem fajn, ale ani jako komedie to není nějak radikálně uhrančivé a prostě si to jen jede ve svém poklidném stylu.

Krajina v mlze (Topio stin omichli, 1988) - 80 %

Tady jsou scény, které vás nemusí vůbec rozhodit, a pak najednou přijde jedna, která vás odrovná, a vy si uvědomíte, jak je tenhle svět krásný, anebo ještě spíše, jak je hnusný. Jsou tady scény, které odkazují na jeho krásu, ale právě ten hnus je tak nějak víc cítit, je silnější a někdy dovede to krásné překrýt. Snad ne nadobro.

Putovní divadlo, Badge of Honor, Beasts of No Nation, Jiu ceng yao ta, Trancers II

Putovní divadlo (O thiasos, 1975) - 70 %

Na ten snímek je hodně těžké se dívat, ale musím uznat, že i když mě čtyřhodinová dílka na první pohled hodně vyděsila, tak musím uznat, že je to film, který dovede zaujmout. Je to hodně nevšední zážitek, který ukazuje Řecko způsobem naprosto odlišným vzhledem k tomu, jak jej chápeme - jako turistickou destinaci. Silné, dlouhé scény, na které se musíte připravit.

Badge of Honor (2015) - 50 %

Asi mám nějakou dobrou náladu, protože tohle je celkem tradiční příběh bez nějakých velkých překvapení. Ale funguje. Mena Suvari je pořád takové zlatíčko, ale drsnější role jí tu sluší. Příběh je tak akorát zamotaný, natočený celkem profesionálně. Za mě si to na ten průměr sáhne celkem s přehledem. Prima béčko.

Beasts of No Nation (2015) - 70 %

Tohle opravdu není látka, která by zajímala každého, na druhou stranu je vždycky zajímavé se podívat do jiných částí světa a zjistit, jak to tam vlastně funguje/nefunguje. "Beasts of No Nation" jsou však mimoto také ukázkou mistrovského herectví, a to jak v případě dětských, tak i dospělých rolí. No, Afriku opravdu moc neznáme.

Jiu ceng yao ta (2015) - 70 %

Nějak to s tím hodnocením asi přeháním, ale já jsem z tohohle čínského filmu měl prostě dobrý pocit. Ten příběh sem tam hodně tlačí na pilu a chce z vás ždímat slzy, ale v první řadě je to vizuálně neskutečně zajímavý podívaná, která má něco z hororu, něco z fantasy a něco ze sci-fi, přitom je to napínavé a dobrodružné, a jsou zde krásné lokace, ať už skutečné, nebo digitální. CGI mimochodem celkově velmi kvalitní.

Trancers II (1991) - 70 %

Až se divím, co mě v poslední době baví. Tohle je ale pokračování, které je dle mého názoru hodno prvního dílu. Pokračování, které je ryzím béčkem, kde jsou skvělé postavy, parádní hlášky a jednoduchý děj, který se tváří komplikovaně. Ani ty hrátky s časem mi nijak nevadí a finále mi nepřišlo trapné, což je rozhodně úspěch.