sobota 10. ledna 2015

Angel Face, Pohrdání, "Čtyři vraždy stačí, drahoušku", Don Juan 73, Dovolená s Andělem


Angel Face (1952) - 70 %
Skoro se chce říct klasický film noir, kde jde o femme fatale, která výrazně promění život obyčejného člověka. Jenže jak může být člověk obyčejný, když má tvář Roberta Mitchuma? Sem tam budete mít pocit, že snímek znáte, protože se v něm opakují náměty jiných, starších děl filmu noir. Přesto to na síle úplně neubírá.

Pohrdání (Le mépris, 1963) - 60 %
Velmi zvláštní film, který dokáže okouzlit díky nádherné Brigitte, ale stejně tak i skvěle vedenou režií, která se ztrácí v ději, jež je hodně sebestředný. Musím ale přiznat, že mě samotného nejvíce potěšila přítomnost Fritze Langa, který si zahrál postavu stejného jména. Jednoznačně zajímavé, i když ne nutně snadno snesitelné.

Co si budeme povídat, k filmu jsem se po takové doby, kdy jsem ho skutečně neviděl, dostal jenom proto, že k němu hodně kreseb udělal Kája Saudek. Jsem ale rád, že jsem snímek konečně viděl, protože to je krásná ukázka toho, že jsme dokázali natáčet zábavné filmy, které navíc mají i příběh, který prostě jede a má smysl, i když trochu ujetý.

Don Juan 73 (Don Juan ou Si Don Juan était une femme..., 1973) - 40 %
Co by se stalo, kdyby byl Don Juan ženou. No, očividně by to dopadlo hodně blbě, podobně jako tento Vadimův snímek. To, že v sobě BB měla neskutečně sex-appealu i v téměř čtyřiceti, je celkem jasné, ale stejně tak je zřejmé, že Vadim si jel svou podivnou poetiku, kdy máte pocit, že vlastně natáčel snímek, který nemá příběh, i když se moc snaží o vytváření opačného dojmu. To mu moc nefunguje, stejně jako nefunguje domnělá kontroverze.

Dovolená s Andělem (1952) - 60 %
Jasně, že se v tom filmu strašně moc zrcadlí doba a že je to snímek, který je hodně poplatný režimu, ale tak ani to nemůže zastřít, že jsou tu výborní herci, kteří sem tam předvádějí, že jsou skutečně schopní se vžít v podstatě do všeho. A jsou zábavní. Právě ni táhnou tenhle jednoduchý příběh, který se snaží být až moc pozitivní.