neděle 22. září 2013

Sedmá Sindibádova cesta (1958) - 80 %

File:Seventh voyage of sinbad.jpg
Sedmá Sindibádova cesta (The 7th Voyage of Sinbad, 1958)

Když už jsem viděl snímek "Jáson a Argonauti", říkal jsem si, že by bylo docela fajn se podívat i na další tvorbu trikového mága Raye Harryhausena. A tohle byl můj cíl. Nepočítal jsem s tím, že budu svědkem nějakého skvělého filmu, co se týká stránky herecké  nebo scenáristické, ale počítal jsem s tím, že budu sledovat naprosto úžasné vizuální efekty. To se mi opět splnilo a Ray Harryhausen ukázal, že i jeho starší kousky jsou vizuálně naprosto dokonalé.

Když říkám naprosto dokonalé, myslím to opravdu vážně. "Sedmá Sindibádova cesta" - a nejen o na - je krásnou ukázkou toho, jak jsou všechny trikové scény dotahovány k dokonalosti. Hledejte zde chyby, ale najdete jich skutečně málo, pokud vůbec nějakou. V dnešní době je skoro normální, že každý film obsahuje nějakou chybu. Je to třeba část techniky, která se hloupě objeví v záběru, nebo je to herec komparsu, který se objeví v cestě kulky, ale přitom zůstane nezraněn. A to není jen případ nízkorozpočtové produkce, tohle je problém, který se týká i drahých a těch skutečně drahých filmů. Jak je možné, že Ray Harryhausen měl tohle všechno vychytané?

Měl na to čas. To bude asi jeden ze základních důvodů. Některé scény dělal skutečně dlouho. Na druhou stranu, i v dnešní době je na vychytání nedostatků celkem čas, jen se zjistí až pozdě, třeba ve střižně, a to už je docela problém něco přetáčet. Proč se chyby nevychytají hned na začátku, během natáčení? Mám skoro pocit, že v dnešní době je naprosto normální snažit se diváka trochu ochcat a nenabídnout mu to nejlepší, ale jen to, co se jako nejlepší tváří. O to více pak potěší film, který už za pár let bude mít na krku šedesát křížků. Potěší tím, že se dbalo na detaily, myslelo se na to, jak bude scéna vypadat, jak realistické a přesné všechno bude. Filmy, které se natáčely později a tvářily se jako něco naprosto převratného, byly jen výsměchem Harryhausenově snaze. A také výsměchem divákovi.

"Sedmá Sindibádova cesta" pojednává o tom, jak se Sindibád snaží pomoct princezně Parise, která byla zmenšena na velikost láhve. Už zde je jasné, jaký byl prostor pro triky. To ale zdaleka nebylo všechno. Vzhledem k tomu, že jí mohlo pomoct jedině vejce obrovského ptáka, čekalo na diváky další krásné monstrum. Ani to nebylo jediné. Ray Harryhausen nechal monstra bojovat, a to jsou teprve divácké orgie. Nádherné animace, které jsou krásné. Tohle je nostalgie, tohle je umění. Je mi jasné, že ne každý současný divák, to bude mít s těmito staršími filmy stejně, ale já si nemohu pomoct, mě prostě dokáží okouzlit. "Sedmá Sindibádova cesta" je krásnou ukázkou toho, jak vypadá dobrodružství na plátnech.

Kdy je na film vhodné kouknout: Když chcete mít pocit, že se film dělá s láskou a dbá se na každý detail.
Hodnocení: 75 % za to, že je to hlavně o Rayi Harryhausenovi



Žádné komentáře:

Okomentovat