Boj o oheň, Poorna, Possible Worlds, Prostitute, Quentin Durward

Boj o oheň (La guerre du feu, 1981) - 75 %

Filmový zážitek, který si nezažijete na plátně mockrát. Přece jen, je to experimentální film, ale zároveň je to film, který chce vyprávět nějaký základní příběh a také chce ukázat, jak moc jsme kdysi měli k přírodě a zvířatům. Jako kdyby to byl jiný druh, jako kdybychom na tohle dávno zapomněli. Je to škoda. Annaud ale natočil výborný film.

Poorna (2017) - 70 %

Člověk dokáže cokoli a je jedno, jestli je dospělý nebo jen dítě. Záleží, jestli si za tím půjde, jestli chce naplnit svůj sen a jestli k tomu dostane alespoň trochu podmínky. Tohle snímek "Poorna" hezky ukazuje. Musím dívku obdivovat, protože já bych něco podobného určitě nezvládl. Ale ta síla ducha je krásná.

Possible Worlds (2000) - 50 %

Nemůžu si pomoct, ale nějak jsem od toho filmu čekal víc. Tilda Swinton je tu skvělá a ukazuje, jak různé role dovede zahrát, jak dovede být krásná i chladná. Jedna z chameleonských hereček. Bohužel příběh je tak tajemný, až vlastně moc tajemný není a propojení thrilleru se sci-fi zde za mě nefunguje moc dobře.

Prostitute (1980) - 40 %

Na jednu stranu oceňuji tu jednu hodně explicitní scénu, to se přece jen tak ve filmu nevidí, pokud to není porno, na stranu druhou vás film dokáže unudit konverzacemi, které jsou skoro o ničem. Jako kdyby se tvůrci snažil říct, že být prostitutkou není jednoduché, o tom žádná, ale taky to může být pořádná nuda.

Quentin Durward (1955) - 50 %

Tak jsem si jen potvrdil, že historické filmy prostě nemusím. Nevím, čím to je, jestli těmi kostýmy, trochu výraznějším přehráváním, anebo prostě jen tím, že mi vadí doba, příběh, který je takto vyprávěn, ale i když vidím, že ten film není špatně natočen, nedokáže ve mně vzbudit žádné emoce. A nebude to jen tento.

Ponyo z útesu nad mořem, Mean Dreams, Můj bratranec Vinny, Phillauri, Pitfall

Ponyo z útesu nad mořem (Gake no ue no Ponyo, 2008) - 90 %

Jestli je tohle slabší Miyazaki? Tak ať si klidně je, protože to vůbec nevadí. Nevidím v tom nic zásadně slabšího, naopak je zde opět úžasná fantazie, a přijde mi nová. Hned od začátku jsou zde scény, které jsou krásně vykreslené, ale hlavně jsou nápadité, imaginativní. Prostě tvůrčí pohlazení a krásnými postavami.

Mean Dreams (2016) - 50 %

Bill Paxton v jedné ze svých posledních rolí ukazuje, že herecky zvládnul i tenhle jinak celkem podprůměrný thriller, který je tak trochu filmem o dospívání, tak trochu kriminálkou o tom, jak je třeba podrazit vlastního fotra, který je pořádná svině. Film hraje na vztahovou rovinu a tím chce být jiný, ale moc není.

Můj bratranec Vinny (My Cousin Vinny, 1992) - 75 %

Nic jsem od tohoto snímku nečekal, o to větší bylo moje překvapení, když jsem ho začal sledovat. Člověk by si myslel, že film ze soudní síně ho nemůže překvapit, ale když je dobře natočený, tak to dokáže. Navíc je to komedie, která vám sedne díky skvělým hercům v hlavních i vedlejších rolích. Ale hlavně Joe Pesci a Marisa Tomei film táhnou.

Phillauri (2017) - 50 %

Trochu zaměnitelný film, hlavně v to, jak je natočený, i když jsou zde pěkné scény, budete mít pocit, že vlastně ničím zásadním nevynikají, snad až na úplné finále, které už je skutečně fantastické, ale zároveň dojemné. Samotný nápad není špatný, ale provedením je to vlastně klasická romance s dramatickými prvky.

Pitfall (1948) - 70 %

Noirový film, který má přece jen trochu hlubší rovinu a je dána v podstatě jen tím, že hlavní hrdina je ženatý a má synka. Díky tomu dostává příběh další, zajímavou rovinu, kvůli které chcete vědět, jak to dopadne, jak se hlavní hrdina nakonec zachová. Jojo, femme fatale jsou možná mrchy, ale vždycky jim podlehne chlap...

Om Shanti Om, Only for One Night, Outcast of the Islands, Pandora, Panther Girl of the Kongo

Om Shanti Om (2007) - 80 %

Na indických filmech to většinou nejsou hudební čísla, která mě zaujmou, ale v případě snímku "Om Shanti Om" jsou to i hudební čísla, která mě hodně bavila. Mají v sobě skvělou pozitivní energii, jsou skvěle natočená, nápaditá a krásně kýčovitá. A do toho příběh, který je dobrý a skvěle zahraný výbornou ústřední dvojicí.

Only for One Night (2016) - 30 %

Předvídatelný thriller, který už jste nejspíš viděli v různých provedeních. Tenhle sází na to, že bude sexy, že bude cool, že budu postavy vypadat jako normální lidé, ale přitom je to všechno stylizované a realističností to nezavání ani na chvíli. Nebo tak maximálně na jednu minutu, víc určitě ne. Ani napínavé to není.

Outcast of the Islands (1951) - 70 %

I když to podle plakátu skoro vypadá jako nějaký dobrodružný film, ve skutečnosti se jedná o docela dobré drama, které stojí hlavně na zajímavých postavách. Nevím, jestli ta mužská hlavní role, Trevor Howard, vás zaujme víc než jiní herci, ale rozhodně zvládá dobře roli muže, který chce dosáhnout mnoho, ale nemá na to. Tohle je dobré psychologické drama.

Pandora (2016) - 45 %

Klasicky a bohužel hodně americky natočený katastrofický snímek, u kterého máte pocit, že se vás přece jen snaží některými scénami vydírat. Kdyby to bylo více korejské, bylo by to fajn, ale takhle je to jen řemeslně velmi dobře zvládnutý film, který ale v žánru nepředstavuje ale vůbec nic nového ani zajímavého.

Panther Girl of the Kongo (1955) - 50 %

Původně natočeno jako seriál, který má celkem 12 dílů, každý plus mínus 15 minut a vždy končí otevřeně, aby měli diváci důvod se podívat na další díl. Má to být akční, ale je to hodně se opakující, nejvíce je to vidět na postavě monstra, chudáka humra, který má být obrovský. Opakují se exteriéry i interiéry a popravdě hlavní postava stojí za prd.

Lovesong, Made for Each Other, Naam Shabana, Neil Stryker and the Tyrant of Time, Next Time We Love

Lovesong (Lovesong, 2016) - 40 %

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film se tváří, jako že chce sdělovat něco důležitého, že láska má mnoho podob, ale prostě je to jen o tom, že se člověk zamiluje do někoho, do koho by se zamilovat neměl, ten druhý mu to ani pořádně nevrací, ale on za ním jde jako pejsek. Film je prostě jen jedna velká póza, která je o ničem.

Made for Each Other (1939) - 60 %

James Stewart mě asi nemůže zklamat, a to ani v těchto prvních filmech, které točil. I když ono prvních, v této době už jich měl na kontě dvě desítky, ale hrál teprve pět let. V jeho herectví je ale něco, co mi prostě učarovalo, a i když není komedie vyloženě vytříbená, díky němu ji snesete docela snadno.

Naam Shabana (2017) - 55 %

Tapsee Pannu je rozhodně zajímavá herečka, a to mimo jiné i v tom, že není vyloženě kráskou, ale přesto dovede zaujmout a strhnout vaši pozornost na svou osobu, takže se na ni chcete dívat, a to hlavně v dramatičtějších chvílích, sedí jí i akční rovina, i když tahle určitá odpověď na Bourna není úplně ono.

Neil Stryker and the Tyrant of Time (2017) - 40 %

Je to strašná srágora, je to natočené jako srágora, ale právě na tom srágorovitém pojetí se mi něco líbilo. Asi to, jak je to levné, jak si to na nic nehraje, jak je to naivní a trikově jednoduché, jak zde vystupuje Walter Koenig. Prostě film, který vás nejspíš neosloví, ale pokud, tak svou příšerností, bizarností a jednoduchostí.

Next Time We Love (1936) - 60 %

Margaret Sullavan a James Stewart si zde sedli, a tak finále filmu dovede některé diváky i vzít za srdce. Neříkám, že je to skvělé romantické drama, ale je to dobré, není to zbytečně odlehčované, aby to bylo moc naivní, ale není to ani zbytečně emotivní, abyste měli pocit, že se vás film snaží vydírat. Celkově docela sladěné.

Amar Akbar Anthony, Before I Fall, Between Us, Billy the Kid, Cold Zone

Amar Akbar Anthony (1977) - 75 %

Výborné herecké obsazení a hlavně skvělá atmosféra, která je dána i stylem, jak byly filmy v Bollywoodu před těmi čtyřiceti lety točeny. Od stylizace kulis přes skvělé oblečení až po samotné herecké a hudební kreace. Dohromady to vytváří zajímavý film, který je zábavný, ale podpořený i určitou hloubkou.

Before I Fall (2017) - 45 %

Snímek, který mě herecky moc nebavil. I když je zde celkem dost momentů, které jsou na první pohled vyhrocené, tak to není prostě zahráno takovým způsobem, abych mohl s postavami soucítit nebo se s nimi nějakým způsobem spojit. Ne, snímek "Before I Fall" na mě prostě neudělal příliš dojem.

Between Us (2016) - 50 %

Při sledování filmu "Between Us" jsem měl pocit, že prostě sleduji jen další film o tom, jak komplikované jsou lidské vztahy. Ano, jsou, a bohužel nic jiného snímek ani neřekne. Lidé prostě dělají blbosti, lidé uklouznou, a pak možná budou mít i to štěstí a nějak se ze svých průserů dostanou. A to je vše.

Billy the Kid (1930) - 60 %

Na to, že se jedná o snímek, který je teprve ze začátku zvukové éry filmu, tak to v tomhle ohledu není vůbec špatné a dívá se na to docela dobře. Ale tak on King Vidor byl dobrým režisérem a uměl natočit filmy, očividně to platí i o westernu. "Billy the Kid" výrazně v žánru nevyniká, ale řemeslně je to zvládnuté.

Cold Zone (2017) - 30 %

Jasně, že to je špatný film, ale kdo od tohohle očekává, že se bude jednat o nějaký spektákl, asi neviděl žádné béčko, céčko, respektive déčko. Co se ale musí nechat, to je skutečnost, že díky takovým filmům vyniknou kousky jako "Den poté". Emmerich točí béčka, ale aspoň to opravdu umí. Tohle dobré není.

Amar Akbar & Tony, Moontrap: Target Earth, Mythica: Železná koruna, N.O.L.A Circus, Yeopgijeogin geunyeo

Amar Akbar & Tony (2015) - 60 %

Ani jsem to nečekal, ale přišlo mi, že je snímek vlastně místy docela vtipný. Na to, jaký má konec a kam se nakonec vyvíjí, což je jedno velké klišé, tak zde jsou scény, u kterých je možné se pobavit. Musí to stačit, protože tenhle remake filmu z roku 1977 zase tolik nenabídne a ta tři různá náboženství tu nejsou podána nějak konfrontačně lépe.

Moontrap: Target Earth (2017) - 55 %

Tady budu hodně hodný, ale nemůžu si pomoct. Já jsem čekal skutečně něco špatného, vyloženě béčkové, nebo spíše céčkové sci-fi, kde nebude nic pořádně technologického nebo mimozemského, ale ono se i s minimálním rozpočtem povedlo udělat pár docela dobrých scén. Jasně, není to skvělé, je to jiné než film z roku 1989, ale není to tak zlé.

Mythica: Železná koruna (Mythica: The Iron Crown, 2016) - 60 %

Ta zatvrzelost tvůrců se mi docela líbí, myslím v tom, jak nás zásobují pořád dalšími díly této levné fantasy série. A proč ne. Je to levné, je to špatné, ale snaží se to. A dokonce jim odpustíte i ty počítačové triky, které místy nejsou ani tak zlé. Skoro přemýšlím si dát někdy všechny filmy najednou.

N.O.L.A Circus (2015) - 50 %

Chvílemi je to docela legrace, kdy máte co dělat, abyste těm jednotlivým scénám uvěřili, ale chvílemi je to tak otravné, že doufáte, že se něco stane, a většina postav skončí v palbě kulek, které už jim další trapnosti nedovolí. Má to ale nějaký ten dobrý nápad a docela to funguje, ale maximálně na ten průměr.

Yeopgijeogin geunyeo (2001) - 70 %

Snímek, u kterého Korejci ukázali svou sílu, která je v tom, že jsou schopni natočit romantickou komedii, která není klasická, je trochu jiná, je překvapivá a je svá. A to i ve chvíli, kdy funguje jako romantický film. Například v závěru, kde už se vám slzy prostě derou do očí, to snad ani jinak nejde. Rádi je necháte.

Meri Pyaari Bindu, Monster High: Monstrózní napětí, Monster Trucks, Personal Shopper, Laputa: Nebeský zámek

Meri Pyaari Bindu (2017) - 40 %

Indický film, který si nebudu pamatovat. Vlastně ani teď už si ho pořádně nepamatuji, protože prostě na diváka neudělá nijak moc velký dojem. Je to klasika, kterou od Indů můžete dostat, klasika v tom, že to je komedie, je to romance a je to místy docela hezké na pohled, ale tohle dle mého rozhodně nestačí.

Monster High: Monstrózní napětí (Monster High: Electrified, 2017) - 40 %

Jasně, vím, že to je snímek, který je určen hlavně pro fanoušky zde přítomných postav a celého světa, ale na druhou stranu nikomu jinému tohle nic nenabídne. Pár dobrých vtípků na téma Frankensteinovo monstrum, ale jinak je to prostě jen hra na jistotu - líbivé, ne moc ujeté, hezké a prostě asi moderní.

Monster Trucks (Monster Trucks, 2016) - 50 %

Poslední dobou se nám nějak množí filmy s monstry v hlavní roli, ale musím říct, že zrovna snímek "Monster Trucks" je jeden z těch slabších. Monstrum samo o sobě je krásné, digitálně parádně zvládnuté, ale živí herci nejsou nijak skvělí, což je dáno i naivním a předvídatelným příběhem. Škoda.

Personal Shopper (Personal Shopper, 2016) - 50 %

Zvláštní snímek, který spojuje žánr, jež by mohly fungovat samostatně. Drama o dívce, kterou nebaví její práce a snaží se dostat ze smrti svého dvojčete. Do toho je to ale ještě mysteriózní thriller s doslova hororovými scénami. A i když některé scény samostatně fungují zajímavě, celkově, ani s poslední scénou, se nějaké velké duchovní naplnění nekoná.

Laputa: Nebeský zámek (Tenkû no shiro Rapyuta, 1986) - 100 %

Hayao Miyazaki je natolik jedinečný tvůrce, že snímek "Laputa: Nebeský zámek" nejen, že je stále krásným svým příběhem, ale i svou animací, která za těch 30 let příliš nezestárla. Snímek je pořád plný krásné imaginace a nápadů, které jsou jedinečné. Člověk si říká, jak Miyazaki mohl vymyslet tolik krásných děl.

Gong fu yu jia, Home Before Dark, Max 2: White House Hero, Mil sexos tiene la noche, Umrika

Gong fu yu jia (2017) - 60 %

Jackie Chan sice stárne, ale v některých jeho kreacích to není ještě tak vidět. Přece jen je ale patrné, že má na plátně méně prostoru a dává ho spíše ve prospěch nové generace, která má možná také čím zaujmout. Snad nejen tanečními čísly. Dobré akční scény, vizuálně hezké a hlavně skvělá počítačově animovaná zvířata.

Home Before Dark (1958) - 70 %

Drama o tom, jak je možné ve společnosti spadnout, jak vás dokáže společnost ze sebe vystrnadit jenom proto, že máte nějaké problémy. Člověk neví, jestli uboze koukat na dívku, která se mnohdy tak moc a zbytečně snaží, anebo na ostatní, kteří se hřejí na svých pózách a myslí si o sobě, jak jsou jedineční.

Max 2: White House Hero (2017) - 40 %

Syn amerického prezidenta si představoval svůj školní život trochu jinak. Ale ještě že mají na hlídání nejen lidské bodyguardy, ale také jednoho hodně speciálního psa. Hledat v tom pokračování série nemá smysl, prostě jen další příběh se psem, který nehýří originalitou, ale můžete se u nějaké scény trochu usmát.

Mil sexos tiene la noche (1984) - 60 %

Jeden z těch lepších filmů, které má na svědomí Jesús Franco. Lepších vlastně jen proto, že je zde i nějaká ta napínavá rovina a snímek "Mil sexos tiene la noche" je tak v podstatě giallo, i když ani jako giallo, ani jako erotický film nefunguje dokonale. Lina Romay ale mužského diváka rozhodně nezklame.

Umrika (Umrika, 2015) - 55 %

Skoro to vypadá jako dobrý, epický příběh o jednom životě. Ale opravdu jen skoro. Snímek rozhodně nenaplnil očekávání, která do něj budete vkládat, pokud si o něm něco přečtete. Je to dobrá produkce, ale rozhodně není výjimečná, jak by se podle anotace dalo čekat. Byl jsem nakonec ze sledování docela zklamaný.

Cry, the Beloved Country, Folk Hero & Funny Guy, Detaily, Men of the Fighting Lady, Vakratunda Mahakaaya

Cry, the Beloved Country (1995) - 60 %

Dobrý příběh a dobře herecky ztvárněný, ale nemůžu si pomoct, ta možnost vykoupení, odpuštění, mi prostě neseděla. Asi už jsem moc zkažený touhle společností a představuji si spravedlnost hodně jinak, ale ten závěr mi prostě nesedl, i když pravda, vztah postav Jamese Earla Jonese a Richarda Harrise je zajímavý. Dobře natočené, jen bych si představoval jiný vývoj.

Folk Hero & Funny Guy (2016) - 40 %

Nemůžu si pomoct, ale komedie se stand up komik v hlavní roli, tedy myslím, kdy hlavní postava je stand up komik, mě prostě nebaví. Přijde mi to všechno na jedno brdo, kdy se film snaží být vtipný, ale přitom se snaží ukázat, jak jsou lidské osudy zajímavé a komplikované. Tyhle mi ani moc nepřišly.

Detaily (Inserts, 1975) - 60 %

Herecky i tematicky rozhodně zajímavý snímek, který vypráví o režisérovi němé éry filmu, který se nechtěl přizpůsobit, a tak dál točil němé filmy, i když zvuk vládnul. A jelikož mu nikdo nechtěl dát peníze, točil porno. Díky tomu, že tam hrají známí a dobří herci, je tenhle film ještě o stupínek výš, než by jinak byl.

Men of the Fighting Lady (1954) - 60 %

Snímek "Men of the Fighting Lady" dovede zaujmout hlavně svou druhou částí, kde jde o záchranu jednoho letounu a o naději, že s ním nouzově přistanou. Je to docela dramaticky a napínavě natočeno, ale co je ještě lepší, to je skutečnost, jak je to zvládnuto technicky. Na svou dobu prostě dobrá podívaná.

Vakratunda Mahakaaya (2013) - 70 %

Zvláštní indická komedie, která vás buď uchvátí, anebo vás naprosto nezaujme a možná ji i vypnete před tím, než se objeví závěrečné titulky. Na jednu stranu to vypadá jako akční komedie, trochu ve stylu "Zastav a nepřežiješ", ale zároveň je to nesmírně absurdní a hlubší, než se na první pohled zdá. Zajímavý film, který je nevšedním zážitkem.

2307: Winter's Dream, Psí poslání, Awakening the Zodiac, City of Tiny Lights, Thithi

2307: Winter's Dream (2016) - 50 %

Z tohoto snímku jsem nebyl ani moc zklamaný. Vlastně se mi docela líbilo, co jsem viděl, protože už od začátku bylo jasné, že tohle bude nízkorozpočtové sci-fi, ale překvapivě jsou zde scény, které opravdu sci-fi připomínaly. Není to vysokorozpočtové, ale ani to nevadí. Jasně, příběh je jednoduchý, triky také, ale na průměr to stačí.

Psí poslání (A Dog's Purpose, 2017) - 80 %

Lasse Hallström je režisér, který je ve svých filmech možná až moc emotivní, ale na druhou stranu je pro mě režisérem, jehož filmy nejsou hloupé a chtějí něco sdělit. Proto se mi v podstatě skoro každý jeho film líbil. A nejinak je to i se snímkem "Psí poslání". Jasně, je to trochu kýč, ale stejně mě to dostalo.

Awakening the Zodiac (2017) - 50 %

Zodiac zase ožívá v tomhle filmu, který chce hrát vlastně jen na to, že příběh Zodiaca je docela známý a je kolem něj příliš mnoho otazníku, včetně toho, kdo vlastně Zodiac byl. Ke konci už snímku opravdu dojde dech a jeho odhalení i finále nejsou takové, které dovedou nějak moc nadchnout.

City of Tiny Lights (2016) - 45 %

Současná kriminálka, která se nesnaží ohromit velkým rozpočtem, který nemá, ale spíše jede na docela snesitelný příběh s postavami, které vás možná ani nebudou tolik iritovat, jak se to u podobných britských filmů může celkem snadno stát. Trochu zkrátit a třeba se to dokope i na průměrné hodnocení.

Thithi (2015) - 60 %

Asi jsem si uvědomil, že mi realismus v podání indické kinematografie až tak moc nesedí, protože film "Thithi" mě rozhodně nedostal tolik, jako to zvládnou nějaké klasické bollywoodské snímky. Příběh je ale přitom docela zajímavý, kdy se tři generace vyrovnávají se smrtí jejich nejstaršího muže, který už měl přes sto let.