sobota 29. listopadu 2014

Tune for Two, Černý narcis, Mr. Stache, Very Good Girls, Pure Funk


Tune for Two (2011) - 90 %
Na malém prostoru, který si tvůrci zvolili, využili potenciál výborně, vlastně skoro dokonale. Krátké, beze slov a přitom vtipné. Jasně, že ten vtip je jen o tom kontrastu a nečekaném chování, ale když je to v takhle krátkém balení, je to paráda. Co je ještě lepší, to je castingový výběr zabijáka. Ten je dokonalý.


Černý narcis (Black Narcissus, 1947) - 90 %
Powell a Pressburger byli prostě filmoví géniové své doby a je skoro až neuvěřitelné, že se jim dvěma tak dlouho dařilo a natočili společně tolik úspěšných filmů. Není moc podobných dvojic, které by ještě měly tu sílu, aby jejich filmy byly většinou skutečně autorské. A je jedno, jestli je to satira, kritika, drama anebo fantastický příběh, oni prostě dokázali všechno. "Černý narcis" je krásnou ukázkou laskavého a krutého příběhu se skvělými postavami.

Mr. Stache (2011) - 70 %
První dobrá je skutečnost, že je to celé vyprávěno z voice-overu a postavy samy v podstatě nemluví. Pokud ano, je to pořád hlasem vypravěčky. Druhá dobrá je námět, který se točí kolem knírku. Jsou zde dva skutečně vtipné momenty, ale zároveň je to celou dobu takové příjemné pohlazení, že si to prostě užijete s úsměvem.

Very Good Girls (2013) - 20 %
Film vlastně o ničem. Mělo by to být o mileneckém trojúhelníku, který zde vlastně neexistuje, mělo by to být o tom, že se ničí přátelství, ale k tomu fakticky nedojde. Děj by měl mít teoreticky dopad na dívky a jejich vztah, ale to se vlastně neděje. Jediná změna, k níž došlo, je fakt, že jedna z nich není panna. Trochu moc o ničem.

Pure Funk (2011) - 50 %
Ta pointa je dobrá, stejně tak je dobrá i animace, ale nějak to úplně nevyužívá ten potenciál, který v téhle "úsměvné" historce vlastně je. Navíc máte pocit, že to trochu vykrádá "Indiana Jonese", i když pravd, ne dokonale. Úsměv ano, ale ne moc široký.