čtvrtek 26. dubna 2018

Annihilation, Maminčin zámek, Lichožrouti, Jeptišky na útěku, The Last Laugh


Annihilation (2018) - 80 %
Hned z kraje roku vizuálně krásné a originální sci-fi, které jen dokazuje, že Netflix je na neskutečném vzestupu a není v něm nouze o novátorské přístupy. Ta vizuální stránka mě prostě dostala, ale stejně tak i myšlenky, které film prezentuje. Tohle je chytré sci-fi, které chce něco říct. A k tomu krása pohledět.

Maminčin zámek (Le château de ma mère, 1990) - 80 %
I když pokračování filmu "Tatínkova sláva" získává především v závěru celkem temné konotace, tak je to pořád snímek, který vás dokáže okouzlit, a spolu s prvním filmem tvoří dvojici filmů, která ukazuje, jak krásu francouzského venkova, tak i krásu dětství, a to v podobě, která je lidská a zároveň kouzelná.

Lichožrouti (2016) - 60 %
Knihu jsem nečetl, ale celá myšlenka okolo ponožek se mi velmi líbí, a nutno říct, že se kolem nich podařilo vystavět celkem napínavý, docela zábavný a relativně originální příběh, který dovede zaujmout nejen dětského diváka, na kterého je primárně cíleno, ale i dospělého diváka, který si tu to svoje najde.

Jeptišky na útěku (Nuns on the Run, 1990) - 60 %
Eric Idle a Robbie Coltrane jsou docela dobrá dvojka na to, aby utáhli celý film, ale mám pocit, že z hlediska humoru z toho šlo vytěžit ještě o něco více, než se nakonec podařilo. Jako kdyby to byla jen horší variace na "Někdo to rád horké", ale bez toho, aby si to dokázal divák skutečně zapamatovat a k filmu se vracet.

The Last Laugh (2016) - 70 %
Dokument o tom, jak je vnímán humor o židech a holokaustu lidmi, kteří si holokaustem prošli anebo jsou sami židy. Chvílemi mi to přišlo, že ty oběti holokaustu jsou v tom trochu navíc, ale na druhou stranu bylo fajn vidět osobnosti humoru, jak mluví o tom, co dělají a proč to dělají a proč to má smysl.